Peugeot Oxia: Supersport se lvem ve znaku

Francouzská značka Peugeot je pro dnešní řidiče známá spíše jako výrobce rodinných vozů s netypicky umístěnou přístrojovou deskou a malým volantem. Mezi záplavou všemožných SUV se skrývá ještě pár klasických hatchbacků (208 a 308) a jeden liftback (508). Poslední model, který byl trochu sportovnější a mohl autíčkáře alespoň malinko potěšit, bylo kupé RCZ, i když ve verzi RCZ R umělo potěšit docela dost na to, že motor stále poháněl tu „špatnou“ nápravu. Dnes byste ale něco podobného v nabídce čekali marně. Jenže nebylo tak tomu vždy.

V osmdesátých letech minulého století měl Peugeot poněkud jinou pověst. Stále to byl výrobce masově prodávaných aut po celé planetě, ale jeho nemalé úspěchy ve světě motorsportu jsou legendární dodnes. Třeba vítězství Peugeotu 205 T16 či později 405 T16 na slavné rallye Paříž – Dakar, která se mimochodem v té době opravdu jezdila z Paříže do Dakaru. Zmíněná dvěstěpětka se proháněla i třeba v šílené rallye skupině B, kde s ní měl Ari Vatanen plné ruce práce. Ale byl to právě on, kdo s Peugeotem dokázal ukončit kralování Audi Quattro. A protože s jídlem roste chuť, proč nepomýšlet i na nejvyšší patra motorismu – Peugeot hledal cestu k vlastnímu supersportu. Značka tak postupně představila tři koncepty opravdového auta bez kompromisů. Reálná výroba ale byla ve hvězdách – stejně jako vesmírná jména těchto vozů.

Prvním byl Peugeot Quasar. V roce 1984 vypadal hodně futuristicky a využíval techniku skupiny B (především 205 T16) nebo třeba formule 1. Reálná výroba však nepřicházela v úvahu. Druhý koncept Peugeot Proxima šel v roce 1986 v každé oblastní ještě o kus dál. Hodně nadopovaný čtyřválec z dvěstěpětky nahradil hodně nadopovaná „vé šestka“ známá jako PRV (dílo Peugeotu, Renaultu a Volva), kterou jste si mohli koupit v několika sériových modelech. Inženýři ji ale změnili k nepoznání – „krmila“ ji dvě turbodmychadla a pohon všech kol obstarával znovu systém z rallye. 600 koní, hmotnost 1080 kg, maximálka u 350 km/h a ještě futurističtější vzhled přilákal zaslouženou pozornost a koncept se tak stal hlavním bodem celého pařížského autosalonu v tomto roce.

Dnes to ale bude o tom třetím, nejpropracovanějším a pro mě také nejhezčím z celé této řady konceptů. Přivítejte Peugeot Oxia. I on nese vesmírné jméno. Tentokrát ho zdědil po části planety Mars. Oxia Palus místo, které má 0 stupňů zeměpisné délky i šířky a je výchozí pro výpočet místního času i sledování počasí. Techniku přebírá převážně z Proximy, ale zas jí o něco vylepšuje. Výkon stejného šestiválce o necelých třech litrech objemu s turbodmychadly Garrett T3 (nyní 1,7 baru) poskočil o dalších 100 koní a 150 Nm výš. Jeho hodnoty tak o dost překonávaly veškerou reálně prodávanou konkurenci. Vždyť třeba Ferrari F40 chybělo na Peugeot více než 200 koní. Motor byl samozřejmě umístěn uprostřed vozu mezi sedadly a zadní nápravou, jak se na supersport sluší a patří. Netradiční ale bylo, že byl umístěn napříč, a to na straně spolujezdce. Jeho nemalý apetit zásobovala nádrž na 92 litrů benzínu.

Síla motoru se na kola přenášela přes šestistupňovou manuální převodovku. Samozřejmostí je zas pohon všech kol a tři samosvorné diferenciály. Na přední kola putovalo 25 % točivého momentu, většina ale šla na 285 mm široké zadní michelinky. Odpružení bylo řešeno systémem push-rod, který používal dvě vinuté pružiny nad sebou. Jednu s obdélníkovým průřezem, druhou s klasicky kulatým. Inovativní bylo i mechanicky řešené řízení zadních kol. Posilovač řízení měl proměnný účinek, kdy s přibývající rychlostí posiloval stále méně pro větší cit ve volantu. Díky strmému převodu řízení řidiči stačilo mezi dorazy pouze 2,5 otáčky volantem. Inovativní byla i péče o obutí – auto měřilo tlak i teplotu vzduchu na každém kole a pilot měl údaje okamžitě k dispozici. Pokud byla některá z hodnot přesáhnuta, auto samo omezilo výkon i rychlost.

Aerodynamika byla vyvíjena ve větrném tunelu v Saint Cyru a nakonec dosáhla výsledku 0,30 Cx. Nízká hmotnost (1250 kg bez náplní) byla dosažena díky karoserii z epoxidové pryskyřice vyztužené aramidovými a uhlíkovými vlákny. Pět karosářských panelů bylo nasazeno na hliníkový skelet s trubkovým rámem. Celkové rozměry dosáhly hodnot 4,61 metru na délku, 2,02 na šířku a pouze 1,13 na výšku. Rozvor činil 2,8 metru. Na designu jsou jasně patrné prvky v tě době vyráběných Peugeotů – hlavně zadní světla z modelu 405, která i na supersportu nevypadají nepatřičně. Tvar předních světel pak později převzal velký reprezentativní sedan – Peugeot 605. Jinak je to kvůli odporu vzduchu klasická placka. Zajímavé jsou třeba vysoko umístěná zrcátka, která ale nepřesahovala obrys vozu a řidič je měl přesně v úrovni očí.

Interiér dokázal usadit dvoučlennou posádku, která si mohla dopřát veškerého luxusu – anatomická sedadla s pětibodovými elektricky nastavitelnými pásy byla vyhřívaná. Nechyběl špičkový hifi systém Clarion s CD přehrávačem nebo výkonná klimatizace, která běžela i při vypnutém motoru. To zajišťovalo 18 solárních článků umístěných na čelním skle pod stěračem. Tři zeleně podsvícené analogové budíky doplňovalo pět malých displejů po levé straně a kontrolky pro podrobnou diagnostiku vozu.

Při plánování se počítalo s maximální rychlostí 350 kilometrů za hodinu a auto ji na okruhu v  italském Nardó skoro dosáhlo. Chyběly pouhé dva kilometry. Do oficiálních materiálů ale nakonec Peugeot uváděl hodnotu 300 km/h.

U prvních dvou konceptů – Quasaru a Priximy – se s reálnou výrobou nikdy nepočítalo. U Oxie už ty myšlenky přišly, ale po průzkumu trhu to bylo zamítnuto. Auto svými parametry i technikou zavedeným značkám plně konkurovalo, ale lvíček na kapotě zkrátka kupce zvyklé na vzpínajícího se koně nebo býka příliš nelákal. Přesto Peugeot vyrobil dvě funkční auta, každé za osm milionů franků. Obě auta byla dlouho součástí firemních sbírek, ale když bylo potřeba více místa, jeden vůz se v roce 2009 vydražil do USA za 141,5 tisíce euro.

Účetní asi věděli, co dělají; prodeje tohoto vozu by svůj vývoj a produkci nezaplatily. Přesto mě trochu mrzí, že jich nevzniklo víc. Mnohá z inovativních řešení, která si Peugeot na Oxii vyzkoušel, pak ale použil pro Peugeot 905, který o pár let později dominoval vytrvalostním závodům a triumfoval i v Le Mans.

Pamatuje si na tento koncept? Myslíte si, že by Peugeotu pomohlo vyrobit a prodat pár aut kvůli pověsti, i když se ztrátou?