Smart Roadster Brabus Xclusive: Super hračka s jedním ale

Na světě jsou různá auta. Některá jsou vysoce praktická, jiná hlavně krásná, další třeba luxusní a mnohá se to všechno snaží nějak spojit dohromady. Je to tak zařízeno, aby si každý myslitelný zákazník přišel na své. A protože existují i lidé, kteří si ze všeho nejvíc rádi hrají, dají se na silnici potkat i všelijaké čtyřkolové hračky. 

Jedním z příkladů takové motorizované hračky je i auto z dnešního testu — Smart Roadster Brabus. Jak už vidíte z fotek, jedná se o otevřený dvoumístný vůz typu targa s motorem uprostřed, pohonem zadních kol a rozměry pouhých 3,4 m na délku, 1,6 m na šířku a 1,2 m na výšku. Takto napsáno je to přímo definice jezdítka na hraní. 

Ostatně Roadster už jako hračka vzniknul. To si prostě manažeři automobilky Smart, mezistátního podniku sdíleného německým Mercedesem, švýcarskou Swatch a Francouzi zodpovědnými za výrobu, řekli, že když už vyrábějí praktickou, avšak zcela racionální a nezábavnou městskou bublinu, tak že by to k ní chtělo ještě něco přesně opačného, tedy nepraktického, iracionálního a moc zábavného. 

Ptáte se proč? Ale to je špatně. Správně se máte ptát proč ne? Přesně s tímto názorem v mysli se ve Smartu pustili do vývoje. Samozřejmě nevytvářeli zcela nový vůz, to by značku vyšlo příliš draho. Veškerá technika pocházela z dárcovského ForTwo, jež se mimochodem tehdy ještě jmenoval City Coupé. Jen došlo na protažení rozvoru, to je celé.

V designérském studiu však pro tuto techniku vymysleli unikátní a atraktivní oblek inspirovaný britskými otevřenými roadstery, zejména značky Lotus. Vznikl ve dvou provedeních s nízkým plechovým víkem zadního kufru, jež vidíte na fotkách, a s proskleným vyšším víkem nabízejícím větší objem zavazadlového prostoru. S výsledkem byli manažeři spokojeni a odmávli uvedení na trh. 

K představení vozu došlo v roce 2003 a byl to velký úspěch, jelikož nikdo pořádně nečekal, že by Smart známý pro svá již zmíněná rozumná vozítka někdy vyrobil něco takového. A úspěch slavilo auto i na poli prodejnosti, byl o něj až nečekaný zájem. Zjevně všechny bavil minimálně tak jako vývojáře samotné. 

Jen s ním měl výrobce jednu potíž. Roadster dostal v obou provedeních (v případě skleněné vyšší zádě volitelně, alternativou byly dva sundávací plastové díly, u plechové nižší zádě povinně) neobvyklé řešení stahovací střechy tvořené plátěným středním dílem a pevnými, odnímatelnými oblouky po stranách, tedy podobně jako u mého Plurielu. 

A tak, jak je jednou z velkých bolístek otevřené C3 těsnost, i do tohoto Smartu docela teklo, přičemž to docela je tu prý ještě eufemismus. Značka si pak procházela únavným martyriem reklamací, předělávek a změn konstrukce střechy, až to po třech letech v roce 2005 vzdala a výrobu ukončila. 

Já si tedy myslím, že důvodů bylo víc a vsadil bych si, že hlavním byly nejednotné názory na budoucnost značky, kam prostě ještě nedávno opěvovaný Roadster neseděl. Nicméně oficiálně je to prý skutečně střechou a jejími drahými záručními opravami. Těžko říct. Na druhou stranu platí, že i tak stihlo vzniknout 43 091 kousků, což mi u tak okrajového auta při natolik krátkém modelovém životě nepřijde vůbec špatné. 

Je to vlastně docela pěkná představa, že se našlo tolik lidí, již si chtěli jednoduše hrát. A já se jim po pár dnech strávených ve společnosti stříbrného kousku ze závěru produkce vlastně nedivím. Smart Roadster je vážně super hračka. Takový automobil má být totiž za mě hlavně atraktivní pro majitele i okolí, neobvyklý a na silnici zábavný. To všechno zkoušené vozidlo splňuje. Jen je tu jedno ale. K tomu se však teprve dostanu. Dejme se do toho. 

Atraktivitu a neobvyklost splňuje už svým vzhledem. Však se na něj podívejte. Má dlouhou kapotu, široký postoj, vysokou krátkou záď a kola v rozích karoserie. Všechno je tu správně. Zajímavost i unikátnost dále stoupá díky detailům třeba v podobě předních světel. Povšimněte si, že zdroje jsou tu dokonce čtyři na každé straně, dva hlavní nad nárazníkem a dva doplňkové vedle nasávacího otvoru. Kde jinde jste to viděli? 

Testovaný exemplář je navíc ještě okořeněn nejvyšší a poměrně vzácnou specifikací Brabus Xclusive. A té byste moc křivdili, kdybyste o ní řekli, že jen přidává lištičky, ozdůbky a plaketky. Naopak, je na ní vidět, že si auto tento dvorní úpravce mercedesů vzal do svých garáží a opravdu pečlivě a vážně na něm zapracoval.

Dodal mu slušivý a funkční bodykit, snížil světlou výšku, nabarvil ho na ikonickou brabusí stříbrnou a vytasil se s bez přehánění špičkovými koly, jež jsou kovaná a nejspíš strojně leštěná, protože jejich finiš je i po letech až nebývale impozantní. Jako bonus obouvají pneumatiky 205/40 ZR17 vpředu a 225/35 ZR17 vzadu. A i když na plaketky také došlo, nepřeháněl to s nimi. K zahlédnutí jsou jen stylizovaná Béčka na kolech a víčku nádrže a jeden štítek vzadu. Zkrátka tak, aby nepůsobily dojmem kýče, ale zároveň bylo znát, s čím má okolí tu čest.  

Smart Roadster Brabus je prostě atraktivní a unikátní až za hrob. Však to také docenila široká veřejnost, kamkoliv jsem s autem přijel, vždycky jsem byl středem pozornosti. Tolik jú a hele jsem slyšel naposled v Sigmě. Nejvíc populární jsem pak byl přirozeně v konfiguraci s kompletně sundanou střechou, čehož se jen tak na okraj dosahuje podobným postupem jako u mého kabrioletu, ovšem s tím rozdílem, že do Smartu se oblouky vejdou. Podívejte se ve videu:   

Podobně dobře je na tom vnitřek. Sice se do něj pro nízké dveře a naopak vysoký práh špatně nastupuje, ale jak už jste jednou v něm, je to super. Nachází se zde prostá, avšak velmi kvalitně zpracovaná palubní deska, která ani po skoro dvaceti letech od data výroby vůbec nevrže, tykadlové přístroje jak z motorky a sedačky schopné pojmout i rozměrnější pozadí. A výšku sezení, kdy vám i BMW 3 E91 přijde vysoké jak autobus, si zamilujete.  

I zde návdavkem zaúřadoval Brabus, takže se dočkáte koženého čalounění sedadel a v rámci nejvyšší varianty Xclusive i části palubní desky, hliníkové ruční brzdy a hlavice řadící páky, kovových pedálů a znovu několika stylizovaných Béček. Interiér také nabízí pěkný detail v podobě budíku ukazujícího plnící tlak turba. Jak říkám, tady je pěkně. 

Stejných ovací se dočkáte i v následujících řádcích věnovaných motoru a jízdě, protože Roadster, zvlášť ve verzi Brabus, jež je upravená nejen vizuálně, ale i technicky, je opravdu radost řídit. Splňuje i mou hračkářskou podmínku o zábavě za volantem a to tak, že mírou vrchovatou. 

Po zmáčknutí stylového čudlíku na vrcholu řadící páky se přímo za zády rozběhne maličký přeplňovaný tříválec o objemu pouhých 0,7 litru. Jenže toho není radno podceňovat. Brabus ho upravil, dal mu větší turbo a zesílil jeho chlazení, díky čemuž ze sebe vydoluje 74 kW, čili rovných 100 koní. K tomu je nainstalovaný v autě vážícím jen okolo 800 kg a ještě je kromě šestky velmi nakrátko zpřevodovaný (dvojka končí na 75 km/h, trojka přesně na 100 km/h). Takže jakmile má aspoň 3,5 tisíce otáček, hračka frčí až nečekaně agilně. 

Další dobrou zprávou je, že auto dokáže onu rychlost poskytnout i v zatáčkách. Pneumatiky mají gripu vážně dost (dojde později, než kam jsem se byl ochoten podívat) a široká, nízká karoserie nemá nejmenší potíže s bočním přetížením. Ano, na skluzy to asi tentokrát není, na ty přece jen chybí síla a přebývá gumy na zadních kolech, ale čistou stopou zvládá Smart jet velmi svižně. 

Na nerovnostech, pravda, trochu znervózní, začne na nich podupávat a dá o něco víc znát svůj plebejský základ ve ForTwo a vlečenou zadní nápravu. Ale jinak funguje na výbornou. I na brzdy je spoleh. Zvykat si je vlastně potřeba jen na o něco pomalejší řízení s více otáčkami mezi rejdy, než bych u takovéhoto auta rád. Ovšem, abychom se nepochopili špatně, nic z v tomto odstavci popisovaného není ani zdaleka tak nepříjemné, aby to kazilo zábavu.  

Ta je jako bonus ještě vylepšena faktem, že Roadster umí vytvářet tolik žádoucí pocit, že jedete rychleji, než je realita. Motor má od Brabusu laděnou dvojitou koncovku výfuku, která krásně zintenzivňuje jeho tříválcový ryk, zpřevodování zajišťuje vysoké otáčky, turbo dělá zvuky, podvozek nepustí a do auta ještě dost fouká. Jinými slovy, i když na okresce jedete jen řekněme 10-15 km/h nad limit, máte pocit, že se řítíte po závodní dráze rychlostí snad 200 km/h. Boží!

Akorát že teď musí přijít to ale z titulku. Roadster má jednu chybu, jež celé auto nakonec vykreslí docela jiným způsobem. Možná jste si ji již vydedukovali ze skutečnosti, že já už v textu dvakrát zmínil zpřevodování i hlavici řadící páky, jenže ještě ani jednou samotnou převodovku. No tak pak míříte správně. Ta chyba je v ní. 

Smart Roadster, včetně této nejsportovnější verze Brabus, byl po celou dobu produkce nabízen jen s jedinou možností řazení, a sice s robotizovaným manuálem. To je ta skříň, jež funguje na stejném principu jako klasický jednospojkový manuál, avšak celý proces změny převodových stupňů za řidiče obstarává auto. A bohužel, je to pain. 

Převodovka má automatický režim, který je tak nevyzpytatelný, až jsme v redakci svorně prohlásili, že je to s ním jako s bonboniérou. Nikdy nevíte, co ochutnáte. Umí všechno – nechávat zbytečně vysoko otáčky, kde to není potřeba, a nízko, kde by se zase hodily vyšší, nečekaně podřazovat, držet motor na volnoběhu při potřebě akcelerace, a tak dále. Jindy však zase funguje zcela správně. Jistí si můžete být vlastně jen tím, že vás překvapí. 

K tomu se přidává klasický projev robotizovaných manuálů, tedy zoufale pomalé řazení nahoru i dolů, jež se vždycky odehraje přesně v ten moment, kdy to nepotřebujete. Poznáte s ní také přelévání karoserie zezadu dopředu a naopak, jak polevuje a zase nastupuje tah motoru. I cuknout si občas umí, byť abych byl fér, zažil jsem podstatně ucukanější roboty, třeba v Citroënu. 

Hodně pomáhá přepnutí do manuálního režimu a řezaní pádly. Ne že by se změnila rychlost změny stupňů, ale aspoň víte, kdy k ní dojde. A pokud ještě v průběhu řazení uberete plyn, dovede být i celkem plynulá. Jenže pak se trochu vytrácí pointa automatu, jelikož je potřeba se na řazení soustředit a dělat skoro stejné množství úkolů jako u manuálu, což je v rozporu s logikou samočinného řazení. A tím, že i v manuálním režimu zasahuje do řízení a v nejvyšších otáčkách stejně řadí sama, ani to okreskování s ní není úplně ideální.  

Takto, dá se na to zvyknout a naučit se s tím pracovat, zvlášť v manuálním režimu i celkem použitelně. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že je to sice jediná objektivní nevýhoda jinak výborného auta, ale je tak intenzivní, že pouze kvůli ní je celé auto místo 100% – passed with flying colors jen takové sedmdesátiprocentní. Nevím, třeba jsem moc přísný. Co myslíte vy?

Verdikt

Smart Roadster Brabus je výborná hračka. Díky svému designu vně i uvnitř je atraktivní a více než dostatečně unikátní pro posádku i okolí a pro svůj šikovný motůrek, talentovaný podvozek a schopnost vyvolávat dojem závodničky, aniž by jela skutečně rychle, dokáže poskytnout hodiny zábavy. Jen ta její robotizovaná převodovka vážně vyžaduje zvyk. Záleží na konkrétním člověku, jestli bude nebo nebude nepřekonatelnou překážkou, jelikož jinak je auto ideálním parťákem na hraní.  

Děkuji moc majiteli za půjčení, i přes jednu kaňku to bylo moc pěkné svezení.

Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_

Technické údaje

2005 Smart Roadster Brabus Xclusive

Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 698 cm3
Výkon: 74 kW (100 k) při 5250 ot/min
Točivý moment: 130 Nm při 2500 ot/min 
Převodovka: šestistupňová robotizovaná
Provozní hmotnost: 832 kg 
Maximální rychlost: 190 km/h
0-100 km/h: 9,8 s (dáno prodlevami řazení, v plném tahu auto zrychluje pocitově svižněji) 
Kombinovaná spotřeba psaná výrobcem: 5,3 l/100 km
Spotřeba majitele: Přibližně jako ta psaná

Zaujala vás tato hračka pro velké kluky a nevadí vám specifika robotické převodovky? Máte štěstí, tento konkrétní kousek v pěkném stavu se právě prodává. Zájem o něj můžete projevit zde. 

Zdroj historických reálií: Smart Specialist