Je to 8 let, co jsem koupil Deep Blue, tenkrát od předchozího majitele zvaného Otloukánka, aneb Citroën XM 3.0V6/123 kW v nejvyšší výbavě Exclusive. V roce 2021 jsem jej konečně vytáhnul opět na značky po opravě dloubanců od provozu a pár dalších drobností. Ale člověk míní a čas mění, přišel jsem o dílnu, nová sice bude, ale všechna auta se tam již nevejdou. Navíc XMek máme více, tak je třeba trochu zredukovat sbírku. Tak jsem se na konec dokopal k tomu jej prodat.
Nejsem člověk, co by auta střídal, jak ponožky. Každé auto je, s nadsázkou řečeno, člen rodiny. Auta neprodávám úplně rád a musím do toho nějak dozrát. Tak se to ve mě furt pere. Jasné, spoustu lidí si bude klepat na čelo, že auto je neživá věc, mám ho poslat do pr…yč a nesmutnit, hodně lidí si bude klepat na čelo i jen dávat autům jména. To je samozřejmě diametrálně odlišný přístup, ale mít k věcem sentimentální vztah, když jste na něm měli v ruce skoro každý šroubek a dali ho skoro od základu dohromady, tak to u mě nejde jinak. Nejvíc potěší chvála od kolemjdoucích i od účastníků srazu, to se pak člověk dme pýchou (jen si musí dát pozor, aby nelítal pak v oblacích), že něco dokázal, byť je to jen “oprava blbýho auta" v rozsahu, na které si kolikrát netroufne ani Pan Mechanik a speciality prostě outsourcuje. Jasný, má to i svý stinný stránky, hlavně v detailech a jen těžko se to dolaďuje. Ale to je jen taková malá sonda do hlubin bláznovy duše.
O co mi ale jde… Vlastně nevím, o co mi tímto článkem jde… Původně jsem si myslel, že bych něco napsal o autě v úmyslu ho trochu víc představit, než co mi dovolí inzerát https://auto.bazos.cz/inzerat/166205898/prodam-citron-xm-exclusive.php. Pak jsem si uvědomil, že jsem o něm párkrát psal do starších blogů a zbytek mohu popsat případnému zájemci při prohlídce. Pak jsem si uvědomil, že by se to dalo rozvinout do roviny “jak přistupuju k prodeji a nákupu aut", ale to jsem tedy vyčerpal rychleji, než jsem čekal. Tak si říkám, jestli to není tedy jen zoufalý pokus o to, si sám před sebou nějak ospravedlnit prodej auta i když se mi do toho tak nějak vnitřně stále úplně nechce. Tedy použít blogísek jako deníček. To mám takový vnitřní pnutí jen já nebo ho prožívá víc lidí? Jsou pro Vás auta členové rodiny nebo housky na krámě? Všude se řeší jen dilema při koupi, ale co dilema při prodeji? Pokud byste chtěli vyjádřit svůj názor, ať už bude jakýkoli, prosím, asi budu rád, když se dostatečně rozjede diskuse. Třeba mi další pohledy dopomohou k vyrovnání vnitřního pnutí. :)
28. března 2023, 08:18
1
Rozumím a mám to podobně. Rozum říká, zbav se ho, srdce říká rozhodně neprodávej. I známí se vyjadřují ve stylu, neprodávej, chleba to nežere, hodnota stoupá, k čemu ti budou peníze? Také řeším stejné dilema.
28. března 2023, 08:53
2
Rozumím ti, mám to stejně.
Já svoje hotová auta neprodávám, prodal jsem dvě, za celý svůj život, ale to byly projekty a uznal jsem že nestíhám a pak taky že už pro mě ten projekt nemá takový smysl, jako dřív.
Když ale auto opravíš, zrenovuješ a už je hotové, proč bys ho prodával?? Nikdo ti to nezaplatí, i tu směšnou cenu co za něch chceš ti nikdo nedá, budou se ozývat jen paka co tě budou srát atd. Kdyby za tebou přišel na srazu nějaký nadšenec a ocenil tvojí práci, s respektem učinil korektní nabídku, ok.
Proč bych prodal : finanční tíseň, totální nevyužití i v dlouhodobém horizontu, neschopnost se o auto postarat.
Nech si ho, takové už nekoupíš, druhé tvoje XM taky není nesmrtelné, nakonec budeš rád že sis ho nechal.
28. března 2023, 09:23
2
Robí radosť? Používaš ho? Ak áno, tak si to nechaj. Ak nie a držíš to z nostalgie, tak ho pošli ďalej k niekomu komu radosť robiť bude. Je to zaujímavé auto a pre také sa na zraze nájde niekto, kto sa o neho aj dobre postará.
28. března 2023, 11:22
0
Haha, ja ted resim uplne to stejne a taky jsem uplne nerozhodny 😀
28. března 2023, 18:07
3
Hlavní důvody, proč je auto v inzerci, je ten, že se stěhujeme na na novém místě nebude tolik místa, aby mohlo být auto schované v garáži nebo pod přístřeškem a je fakt, že by se peníze hodily i na zvelebení bydlení. Nejedná se tedy vysloveně o finanční nouzi, spíš o výpomoc.
Svý do toho auta padlo, vem čert prachy, ty jsou, byly a budou i když my nebudem, spíš mě se.e to parkování. 2.1TD 2000 a 3.0V6 1989 si tedy budu nechávat, ty ustájím. Z jednoho prostého důvodu. 89 protože první rok výroby (byť není tak bohatě vybavená) a 2.1, protože poslední rok výroby, navíc je to nafta, má najeto 400t km a tím pádem je bohužel skoro bezcenná i když na ní ten nájezd není vidět. A velká citová hodnota, ženu jsem požádal o ruku, když jsme si pro ni byli, hodně s ním projeli a jako relativně úsporné staré auto na daleké srazy to taky není k zahození.
30. března 2023, 04:15
0
Priznam se, preferuji auta dovlastnit do mrte a poslat je potom na magnet. Neni mi pak (tak) moc lito, ze jsou pryc.
30. března 2023, 09:35
0
Je fakt, že tak jsem taky již dal pryč pár aut, jenže nezemřely na stav, ale nezaviněnou vážnou nehodu. Jediné auto, které jsem kdy prodal, byla moje první Xantie. Nepočítám ženy auto, C4 B7.
30. března 2023, 10:17
0
Vždycky se těším na to, jak současné auto bude pryč, pak zjistím, že vlastně mělo vlastnosti, které mi u nového chybí a nadávám si do idiotů… tak to je u mě nějaký čas, než si zvyknu, že ten nový stroj má své výhody, které starý neměl. A jsem rád, že dvě ze tří prodaných aut stále potkávám a novým majitelům dělají radost.
30. března 2023, 17:40
0
Je fakt, že bych ho rád taky potkával aspoň na srazech, ale to již bohužel neovlivním.
31. března 2023, 09:29
0
Auta docela střídám a spíš než aut samotných je mi líto prodat něco, do čeho jsem nacpal neúměrně hodně peněz a ještě je nedostal zpátky v zážitcích :D (Což se teda v určitých případech stejně nikdy nestane a to je pak začarovanej kruh.) Takže teď jsem ve stavu, kdy bych - s ohledem na zmíněné - mohl rozumně prodat jen daily, ale za ty peníze se bojim, že nic (podle mě) lepšího stejně neseženu.
A od té doby, co se narodila dcera, tak na to stejně nemám moc času, takže se trochu krotím s častýma výměnama.
01. dubna 2023, 08:24
1
Je zajímavý, že mě ani nějak netrápí ty prachy, co jsem do toho nalil, vždycky jsem chtěl mít všechna aut a v dobrém stavu, auta nekupuju, abych je ideálně se ziskem prodal, ale abych měl zábavu. Jak v jízdě, tak v hrabání se v nich a zlepšoval se v manuální zručnosti a vědomostech. Mě spíš štve se rozloučit s něčím, čemu jsem se snažil dát lásku a trochu se bát, že už ji dostávat nebude.
18. května 2023, 22:15
0
Zrovna si procházím tím samým :) Po narození dítěte (už tomu budou 4 roky) je prostě výrazně méně času, a tak jsem po měsících přemýšlení dospěl k tomu, že minimálně jedno ze čtyř aut pro radost půjde pryč.
Nostalgie je to velká, i vzhledem k tomu, že žádný takový auto už nikdy mít nebudu (protože se nové nevyrábí).