Dongfeng U-Tour: Není všechno zlato, co se třpytí

S příchodem prvních čínských značek na evropský trh se strhla doslova lavina článků a názorů popisujících budoucnost motorismu na Starém kontinentě. A rovnou si řekněme, že většina komentátorů to minimálně pro zavedené domácí hráče neviděla v příliš růžových barvách. Jistě, začátky jsou vždycky těžké a Čína musí dohánět dlouhá desetiletí vývoje, s až dumpingovými cenami a takovou náloží standardní výbavy se ale zdálo, že možná opravdu stojíme na prahu automobilové revoluce.

Však tomu není tak dávno, co k nám vtrhly korejské značky. Všechna ta auta s šedými strašlivými plasty uvnitř a prapodivným designem nedesignem si také musela nejprve vydobýt své místo na slunci. Pamatujete si ještě tyn typický odér v jejich interiéru? Ale podívejte se na značky Hyundai či Kia dnes! Je tohle cesta, kterou se vydá i dovoz z Číny? A jaké vlastně takové čínské auto je?

Pojďme to zjistit. Oslovili jsme zastoupení značky Dongfeng, slovo dalo slovo a u místního prodejce na nás již čekal model U-Tour. Zde mi dovolte malou odbočku – musím jednoznačně vyzdvihnout přístup prodejce ve Slaném, zákaznický servis je tu špičkový. Auto bylo vzorně připravené, vše mi ukázali a vysvětlili. To je příjemná změna v době, kdy se většina aut (včetně některých prémiových značek) pro testy předává stylem “tady jsou klíče, tam je parkoviště a hledej, šmudlo..”. Ne, nechci si tu hrát na rozmazlenou dámičku, co vyžaduje červený koberec, když si jde vyzvednout zdarma poskytnutý vůz, to vůbec ne. Ale tu trochu součinnosti, která nám pomáhá tvořit kvalitní recenze, umím ocenit. Možná lze už toto brát jako důkaz, že to Dongfeng myslí se svou evropskou ofenzívou vážně.

Ale pojďme k samotnému autu. Stojí před námi Dongfeng U-Tour, sedmimístné MPV. Je možné, že tu budete mít trochu zmatek v názvosloví, protože místo nápisů Dongfeng se na autě objevuje Forthing a ve statistikách dovozu jej můžete najít i jako Joyear. Na jiných trzích zase U-Tour znají jako Yacht M4. Není to poprvé, co se s tím setkáváme, a má to své opodstatnění. V Číně se nachází nám Evropanům zcela neznámý automobilový vesmír. Dongfeng je obří koncern, který se mimo výroby aut pro značky Honda, Nissan či třeba Peugeot zabývá i vývojem a výrobou vlastních aut a to pod značkami Fengdu, Voyah, Aeolus a právě Forthing. Dovoz do Evropy je ale zatím v plenkách, modelů se dováží jen pár a tak si tu vystačíme jen se jménem Dongfeng.

Kdo by očekával, že se Dongeng při svých prvních pokusech o zaujetí evropského zákazníka bude držet při zemi a vsadí na osvědčené tvary i segmenty, jako to udělala se svými SUV značka MG, bude jako já překvapen. U-Tour je skutečně MPV, tedy vůz kategorie, která v našich končinách prakticky zanikla. A co víc, tohle MPV rozhodně není konzervativních tvarů, výrazná příď (údajně inspirovaná tvarem větrolamu, ať už se tím myslí cokoli) a prosvětlená ozdoba ve středu gigantické masky je velmi asijská. K dispozici je pět barevných odstínů, které zároveň představují jediný způsob individualizace. 

Názor na design si každý musí udělat sám, někomu může U-Tour připadat až příliš odvážný. Co je ale třeba autu přiznat – působí bytelně a dobře sestavené. Lak i slícování dílů je zcela na ‘západní’ úrovni. Snad jen litá kola s dnes už běžnými aerodynamickými kryty dozdobenými zlatými proužky až příliš evokují plechová kola s nějakým aftermarket krytem. Jinak zde ale v zásadě není Dongfengu co vytknout. 

Ještě větší překvapení na mě čekalo uvnitř. Tohle vypadá na první pohled vážně hodně dobře! Druhý pohled už rozpoznává inspirace jednotlivých dílů u západních značek, ale úplné kopie to v tomto případě nejsou. Kombinace lehkého světlounkého bambusového dekoru a obložení imitujícího snad tmavý mramor je taková prazvláštní, celkově je ale kabina Dongfengu celkem pohledné místo. Sedačky ze světlé perforované koženky působí až luxusním dojmem a prosvětlují kabinu. Není to ale jen efekt světlého interiéru, v showroomu jsem nahlédnul do stejného vozu s (dle ceníku neexistujícím) černým provedením interiéru a dojem kvality byl přítomný i tam. Sošku mavající kočky na fotografiích ignorujte, to je Autíčkářův talisman pro navození atmosféry, není součástí výbavy vozu.

A potom jsou tu stolečky. Ach ty stolečky… Jejich bytelná konstrukce a dokonale hladký mechanismus vyklápění bez sebemenší vůle je skutečně na té nejvyšší úrovni. Za takový stolek by se nemuseli stydět ani v Bentley – a teď to říkám se zcela vážnou tváří. Zajímavostí je i možnost ovládat přední spolujezdcovo sedadlo ovladači na boku jeho opěradla tak, aby k nim měl přístup i cestující vzadu. Běžná věc u limuzín, nepříliš dobrý nápad v rodinném autě, kde vzadu sedí nezbedné děti. Skoro to působí, že tuhle část auta dostal na starost někdo, komu omylem řekli, že staví luxusní limuzínu. Za ten stolek ale zaslouží pochvalu. Velkou!

Volit lze ze dvou úrovní výbavy, které se však mezi sebou liší z nějakého mně nepochopitelného důvodu pouze předními parkovacími senzory. My je tu máme! Jinak je tu všechno v ceně už v základním provedení - 360° parkovací kamera, vyhřívání i ventilace sedadel v první a druhé řadě, panoramatické střešní okno, masážní elektricky nastavitelné sedadlo řidiče s čtveřicí pamětí, prostě spousta věcí. Až do tohoto okamžiku se test vyvíjí pro Dongfeng skvěle. Až do tohoto okamžiku….

Jak uvedeno v titulku článku, není všechno zlato, co se třpytí. A teď nechci hovořit o tom, že ani to bambusové dřevo, ani tmavý mramor a ani světlá kůže nejsou tím, čím se tváří být – to jsem v rodinném autě za cenu okolo osmi set tisíc korun ani nečekal. Problém nastává, když začnete chtít automobil skutečně používat. 

Začneme už samotným příchodem k autu. U-Tour má moderní keyless systém, avšak funguje pouze pro kliku řidiče. U rodinného auta, kde chcete nejprve nalodit a řádně upevnit své potomstvo, to může být trochu otravné. Další potíž nastává, chcete-li plně využít sedmimístnou konfiguraci vozu, jeden z hlavních prodejních taháků U-Touru. Vůz má konfiguraci 2+2+3. Sedadla v prostřední řadě jsou stejně pěkná, jako ta přední, i zde najdete elektrické ovládání, vyhřívání i ventilaci (a ty stolky!!), chybí tu však jakýkoli chytrý způsob přístupu do třetí řady sedadel. Žádné táhlo pro sklopení sedadla, žádné tlačítko, nic. 

Trochu to působí, jako kdyby v Číně buď zapomněli, že tam ta zadní lavice je. Nebo prostě vzali sedadlo, které už měli hotové. Tak či tak, máte tu dvě možnosti. Tou první je posunout sedadlo více do středu vozu (sedačky lze v rozmezí asi 10 centimetrů posouvat i v příčném směru) a elektrickým ovládáním odsunout sedačku, co to jen půjde. Trvá to dlouho a výsledný nastupovací otvor je skutečně spíše pro malé děti. Druhou možností je naopak obě sedadla odsunout maximálně od sebe, čímž mezi nimi vznikne úzká ulička. Ani to není žádná hitparáda a pokud budou v prostřední řadě umístěné dětské sedačky, bude to docela výzva, ale děti dozadu nějak dostanete. Zadní řada je potom překvapivě prostorná, ačkoli onen třetí cestující je tu skutečně jen teorií. Pro nohy tu ale místa zůstává dost, jsou tu dokonce i výdechy klimatizace, držáky nápojů a nějaké ty nabíjecí USB porty.

Pokud je zadní lavice na svém místě, U-Tour zavazadelníkem příliš nenadchne. Jistě, říkáte si, co bych asi tak nechtěl, však tu mám tři řady sedadel, pravdou ale je, že U-Tour svými rozměry odpovídá druhé generaci Volkswagenu Sharan – a tam bylo místa rozhodně více. Po sklopení zadní lavice (jde to mimořádně snadno, sedadla se po odjištění sama hladce uklidí do podlahy a díky praktickým popruhům je následně zase snadno vrátíte zpět) už vznikne skutečně solidní prostor, teď tu ale zase chybí jakékoli oko či síťka, aby náklad necestoval sem a tam. Není tu ani krycí roletka. Díky zvolené konfiguraci teď navíc máte auto už jen čtyřmístné.

No dobrá, jsme na palubě, můžeme vyrazit. Sedadlo řidiče s funkcí pro komfortní nástup se automaticky přisune zpět k volantu, bohužel však málokdy trefí tu pozici, ve které původně bylo. Ale co je to proti věčnosti… Vítá mě palubní systém, který je studnicí protikladů a tajemství. Branou do světa radiomapy Dongfeng je dvojice displejů. Jeden supluje přístrojový štít a na první dobrou hlásá jako jednu z mála dostupných informací teplotu každé jedné pneumatiky (nevím, proč je v Číně právě tento údaj považován za klíčový). Druhý displej je dotykový a slouží k ovládání většiny funkcí stroje. Systém obsahuje některé příjemné prvky jako třeba 360° kameru pro lepší orientaci při manévrování, také si tu můžete nastavit barvu a jas podsvětlených dekorativních ornamentů či typ a intenzitu masáže, své místo tu mají i paměti sedadla řidiče (které si dokonce můžete pojmenovat, což není vůbec špatný nápad), jiné dnes základní funkce ale chybí. 

Například tu není navigace. Vůbec. Není tu ani dnes běžné zrcadlení telefonu pomocí Apple Car Play či Android Auto, výrobce nabízí jen jakési zrcadlení, které ale vyžaduje specifickou aplikaci v telefonu. Dobrá zpráva je, že prodejce ve Slaném dokáže toto obejít a Apple Car Play / Android Auto do vozu doinstalovat pomocí aftermarket nástroje. Přestože toho menu radiomapy nenabízí zas tak mnoho, pro některé funkce jako třeba vyhřívání předních sedadel je nutné ponořit se do hloubi systému. A to není vždy povznášející zážitek. Odezva dotykové obrazovky je nepravidelná a různá rolovací menu mají tendence mizet v polovině procesu. 

Automatická klimatizace má přitom uprostřed do falešného mramoru vsazený svůj vlastní dedikovaný ovládací panel, na který by se jistě ovladač vyhřívání sedadel také vešel. Místo něj je tu však otočný ovladač nastavení teploty a vedle něj velké tlačítko AUTO pro aktivaci plně automatického režimu topení a klimatizace – oba tyto ovladače se ale v rámci testu ukázaly jako spíše zbytečné. Dokud nebyla teplota nastavena na maximální možnou hodnotu, vůz kabinu v pravidelných intervalech chladil a to i při venkovní teplotě pod bodem mrazu.

Druhý displej, umístěný před řidičem, zobrazuje základní jízní data. Mimochodem – nastavení jasu displejů, byť jsou od sebe vzdálené pouhé centimetry, je pochopitelně zcela oddělené a ukryté každé úplně jinde. Kromě již zmíněné teploty pneumatik tu najdete i informace o práci jízdních asistentů a dalších systémů. Zaujal mě start&stop systém, u kterého výrobce trochu podezírám, že jej do auta vůbec nedal a nechal tu jen tlačítko a ikonu na obrazovce. Asi jen pro pocit. Podobná je i situace okolo dešťového senzoru. Ten se mi sice k životu probudit podařilo, ale až za pomocí velkého množství tlakové vody v ruční myčce. Za deště je nepoužitelný. Vůz byl vybaven i automatickým přepínáním dálkových světel, po krátké zkušenosti jsem se ale rozhodl jeho služeb raději nevyužívat.

Jde se jezdit. Pod kapotou Dongfeng U-Tour můžete mít motor, jaký chcete, chcete-li benzínovou patnáctistovku. Existuje i hybridní provedení U-Touru, testovaný kus je ale stará škola, tedy zážehový motor spřažený s automatem, v tomto případě sedmistupňovým. Motor disponuje slušným výkonem 130 kW, je však instalován v útrobách přecijen už poměrně velkého a těžkého auta. Žádnou oslnivou dynamiku tak nečekejte. A to je vlastně dobře hned ze dvou důvodů.

Za prvé, tohle auto má být o poklidném rodinném cestování, ne o nějakém závodění. Při klidném užívání lze navíc spotřebu motoru udržet někde lehce přes osm litrů, což vzhledem k velikosti stroje není vůbec špatné. Druhým důvodem, proč by vyšší výkon U-Touru neudělal dobrou službu, je paradoxní fakt, že ač je Dongfeng dynamicky spíše rozvážný, působí i tak vlastně přemotorovaně. Kombinace nepřesného řízení, nepříliš dobré směrové stability a nesnadného dávkování plynu předurčuje Dongfeng spíše jen velmi klidným jezdcům. Svůj díl viny nesou i použité pneumatiky Rotalla, trakce opravdu není jejich druhé jméno.

Naopak pochválit musím odhlučnění interiéru a především potom sedmistupňový automat. Řadil hladce a i přes prodlevu reakce auta na pokyny plynového pedálu zvládal svůj úkol se ctí. Pochvalu zaslouží i jízdní asistenty a to především proto, že tu nejsou. U-Tour si musí vystačit s obyčejným tempomatem a to je tak všechno. Je tu i varování před vozem v mrtvém úhlu či překážkou před autem a oba tyto systémy skutečně vysílaly jakási varování, někdy reálná, jindy spíše náhodná, ale krom toho tu není vlastně nic. 

Ptáte se, jak je to možné, když vám tu už dlouho říkáme, že například systém pro rozpoznávání rychlostních omezení je sice otravný, ale povinný a automobilky s ním nic nenadělají? Je to prosté, Dongfeng U-Tour nemá klasickou evropskou homologaci. Tahle auta se sem dováží na bázi individuálního schválení, tedy vlastně stejným způsobem, jako různé šedé dovozy, platí tak pro ně mnohem volnější pravidla. 

Verdikt

Čínská revoluce na našich silnicích se opět odkládá a není to jen proto, že bez evropské homologace lze dovézt jen omezený počet kusů. Dongfeng má co nabídnout, U-Tour je překvapivě kvalitně zpracované a hodnotně působící prostorné MPV. A to už dnes v Evropě má ve svém portfoliu málokdo. Jeho kabina navíc působí dojmem násobně dražšího vozu, Dongfeng přitom vůbec není drahý a už v základu přidá i velmi slušnou výbavu. Je tu však i odvrácená strana mince. Mnohé prvky výbavy, které už dnes považujeme za samozřejmost, tu prostě nenajdete a nemůžete si za ně ani připlatit. A oněch 860.000 korun také není zas takový pakatel.

Tím skutečným problémem testovaného vozu jsou však mezery v technice a technologiích, v samotných základech tohoto stroje. Dongfeng zkrátka není dostatečně odladěný, mnohé jeho systémy jako automatická klimatizace či stěrače s dešťovým senzorem nepracují příliš dobře a lepšího hodnocení se od nás nedočkal ani samotný zážitek z jízdy. Autu chybí trakce, stabilita i příjemná odezva ovládacích prvků, řidič v něm proto nemá pocit jistoty. Je tak předurčeno skutečně klidným nenáročným řidičům, které dokáže potěšit komfortem a přepravní kapacitou. Dovozce k tomu přidává i pětiletou záruku a já jeho sebevědomí vzhledem ke kvalitě zpracování U-Touru naprosto chápu, tady žádný problém není.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1481 cm3
Nejvyšší výkon: 130 kW (177 koní)
Nejvyšší točivý moment: 265 Nm 
Převodovka: automatická dvouspojková, sedmistupňová
Pohotovostní hmotnost: 1860 kg 
Maximální rychlost: 180 km/h
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 6,8 l/100 km
Spotřeba v testu: 8,6 l/100 km
Cena (U-Tour Exclusive FR): 859 900 CZK