Alpine A390 možná není tím tradičním lehkonohým Alpine, které fanoušci milují. Ve své třídě ale překvapí výjimečně schopným a zábavným podvozkem.
Na světě je jen málo automobilek, okolo kterých by byla taková „aura výjimečnosti“, jako je francouzské Alpine. Tento výrobce už celá desetiletí tvoří charakterní sportovní automobily pro pravé řidiče-gurmány, jejichž návykovým jízdním vlastnostem dokáže konkurovat jen hrstka jiných vozů.
Avšak trh je neúprosný a s výrobou pouze sice ikonických, ale také hodně úzkoprofilových sporťáků se nikde nikdo neuživí. Alpine se proto začíná zaměřovat i na další automobilové kategorie. Loni tak například uvedlo svůj první novodobý hothatch, zvaný Alpine A290, který ukazuje, jak až schopný základ v podobě Renaultu 5 dokáže být. Jeho recenzi si můžete přečíst zde.
Nyní se pak Alpine pouští do ještě perspektivnější třídy – do vod elektrických kompaktních SUV-kupé. Zde se to konkurencí jen hemží, protože se momentálně v rámci vyspělého světa jedná o jeden ze zákazníky nejpreferovanějších typů aut. Francouzská značka se zde pokusí zabodovat s novým modelem Alpine A390 – největším, jaký kdy udělala. Na novinářské prezentaci v polské části Krkonoš jsem si vyzkoušel „zbraně“, jež se k souboji s ostatními chystá využít. Dejme se do toho.
Je to vůbec ještě Alpine?
A rovnou se hodlám zabývat tou nejpalčivější otázkou, která se jistě všem z vás honí hlavou – je to vůbec ještě to lehkonohé, zábavné, sportovní Alpine? A390 stojí na platformě AmpR Medium, kterou sdílí například s elektrickým Renaultem Scénic E-Tech, na délku měří 4,6 metru, dosahuje výšky 1,5 metru a váží plných 2,1 tuny. Ano, tuto informaci vás nechám chvíli zpracovat.
…
Můžeme dál? Výborně. Myslím, že už je všem jasné, že podobného, fenomenálního svezení jako v Alpine A110 se v A390 nedočkáte. To jednoduše nejde. Sto-desítka přece jen stojí na svém vlastním, s ničím nesdíleném a primárně ke hraní určeném šasi, má dokonalé rozložení váhy a je lehká tak, že by ji snad unesl i mravenec (nechte mi tu hyperbolu). Tedy vše, co A390 nemá.
Na druhou stranu by rozhodně nebylo fér říct, že tady se už jen na Renault lepí „prémiový znak“ Alpine. Nene, ten duch tam je stále znát. Z auta je totiž cítit, že se i u něj vývojáři snažili, aby v rámci své třídy pořád bylo jízdně velmi dobré. Nevykašlali se na něj. Nevzali jen sdílenou techniku, kterou by akorát vybavili hezčím vnitřkem a lepšími tlumiči. Stejně jako u A110 i u A390 očividně strávili stovky, možná tisíce hodin usilovnou prací, aby A390 pořád mohla nosit jméno Alpine.
Platformu ze Scénicu vybavili hned třemi motory o celkovém výkonu ve verzi GT 295 kW a ve výbavě GTS dokonce 350 kW, přičemž dva z toho umístili na zadní nápravu. Tím ji naučili aktivnímu vektorování točivého momentu, kdy motor pohánějící vnější kolo zabírá víc než ten ženoucí kolo vnitřní. Tuto platformu také předělali, aby se pochlubila skvělým výsledným rozložením váhy 49 % ku 51 %, s o něco těžší zádí. A nasadili na ni velmi tuhou karoserii. Zdá se vám to málo? Mně úplně ne.
Pořád se svezete parádně
Přesně tato náročná práce, kdy k vám šéf přijde s šibeničním zadáním: „Tady máš elektrický Scénic, udělej mi z něj Alpine“, je z A390 znát. A inženýři si zaslouží uznání. Toto auto v rámci třídy elektrických SUV-kupé s vahou okolo dvou tun jezdí přímo skvěle. Horské silničky ukázaly, jak výborně jeho Alpine Set-Up dokáže maskovat „plebejský“ základ i hmotnost.
Výkon elektromotorů je i ve slabší ze dvou dostupných verzí GT, kterou jsme měli k dispozici, pořád pěkný a umožňuje autu vystřelit na požádání a v mžiku oka atakovat trojciferné cifry na tachometru. Dojem rychlosti ještě umocňuje čudlík inspirovaný světem Formule 1 na volantu, zvaný Overtake (anglicky předjíždět). Po zmáčknutí a podržení dodává zrychlení další razanci.
Hlavní hvězdou večera je však zmíněné vektorování točivého momentu. To si vážně zaslouží jen samou chválu. V každé vlásence je cítit, jak pod plynem aktivně stáčí auto do zatáčky. Celým tělem vnímáte, že tam, kde by se měla dostavit nedotáčivost, se zadnice místo toho vytočí a zamíří přesně tím směrem, kterým potřebujete. A to prosím platí i při vysoké rychlosti. Skvělá práce, opravdu!
Jediným momentem, kdy si připomenete ty dvě tuny, je tak jízda z kopce. Zde se bohužel nedá svítit, široké gumy, rekuperace i silné šestipístkové brzdy bojují, jak jen mohou, ale tuto bitvu už zcela bez ztráty kytičky jednoduše nevyhrají. Fyzika je pořád fyzika. Ne snad, že by najednou auto přestalo být stabilní, to si A390 samozřejmě pořád pohlídá. Jen tu váhu zde… prostě cítíte.
Ale to je v pořádku. To jednoduše jinak nejde. Naopak o to víc zaujme, že jakmile auto začne znovu stoupat a motory vektorovat, je opět neuvěřitelně ohebné a hravé. Ano, sto-desítka to není, avšak mezi konkurenty s ním dokáže soupeřit asi jen elektrické Porsche Macan. A dokud si obě auta neotestujeme pořádně v rámci redakčního testu, netroufnu si říct, jestli jej překoná.
K tomu ale ještě dostanete mnohem použitelnější auto
Navíc je tu ještě jeden úhel, jak se na novinku z Dieppe dá dívat: Ano, A390 není tak nekompromisně řidičská jako A110. Není to tak nefalšované, jedinečné Alpine. Ale na oplátku je to mnohem použitelnější auto na denní ježdění.
Oproti zmíněnému sporťáku nabídne modernější design. Také má neporovnatelně lepší kabinu s mnohem hezčími materiály i pokročilejšími multimédii. Odveze teoreticky až pětici pasažérů (byť vzadu toho místa mnoho není). Nabídne prostorný kufr. S baterkou o kapacitě 89 kWh dojede až 555 km daleko. A v neposlední řadě se blýskne i solidním nastavením odpružení – překvapivě však bez adaptivní funkce – jež sice logicky preferuje sportovní naturel, ale pořád zvládá hezky tlumit díry, zvlášť ve vyšší rychlosti.
Závěr, aneb budeme si ho kupovat?
Teoreticky má tím pádem Alpine A390 všechny předpoklady k tomu být prodejně úspěšné. Ano, v nabídce značky jsou řidičštější, purističtější vozidla… asi vlastně všechna. Ale toto pořád pobaví moc dobře a přitom si ho obhájíte i před manželkou. Potažmo ho možná dokonce bude chtít i sama.
Teď jen zbývá, jestli se teorie přetaví v praxi. U Porsche to funguje. Jistě, všichni milují Cayman a 911, leč kupují potom hlavně Macan a Cayenne. Protože pořád Porsche… ale normální auto. Tady vidíme něco podobného. Čas ukáže, povede-li se to ve Francii zreplikovat. Nicméně já budu novému Alpine A390 držet palce. Nakročeno má parádně.
Technická data
Alpine A390 GT
Motor: tři elektromotory, jeden vpředu, dva vzadu, pohon všech kol
Nejvyšší výkon: 295 kW (400k)
Nejvyšší točivý moment: 661 Nm
Provozní hmotnost: 2 124 kg
Maximální rychlost: 200 km/h
0-100 km/h: 4,8 s
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 18,7 – 20,4 kWh/100 km
Spotřeba v testu: hráli jsme si na horských stoupáních, čísla jsou irelevantní
Tabulkový dojezd: až 555 km kombinovaně
Nejvyšší dosažený udávaný dojezd v testu: nebyl prostor zjišťovat
Kapacita baterie: 89 kWh
Doba nabíjení DC: 29 m (z 15% na 80%, maximální výkon 150 kW)
Doba nabíjení AC: 7 h a 16 m (maximální výkon 11 kW, 0% – 80%)
Základní cena: 1 700 000 Kč
Alpine A110 GTS: „Je te absolument kiffe = Já tě absolutně žeru!“Alpine A110 GTS je malé francouzské kupé, které si vás omotá kolem prstu. Lehkost, přesnost a čistá radost z jízdy, jakou dnes zažijete jen výjimečněČíst dál
Autíčkář na cestách, Recenze & testyPoslední americká dodávka: Cesta časem za volantem Chevy Express15. 9. 2026
Novinky, Recenze & testyPrvní svezení v DS N°7: Atraktivnější než dřív, ale od základní verze příliš nečekejte30. 9. 2026
HeavySmoker
Myslím že lepšia paralela než 911 a Cayenne je Lotus Elise a ich SUV Eletre. Lotus tvrdo narazil pretože výsek ľudí ktorý vie čo je Lotus je zanedbateľný a diametrálne odlišný od zákazníka čo chce reprezentatívny elektromobil a status symbol zároveň. Alpine má dosť podobný problém. A keď nad tým premýšľam, ani to Porsche nevie predávať elektrické SUVčka v objemoch ktoré si naplánovali.
rivka
Hm. A já si celý život myslel že je to ta Alpine. 🤔🤔🤔 Takže když čtu "francouzské Alpine..." a "uvedlo svůj..." ježí se mi i ty chlupy které nemám a dělá se mi fyzicky nevolno. Kteréžto nevolno nabírá na akutnosti při pohledu na ty otřesné, ohyzdné, odpudivé, odporné a obludní monstrózní disky.
Interiér se smrsknul na "sportovní" volant obklopený zoufale nesportovním kusem plastu s displeji který vypadá že ho za "dvěpadesát" koupili někde na blešáku s elektronikou, plácli ho dovnitř na první pokus a vůbec neřešili jak to celé působí jelikož už byl nejvyšší čas na kohouta na víně a víno k němu ;-)
A ten modrý lak je mňam.
Jaromír Soukup
Já žiju v tom, že “ta” je Alpina vycházející z BMW a francouzské je “to” Alpine. Ale vlastně jsem se na to nikdy neptal. Pokud v jakýchkoliv oficiálních materiálech víš o informaci, že je to ta “Alpine”, rád se nechám poučit a článek předělám. Zběžným průletem nevidím ani jedno.
Mírus
O francouzštině vím velký prd, ale tipuju, že Alpine bude ženská. Podle vzoru Angélique :-).
rivka
Ježíšku na křížku, ne, Jardo, nevím nic o "jakýchkoliv oficiálních materiálech" a nemám ambici nikoho poučovat. Jen jsem ventiloval svůj údiv, toť vše. Nic nepředělávej, Kristova noho :-) Pro mě osobně to navždy bude TA Alpine, i kdyby jí celý svět říkal TO ;-) :-) ;-)
Jaromír Soukup
Nene, to je naprosto validní poznámka! 🙂 Protože je klidně možné, že to celé ty roky říkám špatně. A jak teď mám brouka v hlavě, tak vlastně vůbec nevím. Materiály už jsem si prolezl důkladněji, jenže v nich všude stojí “značka Alpine”, takže se koncovky vztahují k tomu slovu značka. A ani na prezentaci si teď nejsem jistý, jestli padlo “to” Alpine nebo “ta” Alpine, protože všichni mluvili o “tom” A390 nebo “té” á-tři-sta-devadesátce. Google mi vyplivnul “ta” Alpine, jenže kvůli přezdívce “ta” Alpinka. Jenže to nemusí souviset. A francouzština už vůbec nepomůže, protože je to 1) cizí jazyk bez vazby na češtinu, 2) nemá střední rod, 3) u jmen se samohláskou na začátku používá zvláštní člen L’, který rozbíjí i ten mužský nebo ženský rod. Já vlastně vůbec nemám ponětí. 😅 Mám až chuť volat PR Alpine, jak to vlastně je. 😅
Mírus
Ettore Bugatti prý kdysi dávno označoval masivní sportovní Bentley, jako "nejrychlejší náklaďáky na světě". V nadcházejících desetiletích skutečně nastal zlatý věk malých nízkých lehkých sportovních vozů, jejichž tvůrci a propagátory byly osobnosti jako Ferry Porsche, Colin Chapman, Gordon Murray, Carlo Abarth, John Cooper a třeba i Jean Rédélé. Nic netrvá věčně, dnes se zdá karta obrátila a uživatelé zas fandí těm "rychlým náklaďákům" :-)
sheogh
Ta svetle modra na fotce 14 je moc pekna.
Jinak v Alpine se sice snazili, ale prijde me tento typ kastle proste osklivy a disproporcni, tim jak je vys spodni hrana oken, ale okna zustavaji nizka a k tomu kratky rozvor.
Interier pomerne genericky, ale zase v porovnani s ostatnima vlastne hezky