Peugeot 408 1.2 PureTech 130: Návrat k jednoduchosti

Toto je zásadní otázka. Tedy nikoli pro mne a asi ani pro vás, ale pro samotný Peugeot. Abychom se ponořili do tajů záhady, která vlastně nikoho nezajímá a přesto zaměstnává Peugeot už víc než půl století, musíme se ohlédnout trochu do historie. Začalo to už ve třicátých letech minulého století, kdy Peugeot postavil svůj automobil, model 401. Vůz vydržel ve výrobě jediný rok, ale měl úspěch, takže následovala řada 402, poté 403 a v roce 1960 přichází na trh veleúspěšný model 404, dodnes symbol robustnosti a nezničitelnosti. To jsou ta auta, která můžeme dodnes vidět na fotografiích, kterak podstupují různá muka v méně vyspělých částech Afriky a sveřepě odmítají zemřít.

No a potom se to celé zamotalo. Asi bychom všichni očekávali, že automobilka bude chtít na svůj úspěch navázat modelem 405. Ale omyl, přichází rok 1968 a s ním Peugeot 504. Proč 504? Proč ne 505? Zatajili nám 503? To je jen malá část otázek, na které neexistuje jasná odpověď. Následoval model 505, který na malý okamžik dával naději, že svět má přece jen i přes chvilkové anomálie svůj řád. Ale potom? Místo všemi očekávaného Peugeotu 506 přichází hned dvojice aut – menší 405 a větší 605. Tak, teď už to prostě nedává smysl.

Řady začínající čtyřkou, pětkou a šestkou se od té doby prostřídaly ještě několikrát, 605 vystřídala 607 aniž by kdy existovala 606, naopak 508 byla v nedávné minulosti nahrazena opět 508. Naprosto jednoduchý systém pojmenování modelů se podařilo Francouzům roztočit v kolotoč číslic, v jehož logiku už přestali věřit i ti největší optimisté. A proč se to celé stalo? Můžeme samozřejmě jen spekulovat, ale já svou teorii mám.

Může za to škatulkování. A Němci. Jako ostatně skoro za všechno zlé, co kdy dopadlo na francouzské území. Němci se rozhodli rozdělit auta do tříd a segmentů. Segment C, to jsou vozy nižší střední třídy, tedy třeba VW Golf. Segment D představuje střední třídu a VW Passat, segment E  potom vyšší střední třídu a auta jako Audi A6. Jasné, přehledné logické… a tak svazující! Až otravně svazující, dalo by se říci. 

Francouzi se ale rozhodně nehodlají řídit nějakou německou tabulkou, takže auta řady 400 budou asi tak segment D, řada 600 plus/minus segment E a modely s pětkou na začátku budou něco mezi. A jak se to narodí, takové to bude. Výsledkem je na jednu stranu fantastický modelový galimatyáš, ale zároveň nabídka dokonale pokrývající (většinou) požadavky trhu a soudobou módu.

Poslední roky se situace uklidnila. Nástupce modelů 407 a 607 se slil v jedno auto s názvem 508 a když i jeho nástupce u tohoto označení zůstal, zdálo se, že se Peugeot konečně ustálil v segmentu D a bude od těch rošád pokoj. A teď je tady 408…

Pojďme si tedy novinku představit. Před námi stojí přes 4,6 metru dlouhý liftback, postavený na platformě menšího hatchbacku 308, ale pokud bych vám tento detail zatajil, nemáte šanci nic poznat. Proporce auta jsou vyvážené, díky prodlouženému rozvoru působí vůz dospěle. Designéři, vědomi si poklesu zájmu o klasické karoserie, přidali Peugeotu 408 trochu toho outdoorového šmrncu, maličko zvedli světlou výšku, přidali pár plastových lemů a je to. Z nudného liftbacku je něco jako tolik populární SUV kupé, jen bez té nehezké odulosti.

Na design si samozřejmě každý musíte udělat názor sám, já musím přiznat, že se mi novinka vlastně docela líbí. Ostře řezané tvary nových Peugeotů spolu s tesáky předních denních světel mám rád a těch pár centimetrů do výšky dělá z 408 krom jiného i pocitově mnohem větší vůz. To kdybyste se třeba chtěli chlubit před sousedem nebo tak něco.

Interiér se také drží trendů, které Peugeot nastavil už hezkých pár let zpátky. Maličký volant a přístrojová kaplička umístěná nad ním je něco, co společnost rozděluje od okamžiku, kdy se toto uspořádání objevilo poprvé. Mně se líbilo tenkrát a líbí se mi stále. Celá kaplička je tak trochu head-up displej, protože ji máte pořád na očích, a malý volant je vlastně docela příjemný. Já jsem spokojený. Ještě více jsem ale spokojený s celkovým rozložením přístrojové desky a středové konzole. 

Hlavní displej radiomapy je hezky integrovaný do celkového tvaru 'přístrojovky', pod ním se nachází druhý displej, jakýsi pás velkých volitelných virtuálních tlačítek, a ještě o kus níž je potom řada fyzických ovladačů základních funkcí. A všechno je to hezké. Peugeot není žádnou prémiovou značkou a ani se jí nesnaží být, přesto jsou všechny přepínače pěkné na pohled i na dotek. Ale není to jen pozlátko v podobě do detailu zpracovaných tlačítek, co mě na kabině 408 tak baví. 

Ač působí kokpit na první pohled jako cvičení šíleného designéra, druhý pohled odhalí, že to všechno má nějaký smysl a skvěle to funguje. Tady někdo přemýšlel nad praktickou stránkou věci. Ve francouzském autě (!). Je tu polička, na kterou můžete odložit třeba peněženku, je tu další hlubší odkládací prostor pod ní obsahující i napájecí porty, dále je tu roletka kryjící dvojici držáků nápojů a konečně loketní opěrka obsahující další rozměrnou schránku. Před loketní opěrkou je ještě vykousnutý otvor skvěle se hodící k odložení mobilního telefonu. 

Rukama už mi prošla docela hezká řádka aut a první minuty na parkovišti při převzetí auta na test jsou vždycky stejné – kam dát základní věci, které s sebou člověk v autě vozí. Sluneční brýle, balíček kapesníků, mobil, peněženku, láhev s vodou… v Peugeotu 408 jsem byl ihned jako doma. Možná je to maličkost, ale velmi příjemná maličkost.

Testovaný kus dorazil v pro novinářská auta poměrně netypické (ale zároveň klíčové, ale o tom ještě bude řeč) výbavě, totiž ve výbavě spíše základní resp. druhé nejnižší úrovni Allure Pack. To s sebou neslo jisté kuriozity (například vůz měl vyhřívaný volant, ale neměl vyhřívaná sedadla), zároveň ale i překvapení, kolik komfortní výbavy už je v dnešním ‘obyčejném’ autě samozřejmostí. Vlastně mi tu vůbec nic nechybělo, mrzela mě snad jen absence peugeotího geniálního systému nočního vidění, ale to jen proto, že tuhle funkci mám opravdu rád.

Jistě, nejsou tu vychytávky jako matrix světla, velmi efektní 3D přístrojový štít, masážní funkce sedadel či speciální namodralá kůže Nappa (za nemalých téměř 80.000,- v rámci příplatkové výbavy) a podobné hračky, ale kdybyste mi neřekli, že něco takového v ceníku je, ani bych si na to nevzpomněl. Naopak příjemným překvapením je kompletní sada základních jízdních asistentů. Za příplatek lze auto ještě dovybavit sytémem semiautonomní jízdy, kdy si samo přibrzdí do zatáček či pomůže se změnou jízdního pruhu, nicméně adaptivní tempomat či třeba systém varující před provozem v kolizním kurzu (například když vycouváváte z řady zaparkovaných aut) tu je a funguje dobře.

Z čeho jsem ale měl obavy, byla zvolená motorizace. Pocit nejistoty se ještě znásobil, když jsem stanul Peugeotu tváří v tvář. Tak velké auto a já si ho vybral s tříválečkem 1,2 litru? To byl zase pěkně blbej nápad… Tady ale přichází jedno ze dvou velkých překvapení, které mi ‘čtyřistaosmička’ přichystala. A tohle překvapení (na rozdíl od toho druhého, ke kterému se ještě dostaneme) je veskrze pozitivní. Ač má motůrek na dnešní poměry skromných 130 koní, ‘jedna-dvojka’ PureTech opět dokázala, proč ji v redakci mají snad úplně všichni až nesmyslně rádi. 

Jistě, je tu typický tříválcový zvuk, který zkrátka nepřeslechnete, ale malý motůrek s velkou 408 pohybuje bez nejmenších problémů. Pokud chcete trhač asfaltu, pro základní motorizaci si stejně nepůjdete, všem ostatním tento pohonný systém bude bohatě stačit. A jako bonus je tu osmistupňový automat, který už se za ta léta s motorem dokonale skamarádil. K fungování pohonné soustavy nemůžu říci nic jiného, než klobouk dolů, tohle je prostě dobrá práce.

Tím se ale dostáváme k tomu druhému překvapení a tím je podvozek. Teď mě nechápejte špatně, on není zlý, jen je úplně jiný, než jaký jsem očekával. Pro francouzská auta, pokud nejsou v nějaké té otřejší GT variantě, bylo vždycky typické spíše měkčí naladění. Pro Peugeot ne tolik, jako pro sourozence od Citroënu, ale i tady jsem byl zvyklý spíše na komfort. Peugeot 408 ale drncá. Ne moc a jistě to pomáhá jízdní stabilitě, přesto bych si asi přál vědět toho o stavu našich silnic protentokrát spíš o trochu méně.

To je ale vlastně jediná zásadnější výtka, kterou k Peugeotu 408 mám. Tohle auto je perfektním a prostorným společníkem, motor se s ním překvapivě vůbec netrápí a dokonce si vystačí s přídělem pod sedmi litry benzínu na sto kilometrů. Svou zásluhu na tom bude mít i skvělá aerodynamika, o které svědčí i fakt, že auto i se skromnějším výkonem hravě překoná hranici 200 km/h. Kabina je přitom prostorná a komfortní, díky vyšší stavbě karoserie a koncepci liftback dokonce využitelností překonává větší model 508.

Verdikt

Takže jak je to vlastně s těmi čísly? Model 508 nám trochu poodskočil, svým důrazem na design (a cenou, která už bude dle aktuálního ceníku vždy sedmiciferná) cílí spíše na pozici manažerské dálniční střely a tím ponechává místo ‘obyčejného’ rodinného Peugeotu volné právě pro menší 408. Tu je těžké zařadit do existujících škatulek, ale když se na ni podíváme našima českýma očima a uvidíme auto střední třídy postavené na základech vozů segmentu C, nemůže nás to nenapadnout. Tohle je francouzská Octavia.

Ceník 408 startuje na částce 830.000 korun, což sice není málo, ale taková už je dnešní realita na trhu s auty. Dobrou zprávou je, že za ‘cenu od’ dostanete kompletní auto, připlácet si za cokoli je už jen rozmařilost, nikoli nutnost. Auto, které za své peníze dostanete, je dospělé, hodnotně působící, úsporné a promyšlené. Tužší naladění podvozku je asi jediná věc, kterou mohu ‘čtyřistaosmičce’ vytknout, v mých očích ji ale kompenzuje kabinou skvělou nejen na pohled, ale i pro každodenní užití. 

Motory PureTech už jsou tu s námi nějaký ten pátek a překvapují svou odolností. A protože je technika, na které je 408 postavená, spíše jednodušší, dost možná tu máme duchovního nástupce onoho slavného Peugeotu 404. Já bych ani nebyl moc překvapený, kdyby právě tahle auta za třicet či čtyřicet let brázdila africké necesty a sveřepě přitom odmítala zemřít…

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 1199 cm3
Výkon: 96 kW (130 k) v 5500 ot./min
Točivý moment: 230 Nm v 1750 ot./min 
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 210 km/h
0-100 km/h: 10,4 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 6 l/100 km
Spotřeba v testu: 6,5 l/100 km
Cena (408 1.2 PureTech 130 EAT8 Allure Pack): 870 000 Kč