Ford Escort 1.3l: Osmdesátková klasika s příjemným bonusem pro řidiče

V půlce července jsem vám napsal vzpomínkový článek na typicky osmdesátkové auto – rodinný liftback jménem Renault 11. V tomto textu jsem se hlavně rozněžnil nad jeho krásnou „aurou doby“, reprezentovanou hranatým zevnějškem, prostým, leč příjemným interiérem, přímočarým motorem a pohodlnou jízdou. Má slova si můžete připomenout zde.

Vidíte, netrvalo to ani měsíc a už vám o autě ze stejné epochy, které se vyznačuje podobnými vlastnostmi, můžu napsat znovu. Jen jsem tentokrát francouzského kohouta na víně vyměnil za fúzi německé klobásy s pivem a britské smažené tresky s hranolkami. Řeč bude o Fordu Escort třetí generace.

Jak už jsem zmínil, základní dobový popis na něj sedí vlastně stejně jako na Renault 11. Na rozdíl od současnosti, kdy všechna auta při jízdě fungují „skoro stejně“ (aby ne, když tolik sdílejí konstrukce), však na mě i tak zapůsobil docela jiným dojmem: je to osmdesátková klasika, ale s příjemným bonusem pro řidiče. Takže jsem přesvědčen, že si zaslouží svůj vlastní prostor na našich stránkách. Dejme se do práce.

Jeden z největších experimentů značky Ford

Napřed však, jako obyčejně, přijde nějaké krátké zasazení do motoristických dějin. Ford Escort třetí generace je pro svou značku mnohem významnější, než by jeho dnes polozapomenutá existence naznačovala. Jeho vývoj začal v Německu a Británii už hluboko v sedmdesátých letech – v době, kdy na trhy přicházela teprve předchozí, druhá generace.

A nebyl to vývoj vůbec snadný, jelikož projekt s krycím jménem Erika měl být skutečnou revolucí. Oproti předchozímu modelu musel v souladu s konkurencí přejít na přední pohon, což značilo i zcela nové šasi. Také měl dostat nové motory OHC. Shodně se měl blýsknout úplně jinou a prostornější karoserií typu hatchback (slovo liftback tehdy ještě nefrčelo), ideálně s nižším odporem vzduchu než u nejbližší konkurence v podobě Volkswagenu Golf, Opelu Kadett a Hondy Civic.

Zároveň však auto nesmělo popudit zákazníky zvyklé na tradiční, zadohnaný sedan staršího střihu a mělo zopakovat jeho veliké obchodní úspěchy – zejména v Británii byl předchozí typ dlouhodobě jedním z nejprodávanějších aut. Inženýrům i designérům v čele s Uwem Bahnsenem tak jistě způsobil nejednu bezesnou noc.

Výsledek, světu představený v roce 1980, však splnil náročná očekávání značky Ford. Nový Escort byl skutečně aerodynamičtější, díky přednímu pohonu a nové karoserii prostornější a v průměru lehčí i živější než předchozí model. Ve stejných ohledech se i významně dotáhl, či v případě odporu vzduchu dokonce vyšvihl před konkurenci. Také za to dostal titul Evropské auto roku 1981.

Na rozdíl od podobně revoluční, avšak zprvu nepříliš oceňované Sierry, pak ani neměl problém se zaujetím zákazníků. Ti jeho nový charakter přijali a kupovali ho ve stejné míře jako předchůdce. Však se opět stal jedním z vůbec nejprodávanějších aut na britském trhu, přičemž i v Německu se mu dařilo solidně. Také se ho do roku 1986 vyrobilo více než 1 897 000 kusů.

Zkoušený exemplář s motorem 1.3l pochází z posledního roku výroby, za svůj život stihl být červeným, pak žlutým a nyní z velké části opět červeným automobilem a urazil asi dvě stě tisíc kilometrů. Majitel si ho koupil jako splněné mládenecké přání, ozdobil jej dřív u nás „hyper-cool“ doplňkovými předními světly a dodnes s ním moc rád běžně jezdí. A já se mu nedivím. Na dalších řádcích vám povím proč.

Statická prohlídka ukáže charakter i jediný zádrhel

Ford Escort třetí generace je totiž při statické obhlídce osmdesátkovým vozem jako vystřiženým z encyklopedie. Vyznačuje se ostře řezanými, hranatými tvary – až se těžko věří hodnotě Cx 0,38, jež v době aktivní kariéry znamenala vrchol – jednoduchými detaily a štíhlou siluetou. Stejně jako u R11 i dalších vozů té doby na něm nic neruší, všechno je vyvážené, všechno do sebe zapadá. Prima! A bonusové body uděluji za ta prďácká originální litá kola. Nemohl jsem se na ně vynadívat.

Stejně „typicky osmdesátkově“ se jeví kabina. I zde spatříte jednoduché, nerozptylující tvary, poměrně pohodlné, i když prostorově úspornější sedačky, solidní množství místa či veliká okna zajišťující výborný výhled všemi směry. Zároveň tu musím vyzdvihnout, že se zde opakuje mnou milovaný motiv ze Sierry – všechny ovládací prvky jsou krásně na dosah ruky, aniž by řidič musel odlepit záda od opěradla. Ať mluvíme o rádiu, ventilaci, ovládání světel i stěračů nebo třeba táhlu kapoty, vše je krásně blízko. Tady zjevně někdo přemýšlel!

Akorát mi přijde, že se zde odhalí i jediný zádrhel třetího Escortu. Souvisí s jistou „plechovostí“ a „nedotažeností“ některých prvků konstrukce. Ovšem, i to je typické pro danou éru, měla to tak všechna auta. Ale přijde mi, ale Escort tyto dobové kompromisy nijak zvlášť neskrývá.

Karosářské díly jsou například oddělené velkými spárami a ne vždy na sebe zcela pasují (to ale může být způsobeno i věkem). Auto používá jen jednoduché gumové nárazníky, nezakrývající celý spodek vozu. Vevnitř je poměrně dost odhaleného plechu, včetně třeba předních sloupků. Podobných detailů je na autě víc a oko vám na ně občas prostě spadne. Na druhou stranu na to Escort nejezdí.

Řidič tu bude mít dobrý den

A pokud byste si přece jen nebyli jistí, stačí nastartovat, zařadit jedničku a vyrazit, a veškerá kritika bude zapomenuta. Stane se tak proto, že auto skutečně svého řidiče dovede potěšit. Přičemž tím nemyslím jen přímočarost a spontánnost osmdesátkové jízdy, kterou se samozřejmě vyznačuje také. Myslím tím fakt, že bylo zjevně zamýšleno tak, abyste si ho za volantem i kapku užili.

Třináctistovka OHC se oproti staršímu fordímu motoru Kent, používanému třeba ještě paradoxně v novějším Káčku, radostněji vytáčí a o něco kultivovaněji zní. V nejvyšších patrech (u testovaného vozu hypotetického) otáčkoměru pak i zprostředkuje takovou dynamiku, kterou už se pobavíte, avšak ještě se kvůli ní nemusíte bát o řidičský průkaz.

Shodně podvozek je tužší než třeba u zmíněné R11, takže dá víc pocítit díry na silnici – ovšem stále v mezích osmdesátých let, k moderním prknům má díkybohu na míle daleko – leč už zvládne i aktivnější projetí zatáčky, aniž by vás hned začal trestat. I když je pořád potřeba myslet na limity úzkých, malých pneumatik, pomalé řízení bez posilovače a dobovou bezpečnost, či přesněji její absenci, vlastně se auto řídí překvapivě dobře.

Je nutné podotknout, že toto tvrzení platí až pro pozdější, přeladěné ročníky s uložením tlumičů z Orionu, jelikož první Escorty této generace naopak dle tehdejšího tisku trpěly tvrdým a uskákaným projevem. Minimálně ve zkoušeném modelovém roce však musím říct, že ladiči, byť asi i ještě ve spojení se stářím, za mě udělali svou práci dobře.

Alternativně mě napadá, že se to nastavení možná zas tolik nezměnilo a jen byl jednoduše podobný projev v osmdesátých letech považován za příliš tvrdý a uskákaný. Pokud je to ale pravda, pak se zdviženým prstem říkám, že lidé vůbec nevěděli, co mají. Výsledkem každopádně je, že se i v tomto obyčejném Escortu 1.3l budete po celou dobu jízdy usmívat od ucha k uchu. A nebude to nutně čistě jen kvůli nostalgii.

Verdikt

Ford Escort třetí generace mi udělal radost. A to prosím nejen tím, že se správně vyznačuje všemi typickými atributy osmdesátých let, čili hranatým designem, prostou, ale promyšlenou kabinou, bezprostředními reakcemi a pořád solidním komfortem cestování. Zvládl mi zařídit dobrý den i svým charakterem, který naznačuje, že se s ním člověk může i maličko svézt, ne se v něm jen vozit. Pro tento projev se mu i snadno promine jistá „nedodělanost“ některých detailů. Je zkrátka osmdesátkovou klasikou s příjemným bonusem pro řidiče. To je moc fajn.

Moc děkuji majiteli za půjčení, ať tyto krásné osmdesátky ještě hodně dlouho dělají radost!

Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-)    

Technické údaje

Ford Escort 1.3l (1986)

Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1296 cm3
Nejvyšší výkon: 51 kW (68k) při 6000 ot/min
Nejvyšší točivý moment: 100 Nm při 3500 ot/min
Převodovka: manuální pětistupňová
Provozní hmotnost: 810 kg 
Maximální rychlost: 157 km/h
0-100 km/h: 12,8 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 7,7 l/100 km
Spotřeba majitele: přibližně odpovídá tabulkám