načítám data...

Škoda 706 RO Bratislava: Zapomenutý businessjet

Autobus upravený jako pojízdná kancelář vybavený komunikačními technologiemi a kuchyňkou není dnes zas tak neobvyklá záležitost. Ale před více než šedesáti lety?

zobrazit celou galeriiHistorie: Škoda 706 RO Bratislava: Zapomenutý businessjet

Psal se rok 1956 a odborné veřejnosti se poprvé představila horká autobusová novinka, tehdy ještě ve stádiu prototypu, model 706 RTO. Už tehdy bylo jasné, že tento dodnes ceněný autobus brzy nahradí starší a méně praktické vozy 706 RO. Podobnost názvů těchto vozů napovídá, že spolu měly mnoho společného. Dokonce tolik, že v podniku SVA Holýšov uměli během pouhého týdne předělat staré “reóčko” na “erťáka” výměnou karoserie a některých interiérových dílů. 

Právě RTO bylo vládnoucí mocí vybráno k tomu, aby reprezentovalo československé strojírenství na světové výstavě v Bruselu o dva roky později. Důležitý úkol dostal na starost profesor Diblík a výsledkem byla dobře známá Škoda RTO EXPO58. Na tomto ukázkovém voze tehdy pracovala výhradně vysokomýtská Karosa. 

Snad prý z jakési podnikové rivality, i když to dnes již nikdo nepotvrdí, ani nevyvrátí, si výrobu speciálně upraveného autobusu, tentokráte na základě starší (ale jak jsem již konstatoval, velmi podobné) Škody 706 RO, prosadily také Československé automobilové opravny, závod Regena Bratislava. Šéfkonstruktérem tohoto jedinečného vozu se stal inženýr František Hudec a společně s kolegy v šibeničním termínu osmi měsíců vytvořil vůz, jež nejen, že se Diblíkovu Expu vyrovnal, ale troufnu si říci, že ho i překonal. 

Na druhou stranu se sluší říci, že si vozy vzájemně zaměřením příliš nekonkurovaly. Zatímco ten známější byl prostě luxusní dálkový autobus, Bratislava byla spíše kanceláří na kolech. Dostala zbrusu novou karoserii, která se od základního RO liší snad v každém detailu a je velice pohledná, přepracované bylo i odhlučnění kapoty, podle některých pramenů bylo dokonce jinak naladěné i pérování. Ty nejzásadnější změny se ale udály v interiéru.

Na palubě Bratislavy jste našli osmnáct pohodlných otočných židlí s područkami rozmístěných u sedmi mahagonových stolků, dále dvě skromnější židličky pro zapisovatelku a obsluhující stevardku. Stolky bylo možné za jízdy sklopit a sedadla nastavit po směru jízdy, takže byl vůz vhodný i na delší cesty. Dále nechyběla spousta moderních zařízení, například kotoučový magnetofon s možností záznamu, gramofon, palubní rozhlas, nebo promítačka. U stolků byly sedícím k dispozici čtecí lampičky. Pohodu na palubě pak zajišťovalo nezávislé výkonné topení, dobře vybavená kuchyňka (nečekejte žádné hnusné plastové kelímky, ale pěkný porcelán a stříbrné příbory) a dokonce i splachovací záchod. Úsměvně pak působí skutečnost, že součástí výbavy bylo i dvanáct kusů bohužel blíže nespecifikovaných společenských her. Lehkou představu o tom, jak se v Bratislavě cestovalo, nám nastíní následující reportáž.

Právě v létě 1957 ale stopy Bratislavy náhle rychle mizí. Kromě výše nasdílené reportáže se ještě objevuje krátký článek ve Světě motorů (níže) a to je vše. O rok později jede na Expo do Bruselu pouze Diblíkův vůz a o velmi slibném projektu Ing. Hudce se slehla zem. Vůz prý převzala Slovenská národní rada pro státní účely, avšak dle pamětníků byl pouze odstaven v areálu MARP v Bratislavě. Právě tato skutečnost pravděpodobně vede k tomu, že Bratislavské muzeum dopravy v roce 2004 vydává publikaci “Vývoj vozidel na Slovensku”, kde autorství vozu nesprávně připisuje právně podniku MARP. 

Vlastně to vypadalo, že je s Bratislavou ámen. Luxusní prvky vnitřního vybavení časem “zmizely”, jak to tak v dobách, kdy byl všechno všech, občas bývalo, a osud Bratislavy byl skutečně nahnutý. Pětileté ticho se ale nakonec přeci jen podařilo prolomit a povedený model se vrátil zpět na silnice. Zvenčí vypadala znovuzprovozněná Bratislava prakticky stejně, jako těsně po dokončení, ale interiér se zásadně změnil. Místo křesílek se sem nastěhovaly lavice z modelu 706 RO, toaleta byla vybourána, vlastně to byl jen jinak vypadající obyčejný “linkáč”. Doby slávy připomínala jen skutečnost, že byl tenhle netradiční autobus překvapivě tichý. 

Vůz ale nebyl zařazen do autoparku žádného z dopravních podniků, nesloužil na pravidelných linkách a dokonce  nesvezl ani cestující na nějaké pěkné ROH rekreaci. Ve skutečnosti sloužil k přepravě dětí z mateřských školek. Na první pohled to možná vypadá jako pěkný závěr, ale něco mi říká, že by to zvládl ledajaký sériový kousek a takhle unikátní vůz si přeci jen zasloužil lepší službu, než nekonečné zástupy zabahněných holínek a mokrých kamaší. Ale taková už byla doba. 

A to je pravděpodobně poslední stopa konferenčního autobusu Bratislava. Velmi pravděpodobně byl později sešrotován, jen ti největší snílci věří tomu, že dodnes čeká někde ve stodole na své znovuobjevení. Je paradoxní, že takto jedinečný vůz nakonec padl v nemilost a nikdy se nepoužil pro svůj původní účel. Jaký byl důvod? To už se dnes nedovíme. Dokonce i Jan Neumann ve své jinak velmi podrobné publikaci Autobus Škoda 706 RO věnoval Bratislavě pouhý jeden odstavec s konstatováním, že více se neví. 

Jde zkrátka o jeden z mnoha velmi zajímavých prototypů z temného období mezi léty 1948 a 1989. Jeden z mnoha dobrých nápadů šikovných konstruktérů, kterými se to i přes nepřízeň doby v našich automobilkách jen hemžilo. Nad Bratislavou, autobusem, který v roce 1957 nabídl luxus, o kterém se nám mnohdy nezdá ani v dnešní době, se můžeme jen zasnít a říci si ono obligátní “kde bychom byli kdyby…”. 

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Související články

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Skipper
08. ledna 2021, 12:04
10

Autobusy byly pro mně vždy jen přepravní krabice, pro převoz lidí z A do B. O to víc jsem překvapen, ze nyní jsou články o nich to nejlepší, co se na Autíčkáři vyskytuje. Smekám!

reagovat
beastar
08. ledna 2021, 17:36
3

Z tech clanku objektivne clovek pozna jestli to autora bavi. A kdyz ano jsou to na dnesni dobu rychleho internetu dobre veci. Je jich malo, ale potesi. Jako priklad jsou Kubovy autobusy, Frantovo ameriky a Adamovy ruske krabice.

At uz je Autíčkář o cemkoliv, zasadni je kdyz si tema najde autora anebo naopak:)
-
Komentář upraven 8. 1. 2021, 17:36:21
-
Komentář upraven 8. 1. 2021, 17:36:32

reagovat
Be
Beran
08. ledna 2021, 21:49
1

Clanek vyborny. Doba to byla sku...spatna.
Ale v dnesni dobe by dle meho nazoru sel do srotu rovnou. Takhle mohl aspon nejakou dobu jezdit a az pak vyrazit na pout po nebeske dalnici.

reagovat
GanGreen
09. ledna 2021, 10:37
2

V týhle době by samozřejmě do šrotu nešel, v době kdy má každá automobilka svoje muzeum a k tomu 10x takovej depozitář...

Be
Beran
10. ledna 2021, 00:02
1

Skladuji se showcary, koncepty... veci na chlubeni se. Ale o tomhle byla reportaz, clanek a pak se slehla zem.
A kdyz vedeni, at firmy nebo statu, projekt zamitne. Tak nebude platit jeho skladovani nebo se s nim chlubit v muzeu. Ale treba se pletu a nekdy uvidim v muzeu felicii II, beeetle III, roomster II, lagunu IV... prototyp neexistujiciho posledniho clanku uz ukoncene modelove rady. Automobilky se nerady chlubi neuspechy a nenechavaji je zabirat misto.

Tomáš Trýska
11. ledna 2021, 15:31
1

Ale třeba škodovka má v muzeu celou řadu zašlapaných projektů...

PeterLuk
09. ledna 2021, 00:51
2

Krásny dizajn!

reagovat
RBMK
09. ledna 2021, 10:12
2

Děkuji za skvělý článek!

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Toyota Celica Sti 1993
Toyota Celica Sti

1993 rok výroby
105 koní výkon
1 587 ccm objem

Oldsmobile Cutlass Cruiser SL 1989 1989
Oldsmobile Cutlass Cruiser SL 1989

1989 rok výroby
147 koní výkon
3 340 ccm objem

Mazda MX-5  2005
Mazda MX-5

2005 rok výroby
124 koní výkon
1 798 ccm objem

Chevrolet Express 5.3V8, 4x4, Flexfuel, 5 míst 2010
Chevrolet Express 5.3V8, 4x4, Flexfuel, 5 míst

2010 rok výroby
216 koní výkon
5 300 ccm objem

Subaru Outback 3.0R H6 MY2004 2004
Subaru Outback 3.0R H6 MY2004

2004 rok výroby
250 koní výkon
3 000 ccm objem