Bazarový snílek: Mazda RX-7 FC

Věřím, že každý automobilový nadšenec má svého jednorožce. Srdcovou záležitost, po níž touží, jen zatím nesebral odvahu ji koupit. Mým jednorožcem je wankelův rotační zázrak. Je to věc, kterou obdivuji, mám ji rád navzdory všem problému a obtížím vyplývajícím z jejího provozování. Měl jsem tu možnost vyzkoušet si RX-7 FD , chvíli jsem se vozil v RX-8. Obě dvě auta se těší mé oblibě i přesto, že  RX-8 je na můj vkus příliš kompromisní (a k jejímu zaměření by se možná víc hodil konvenční motor) a efdéčko je zase na běžné používání poněkud hardcore. Navíc najít na prodej FD v sériovém stavu je věc téměř nemožná, a když už se náhodou jednou za uherský rok zadaří, stojí hříšné peníze. Jasně, nejvíc by mě lákalo Cosmo, ale to je ještě vzácnější než FD a hlavně se nikdy nedělalo s levostranným řízením. Čím tedy ukojit touhu po rotačním motoru? Překvapivě často se v inzercích objevuje RX-7 SA22C neboli FB. Do veteránů jsem však ještě nedospěl, takže potřebuji něco mladšího. Hádáte správně, mám na mysli RX-7 FC. 

FC spatřilo světlo světa v roce 1985, v první fázi označováno jako série 4. Pod kapotou pracoval dobře známý motor s označením 13B. Disponoval jak atmosférickou variantou o výkonu zhruba 150 koní, tak přeplňovanou verzí, která dosahovala hodnoty 185 poníků. Mazda se nechala při návrhu RX-7 FC inspirovat ve Stuttgartu, konkrétně u Porsche. Hlavním konkurentem mělo být Porsche 924, posléze i 944. V roce 1989 přišel mírný facelift a decentní přepracování pohonných jednotek. V sérii 5, jak byla RX-7 nově označována, měla atmosférická verze zvýšený výkon na 160 koní, turbo pak na rovných 200. 

RX-7 FC byla oproti svému FB předchůdci v mnoha věcech zcela rozdílná. Zatímco starší model byl veleben pro svou syrovost, akčnost a celkově puristické chování, FC na to šla jinak. Ztloustla zhruba o 200 kg a vyměnila chuligánské chování za trochu víc gentlemanské. Z malého a lehoučkého sporťáčku se stalo GT. Je to však špatně? Neřekl bych. Vyšší váhu dostatečně kompenzuje vyšší výkon. Výrazného zlepšení se dočkalo především řízení a také podvozek. Přepracovaná byla zadní náprava, brzdy dostaly kotouče na všechna kola. Ovladatelnost se údajně, navzdory vyšší hmotnosti, výrazně zlepšila. Ruku v ruce s tím se posunuly i jízdní výkony jako celek. Mazda se proto opravdu nemusela bát ani takových velikánů jako Porsche. Takovou třešničkou na dortu pak bylo uvedení otevřené verze Convertible. Dovedete si představit, jak úžasné musí být poslouchání přeplňovaného Wankelu s otevřenou střechou? To je zaručený lék na všechny chmury.  

Inzerovaný kousek je ve verzi kupé. Nemáte tak sice možnost otevřeného nebe nad hlavou, ale zase to pozitivně prospívá tuhosti karoserie. Jedná se o původní model S4. Pod kapotou mu však pracuje přeplňovaná jednotka z mladšího S5, to znamená kulatých 200 plnokrevníků. Podle fotek to vypadá na poměrně zachovalý kus a především je prost tuningových úprav, což je k nezaplacení. Najeto má dle majitele 170 000 km, přičemž pohonné ústrojí jen 45 tisíc kilometrů. To by ještě mohlo nějaký ten pátek vydržet… Dokonce to vypadá, že uvnitř najdete náznak zadních sedaček, takže pokud máte o rodinném voze jiné představy než my , možná vás zaujme i tahle RX-7.  

Zachovalá RX-7 FC bez tuningu je velmi lákavá záležitost. A není na prodej zase tak často. Život s wankelovým motorem má jistá specifika, ale určitě stojí za to. Pokud jste podobně postižení jako já, doporučuji neváhat. Až ji koupíte, nezapomeňte napsat. Hrozně rád bych se svezl, už jen kvůli porovnání, jak moc se liší od FD.