BYD Dolphin Surf: Že by konečně čínské auto, které dokáže konkurovat tradičním značkám?

Pokud jde o elektromobilitu, přistupuji k ní příznivě, ale realisticky. Univerzální řešení dopravy nepředstavuje a ještě dlouho představovat nebude. Perfektní smysl zatím dává pouze ve městech a blízkém okolí, kde infrastruktura konečně začíná jakž takž fungovat a kde skutečně oceníme, že auta nesmrdí a nedělají kravál. Z toho důvodu by mi přišlo logické, kdyby automobilky chrlily malá, do ulic vhodná elektra s malými bateriemi a skousnutelnou cenovkou.

Z různých příčin se tak ovšem neděje (vývojové a výrobní náklady, marže a koupěschopnost zákazníků se stále nepotkávají) a výběr v áčkovem segmentu zůstává tristní. Už podruhé tedy překonávám svou rezervovanost vůči čínské produkci (Leapmotor T03 mě koneckonců nijak zásadně nezklamal) a vydávám se testovat vůz, jehož primárním revírem má být právě městský provoz. Mimochodem, jde o držitele loňského titulu Světového městského auta roku. 

BYD Dolphin Surf se ve světě mimo Evropu prodává už od roku 2023, nejčastěji pod názvem BYD Seagull. Proč automobilka zavrhla racka a dala nám delfína na surfu (nebo surf z delfína?), netuším a myslím si o tom svoje, nicméně auto je to stejné a na poskakování po městě překvapivě příjemné. Smířit se musíte jen s několika mouchami, které jsou pro čínskou produkci takříkajíc tradiční. Ale vezměme to popořádku.

Divný? Hezký? Šeredný?

Design delfína dle empirického výzkumu rozděluje na dva vyhraněné tábory, zůstat k němu lhostejný je těžké. Přiznávám, že asi trochu zapůsobila má oblíbená barva, ale za škaredý ho nepovažuju. Kdybyste auto strčili do lisu a trochu ho stlačili k zemi, zepředu by vypadalo jako Aventador! V každém případě tohle BYD – narozdíl od většiny ostatní čínské produkce – nějaký design má. A než si odplivnete, že je asijský až na půdu, vězte, že mu velel Wolfgang Egger, Němec jako řemen, co má v portfoliu třeba Alfu Romeo 8C Competizione, Lamborghini Gallardo nebo Audi R8. 

Vkus je přirozeně subjektivní věc a chápu, že svítivě žlutá krabička plná divokých hran a zlomů může být na někoho příliš. Plusové body jí ale dávám za svébytnou podobu, která se konečně jednou neřídila heslem „aby se nikdo nezlobil“.

Prostornější, než vypadá

S délkou 3990 mm patří Dolphin Surf v segmentu A k největším, prostornost kabiny i tak předčí očekávání. Oficiálně jde o čtyřmístné auto (což je vlastně jen formální přiznání reality vládnoucí napříč třídou), ti čtyři pasažéři se ale svezou v zásadě bez kompromisů. Ne že byste takto chtěli cestovat stovky kilometrů, pro takový režim delfín samozřejmě nevznikl.

V kufru najdete 308 litrů pro bagáž, pod podlážkou je ještě vanička, třeba na kabely. Frunk by byl pro jejich uložení vhodnější, aby člověk nemusel pokaždé vytahovat z kufru všechny věci, jenže na ten si musíme nechat zajít chuť. Smutné – zvlášť když pod přední kapotou zeje díra, do níž by se vešel malý člověk. 

Pojďme se podívat, v jakém prostředí budeme trávit cestu. Materiály v interiéru přirozeně patří do levné kategorie a některé partie – třeba otvory v palubní desce – připomínají produkci 3D tiskárny. Na druhou stranu, místa, jichž se člověk nejčastěji dotýká, tedy opěrka ve dveřích a na středovém tunelu, jsou vyměkčená a potažená příjemnou látkou připomínající křížence koženky a neoprenu.

Taky sedačky jako by sem zabloudily z nějakého většího modelu. Jsou dobře tvarované, nechybí jim boční vedení a elektrické nastavení. Najít si pohodlnou pozici za volantem není těžké, zvlášť když je tento nastavitelný v podélném i svislém směru. Na nedostatek úložných prostor si nemůžu stěžovat a nezaznamenala jsem ani podezřelý syntetický zápach, s nímž se u levnějších (a čínských) vozů občas setkáváme. 

Výbavy na rozdávání

Testovaný delfín oplývá nejvyšší možnou výbavou Comfort a rozhodně ho nekoupíte za lidovku – stojí rovných 665 tisíc. Startovní cena 499 tisíc také není úplně podbízivá, víceméně standard pro malá EV. Na druhou stranu, výbavy tu dostanete opravdu bohatou porci.

Třeba 360stupňová kamera s detailem na konkrétní části auta se v téhle třídě prakticky nevidí, navíc má perfektní rozlišení. Je tu bezdrátová nabíječka (i když nechlazená), vyhřívání předních sedadel, dešťový senzor i automatická LED světla. Adaptivní tempomat, digitální klíč, bezklíčové odemykání a funkci V2L dokonce patří už k základu, obě zadní sesle i sedačka spolujezdce jsou opatřeny systémem Isofix. Kromě hlídání slepého bodu tu nechybí snad vůbec nic. 

Speciality dálného východu

A teď pár slov ke specifickým prvkům, které jsou někdy jen zajímavé, někdy otravné. Do první skupiny patří displej otočný o 90 stupňů, který lze používat na výšku i na šířku. Sice nevím, proč bych to měla potřebovat, ale působí to cool. Škoda jen, že inženýři nedotáhli spolupráci s Apple Carplay – pokud máte spuštěné zrcadlení, otáčení displeje přestane fungovat. 

Když usednete za volant, auto se automaticky aktivuje, na displeji však svítí nápis „auto nastartujte pomocí tlačítka“. Co se stane, když ho zmáčknete? Ano, auto se vypne. 
Písmo na displeji je tak titěrné, že si i s lehkou tupozrakostí připadáte jako slepec a hledat zde něco za jízdy by mělo být zákonem zakázáno. Nevím, zda mají v Číně lidé obecně bystřejší zrak, každopádně mají rádi malá písmenka, protože to není poprvé ani podruhé, co tento jev v čínském autě pozoruji. 

Klimatizace se sice zdánlivě maskuje za automatickou, nastavujete v ní však pouze modré a červené hodnoty. S teplotou, směrem i intenzitou foukání jsem bojovala častěji, než mi bylo milé. Další boj a frustraci mi přinášelo zadní okno. Vidět z něj není mnoho, ale přece jen je to lepší než nic, a tak by se sem tam hodilo rychlé odmlžování – to ale na válečkovitých ovladačích pod displejem chybí. Co hůř, chybí i zadní stěrač, a pokud měl někdo při vývoji ideu, že se zadní okno nebude zanášet svinstvem, škaredě se zmýlil. 
Poslední postesknutí pochází od pasažérů vzadu, kteří se musejí obejít bez cupholderu i bez USB přípojek. 

Výkon jen v nejvyšší výbavě

Jaký pohon dostanete v BYD Dolphin Surf nejvyššího stupně zvaného Comfort? Pouze pro tuto verzi je k dispozici nejsilnější elektromotor s výkonem 156 koní. LFP baterie s využitelnou kapacitou 43,2 kWh je společná pro verze Comfort a Boost (ten však má slabší motor), nejnižší Active se musí spokojit s 88 koňskými silami a baterií o kapacitě 30 kWh.

Jakkoli je výbava slušná už v základu, výkon představuje poměrně mocný incentiv, proč sáhnout po vrcholu nabídky. Zrychlení z nuly na sto za 9,1 vteřiny možná nevypadá jako kdovíco, ale dynamika je parádní a kupodivu s ní drží krok i grip na přední nápravě (delfín je vždy předokolka). Aby auto začalo hrabat, musíte na „plyn“ stoupnout opravdu razantně, nebo mít na mokru přepnuto do módu Sport. S trochou citu se bude rozjíždět hladce a rychle jako torpédo.

Samozřejmě pak nemůžete čekat, že auto dojede slibovaných 322 kilometrů v kombinovaném režimu, ale to při městském používání nebude žádná zásadní bolest. Malé a hbité autíčko dokáže opepřit každodenní nudné přesunování špetkou radosti a energie, jakkoli byste do cíle dojeli i se slabší verzí. Normovaná spotřeba 16 kWh v kombinovaném režimu odhadem odpovídá realitě, i když v teplotách kolem nuly jsem jezdila za nějakých 15 kWh i ve městě. Nenadchne, neurazí.  

V oblasti nabíjení nečekejte zázraky – střídavý proud umožňuje výkon 11 kW, stejnosměrný 85 kW – to však u malé baterie není na překážku. Bohužel, tepelné čerpadlo není k dispozici ani za příplatek. Ani s funkcemi rekuperace to delfín nepřehání: nastavit ji lze ve dvou stupních – na mizivou či silnější úroveň. 

Pod vší tou průměrností je přece jen jedna zajímavost. Podvozkový základ e-Platform 3.0, do kterého je integrovaná baterie BYD Blade, vykazuje velmi dobré výsledky v nárazových zkouškách. Celková pevnost vozu by měla být výrazně vyšší, lamelová baterie navíc velmi odolává mechanickému poškození.  

Přiměřeně pohodlný, překvapivě stabilní

U malých aut většinou neočekávám kdovíjaký komfort, delfín tedy dostal šanci mě příjemně překvapit – a povedlo se mu to. Podvozek vcelku zdařile tlumí všechny nerovnosti, s nimiž se člověk v běžném provozu setkává, a ani ve vyšší rychlosti se jimi nenechá vykolejit (i když drcnout do zad už umí). Dokonce ani na dálnici – když už na ni řidiče takového prcka osud zavane – nepůsobí nestabilně, jak by karoserie typu „vyšší než širší“ naznačovala.

Vzhledem k tomu, že v době testování panovalo mokro a oslizlo, jezdila jsem ukázněně a bez snahy tlačit auto kamsi k limitu. Každopádně ve mně jeho jízdní vlastností vyvolávaly pocit důvěry – dokonce větší, než jsem měla z některých podobně velkých aut zavedených evropských výrobců. 

 

Řízení je dle očekávání značně odtažité, o vůz pro nadšeného šoféra se pochopitelně nejedná, od městského postrkovadla ale nechci nic víc než předvídatelnost bez úskoků a snadné ovládání, což delfín splňuje. S fantastickým rejdem se navíc dokáže ve stísněných prostorách otočit takříkajíc na pětníku. 

Jediné, co za svižným motorem a příjemným podvozkem trochu pokulhává, jsou brzdy, které by vzhledem k výkonu mohly být silnější. Jejich účinek má taky lehkou mezeru v koordinaci s brzdnou rekuperací a někdy máte zkrátka pocit, že fakt brzdíte, až když stojíte pravou nohou na podlaze. Do jist míry se na to dá zvyknout, ale vidím tu prostor pro zlepšení. 

Verdikt

Neříká se mi to snadno, ale ve skromné konkurenci nejmenších městských elektromobilů patří BYD Dolphin Surf k těm nejlepším. Není tak hravý jako Hyundai Inster, za stejné peníze vám ale dá více výbavy. Není tak levný jako Leapmotor T03, poráží ho však prostorností. Dacii Spring i Citroen e-C3 si pak namaže na chleba dospělým podvozkem. Nad některými renoncy sice musíte nutně pozvednout obočí, většinou však jde o věci, na které si postupem času zvyknete (kromě neprůhledného zadního okna – to vám bude pít krev vždycky). Na každý pád je to schopné malé auto, které se může směle postavit svým rivalům, a jako majitel bych se za něj nestyděla ani v nejmenším. 

Technické údaje:

Pohon: synchronní elektromotor s permanentním magnetem, pohon předních kol
Kapacita akumulátoru: 43,2 kWh
Výkon: 115 kW (156 k)
Točivý moment: 220 Nm 
Pohotovostní hmotnost: 1390 kg 
Zrychlení 0-100 km/h: 9,1 s 
Dojezd kombinovaný (WLTP): 310 km
Spotřeba kombinovaná udávaná/v testu: 16/17,5 kWh
Základní cena (Active): 499 900 Kč
Cena testovaného vozu (Comfort): 665 000 Kč