Mazda CX-5: Poslední sbohem atmosférickému motoru

Mazda dlouhá léta působí jako automobilka, která si vždycky raději šla vlastní cestou, než aby slepě následovala trendy. Zatímco ostatní výrobci ve velkém přecházeli na malé přeplňované motory, Mazda si tvrdohlavě držela atmosférické jednotky s objemem, který dnes působí skoro jako připomínka starých dobrých časů. A když konkurence začala objevovat kouzlo hybridů a elektrifikace, Mazda dál hrála podle vlastních pravidel. Dodnes vlastně nenabízí svůj vlastní full hybrid, v nabídce má pouze plug in hybridní řešení.

Stejně konzervativní přístup automobilka zvolila i ve chvíli, kdy se celý svět začal tlačit směrem k elektromobilům. Mazda se ještě nějakou dobu snažila zdokonalovat atmosférické motory a dokazovat, že spalovací technika ještě neřekla poslední slovo. Jenže fyziku ani emisní normy neošálíte donekonečna, takže nakonec dorazil i první elektromobil. Možná si vzpomenete na model MX-30. Malý městský crossover s malou baterií a ještě menším dojezdem. Do města vlastně docela sympatická věc, mimo něj už trochu složitější příběh. Jenže Mazda není gigant s neomezeným rozpočtem, takže si musí velmi pečlivě rozmýšlet, kam investovat. A právě proto se rozhodla, že větší elektromobily vyřeší spoluprací s čínským partnerem. Nová elektrická šestka tak sice nese logo Mazdy, ale technicky má k tradičním mazďáckým hodnotám poměrně daleko. A podobně je na tom i připravovaná CX-6e. Kam přesně se bude značka v dalších letech posouvat, to teprve uvidíme.

U těch nejdůležitějších modelů ale Mazda stále drží svou osvědčenou filozofii. A právě proto je nová generace modelu CX-5 možná důležitější, než se na první pohled zdá. Tohle je totiž dlouhodobě nejprodávanější auto celé značky. Model, na kterém stojí velká část úspěchu Mazdy po celém světě. Tady si zkrátka nikdo nemohl dovolit experimentovat. Tak se pojďme podívat na to, jaká nová CX-5 vlastně je.

Mazda CX-5 je v modelové nabídce Mazda už od roku 2012 a prakticky od samotného začátku patří mezi nejprodávanější modely značky. Vlastně to dává dokonalý smysl. Segment rodinných SUV je posledních dvacet let něco jako automobilový ekvivalent rohlíků v supermarketu. Lidé je chtějí, kupují je a automobilky se předhánějí v tom, kdo nabídne lepší balení. Mazda se tehdy trefila do vkusu zákazníků možná lépe, než sama čekala. Nabídla SUV, které dobře jezdilo, mělo pohon všech kol, jednoduché a spolehlivé motory a k tomu design, který nepůsobil jako další anonymní krabice na kolech. Celé to do sebe velmi přirozeně zapadlo a CX-5 rychle získala pověst auta, které umí být rozumné i trochu zábavné zároveň.

První generace byla nakonec natolik povedená, že její nástupce vlastně neměl potřebu dělat revoluci. Druhá generace přišla hlavně s výrazně přepracovaným designem. Mazda tehdy přiostřila tvary podle nového designového jazyka značky a z CX-5 se stal vizuálně mnohem dynamičtější a trochu agresivnější vůz. Technicky ale auto zůstalo s původní generací velmi úzce spřízněné. A vlastně podobný recept Mazda použila i dnes. Nová generace nestaví úplně od nuly a technický základ si v mnoha ohledech přenáší dál. Jenže tentokrát už jsou změny v celkovém pojetí auta mnohem výraznější. Přestože na první pohled pořád poznáte klasickou CX 5, mezigenerační posun je tentokrát největší v celé historii modelu.

Co se vnějšího vzhledu týče, musím říct, že se mi nová Mazda CX-5 líbí úplně stejně jako obě její předchůdkyně. Tohle auto prostě vypadá opravdu dobře. Mazda tady nevymýšlela žádnou revoluci, spíš vzala známé tvary a dotáhla je zase o kus dál. Celek působí vycizelovaněji, dospěleji a sebevědoměji. A hlavně pořád elegantně. CX-5 totiž přesně ví, čím chce být. Pořád tu máme delší kapotu, lehce dozadu posunutou kabinu a proporce, které působí až překvapivě vyváženě. Přitom se stále bavíme o klasické platformě s motorem napříč, takže žádné kouzlení s prémiovou architekturou. Jenže právě to je na tom možná nejpůsobivější. Mazda dokáže i z relativně obyčejného technického základu vykřesat auto, které nepůsobí obyčejně ani trochu. Líbí se mi i to, že CX-5 za každou cenu nekřičí do světa, aby si jí někdo všiml. Není tady prvoplánová extravagance ani přehnané designové exhibice, které dnes některé automobilky očividně navrhují po třetím espressu a dvou energetických nápojích. Tady všechno jednoduše sedí. Linie navazují jedna na druhou, nic nepřebývá a auto působí přirozeně elegantně.

Sluší jí dokonce i testovaná černá barva, která jinak často dokáže schovat většinu designových detailů. U CX 5 to ale funguje. Možná i díky sportovnímu paketu, kterým byl testovaný kus vybavený, působí auto sebevědomě a opravdu atraktivně. Ať už jsem se díval na přední část nebo na záď, pořád jsem měl pocit, že Mazda v tomhle segmentu jednoduše umí. Za mě je nová CX-5 bez debat jedním z nejhezčích SUV své třídy.

Velká změna se u nové Mazdy CX-5 odehrála hlavně uvnitř. A vlastně to není jen mezigenerační posun jednoho modelu. Je to dost zásadní krok pro celou Mazda. Tahle automobilka totiž byla dlouhé roky známá tím, že si v otázce ergonomie tvrdohlavě držela vlastní přístup. Mazda dlouho odolávala trendu nacpat všechno do displeje. Zachovávala fyzická tlačítka, měla menší obrazovky posazené dál od řidiče a pořád pracovala s otočným ovladačem, který si mnozí pamatují hlavně ze starších BMW. A upřímně, fungovalo to dobře. Důležité funkce měly vlastní tlačítka, ovládání bylo intuitivní a člověk nemusel při každé změně teploty lovit prstem někde v menu infotainmentu.

Jenže nová CX-5 tohle celé hází za hlavu. Přichází s úplně novou architekturou interiéru a většina funkcí se přesunula do centrálního displeje. Osobně nejsem úplný fanoušek toho, když člověk musí přes displej řešit úplně všechno, ale chápu, že dnešní auta už mají funkcí tolik, že automobilky hledají jednodušší cestu, jak je všechny někam schovat. Stejně si ale myslím, že některé nejpoužívanější funkce by pořád mohly mít vlastní fyzické ovládání. A právě na Mazdě je vidět, že když značka přechází na podobný systém poprvé, ne všechno ještě funguje úplně přirozeně. Nastavení teploty je sice stále na stejném místě displeje, ale člověk se na něj prostě musí podívat. Ovládání hlasitosti audia je na dvě kliknutí a některé cesty menu působí zbytečně komplikovaně. Systém běží na platformě od Googlu, takže umožňuje instalaci různých aplikací a nabízí opravdu široké možnosti. Jenže zároveň to znamená, že ne všechno je tak elegantně jednoduché, jak bývalo u starších Mazd zvykem. Chce to chvíli času, trochu si zvyknout a naučit se, kde co je. A trochu si říkám, jestli není škoda, že Mazda svou dlouholetou filozofii ergonomické jednoduchosti opustila tak razantně.

Na druhou stranu musím pochválit jednu důležitou věc. Tlačítko pro vypnutí otravných asistentů rychlosti a podobných hlásičů zůstalo fyzické. Stačí jedno zmáčknutí a je klid. Upřímně, tohle by si zasloužilo ocenění minimálně od poloviny evropských řidičů. Samotný interiér ale působí velmi dobře. Je čistý, uklizený, kvalitně zpracovaný a je vidět, že Mazda na kvalitě kabin v posledních letech opravdu zapracovala. Už u několika předchozích modelů jsme chválili, jak dospěle jejich interiéry působí, a CX 5 to jen potvrzuje. Materiály vypadají kvalitně, všechno hezky lícuje a celek působí hodnotně.

A co je důležité, prostoru je tu dost úplně pro všechny. Ať už se bavíme o místě pro posádku nebo o kufru, klasická čtyřčlenná rodina nebude mít nejmenší problém. Praktická stránka auta tady funguje přesně tak, jak má. Potěší i některé detaily. Třeba elektricky ovládané tažné zařízení je vyřešené opravdu elegantně. Stisknete tlačítko a koule sama vyjede až do zacvaknutí. Když ji chcete schovat, znovu zmáčknete tlačítko a celé zařízení se zase samo uklidí zpátky pod auto. Žádné ruční zaklapávání, žádné špinavé ruce, žádné zápasení s mechanismem. Prostě zmáčknete a hotovo. A přesně takové malé detaily umí každodenní používání auta zpříjemnit možná víc než stovka funkcí schovaných někde v infotainmentu.

Než se pustíme do samotného hodnocení pohonné jednotky nové Mazda CX-5, dovolím si malou odbočku. Možná si ještě vzpomenete, jak zhruba před osmi lety Mazda s velkou pompou představila svůj dvoulitrový motor Skyactiv X. Tehdy to působilo skoro jako malá technická revoluce. Benzinový motor, který v určitých režimech fungoval principem podobným dieselu. Na papíře fascinující myšlenka a vlastně typický příklad mazďáckého přístupu dělat věci trochu jinak než zbytek automobilového světa. Motor se objevil třeba v modelu 3 nebo v CX-30 a automobilka kolem něj postavila opravdu velká očekávání. Upřímně by mě ale dnes docela zajímalo, co se s celým tím konceptem vlastně stalo. Protože po prvotním nadšení jako by se po něm trochu slehla zem. Pokud mě paměť neklame, výraznější rozšíření do dalších modelů už vlastně nikdy nepřišlo.

A je otázka proč. Jestli za tím byla přílišná technická složitost, vysoké náklady nebo prostě fakt, že výsledný přínos nebyl tak zásadní, jak se původně čekalo. Každopádně je to trochu škoda, protože v jednu chvíli Skyactiv X působil jako jedna z mála opravdu originálních technických cest v době, kdy většina automobilek jen zmenšovala objemy motorů a přidávala další turba. Každopádně v nové CX-5 tenhle motor nenajdete. Mazda tentokrát vsadila na konzervativnější řešení.

V nové Mazda CX-5 totiž alespoň prozatím najdete jedinou pohonnou jednotku. A tou je starý známý atmosférický čtyřválec o objemu 2,5 litru. Bez turba, bez výraznější elektrifikace, bez složitostí. Prostě klasická benzinová atmosféra. A vlastně přesně tohle je jeden z důvodů, proč mají Mazda tolik fanoušků. Pokud máte rádi trochu oldschool automobilový přístup a auta, která se ještě nesnaží všechno řešit turbem a baterkou navíc, Mazda vám pořád dokáže vyjít vstříc.

Jenže dnešní doba už atmosférickým motorům úplně nepřeje. Emisní normy jsou neúprosné a i Mazda musela dělat kompromisy. Takže zatímco starší atmosférické motory značky uměly být živé, ochotně se vytáčely a zároveň nabízely rozumnou spotřebu, dnes už je situace trochu jiná. Dodnes si třeba pamatuju na starší šestku s atmosférickou dvaapůlkou. Motor měl kolem 190 koní, krásně reagoval na plyn, rád se vytáčel a přitom nebyl problém jezdit kolem sedmi litrů. Na velký sedan to byla opravdu velmi povedená kombinace.

Jenže tohle už nová CX-5 neumí nabídnout. Tady má atmosférický čtyřválec výkon pouhých 140 koní. A ano, opravdu koní, ne kilowattů. Ve výsledku se bavíme zhruba o 103 kW, což je na dnešní poměry pro středně velké SUV jednoduše málo. Dynamika je proto upřímně spíš podprůměrná. Ve vyšších rychlostech je cítit, že motor už nemá moc kde brát. Mazda se to snažila trochu maskovat agresivnější reakcí na plynový pedál, takže při rozjezdech nebo v městských rychlostech působí auto docela svižně. Reakce na plyn jsou příjemné, auto ochotně vystřelí vpřed a člověk má chvíli pocit, že by to vlastně nemuselo být špatné.

Jenže pak přijde chvíle, kdy necháte plyn na podlaze déle než pár sekund. A v tom okamžiku zjistíte, že se vlastně skoro nic neděje. Motor se kolem čtyř tisíc otáček nadechne k poslednímu odporu a pak už jen statečně bojuje s fyzikou, aerodynamikou a hmotností auta. Na okreskách to ještě jde, ale na dálnici je cítit, že CX-5 už dnes výkonově trochu nestíhá dobu. Pokud často jezdíte dlouhé dálniční trasy nebo třeba pravidelně míříte do Německa, kde levý pruh pořád ještě připomíná menší sociologický experiment, tohle auto vás úplně nenadchne. Ve vyšších rychlostech motor působí utrápeně a dynamická rezerva jednoduše chybí.

A bohužel tím trpí i spotřeba. Můj běžný testovací režim zahrnoval zhruba 70 procent města, 20 procent dálnic a 10 procent okresek. Výsledkem byla průměrná spotřeba 9,2 litru na sto kilometrů. A to už je dnes jednoduše hodně. O to víc si člověk začne říkat, že by se sem nějaká rozumná hybridní technika vlastně dokonale hodila. Stačí se podívat na konkurenci od Toyota nebo Hondy. Jejich hybridní SUV dnes umí nabídnout výrazně lepší dynamiku a zároveň spotřebu klidně o třetinu nižší.

A právě tady podle mě nová CX-5 trochu ztrácí. Auto samotné je totiž velmi povedené, jenže tenhle motor mu dnes už jednoduše nestačí. Zasloužilo by si něco energičtějšího, modernějšího a možná i technicky odvážnějšího než tenhle poněkud udýchaný atmosférický čtyřválec.

Silnější motor by si ale nová Mazda CX-5 zasloužila ještě z jednoho důvodu. A tím je povedený podvozek. Ostatně to je něco, co Mazda dlouhodobě umí. Když pominu některé drobné přešlapy, třeba první sérii CX-60, která podvozkově úplně nefungovala tak, jak by člověk čekal, Mazdy bývají jízdně velmi dobré. A CX-5 to jen potvrzuje. Podvozek je sice naladěný spíš na tužší notu, ale není to taková ta nepříjemná tvrdost, která by vás mlátila přes záda při každé díře. Spíš cítíte pevnost a jistotu. Auto působí kompaktně, stabilně a dává vám pocit, že se o něj můžete opřít. Když na silnici trochu přitlačíte, CX 5 vás podrží a najednou zjistíte, že tohle SUV zvládne i o něco svižnější tempo, než by se na rodinné auto tohoto typu možná slušelo.

Právě v tom je Mazda pořád trochu jiná než většina konkurence. I v běžném SUV se snaží zachovat alespoň špetku řidičského charakteru. A tady to funguje opravdu dobře. Auto působí přirozeně, čitelně a má v sobě takovou tu příjemnou mechanickou jistotu, kterou dnes spousta moderních SUV postupně ztrácí. Povedené je i řízení. Není přeposilované do stavu, kdy máte pocit, že ovládáte herní konzoli. Naopak vám auto pořád dokáže předávat rozumnou zpětnou vazbu a vytváří příjemný pocit propojení s vozem i se silnicí. Díky tomu si člověk na CX-5 zvykne velmi rychle. Je to přesně ten typ auta, který vám po pár kilometrech takzvaně sedne do ruky. A právě proto tolik zamrzí, že tomu všemu nestačí motor. Protože podvozek i řízení evidentně mají na víc.

Příjemně mě překvapilo i odhlučnění. CX-5 působí akusticky velmi kultivovaně a celkový komfort na palubě je příjemný. Ať už ve městě nebo na dálnici, kabina zůstává rozumně tichá a auto díky tomu působí dospělejším dojmem, než by možná člověk podle papírových parametrů čekal.

Verdikt

CX-5 je dlouhodobě bestsellerem Mazdy a rozhodně ne náhodou. Tahle japonská automobilka se svým rodinným SUV trefila do vkusu zákazníků už před lety a třetí generace má velmi dobře našlápnuto v tom pokračovat. Nová CX-5 totiž přichází s opravdu povedeným designem, kvalitním interiérem, velmi solidním podvozkem a dostatečnou vnitřní prostorností. Ano, ergonomie už není tak ukázkově jednoduchá jako dřív a nové ovládání přes displej si žádá trochu zvykání, ale celkově působí interiér moderně, hodnotně a příjemně. Podvozek je navíc nadprůměrně dobrý a dává autu charakter, který dnes u běžných SUV rozhodně není samozřejmostí.

Celý ten mix vlastností je namíchaný opravdu velmi příjemně. O to víc zamrzí jediná zásadní slabina auta, kterou je pohonná jednotka. Dynamicky je jednoduše nedostatečná. CX-5 s tímhle motorem nejede tak, jak by si zasloužila, a vzhledem k výkonu ani spotřeba nepůsobí úplně přesvědčivě. Přesto si ale myslím, že si tohle auto své zákazníky najde. A vlastně jsem během testu přemýšlel, pro koho může být ideální. Nakonec mi z toho vychází trochu specifický, ale docela realistický scénář.

Představte si moderní městskou rodinu, která na běžné denní ježdění používá elektromobil. Jenže zároveň žije aktivně, jezdí na hory, na dlouhé výlety nebo k moři a potřebuje vedle elektrického auta ještě něco klasického, univerzálního a hlavně spolehlivého. Něco, co nebude řešit nabíjecí infrastrukturu někde uprostřed Alp, nebude mít složitou techniku a prostě vždycky bez řečí odvede svou práci.

A právě tam může nová CX 5 dávat obrovský smysl. Jako druhé auto do rodiny. Jako taková spolehlivá mechanická jistota pro všechny případy. V takové roli už člověka dynamický deficit nebude trápit tolik jako při každodenním používání a naopak vyniknou všechny ty příjemné vlastnosti kolem. Komfort, kvalitní podvozek, jednoduchá technika a celkově velmi sympatický charakter auta. A možná právě proto má CX-5 pořád svoje místo na trhu. Protože zatímco spousta konkurence se snaží být hlavně co nejmodernější, Mazda stále trochu sází na to, aby auto bylo především příjemným společníkem pro normální život.

Technické údaje

Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 2488 cm3
Výkon: 103 kW (140k) v 4 500 – 5 000 ot./min
Točivý moment: 238 Nm ve 3 500 - 3 750 ot./min
Převodovka: šestistupňová automatická
Provozní hmotnost: 1711 kg 
Maximální rychlost: 185 km/h
0-100 Km/h: 10,9 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 7,4 – 7,5 l/100 km
Spotřeba v testu: 9,2 l/100 km
Základní cena modelu (2WD Prime-line): 824 900 Kč
Cena testovaného modelu (4WD Exclusive-line): 1 189 306 Kč