Bagristou snadno a rychle

Bylo nebylo, jednoho dne jsme se rozhodli že vykopeme kanál. Teda rozhodli, ono se s tím nedalo nic jiného dělat, kanál na dvoře prostě neodtékal, po každém dešti se tam děly podivuhodné věci které fakt nechcete vidět a cítit, prošťuchování hadicí nepomáhalo. Letité trubky zvané drenážky nejspíš už asi ztratily sílu držet původní tvar. Taky nikdo netuší kam ten odpad vlastně vedl a jestli nebyl poškozen při nějakých zemních pracích. A tak přišlo nevyhnutelné, musí se tam položit nové potrubí a napojit do nové kanalizace. No super, je to dobrých třicet metrů. Chce se někomu strávit dovolenou s lopatou? Nechce? Mně taky ne. Chtělo by to bagr. V obci jeden bagrista je, jeho stroj je sice poněkud muzeální DH-112 ale umí a není drahý. Jenže pro náš účel, položení 110 mm hajzltrubky je to trochu monstrózní a taky byl momentálně mimo provoz. Při bourání sousedova chlíva se projevila únava materiálu a mechanismy stroje se začaly hýbat v nepatřičných místech. Brácha, kterému se taky nechtělo kamarádit s lopatou, začal mudrovat jestli se nedá něco půjčit, že někde viděl reklamu. A vzápětí se dozvěděl od kolegy, že jeho soused má půjčovnu minibagrů. Po zjištění co to obnáší jsme vůbec neváhali a rozhodli se strávit den dovolené se strojem

Kubota K008-3

Samotné zapůjčení bagru není tématem tohohle blogu ani to nemá být reklama konkrétní půjčovny, takže jen stručně. Zapůjčení na jeden den stojí asi tolik jako dvě hodiny normálního bagru, plus trochu nafty a vlastní šikovnosti. Půjčují to i s přepravním vozíkem za osobní auto, případně to za velice mírný příplatek dovezou na místo.

Popis

Vypadá to jako bagr. Normální bagr na pásech. Jenže je to srandovně maličký! Tak maličký, že se s tím dá projet vrátkama do zahrady nebo dveřma do sklepa. Ale přitom se s tím dá vykopat prakticky cokoliv co je tak kolem domu potřeba. Dohrábne až do 180 cm hloubky, což stačí na veškeré potrubí, odpady nebo kabely.

Tak a teď trošku detailněji. Doufám že se mi podaří přidat nějaký obrázek, ještě v tom tady trošku bloudím. Je to klasický bagr, na pásech, s otočnou nástavbou. Celý stroj je poháněn hydraulicky, včetně podvozku a jako hnací agregát slouží malý naftový tříválec o výkonu 7,4 kW. Běží velmi klidně a tiše, není problém pustit se do práce velmi brzy ráno aniž by to sousedi nesli nelibě. Vlastně starší TDI nadělá víc kraválu než bagr. Spotřeba směšná. Za 10 motohodin si to vzalo asi 7 litrů. Stroj má kromě bagrovacího ramene ještě malou buldozerovou radlici která slouží jednak k hrnutí zeminy při úpravách terénu a taky jako opěra pro stabilizaci při bagrování. V příslušenství jsou tři lžíce, dvě zubaté bagrovací, 30 a 50 cm široké a takzvaná svahovka, bezzubá, mělká, 80 cm široká lžíce k rovnání terénu. Podvozek je opatřen gumovými pásy a má měnitelnou šířku.

Jízda

A protože jsme na webu o vozidlech, začneme jízdou. Pásy jsou poháněny hydraulicky, pojezd se řídí změnou pohybu pásů, neboli řízení smykem. Ne, nedriftuje to, jede to rychlostí velmi rozvážné chůze. Ale pohybuje se velmi obratně, pásy jsou řízené nezávisle, jeden může jet vpřed a druhý vzad takže se to otočí na místě. K řízení slouží dvě malé páčky uprostřed ovládacího panelu. Prostě dáte páčky vpřed a jede to vpřed. Dáte je vzad a jede to vzad. Hnete jednou páčkou, zatáčí to. Ovšem má to své záludnosti. Tím “vpřed” se myslí ten konec stroje kde je radlice, ne ten směr kam máte otočenou nástavbu, kam se díváte. Takže někdy vpřed je vzad. Taky nemá smysl, pokoušet se o nějaký citlivý rozjezd. Když se snažíte pohnout páčkami citlivě, stejně to s vámi cukne, páčkami pohnete necitlivě, cukne to víc a vypadáte směšně. Nejlepší je prostě na doraz, ono se to na ty 2 kmh rozjede hned. A pokud chcete udělat plynulou zatáčku, například abyste si pásy nerozryli trávník, nejlepší je nejdřív to rozjet přímo a až pak na jedné páce s citem ubrat. Pak je tady ještě jedna záludnost pásového podvozku. On má sice velkou průchodnost terénem ale ty nerovnosti, no je to trošku divočina. Pásy totiž, se chovají na nerovnostech úplně jinak než kola. A u neodpruženého podvozku bagru to platí dvojnásob. Jistě jste už někdy viděli někde video jak tank šplhá přes terénní překážku. Pořád nahoru a až je těžištěm za vrcholem, s ohromným randálem se to překlopí dolů. Tak malý Kubota to dělá taky. A protože sedíte dost vysoko a podvozek je krátký, je to zhoupnutí docela drastické. Člověk který to nečeká, si při banálním přejezdu obrubníku může snadno vyrazit zuby.

Bagrování

Ovládání bagru je překvapivě jednoduché. Ručním plynem nastavíte pracovní otáčky motoru, takový trošku zvýšený volnoběh, pákou vpravo na boku opřete radlci o zem a může se bagrovat. K ovládání slouží dvě páky s křížovým pohybem a celkem logickými funkcemi. Ta levá ovládá pohyb v horizontální rovině, tedy otáčení a pohyb nástavce ramene k sobě a od sebe. Pravá páka ovládá vertikální pohyby, zvedání celého ramene a hrabací pohyb lžíce. Prosté. A pak už zbývá trochu si osvojit souhry pohybů aby práce byla trošku efektivní. například když potřebujete dosáhnout dál před sebe, dáte obě páky od sebe. Rameno se sklání dolů a současně se nástavec napřahuje vpřed. Položíte zuby lžíce na zem a pravou pákou hnete doleva, lžíce hrábne do země. Hurá, už to jde. Bagrování je celkem snadné, vpodstatě si vystačíte s jednotlivými pohyby. Za čtvrt hodinky už to jde a za hodinu už to trochu umíte. Horší je to při zasýpání výkopů a rovnání terénu. Tady už jde o složitější souhry pohybů. Všecko se pohybuje po obloucích a vy potřebujete rovinu, takže musíte řídit rychlost a směr jednotlivých pohybů současně. Já jsem se strojema kamarád, docela mi to šlo hned od začátku. Brácha v tom trošku bloudil, chvíli mu trvalo než si osáhnul která páčka kudy kam.

Mimo tohle hlavní ovládání to má ještě jednu chytrou vychytávku. Na pravé straně je dvojpedál kterým se ovládá otáčení samotného ramene. Hodí se to když například nemůžete kvůli překážce otáčet celou nástavbou nebo tím můžete současným pootočením nástavby a ramene vyklonit osu bagrování mimo osu stroje a bagrovat třeba těsně vedle zdi.

Co říct závěrem? Za deset motohodin jsme vyhrabali 30 metrů výkopu v hloubce asi 0,7-1,7 metru a po položení roury zasypali a urovnali. A hlavně jsme si báječně pohráli s úžasnou hračkou.

Technická poznámka: Ten na bagru nejsem já.