Bazarový snílek: Zimní projekt

Léto je definitivně za námi a inzerce se plní víkendovkami, které své majitele potěšily ve slunných dnech, a teď je čas poslat je dál. Spousta levných kabrioletů a zajímavých youngtimerů, sem tam i nějaká hračka na okruh, to vše za příznivé ceny. Tak to přeci na podzim vždycky bývalo, ne? 

No, bývalo. Realita je o dost slabší a jak několikrát v minulosti žehral Vavris ve svých článcích, později blozích, nikdo nic moc zajímavýho neprodává, a když už, chce za to půl milionu a prvorozeného potomka. Pokud ale hrabete dostatečně hluboko, najdou se přeci jen záležitosti, které si kus volného místa v rohu vaší hypotetické garáže zaslouží. Ne jako hotová věc, které bude stačit na jaře přeleštit lak a vyrazit, to by bylo moc jednoduché, ale jako plnohodnotný zimní projekt. 

A protože doba je zlá a (vložte jakýkoli další doomsaying, který se na nás denně valí z televize), budeme se držet pěkně při zemi a z inzertních serverů vyzobeme auta do padesáti tisíc, částky, která snad nikde nezpůsobí tichou domácnost a uštěpačné poznámky o fiskální nezodpovědnosti. Dost už keců, jde se nakupovat.

1) Fiat 127

Původně jsem koukal po nějakém zachovalém Tipu Sedicivalvole, ale nakonec mě mnohem víc zaujal jeho předchůdce, hatchback s označením 127. U takhle starého auta je už celkem jedno, že mu pod kapotou tepe ani ne litrový motůrek s výkonem sice vyšším, než v inzerátu uvedených 0kW, ale zas ne o moc. Tohle je totiž malá italská myš ze sedmdesátek. V té době byla koncepce vše vpředu velice moderní, oproti předchozímu modelu 850 (ten mimochodem do padesáti koupíte taky) šlo o skutečnou technickou revoluci (u nás jsme si na ní museli počkat o dvacet let déle), ale pořád je to správně analogové auto. Přičtěte k tomu ten krásný volant a příslovečnou italskou účelnost a máte dost důvodů pro to se pokusit vdechnout tomuhle trochu omšelému hranáči nový život. Za dvacku mi to přijde dost fér. 

​2) Suzuki Samurai

Cože, Samurai za 35, který má na sobě ještě nějaký plech, co neurezl a neupadl? V tom bude určitě nějaký háček. Jasně že je. Věta “Chtělo by to poopravit, seštelovat motor” může skrývat cokoli, od špatných svíček až po hydrolock, ale odvážnému štěstí přeje a máme na to celou zimu a přestava toho, že na jaře vyjedeme do probouzející se přírody v jednom z nejlegendárnějších offroadů, je opravdu lákavá. Vím, že fotky často lžou, ale takhle od pohledu je Samurai opravdu zachovalý, potěší i sesle z Favoritu black line, které jsou rozhodně pohodlnější než originál. A kdyby snad ten motor přeci jen nešel jen tak seštelovat, slyšel jsem, že se tam dá celkem snadno swapnout litr ze Swifta, kterých se všude válí spousta. Takže hledáte-li zimní offroad projekt, tak jste ho právě našli. 

​

​3) BMW 330i

Trojka generace e46 se šestiválcem, protože třícy už stojí nesmysl a třicet šestky všechny zrezly na prach. Je to trochu ohrané, ale z hlediska poměru zábavy za volantem, denní využitelnosti a ceny se jen těžko hledá konkurence. I tady se hned v inzerátu dočítáme o několika komplikacích. Jde prý o nedokončený projekt, předchozímu majiteli pravděpodobně došel elán nebo peníze, nebo obojí. To zní sice jako nepříjemnost, ale zároveň si uvědomme, že jde o ideální startovní pozici pro vyjednávání o ceně. Je-li výčet vad kompletní (ale no tak, Kubajzi, nebuď naivka, jasně že není), jsou to záležitosti na jeden víkend a bílý kombík poslouží i jako ideální hračka na zasněžené silnice. A pokud by se náhodou objevil nějaký ten problém navíc, máme na to celou zimu. 

​4) Hyundai XG 

Cože? Zbláznil jsem se? Ne tak docela. Původní plán byl najít nějaký velice omšelý, ale funkční Lexus LS a za zimní projektovou činnost označit restaurování kůže a leštění laku. Jenže pak se ukázalo, že japonská klasika se zkrátka “za pár” v pojízdném stavu kloudně sehnat nedá, a tak bylo třeba vymyslet alternativu. A “eleso z Wishe” je vlastně docela dobrý nápad. Jasně, motor je otočený o devadesát stupňů, má o dva méně válců, ale pořád je to dlouhý sedan s pěknou kůží a elektricky nastavitelným dřevěným volantem. Některé spínače z devadesátkového Accentu sice pocit luxusu trochu kazí, ale z nějakého důvodu se mi tahle nevšední vlajková loď docela líbí a jsem si jist, že s trochou péče by nadělala spoustu parády. 

​5) Peugeot 406 Coupé

Svého času to bylo celkem běžné auto, ale poslední dobou ze silnic skoro vymizelo. Už si nevzpomínám, kdy jsem naposedy viděl 406 kupé, navíc ve verzi před faceliftem, která se mi osobně líbí o dost více. Pininfarinův design tohoto francouze se ctí obstál zkoušku času a vypadá pořád parádně. Jasně, chápu, že v dieselu nejde o volbu petrolheada, šestiválec by vozu slušel víc stejně jako nějaká zářivější barva, ale z hlediska každodenní použitelnosti není 2,2 HDi vůbec špatná volba a šedá metalíza s hlubokým leskem po rozleštění také ostudu neudělá. Trochu péče by si zasloužily některé díly interiéru, tady ale bude nový majitel těžit z příbuznosti s ostatními 406, kterých se všude válí spousta, a tak nebude nalezení neohmataného volantu zas takový problém. A jezdit denně do práce autem s takhle elegantním bočním profilem za pár večerů v garáži a osm masaryků rozhodně stojí. 

​6) Citroën Pluriel

Trpíte rádi? Vozíte často po své soukromé pláži surfy v pick-upu? Chcete kabriolet, se kterým musíte dle pokynu výrobce za deště buď moknout, nebo zalézt do stanu? Dobře, na tohle asi nikdo kladně neodpověděl. Ale kdyby přeci jen, je tu Citroën Pluriel. Vůz, který je tak strašně hloupý, až vám nezbyde nic jiného, než se do něj zamilovat. Inzerovaný kousek je dle fotek relativně v pořádku, to ale neznamená, že nejde o plnohodnotný zimní projekt. Vzhledem ke složitosti ovládání střechy je totiž pravděpodobné, že se to naučíte, budete-li pilně každý den trénovat, někdy na konci února. Koupi obzvláště doporučujeme, bydlíte-li v Brně a parkujete své auto na ulici. Jarda Soukup jistě ocení, že se na zdejších ulicích objeví další dvojče jeho víkendovky. 

​7) Ford StreetKa

Samozřejmě chápu, že nevšední citroën není tak úplně auto pro každého, proto jsem vyhrabal ještě jeden stříbrný kabriolet. Nemůžete si z něj sice vyrobit pick-up, ale za to nabídne příjemné jízdní vlastnosti klasického káčka, poměrně svižnou atmosférickou 1,6 známou z prvního Focusu a možnost jízdy s větrem ve vlasech (což sice není vždycky tak růžové, jak by se mohlo zdát, ale to je na jiné povídání). Osobně mám pro bezstřešné káčko slabost od chvíle, kdy jsem ho jako asi třináctiletý kluk poprvé viděl na městském autosalonu. Mlhovka vzadu uprostřed. která zdálky vypadá jako výfuk, svalnaté blatníky a řadička s koulí z Pumy vypadají i po letech docela cool a až na specifické karosářské díly se většina spotřebního materiálu dá pořídit za pár kaček. StreetKa je tak ideální zimní projekt pro každého, kdo si do garáže chodí spíš odpočinout, než doopravdy pracovat. Tím, že je to vůz velice krátký, se za něj v pohodě vejde gauč a lednička na pivo.

​8) VW LT

Ano, do výběru zajímavých projektových aut to dotáhlo i okyslé eltéčko. Ale je třeba jít s dobou a i tady na Autíčkáři už jsme si všimli toho, že hesla jako #vanlife, #digitalnomad a #bydlik jsou v poslední době snad až nadužívána. Osobně mi představa léta stráveného na osmi čtverečních metrech se záchodem a pryčnou připomíná víc než cokoli jiného pobyt ve vězení, ale pro některé je tlačení na chemickém WC v nákladovém prostoru dodávky skutečnou esencí svobody. Proti gustu žádný dišputát, proto alespoň poradíme, co si na výrobu obytného auta (nezapomeňte to fotit na instagram) pořídit. Osobně bych vybral tento Volkswagen LT. Zvýšená střecha potěší všechny, kdo nechtějí trávit dny v předklonu, nesmrtelná dvaapůlka slibuje slušnou životnost drivetrainu a koncernová příslušnost slušnou dostupnost dílů i ve východní Evropě. Trocha gymnastiky s céóčkem, nějaké ty palubky dovnitř a na jaře můžete vyrazit hledat své lepší já tam venku. 

​9) Karosa 734

Pokud patříte mezi pravidelné čtenáře Autíčkáře, tahle volba vás jistě nepřekvapí. Po tom, co jsem se tu posmíval entuziastům s dodávkou, působí nákup této jeklové konstrukce, na kterou jsou nanýtované nějaké plechy a dozadu na lyžiny položený motor LIAZ, jako úplná blbost. A ona to do jisté míry blbost je. Jenže kdybychom občas nedělali blbosti, jezdí po našich silnicích jen samé bílé octavie combi. Sociální verze sedmičkové zájezdovky není vlastně ničím moc zajímavá, při prohlížení inzerátu jsem ale zjihl nad tím, že se tenhle autobus za celou jeho třicetiletou kariéru nepokusil nijak modernizovat, což je u sedmičkových Karos malý zázrak. Pořád jsou tu kousavé chemlonové sedačky, stará přístrojovka s přepínači ze stodvácy i modrobílý lak. Snad jedinou výspou rozežranosti jsou mlhovky v předním nárazníku, které lze ale s čistým svědomím označit za zcela dobové. Ještě že stále nemám papíry na déčko, jinak bych musel doma vysvětlovat, proč značnou část zahrady zabírá Karosa. 


Jaké auto z dnešního snílka byste si vybrali vy? Zaujalo vás v inzerci v poslední době něco úplně jiného? Anebo už máte na zimu nakoupeno? Podělte se s námi v komentářích.