Volkswagen Transporter: Pick-up truck po evropsku

Mám rád americká auta a důležitou součástí zaoceánského provozu jsou i pick-upy. Na první pohled působí velice prakticky – jako univerzální pracant i rodinný vůz. Člověk si pak snadno položí otázku: proč vlastně u nás v Evropě každý malý řemeslník nejezdí s pickupem, tak jako je to běžné ve Spojených státech? Dávalo by to přece smysl – velká ložná plocha, vysoká nosnost a odolná konstrukce.

Dlouho jsem si říkal, že to je hlavně proto, že se sem tahle auta nedováží. A když už, jsou nepoměrně drahá. Ale čím víc sbírám zkušenosti i v oborech, kde se místo klávesnice pracuje s nářadím, tím víc mi dochází, že je to možná tím, že tady u nás umíme řemeslnické auto postavit ještě o kus lépe a praktičtěji. 

Já samozřejmě chápu, že šest metrů železa na rámu s osmiválcem vepředu má svůj šarm, ale má-li vůz sloužit spíše jako pracovní nástroj, než jako zábava, pak jsou s americkým pickupem mnohé problémy. Americké pickupy jsou na naše cesty trochu velké. V amerických městech, kde jsou silnice a parkoviště stavěné na velká auta, to není problém. V evropských uličkách, na stavbách nebo u zákazníků ve starší zástavbě se s takovým vozem dá jen těžko manévrovat. 

Přitom co do využitelnosti “zastavěného” prostoru to není nic moc. Vepředu je dlouhá kapota, dvojitá kabina sice nabízí dvě řady sedadel, ale že byste se tu vzadu mohli nějak rozvalovat, s tím moc nepočítejte. A korba je sice zajímavá, ale většinou nemá na délku ani dva metry, navíc do ní prší. Můžete na ní sice pořídit nástavbu, ale nakládací hrana je dost vysoko a tak sem nic moc velkého nenaložíte. Jasně, hodí se pro případ, že potřebujete převézt hromadu písku, kterou vám naloží někdo bagrem. Spíše než sypký materiál nebo náklad na korbě pod širým nebem ale většinou potřebujete převážet nářadí, menší stroje a citlivé vybavení, které je nutné chránit před deštěm i krádeží. 

A to mě přivádí k testovanému Transporteru sedmé generace. To je totiž náramně praktické pracovní auto. Podobně jako pickup nabízí pohon všech kol, poměrně slušnou prostupnost horším terénem, robustnost, dostatečnou sílu a prostor pro náklad. Toho je tu ale o dost víc, ačkoli rozměry jde o dost kompatnější a obratnější auto. A také úspornější. 

Tenhle konkrétní Transporter je “krátký nízký” v bílé barvě, se třemi místy vepředu zaplechovaným nákladním prostorem. Řečí čísel je to 5,8 metrů krychových místa, 2,6 metru na délku a 139 centimetrů mezi podběhy. A užitečná hmotnost je příjemných 1,3 tuny. To je ve všech směrech o kus místa víc, než v předchozí generaci. Co mě trochu zklamalo je maximální hmotnost přívěsu “jen” 2,8 tuny. “Třiapůlka” na podvalník s bagrem by autu rozhodně slušela. 

Z partnerského Transitu si Transporter vypůjčil praktické vyklápěcí střešní příčníky, nebo možnost instalace “L přepážky”, která umožňuje přepravu až pěti cestujících, ale zároveň i dlouhých nákladů (trubek, trámků apod.). Dynamické zatížení střechy je velice slušných 170 kilogramů, statické pak dokonce půl tuny. 

Kabinu vám příliš představovat nemusím, je prakticky stejná jako u nedávno testovaných Caravelle, (měli jsme dokonce dva exempláře). To znamená, že sice neudělá dojem, ale je praktická, omyvatelná a ergonomicky zvládnutá. Líbí se mi digitální zpětné zrcátko, které v sobě má zároveň integrovanou palubní kameru (vpřed i vzad) a velká dělená boční zrcátka jak z velké dodávky. Pochvalu si zaslouží i odhlučnění, oproti předchozí generaci je rozhodně lepší a ryk dieselu se dovnitř dostává jen velice tlumený. 

Trochu rozpačitý jsem byl ze základního plastového volantu, přeci jen jde v dnešní době už o trochu retro relikt. Chápu, že je možná drobátko odolnější, než kůže, ale docela klouže a brzy se vám na něm začnou potit ruce. Přihodit při nákupunecelé čtyři tisíce za koženou verzi vnímám skoro jako nezbytnost. Když už jsme u těch příplatků, vyplatí se vzít i zásuvku na 230 voltů (5686 Kč) a skvělá LED matrix světla (32 138 Kč). Ušetřit naopak klidně můžete bezmála dvacet tisíc za navigaci, v základu totiž dostanete vždy velký středový displej s bezdrátovým zrcadlením telefonu. 

Docela mile mě překvapilo i nacenění obložení nákladního prostoru. To si někteří výrobci užitkáčů nechávají dost draze zaplatit. Tady ale plastové krycí panely až do výše stropu vyjdou na zanedbatelných 2702 Kč. Pevná podlaha z překližky s protiskluzovou úpravou pak stojí necelých devatenáct tisícikorun. Šestici ok na uchycení nákladu dostanete v základu, stejně jako LED osvětlení. Testovací vůz měl namontovaný ještě vcelku zajímavý offroad paket za 8347 Kč. Ten zahrnuje lapače nečistot a hlavně velice robustní zakrytování všech důležitých částí podvozku ze silného plechu. 

Co se pohonu týče, dostal jsem tu prakticky stejnou kombinaci, jako před měsícem v Caravelle – dvoulitrový diesel naladěný na 110 kW, osmistupňový automat a pohon všech kol. To znamená vcelku příjemný a jistý jízdní projev s dostatkem síly i na dálniční přesuny, kvůli čtyřkolce a automatu ale počítejte s trochu vyšší spotřebou. WLTP praví, že by se měla kombinovaně pohybovat kolem 8,6 litrů, já ale i s poměrně lehkou nohou a většinou bez nákladu zakončil testovací týden jen lehce pod desetilitrovou hodnotou. A i když budu opakovat poznatky z testu Caravelle, nedá mi abych znovy nevypíchnul naladění podvozku. Ten se totiž mezigeneračně dost zklidnil, nedrncá, ale přes výmoly a nerovnosti se vždycky jen příjemně zhoupne. 

Základní cena Transporteru je 699 900 Kč bez DPH, v současné době je ale v nabídce speciální akční edice 75 let, která ještě padesát tisíc ušetří. V základu přitom nechybí parkovací senzory, automatické dálky, klimatizace, keyless, nebo pětiletá záruka a servisní balíček. To není vůbec špatná nabídka, dokonce se tím dostanete níž, než u srovnatelného Transita. Levněji už jde v současné době koupit jen malé dodávky od Stellantisu, ty jsou ale menší, s nižší užitnou hodnotou a je na nich už poznat pokročilý modelový věk. Testovaná “novinářská” verze se čtyřkolkou, litými koly a armádou asistentů a příplatků je samozřejmě cenově trochu jinde – vyjde bezmála na dvojnásobek. Jak už to u dodávek Volkswagen bývá, konfigurátor je rozsáhlý a možnosti příplatků široké. 

Verdikt

Není možná tak stylový jako F150 nebo RAMka, ale co do užitné hodnoty jim docela zdatně konkuruje. A stojí o dost méně – jak při pořízení, tak na provozních nákladech. Netajím se tím, že si myslím, že spojenectví Fordu a Volkswagenu přineslo výhody pro obě strany a výsledná dodávka je skutečně povedené auto. Jízdně se mi zdá o dost lepší a dospělejší než předchozí T6.1, navíc je i o kus větší. V akci ji pořídíte za opravdu rozumné peníze, když se ale zasníte nad konfigurátorem, můžete si klidně postavit “plecháče” za více jak milion bez daně. Některé příplatky mě ale překvapily svou rozumnou cenou. A jiné zase praktičností, jmenovitě třeba zajímavá “L přepážka”. 

Technické údaje

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 1 996 cm3
Výkon: 150 koní (110 kW)
Točivý moment: 340 Nm 
Převodovka: osmistupňová automatická
Provozní hmotnost: 2 214 kg 
Nosnost: 1326 kg 
Maximální hmotnost brzděného přívěsu: 2 800 kg 
Maximální rychlost: 175 km/h
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 8,9 l/100 km
Kombinovaná spotřeba (v testu): 9,8 l/100 km
Základní cena akční verze 75 let: 649 900 Kč bez DPH
Ceníková cena testovaného vozu s příplatky: 1 253 042 Kč bez DPH