Trochu jiný pohled na The8

Před pár hodinami vám kolega Jeník přinesl recenzi nové osmičky od BMW. Pokud jste ji ještě nečetli, pak neváhejte, je vskutku povedená. Vždycky, když se v redakci objeví nezvyklé auto, strhne se boj o to, kdo si vyslouží to privilegium užívat jej celý týden. Tentokrát řada vyšla na Jeníka a byla to dobrá volba, protože jemu se nová osmička trefila do vkusu skvěle. Já jsem se však nenechal odradit a na několik hodin a pár desítek kilometrů jsem zabavil klíče a vetřel se za volant. Přestože to svezení nebylo dostatečně dlouhé na to, abych mohl vynášet své rozumy o schopnostech nové osmy v hlavní recenzi, stihnul jsem si utvořit vlastní názor na tohle velké GT. A protože ten názor byl maličko jiný, než názor páně Machače (rozumějte, zhádali jsme se o tom jak malí kluci :) ), rozhodl jsem si vylejt srdíčko tady na blogu. Nečekejte tentokrát žádnou recenzi v pravém slova smyslu. To, co vás čeká na následujících řádcích je čistá dojmologie jednoho hnidopišského pisálka, která vlastně asi ani nemusí dávat smysl. Možná to radši ani nečtěte, sám nevím na kolik to dává smysl. Nicméně pokud vás to ještě neodradilo, pak se dozvíte proč mě #the8 příliš nenadchla… 

V první řadě bych měl říct, že co se jízdních schopností a měřitelných parametrů týče, není M850i prakticky co vyčítat. Dvakrát přeplňovaný osmiválec o výkonu 530 koní je klenot, který prakticky nemá slabých stránek. Akcelerace tohoto velkého a těžkého kupé je naprosto drtivá, a to v každé rychlosti. Sem tam, párkrát za rok se mi poštěstí usednout za volant auta co má 500 a víc koní, takže mám představu, jak se takové stádečko projevuje. Někde je to pocitově tak akorát, jinde je to strhující představení. Osmička je ten druhý případ a kdybych se nekouknul do technických údajů, tipoval bych, že se její výkon blíží k hranici šesti stovek koní. Stejně nepochopitelná, jako jízdní dynamika, je i provozní efektivita tohoto agregátu, protože při lehčí noze není problém jezdit i za jedenáct litrů, což je skoro na potlesk s takovým výkonovým potenciálem. Mnichovským se podařilo odladit i podvozek, takže osmička neobtěžuje svou posádku diskomfortem a zároveň je skvěle připravený i pro ostrou jízdu. Velmi slušné kompromisní nastavení, skoro by se chtělo říct ideál pro cestovní GT. Jak říkám, osmička je zcela objektivně skvělé auto. A to je právě ten problém. M850i se totiž pohybuje v kategorii aut, kde nestačí být “jen” skvělý. Tady musíte nabídnout výjimečnost. A právě ta novému GT z Mnichova trochu chybí. 

Abych mohl lepé vysvětlit svou myšlenku nastíněnou v předchozí větě, musím udělat takový malý výlet do historie. Pokaždé, když v Mnichově nalepili na svoje auto číslovku 8, jednalo se o extraordinární vůz. Ať už se bavíme o E31, která působila jako zjevení z daleké budoucnosti, když přišla na trh. Design, jaký tu doposud nebyl a technika, která byla konkurenceschopná ještě o deset let později, kdy E31 končila svou životní pouť. První osmička se stala synonymem pro nadčasový automobil. Po ní přišel spektakulární roadster, který před číslo 8 dosadil písmeno Z. Ne, Z8 nemůžeme považovat za nástupce E31, ale jako důkaz, že BMW s osmičkou v názvu jsou výjimečné stroje to postačí bohatě. Z8 také vypadala úplně jinak než všechno ostatní, co se mohlo tou dobou pohybovat po běžných silnicích. A ani technikou nezklamala. O pohon povedeného retro roadsteru se staral epický osmiválec z M5 E39. I tahle “osmička” byla něčím speciální. A totéž můžeme říct i o dosud poslední osmě (byť se mnou ortodoxní petrolheadi nebudou souhlasit), která před číslo 8 dala písmenko i. Ať se nám to líbí nebo ne, i8 je taktéž fascinující ukázka moderních technologií a designově naprosto originální kousek, který poznáte na kilometry daleko. Když vedle sebe postavíte E31, Z8, i8 a novou G15, určitě pochopíte, kam tím mířím. 

Když jsem si M850i vyzvednul od Jeníka, ujel jsem několik kilometrů a pak zastavil, vylezl ven a jen tak pár minut obcházel šedivé kupé kolem dokola jak mlsný kocour. Ano, ta silueta je super, proporce jsou perfektní. Jenže něco bylo špatně. Stálo přede mnou pětisetkoňové super GT a se mnou to vůbec nic nedělalo. Žádný zvýšený tep, žádný adrenalin z toho, že mě čeká nezapomenutelný zážitek. Když se postavím před E31, tak se mi ještě dnes podlamují kolena. Když vidím Z8, snažím se otisknout do své paměti každičký centimetr karoserie tohoto uměleckého díla. Kdyby to nevypadalo úchylně, snad bych ho i pohadil. Když mám před sebou i8, přemýšlím, jestli to vymýšlel blázen či génius. Ale rozhodně to ve mně vyvolává emoce. Když stojím před G15 hlavou se mi honí akorát: “Hmm, bavorák… a je šedivej”. Stejný pocit přetrvává i v interiéru, který je prostě moc obyčejný. Plastová tlačítka okolo klimatizace vypadají, jak ze základní 320d. Celková architektura vnitřku vám říká, že sedíte v BMW. Ale jestli to je trojka, pětka, nebo sedmička? Těžko říct. Ani červená kůže nedokáže situaci zachránit. Jasně infotainment je boží, jízdní asistenti perfektní, pozice za volantem taky bez připomínek. Ale za téměř 4,5 milionu bych čekal větší wow efekt. 

Ještě víc tenhle problém vyčnívá, když se podíváme na přímou konkurenci. BMW tvrdí, že při vývoji nové osmičky bylo cílem zkombinovat noblesu Mercedesu S Coupé a sportovní nadání Porsche 911. Po jízdní stránce se jim to dost možná i povedlo. Jenže jízda není vždycky všechno. Mercedes je jako luxusní jachta, která se omylem dostala na silnici. A nejspíš právě proto člověk získá pocit, že řídí něco speciálního. O tom, jak se řidič cítí, když usedne za volant Porsche netřeba sáhodlouze mluvit. Na první dobrou víte, že tohle není jen tak ledajaké auto. Stejně tak působí dechberoucí Lexus LC500. Bentley Continental, který také můžeme do jisté míry považovat za soupeře osmičky, pak hraje úplně jinou ligu, co ligu, to je skoro jiný sport. Pocit výjimečnosti nová #the8 prostě navodit neumí. A v tom je kámen úrazu. 

Z objektivního hlediska je BMW M850i prakticky dokonalé auto. Perfektní motor, neméně schopný podvozek, to vše vytváří iluze bezchybného GT. Jenže v této kategorii je potřeba k úspěchu ještě něco navíc. Něco, co není hmatatelné nebo měřitelné. U takového auta já osobně očekávám onen pověstný faktor X. Je mi to líto, ten nová osmička nemá. Kdybych si měl dneska vybírat mezi velkými gétéčky, asi bych skončil buď u výrazně levnějšího LC500 s frenetickým atmo osmiválcem, nebo u výrazně dražšího aristokratického Bentley Continental GT. Na novou osmičku bych si dost možná ani nevzpomněl, což je trochu smutné. Dost možná je G15 nejlepší aktuální BMW. To je samo o sobě super výsledek. Jen se obávám, že v této automobilové kategorii to nestačí. 

Mno nic, tak jsem se vyplakal a teď zase směle do práce. Musím napsat recenzi jednoho žlutého hatchbacku, který stojí zlomek ceny téhle osmičky, a přesto mě bavil víc než celá M850i. Svět je plný paradoxů, že? A sorry za tenhle zbytečný canc, který vám sebral pět minut života. Nějak jsem se jen potřeboval vyventilovat. :)