Ptejte se Vojty: Jak si pořídit prvního veterána a nespálit se

V rubrice Ptejte se Vojty šéfredaktor Vojta Dobeš (a občas i ostatní členové redakce) každý týden radí čtenářům s palčivými otázkami života nadšeného motoristy – ať už jde o výběr příštího vozu, rozsouzení hospodských debat nebo odpovědi na filosfofické otázky.​

Ahoj Vojto, mám v plánu někdy na podzim ke své E46 pořídit nějakého staršího kamaráda.

Moje požadavky jsou abych se vešel při pořizování do nějakých 50ti tisíc, aby se vůz dal přihlásit na veteránské spz a nejlépe zadohrab.

V hledáčku mám momentálně například Porsche 924, BMW E30, Škoda Felicia Cabriolet no a třeba ještě Tatru 613..(ale ta se bude do 50 000kč shánět blbě). Chci se hlavně zeptat, jestli je třeba ještě nějaká peckózní mašina kterou bych měl do svého výběru doplnit a nebo jestli se na to mám vyprdnout úplně. Mám to totiž už v hlavě dva roky a furt se rozhoduji či do toho jít, vím kolik času a práce to obnáší, nebo jestli se na to vykašlat prozatím a ještě chvíli počkat.

Ale představa je to víc než přitažlivá a byl bych moc rád kdyby jste mi vy, jako "odborníci" poradili jak mám dál uvažovat, případně něco doplnili a poradili.

Díky moc za vaše rady a tipy, rád si v práci i doma pročítám vaše různé a hlavně hezky a zajímavě napsané rubriky a doufám že mi poradíte.

Váš čtenář Lukáš 

Zdá se, že suma padesáti tisíc korun se stala poslední dobou dosti oblíbenou. Pro tebe mám však lepší zprávy než pro kolegu, který touží po levné a na údržbu nenáročné luxusní limuzíně. Na pořízení zajímavého veterána (či spíše youngtimera) může být tato suma bez problémů dostačující – přinejmenším pokud jsi připraven na to, že pořizovací cenou to nekončí, a že do budoucna bude tvoje nová hračka vyžadovat nejen čas a úsilí, ale také další peníze.

První důležitou otázkou je, na jaký technický stav si troufneš

Měrou tvé ochoty utrácet další peníze, stejně jako tvou šikovností a okruhem opravárenských činností, které preferuješ a kterým by ses naopak raději vyhnul, by se pak měl řídit výběr tvého nového stroje. Jinak totiž hrozí, že se ze snu stane noční můra.

Zatím tedy máme více otázek než odpovědí, takže si je pojďme trochu utřídit:

První věcí, ve které si musíš udělat jasno, je technický stav. Pokud hledáš vůz ve stavu “sednout a jezdit”, který bude potřebovat jen průběžnou údržbu a “dolaďování drobností”, bude veškerý tvůj další výběr dost omezený. Z aut na tvém seznamu má šanci projít snad jen BMW E30, a to se ještě budeš muset spokojit s některou z méně vyhledávaných variant – slušné šestiválcové kupé, které by v dohledné době nehrozilo pohřbít tvoji peněženku, se s tímto rozpočtem bude hledat těžko.

Jestli naopak hledáš opravdový “projekt” na kompletní renovaci, mohou se do rozpočtu vejít i Porsche či Tatra (na Felicii zapomeň rovnou), ale pořizovací cena bude spíše takovou “první splátkou” – přinejmenším v případě, že nevlastníš kompletně vybavenou dílnu i s lakovnou a nejsi neobyčejně všestranně zručný.

Práce klempíře či lakýrníka téměř nevyhnutelně znamená, dříve či později, kompletní renovaci

Počítejme tedy s jakousi “střední variantou” – tedy auto, které představuje pojízdný základ pro budoucí zušlechťování či částečnou renovaci. Základním požadavkem tedy budiž to, že (pokud náhodou nejsi zručný klempíř a lakýrník) rozhodně potřebuješ auto, které netrpí zásadní korozí karoserie. To v případě youngtimerů za 50 tisíc víceméně znamená, že hledáš auta, označená v inzerátech jako “zcela bez koroze” a už “drobné problémy” jako jsou zrezivělé lemy blatníků by pro tebe měly být varováním. Samozřejmě, každé auto bude mít sem-tam někde bublinku koroze či zrzavý flíček – ale jakmile jsou na autě místa, která potřebují takzvaně “vyvařit” tedy uříznout původní kus plechu a navařit nový, je dost pravděpodobné, že vedle těch, jež jsou vidět, bude přítomno i mnoho dalších, na první pohled neviditelných. Výjimkou mohou být třeba zadní lemy blatníků u starých Fordů, které rády zreznou i na jinak téměř netknutém autě. 

Jako další v pořadí hledáš co nejzachovalejší interiér (čím vzácnější nebo nezvyklejší auto, tím je tato část důležitější) a teprve poslední na seznamu je fungující mechanika. I kompletní generálka motoru, nemluvě o výměně převodovky či diferenciálu, je relativně “neinvazivní” zákrok, který nemusí odstartovat sérii dalších akcí. Jakmile však koupíš cokoliv, co vyžaduje práci klempíře či lakýrníka (přičemž jedno vždycky přináší i to druhé), jsi téměř s jistotou v pasti a otázkou je jen to, jestli kompletní renovaci uděláš najednou či postupně. Najednou je ta levnější varianta, ale i tak tě bude stát přinejmenším dvojnásobek toho, co jsi plánoval.

Takže, jaké máme možnosti? Začnemě tebou navrhovanou trojicí, a pokračujme dalšími nápady…

BMW řady 3 (E30)  je přitažlivé, zajímavé a dostatečně jednoduché. Díly jsou dostupné a slušný exemplář se pořád dá pořídit za rozumný peníz. Doporučoval bych variantu Touring – je pohlednější a užitečnější než sedan, a bude stát zlomek toho, co kupé. Bonusové body za šestiválec, ale i čtyřválec dokáže potěšit a pobavit, zvláště pokud časem přistoupíš k výměně za motor z 318is (náš redakční kolega Greeny se rád podělí o zkušenosti).

(Pozn. Vavris – E30 Touring ve čtyřválcové variantě by se s trochou štěstí skutečně dala za 50 tisíc sehnat v obstojném stavu, avšak vidím zde jeden základní rozpor se zadáním otázky. Moc mi není jasné, jak by chtěl Bobash učiniti z E30 Touring veterána. Touring přišel až s faceliftem v roce 1987– tzn. že na veteránské značky si budeš muset vzhledem k limitu 30 let stáří ještě minimálně 2 roky počkat. Dostatečně stará jsou jen předfaceliftová auta, tzv. chromáky :-) )

Škoda Felicia  je v této cenové relaci jen snem a pokud nějakou najdeš, bude pravděpodobně za hranou zachránitelnosti či rentability renovace. Alternativou je Octavia (totéž auto, jen se střechou), která by se do tvého rozpočtu mohla vejít i v nějakém rámcově použitelném stavu. Přesto bych ze Škodovek zaměřil pozornost spíše na novější 1000MB či kupé 110R (tu za 50 tisíc leda pozametat na lopatku, neboť za onu sumu se prodává 110R max. ve stavu, který má kouzelné označení “nálezový” – pozn.Vavris)  nebo Rapid. Zvláště u Rapidu je stále ještě šance pořídit s tvým rozpočtem přinejmenším velmi solidní základ, díly jsou levné a ceny solidních kusů půjdou nejspíše v blízké době nahoru.

Tatra 613  je projekt snad ještě beznadějnější než Felicia. Sehnat pod 100 tisíc korun exemplář neprožraný korozí bude víceméně nemožné, nemluvě o tom, že renovovat Tatru bude zatraceně drahé. 

Porsche 924  je dalším modelem, u kterého se solidní exempláře pohybují o něco výše než je tvůj rozpočet a náklady na uvedení “skoro dobrého” kusu do slušného stavu mohou raketově narůst. I přes všechny vtípky o motoru z dodávky VW je to pořád Porsche – a to znamená, že občas budeš muset koupit nějakou věc, která je zabalená v krabičce s nápisem Porsche. Což není dobré pro tvoji peněženku.

Takže, jaké jsou naše další návrhy?

VAZ 2101 (a odvozeniny) může sice jako produkt SSSR vzbuzovat odpor, ale pořád je to vlastně Fiat 124 a tedy poměrně hezký exemplář nudného sedanu 60. let. Kousek v nějaké zajímavé barvě a s hnědými koženkovými sedačkami je vlastně i docela pohledné auto. Navíc ho opravíš kladivem a bude s ním zábava.

Ford Granada nebo menší Ford Cortina/Taunus poslední generace je zajímavou ukázkou “evropské ameriky”, většina dílů je stále ještě rozumně dostupná a mnoho komponent je možno implantovat z novější Sierry. S trochou štěstí při hledání možná narazíš i na “musclecarovitou” Mk3. Nedočkáš se však zrovna sportovních jízdních vlastností – spíše čekej plavnost a poklid.

Volkswagen Brouk  je naprosto geniální volbou, pokud stále ještě nevíš, co od veterána čekáš a co s ním chceš dělat. Snad žádné jiné auto se neopravuje tak snadno, veškeré díly jsou snadno k dostání a pokud časem usoudíš, že ti čistý veteránismus nesedí a raději bys do auta promítl vlastní osobnost, skýtá se ti nespočet stylů úprav.

Mercedes W123 alias Piáno sice často trpí masivní korozí, ale zbytek vozu je (zvláště u dieselových variant) téměř nezničitelný a Piáno na naftu má svoje neopakovatelné kouzlo. A to na benzín vlastně ještě víc.

Mazda MX-5 (NA) možná ještě není veterán v klasickém slova smyslu, ale rozhodně už patří mezi youngtimery. Navíc je zábavná, dobře vypadá, ještě líp jezdí a stejně jako E30 či Brouk skýtá mnoho prostoru pro seberealizaci. A hlavně – odpověď je vždycky Miata!

Naši čtenáři však určitě přispěchají se spoustou dalších nápadů. Takže, jaký je ten správný youngtimer za 50 tisíc? Dejte vědět v komentářích!