Svezla jsem se novými Fordy Puma a Kuga - a tleskám povedenému faceliftu!

Nabídka automobilky Ford dnes patří k těm vůbec nejzajímavějším. Stále v ní najdete atmosférický osmiválec, stejně jako ty nejdrsnější offroadové stroje, s nimiž to konkurenti dávno vzdali. Skuteční tahouni značky jsou však mnohem nenápadnější. Puma a Kuga aktuálně tvoří asi 70 procent všech prodaných Fordů v Česku a drží i pozoruhodná evropská prvenství. Malý crossover Puma, který si v počátcích z řad automobilových novinářů (přiznávám, že jsem patřila mezi ně a později musela svůj předsudek přehodnotit) vysloužil nemalý hejt, je nejprodávanějším Fordem v Evropě, Kuga zase stojí na prvním místě mezi prodanými plug-in hybridy. Je jasné, že právě tato jména znamenají pro automobilku ty pravé poklady, o něž je třeba náležitě pečovat. 

V letošním roce přijíždějí oba modely s faceliftem a minulý týden jsem měla možnost si je vyzkoušet.

Holky, bacha! Puma jede

Snad jsem se nedotkla přítomných pánů, ale Puma je v mých očích zkrátka holčičí auto. Před startem testovacích jízd mi přišlo naprosto přirozené, že jsem si vyžádala automat a k tomu líbivou červenou barvu. Ne že bych snad měla něco proti novému laku šedá Cactus, která na určitém světle mění odstín do zelena a vypadá skvěle, jenže červená je červená…

Pokud koukáte na fotky a kroutíte hlavou, kam se schoval ten slibovaný facelift, vaše oči jsou naprosto v pořádku. Zvenčí je změn takové minimum, že v zásadě nejsou. Logo se přestěhovalo z kapoty na mřížku chladiče, zmizely mlhovky (vyšší výbava ST Line s LED Matrix světlomety je vybavena funkcí do špatného počasí) a koncovky výfuku (to aby nebylo nutno vyrábět dva druhy nárazníků, až přijde očekávaná elektrická verze), obměnily se designy kol… a to je vše, přátelé. Obviňovat designéry Fordu z nedostatku fantazie by nebylo fér – z průzkumů totiž vyplynulo, že 70 procent zákazníků si Pumu koupilo kvůli tomu, jak vypadá. Výrazné zásahy do designu by tím pádem znamenaly pověstné podřezávání větve pod vlastní zadnicí. 

Uvnitř už si rozdílu všimnete na první pohled – celý interiér je v zásadě nový. Posuďte ovšem sami, zda jde o změnu k lepšímu. Asi už tušíte, že se vývoj svezl na displejovém trendu a zlikvidoval v podstatě veškeré tlačítkové ovládání. Středová obrazovka je sice dostatečně velká a ikonky na ní nijak titěrné, nadšení z moderní „uklizené“ kabiny však nedokážu upřímně sdílet. Pod tabletem zůstala jen hrstka rychlých voleb – odmlžování, parkovací kamera a vypínání start-stopu. Aspoň že lišta klimatizačních funkcí na displeji nikam nemizí, ale zůstává k dispozici a není nutné se k ní proklikávat. Zvyknout se tedy asi dá.

Pochválit musím sedačky, které nabízejí optimální kombinaci pohodlí a podpory v zatáčkách, dostatek je rovněž úložných prostor a loketní opěrka je nově posuvná. Jednoznačně k lepšímu se posunula základní výbava, která už obsahuje Full LED světla, infotainment s OTA aktualizacemi, bezdrátové zrcadlení telefonu, zadní parkovací kameru a sedmnáctipalcová litá kola. Cenovka verze „již od“ přitom stoupla jen o 24 tisíc – teď začíná na částce 499 900 Kč.  
Úplně poprvé v Pumě najdete i pár nových technologií, třeba 360stupňovou kameru adaptivní tempomat s prediktivním asistentem rychlosti nebo zmíněné Matrixy. 
Abychom měli novinky kompletní, patří mezi ně ještě digitální přístrojovka a soundbar přes polovinu palubní desky. A na závěr ještě jedna podivnost – volant, vlastně spíš kormidlo zaoceánské lodi. Nejen že je na interiér Pumy zbytečně velký, ale koho napadl ten tvar, kulato-hranatý a navíc vyšší než širší? Inu, názor ponechám na vás.

Co naopak zůstalo při starém – a díky za to – je na poměry třídy velký kufr (450 litrů) s Megaboxem – plastovou vanou s výpustním ventilem, který umožňuje případný binec jednoduše vystříkat hadicí. 

Puma se u nás bude prodávat s jediným motorem – mildhybridním 1.0 EcoBoostem -, který však nabízí tři výkonové varianty. Základ má výkon 125 koní a můžete ho kombinovat s manuálem nebo 7stupňovým Powershiftem, střed představuje 155 koní již pouze s automatem a vrcholem je 175 koní pro chystanou verzi ST, opět pouze s automatem. Škoda, zrovna v Pumě je manuální řazení skvělé, navíc k němu dostanete tu parádní kovovou řadicí páku, která sice v létě pálí a v zimě mrazí, do svých drah však padá jedna radost.

Jelikož ST do Česka zatím nedorazilo, měla jsem možnost se svézt se slabším manuálem a silnějším automatem. Pokud bych si musela vybrat, bylo by to těžké rozhodování. Nakonec by asi zvítězilo mé líné já a fakt, že častý pohyb v městské zácpě činí z ručního řazení dost velký opruz, ale obě varianty jsou velmi dobré. Puma totiž především skvěle jezdí. Pořád je tím malým radostným autíčkem, jehož tříválec nasupeně vrčí a které se vrhá do zatáček s obrovským zápalem. Můžete namítnout, že je to jen další malý crossover, jenže pokud sednete do některého z konkurentů a potom do Pumy, rozdíl je prostě znát. Podvozek možná nenadchne řidiče preferující měkkost a pohodlí, neboť sportovní zaměření se tu nezapře, rozhodně však nejde o žádný kostitřas. A projížďka po klikatých okreskách dokáže vzbudit nadšení, jaké byste u malého crossoveru nejspíš nečekali. 

Pro rodiny je tu Kuga

Zatímco Puma dlouhodobě boduje výrazným vzhledem, u středně velkého SUV už zákazníci hledí na jiné hodnoty. Kuga si proto mohla dovolit svůj design poupravit o dost výrazněji – a nalijme si čistého vína, velmi jí to prospělo. Dřívější vyjukaný výraz je pryč a teď před sebou máme dospělé, až seriózní auto. Nová světla – jak jinak než s volitelnou Matrix technologií, nová maska, nárazník i kapota, zkrátka k nepoznání. Novinkou je taky barva zelená Bursting, kterou jsme už měli možnost vidět na Tourneu Courier – a i tomu nesmírně slušela, stejně jako Kuze. Čerstvě se navíc v nabídce objevil outdoorový výbavový stupeň Active X s širšími ochrannými plasty a vyšší světlou výškou. 

V kabině čeká stejný dojem jako v případě Pumy – blažení tedy budete hlavně v případě, že fandíte digitálu. I zde byla fyzická tlačítka obětována na oltář čistému designu (a pravděpodobně i výrobním nákladům). Dlužno říci, že ve větším SUV se s tím smiřuju tak nějak snadněji, neboť málokdy lítám po okreskách tak, že bych měla plné ruce volantu a nemohla na okamžik mrknout na displej. K funkcím vás navíc rychleji navedou dotyková tlačítka na liště pod obrazovkou. Po paměti si sice intenzitu foukání nenastavíte, ale z displejových řešení patří to forďácké rozhodně k těm lepším. Sedačky jsou povedené – ve vyšších výbavách s AGR cestifikací -, úložných prostor víc než dost a volant – kulatý! Třikrát hurá. 

Ve výbavě asistentů se objevilo varování před blížícími se objekty – pohyblivými i statickými -, 360° kamerový systém s ptačím pohledem a také pomocník pro jízdu s přívěsem. Ten určitě stojí za pár slov navíc a nejen proto, že hybridní i plug-in hybridní Kuga utáhne až 2100 kilo, což je rekord v dané třídě (pouze hybridné předokolka má omezení na 1600 kg).  Asistent vás provede seznamem všech nutných úkonů pro připojení přívěsu krok za krokem, navíc si můžete do navigace nastavit jeho parametry a systém vám naplánuje trasu, kde by vás neměla překvapit žádná překážka v podobě nízkého mostku, příliš ostré zatáčky nebo neprůjezdného úseku. 
Adaptivní tempomat teď umí brzdit před zatáčkami a přibyla také 360stupňová kamera.

Kugu pořídíte v docela pestré škále pohonů. Základem je předokolka s benzinovým EcoBoostem o objemu 1,5 litru, slabší (150 koní) s manuálem, silnější (186 koní) s automatem. U fullhybridu si vyberete z pohonu předních (180 koní) nebo všech čtyř (183 koní) kol, vždy s převodovkou e-CVT, plug-in hybrid je pouze předokolka s výkonem 243 koní. Obě hybridní motorizace mají jako základ 2,5litrový benzin Duratec.

Pokud jde o oblíbený plug-in hybrid, nenabízí sice extrémní dojezd na elektřinu (62-69 kilometrů patří spíš k průměru), zato se však i po vybití baterie chová velmi kultivovaně a ponechává si stále dost kapacity, aby elektřina pomáhala stejně jako v klasickém hybridu. Příjemně mne překvapila i převodovka. Vidím-li na papíře CVT (ať už s „e“, nebo bez), ježí se mi vlasy hrůzou, Ford ho však dokázal naladit tak, že při jízdě vůbec neobtěžuje. No vida, jde to. Cestování s Kugou je tím pádem nadmíru příjemné. Nejenže má komfortní podvozek, který splní i náročné požadavky cimprlichů, ale taky se skvěle řídí. O Kuze platí totéž, co se říkalo o fordích MPV, budiž jim země lehká. I s velkým rodinným autem se dá svézt zábavně a hezky svižně, ať už trasa vede po dálnici nebo zakroucených okreskách. 

To všechno vypadá ještě veseleji, když se kouknete na ceny. Základní benzin s manuálem začíná na 649 900 korunách, plug-in hybrid pak pořídíte od 905 900 Kč. V součtu se skvělými jízdními vlastnostmi a ideální rodinnou velikostí má Kuga našlápnuto na velmi zajímavou budoucnost.