logo logo
Autíčkář.cz

Buďte VIP

Staňte se VIP čtenářem a užijte si Autíčkáře bez reklam a se spoustou vychytávek!

VIP člensví
logo logo
Recenze & testy

Hyundai Santa Fe Hybrid: Americké SUV z Koreje

Santa Fe vás určitě zaujalo vzhledem, líbivým zevnějškem to ale nekončí. Přesto se najdou i nějaké chyby.

Povídání o tom, jak se Hyundai během posledních tří let změnilo z producenta tvarově zapomenutelných univerzálních vozů co nikoho neurazí, ale ani nenadchnou, v jednoho z nejvýraznějších hráčů na poli automobilového designu už jsme toho napsali spoustu. S Ioniqem 5 přišel do značky svěží vítr retrofuturismu, ve kterém každý nový model vypadá jako rekvizita ze sci-fi. Neříkám, že to vždycky dopadne úplně skvěle, třeba zadní partie Ioniqu 6 mi připadají dost disproporční, ale rozhodně to není nic tuctového. 

Kromě dvojice elektromobilů se originálního ztvárnění dočkal i minivan Staria. A právě u něj jsem byl zpočátku, než jsem se s ním projel, přesvědčen, že jde o ideálního adepta na takové správné velké rodinné auto. Hezky tvarované MPV plné technologií, co víc si přát. Jenže reálný test ukázal, že Staria je mnohem více dodávka, než osobák, byla mi v ní zima, dělala hluk a vlastně mě trochu zklamala. Když se před pár měsíci poprvé objevily obrázky nového Santa Fe, znovu jsem začal být zvědavý – velké hranaté SUV, navíc podle fotek moc pěkně vybavené a tvarem tak trochu připomínající jedno z mých vůbec nejoblíbenějších aut – Ford Flex. Tohle už by mohla být skutečně trefa do černého. 

foto:autickar.cz

Je velké, hranaté a tvarově jednoduché, přesto mi Santa Fe přijde jako jedno z designově nejoriginálnějších SUV na našem trhu. Santa Fe působí svým vzhledem dost americky, to také bude hádám primární trh, kterému se vůz měl trefit do noty. Už jen proto, že jsem do něj přesedal z Expeditionu není překvapením, že se mi prostě líbí. Svislá maska, dlouhá kapota a ještě delší krabice s okénky zkrátka jen tak z módy nevyjdou. Odvaha osekat auto od zbytečných oblin a na rovinu jeho vzhledem přiznat, že je obrovské a krabicoidní, aby se do něj vešlo co nejvíc lidí a nákladu je mi sympatická bez ohledu na to, zda se jí řídí návrháři Hyundaie, starého Volva, nebo třeba toho už zmíněného Flexe. Aerodynamika možná trochu trpí, ale co už, za tu skvělou siluetu to přece stojí. foto:autickar.cz

S takhle podařeným základem už pak stačí jen pár zajímavých detailů, abyste si auto zapamatovali. “Háčka” v předních a zadních, výrazná nadkolí a soubor obdélníků tvořící přední masku dohromady celkem fungují, trochu kontroverzní se mi na první pohled zdála zadní část s nízko umístěným pruhem světel, ale za pár dní jsem si na ní zvykl. Celé to trochu kazí snad jen výrazná oválná loga Hyundai, která se svojí fluidní zakulaceností k autu vůbec nehodí. Kdyby alespoň nebyla tak velká a výrazná…

foto:autickar.cz

Po otevření dveří řidiče jsem si okamžitě vzpomněl na Range Rover. Tvar volantu, bílé čalounění, tvar středové konzole – netroufnu si odhadovat, zda je to náhoda, nebo záměr, pro zákazníka Hyundai jde ale rozhodně o dobrou zprávu. Vnitřek se totiž opravdu povedl, je nejen líbivý na pohled, ale i výborně zpracovaný a promyšlený. Krabicoidní tvar zajistil, že je všude spousta místa a vnitřek působí vzdušně. Pomáhají tomu i dvě střešní okna, to přední je otevírací, zadní má alespoň elektrickou roletku. Potěšila mě velká spousta odkládacích prostorů a schránek, v té před spolujezdcem mě zaujalo integrované bezpečnostní kladívko.foto:autickar.cz

Na zadních sedadlech je prostoru také skoro přebytek a to ve všech směrech. Proto mě trochu překvapilo, že prostřední místo není vybavené isofixem. Toto auto bylo nakonfigurováno jako pětimístné, varianty se sedmi sedadly nabízí ale isofixy i ve třetí řadě, takže pokud máte hodně dětí, nezoufejte a připlaťte si čtyřicet tisíc za dvojici do podlahy sklopných křesílek vzadu. 

foto:autickar.cz

Nemám výhrady ani k ergonomii, možná si pamatujete předchozí generaci Santa Fe, která měla na středovém panelu trochu nepřehlednou skrumáž tlačítek všeho druhu, která sice nebyla dotyková, ale na omak působila všechna stejně, takže jste se na ně stejně museli dívat. Novinka kombinuje fyzická tlačítka na ovládání důležitých funkcí a povedený panel statických “nečudlíků” pro detailní nastavení klimatizace. Řazení se po vzoru ostatních modelů značky přesunulo na otočnou páčku pod volantem.

foto:autickar.cz

A skoro přesně po roce, kdy jsem při testu nové Kony poprvé potkal hyundaií inteligentní asistent rychlosti a asistent bdělosti řidiče (a řádně a právem ho “zdrbnul”), mohu Hyundai konečně pochválit a přestat navádět spotřebitele k přelepování kamerek na čelním skle. Otravné pípání lze nově vypnout jedním dlouhým podržením “válečku” vpravo na volantu. Děkuji, tohle přesně jsme potřebovali!

foto:autickar.cz

Santa Fe si v současné době můžete pořídit se dvěma motorizacemi. Plug-in hybrid si příští týden vyzkouší kolega Dan, já jsem si vybral full hybrid (ten co se nemusí strkat do zásuvky). Turbodiesel, nebo dokonce šestiválec v nabídce navzdory úctyhodným rozměrům nenajdete. Přeplňovaná jedna-šestka kombinovaná s elektromotorem má 215 koní a 367 newton metrů a na normální ježdění bohatě stačí. Díky elektrické pomoci je Hyundai příjemně svižný, alespoň v rychlostech do sta kilometrů za hodinu. Na stovku vystřelí za 9,6 vteřin, což je shodou okolností jen o setinku pomaleji, než tří set koňový osmiválcový Ford Expedition. Díky modernější převodovce a nesrovnatelně sofistikovanějšímu podvozku ale působí Hyundai mnohem rychleji a agilněji. A taky žere méně než poloviční množství paliva – tabulková spotřeba je dle výrobce 5,8-7,7 litrů a nedělalo mi problém se držet u horní hranice tohoto rozpětí, ačkoli jsem se nijak neomezoval.foto:autickar.cz

Hybrid ale bohužel ztrácí ve schopnosti tažení přívěsu – za tohle Santa Fe můžete připojit jen 1110 kg (ano, litrová Fabia ma 1200…), u plug-inu je to dokonce ještě o sto kilo méně. To nestačí ani na středně velký karavan, o tahání aut nemá smysl přemýšlet. Opatrní buďte i při nakládání do kufru – do plně vybaveného auta můžete přidat jen 580 kilogramů. Potěší alespoň slušná dynamická zatížitelnost střechy 100 kilogramy, takže se střešním stanem nebude problém. Působí to zvláštně, stačí ale pohled do ceníků mimo Evropu který rázem odhaluje motorizaci 2,5T, která zvládne alespoň 1600 kg – tak se třeba časem také dočkáme. 

foto:autickar.cz

Jízdní vlastnosti vozu jsem už skoro zapomněl. Nemyslím to zle, není to konec konců sportovní auto, které by mělo vzbuzovat nějaké zásadní emoce. Podvozek je měkký, řízení odtlumené a brzdy tak akorát. Mohl bych tu sice vymýšlet cosi o tom, že  “zavěšení je rozumný kompromis mezi komfortem a sportovní jízdou”, mnohem výstižnější ale myslím bude, když napíšu, že se Santa Fe se jezdí docela příjemně, vyžaduje od vás minimální úsilí a snaží se vám cestu co nejvíce ulehčit. Díky kvalitnímu systému kamer kolem dokola není problémem ani velikost vozu, v případě že nedáváte pozor na cestu, měli byste se stydět pohlídá vás kompletní balíček slušně fungujících asistentů. Je to sice takové trochu tupé a “bez duše”, ale tak už to u dnešních aut prostě bývá a rozhodně se za to na Hyundai nezlobím. Jezdí tak, aby s ním bylo spokojeno maximální množství uživatelů.

foto:autickar.cz

Verdikt

Jo, tohle se povedlo. I za cenu “již od", která jen lehce přelezla milion, dostanete pěkně vybavené auto, které příjemně jezdí, moc nežere, je v něm spousta místa a působí opravdu luxusním dojmem. Poměrem ceny a výkonu jde v kategorii větších SUV o dle mého názoru vůbec nejlepší volbu. Santa Fe si mě získalo vzhledem a interiérem, pohodlnými sedačkami a příjemně naladěným podvozkem. Potěšila mě i nízká spotřeba, možná bych ji ale obětoval za nějaký charakternější motor, alespoň ten globálně nabízený dvou a půl litr. To už ale trochu sklouzávám a přeji si charakter a motory z dvojnásobně drahých vozů. Tahle amerika od Hyundai je opravdu dobré auto a pokud se chystáte vysázet podobné prachy za něco jako Kodiaq, ještě to zvažte a běžte si Santa Fe alespoň vyzkoušet. 

foto:autickar.cz

Technické údaje

Pohon: 1598 ccm přeplňovaný benzínový čtyřválec (samostatný výkon 117,6 kW/160 koní, samostatný točivý moment 265 Nm)+elektromotor
Vrtání X zdvih: 75,6 X 89
Kompresní poměr: 10,5 
Celkový výkon hybridní soustavy: 128 kw/215 koní
Celkový točivý moment hybridní soustavy: 367 Nm 
0-100: 9,6 s 
Maximální rychlost: 180 km/h
Poloměr otáčení: 11,6 m
Délka: 4830 mm
Šířka se zrcátky: 1900 mm
Rozvor: 2815 mm
Pohotovostní hmotnost: 2095 kg 
Užitečná hmotnost: 580 kg 
Maximální hmotnost bržděného přívěsu: 1110 kg 
 Kapacita nádrže: 67 litrů
Spotřeba udávaná: 5,8-7,7 l/ 100 km
Spotřeba v testu: 7,6 l / 100 km
Cena základní: 1 049 990 Kč
Cena verze HEV 4x4 5 míst Style: 1 299 990 Kč

foto:autickar.cz

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.

Mohlo by Vás také zajímat

Komentáře

1 reagovat
Habakukk
18. 11. 2024, 10:58

Tato barva je k této obludě ještě přívětivá. V bílém provedení jsou zadní partie auta vyloženě hnus. Takový Defender z Wishe.

-1 reagovat
Juiew
20. 11. 2024, 10:28

Myslím, že těchto obrázků je více než dost, návrat by mohl být uživatelsky přívětivější

-
Komentář upraven 20. 11. 2024, 11:22:30

-1 reagovat
rivka
20. 11. 2024, 13:55

No, vzhledem mě tenhle hnůjdaj fakt nezaujal. A když jsem tu ohyzdnou, odpornou, otřesnou, odpudivou a obludnou záď viděl nedávno před sebou, byla ještě hnusnější než na fotkách. A zbytek není o moc lepší.

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte