Peugeot 2008 1.5 BlueHDI EAT8: Až vyrostu, budu král

V posledních měsících velmi rezonuje českým automobilovým prostředím zpráva, že Škodovka se rozhodla ukončit oblíbenou kombi verzi Fabie. Probíhají vzrušené debaty o tom, kdo za to může (nejčastěji Němci a Brusel), proč se tak stalo (světové spiknutí za účelem oslabení české automobilky) a kdo z toho bude profitovat. Samozřejmě, že skutečné důvody jsou mnohem prozaičtější a méně dramatické. Ale to teď není třeba řešit. Proč o tom tedy mluvím? Pokud je vám přes třicet let, jistě si dobře pamatujete dobu, kdy se poměrně slušné oblibě těšily právě malé kombíky. Tehdejší výběr byl rozmanitý a neomezoval se pouze na Škodovku. Měli jsme tu Polo Variant, Fiat Palio Weekend (alias Punto s kufrem), Renault Clio Grandtour, Seat Ibiza ST a v neposlední řadě oblíbené Peugeoty 206 a 207 SW. A byl to právě francouzský Peugeot, který poměrně brzy pochopil, že tahle automobilová kategorie pomalu, ale jistě spěje ke svému konci a nahradil svůj malý kombík kompaktním crossoverem. To bylo zhruba před deseti lety. Nyní už tu samozřejmě máme druhou generaci modelu 2008 a právě tenhle vůz jsme si vzali do redakčního testu.

Je to možná trochu s podivem, však druhá 2008 je na trhu už nějaký ten pátek, nám se však z neznámých důvodů v redakci vyhýbala. A je to rozhodně škoda. Za prvé, všechny nové Peugeoty vypadají vážně k světu a 2008 nevyjímaje. A za druhé “dva tisíce osma” patří mezi neprodávanější auta v celé Evropě. I proto jsme neváhali, jakmile se naskytla možnost vyzkoušet tenhle malý Peugeot. Pojďme se tedy podívat, copak to tu vlastně máme.

Vnější design, to je vždy téma, které vyvolává vášně. Tím spíš, pokud se jedná o nějaký výraznější vzhled, jako v případě Peugeotu. Já vím, už se asi opakuji, ale nemohu si pomoci. Aktuální vzhled prakticky všech Peugeotů mě prostě baví. Líbí se mi hravá 208, nová 308 mi přijde boží, 508 je krásné kombi či liftback, kterých je ve střední třídě nedostatek. Auta se lvíčkem ve znaku mají prostě švih. Po delší době nutno podotknout. Naposledy vypadaly Peugeoty takhle dobře někdy v devadesátkách, když označení modelů končilo šestkou. Pak přišla éra velkých tlam, o čemž se dalo říci mnohé, vyjma toho, že by to bylo elegantní. Poté nastalo trochu konzervativnější období (předchozí 308, 508), kdy nevypadaly francouzské modely špatně, ale byl to spíš takový studený německý design. Chyběl tomu francouzský šarm. A ten je naštěstí nyní zpět. Je to krásně pozorovatelné i tomto malém crossoveru. Výrazná a jasně čitelná tvář, která nenechává nikoho na pochybách, o jakou značku vozu se jedná. Do předních světlometů se propsal typický podpis ve formě drápků. Boční ponton má sice stoupající linku, ale šikovná hra s lomem plochy zafungovala a 2008 nevypadá z tohoto pohledu těžkopádně. Vzadu pak opět hrají prim spojené svítilny s opakujícím se motivem drápů. Já nevím, možná stárnu. Možná se mi mění vkus anebo jsem jen trochu smířlivější, ale normálně jsem se přistihnul, že jsem zaparkoval a při odchodu se ohlédnul přes rameno a říkal si, že se mi to vlastně i docela líbí tohle auto. Svou roli v tom jistě sehrála i tahle úchvatná modrá metalíza Vertigo, která vypadá jak to nejčistší moře.

Uvnitř už je to trochu jiná písnička. Peugeot se stále zuby nehty drží svého typického uspořádání inteiréru známého pod souhrnným označením i-Cockpit. Za ty roky už mi rukama prošel téměř každý Peugeot a tak si na to pomalu zvykám. Ono je to také v každém novém modelu lepší a lepší. Už si zvládnu nastavit všechny prvky vnitřku tak, aby se mi sedělo dobře, pohodlně a měl jsem dobrý přehled o situaci venku. Přesto si myslím, že pro mou tělesnou schránku pořád není tohle řešení to právé ořechové. Nicméně menší a hubenější člověk se jistě vejde dobře. Nebyl to však i-Cockpit, co mě uvnitř překvapilo nejvíce. Byl to opravdu velmi masivní práh, který člověk musí přeskočit, aby se dostal dovnitř. Trochu mi to připomnělo situaci, kdy jsem se snažil nasoukat do Alfy 4C. Pokud si tedy kupujete crossover především kvůli snadnějšímu nastupování, nevím, jestli je tohle ideální řešení. Na zbytek interiéru však nemám výraznějších námitek. Infotainment funguje zas o chloupek rychleji a byť bych uvítal modernější a přehlednější uživatelské prostředí, asi bych s tím dokázal žít. Vnitřní prostornost je též bez připomínek. Dozadu se vejdou bez potíží dvě malé děti a kufr pojme všechny potřebné propriety. 2008 mi dělala společnost přes Vánoce, takže jsem její přepravní kapacity vyzkoušel opravdu důsledně a obstála naprosto se ctí. Vyzdvihnout musím ještě jednu šikovnou věcičku. Když vyklopíte přihrávku na středového tunelu, vznikne tam stojan na mobil. Geniální věc, tohle by mělo být všude.

Pod kapotou testovaného modráska vrčel malý čtyřválcový diesel. Ne, vážně. Fakt nekecám. Žádné baterky, žádné elektromotory. Jen klasická naftová malorážka se 130 koníky, spojená s obyčejným 8 stupňovým automatem. Velmi příjemná kombinace. Malý čtyřválec si většinu času jen tak spokojeně duní v nízkých otáčkách a jen po malých douškách usrkává palivo z nádrže. Převodovka funguje klidně a hladce a celé to pohonné ústrojí je až nečekaně pohodové. Pokud však potřebujete zrychlit, například rychle někoho předjet, není to problém. Automat si najde v mžiku ten správný kvalt a jednapětka se opře do každého ze svých 300 Nm natolik razantně, že by se za to nemusel stydět ani objemnější motor. Tohle je dobré, vážně dobré. Nevím jak dlouho ještě budou moci Francouzi nabízet tento malý diesel, než skončí na smetišti dějin (kam ho pohřbí emise), ale vím jistě, že až se tak stane, bude mi trochu smutno. Ať se na mě nikdo nezlobí, nemám nic proti elektrifikaci naopak, když je udělaná dobře s rozmyslem (jak se brzy dočtete v testu podobného vozítka) je super. Ale stejně tak super je tenhle malý nafťáček, který prostě dělá, co má dělat a nikoho při tom neobtěžuje.

Malý velký Peugeot 2008 funguje poměrně uspokojivě na silnici. Jeho podvozek je po většinu času pohodlný, nenechá se rozházené nepříjemnostmi na cestách. Velmi v pořádku je i akustický komfort, který je asi na vyšší úrovni, než bych u takového auta čekal. Peugeotu nedělá problém ani rychlejší jízda po dálnici, při které neruší svou posádku nežádoucímu ruchy. Přesto si dovolím dvě malé výtky. Ta první míří na kola, respektive na jejich velikost. Doporučuji instalovat tam menší disky, protože tyhle největší občas zakopnout o nějaký ten výmol a kazí tak dobrou práci podvozku. Druhá výtka míří na řízení. Maličký volant, který vypadá, jak kdyby si jej Francouzi vypůjčili z nějaké motokáry je vlastně roztomilý. Jenže s volantem si vypůjčili patrně i strmé a rychlé řízení, které se k naturelu auta prostě nehodí. 2008 reaguje na sebemenší pohyb volantem poměrně hbitě a v podstatě úplně zbytečně, protože skrze posilovač řízení k vašim rukám samozřejmě neproudí žádné informace. Ve výsledku je to místy trochu otravné a klidně bych se nebál použít méně akční řízení.

Verdikt

Peugeot 2008 mě příjemně překvapil. Nabídne poměrně zajímavý balíček vlastností. Je prostorný uvnitř, hezký navenek, má velmi dobré pohonné ústrojí a rozumný podvozek. Samozřejmě, že se najdeme i slabší stránky, ale není to asi nic, nač by se nedalo zvyknout. A zvykat si budete i na novou cenu. Když 2008 přišla na trh před dvěma lety, základní cena činila 385 tisíc. Dnes za ni dáte celých 460 tisíc a za tuto vrcholnou kombinace z testu, dokonce 760 tisíc. Právě na příkladu 2008 je dobře vidět, o kolik šla za poslední měsíce cena aut nahoru. Taková je však bohužel už dnešní situace a těžko čekat, že se bude zlevňovat. A u Peugeotu vlastně ani není třeba, vždyť je to jedno z nejprodávanějších aut v Evropě…

Technické údaje

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 1 499 ccm
Výkon: 96 kW (130 koní)
Točivý moment: 300 Nm 
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 195 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 9,3 s 
Provozní hmotnost: 1345 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 4,8 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 5,2 l/100 km kombinovaná
Cena testované verze: 760 000 Kč