načítám data...

Severský jednorožec v irských polobotkách a s japonským přízvukem

28. října 2020, 00:46 24 komentářů Chase

V dnešní době budete těžko hledat v nabídce Volva jediný stroj s více jak čtyřmi válci, ovšem nebylo tomu tak vždycky...

zobrazit celou galeriiMatěj Vozdek: Severský jednorožec v irských polobotkách a s japonským přízvukem

Ikonické pětiválce, které vlastně byly zároveň i čtyř nebo šesti válci (od devadesátých používaná modulární plaforma s jejímž vývojem pomáhalo Porsche opravdu na stejné koncepci vytvářela hned 3 základní bloky pouhým přidáním nebo odebráním jednoho válce) a které musely díky euronormám ustoupit dnešním čtyřválcům, zná asi každý. Volvo těchto úžasných motorů vychrlilo za těch X let ze svých bran mnoho (převažně právě pěti a šesti válců) a je dost možné, že spousta z nich bude ještě stále jezdit a přetvářet před miliony let uhynulé tvory na hluk a sílu i v okamžiku, kdy dnešní moderní přímovstřikované motory (a tím se teď nedotýkám jen Volva jako takového) budou dávno znovu v tavící peci.

Stejně tak se nebudeme bavit o šestiválních z řady SI6, jenž sice Volvo naprojektovalo jako evoluci šetiválce právě z výše zmíněné modulární platformy, ale Ford je vyráběl na Britských ostrovech u Land Roveru. Ovšem už se malinko blížíme.

Ve Volvu se totiž zjevil v roce 2004 (od 2005 pak i v seriové výrobě) i motor z trochu jiné kategorie, aby o necelých 5 let později definitivně zmizel z nabídky díky euronormám a ukončil tak krátkou éru, kdy Volvo mělo možnost mít v pár vyvolených modelech V8. Když říkám “v pár” myslím tím opravdu dva. Prvním byla, na Evropské poměry ve své době docela mastodontí a již pár let vyráběná, XC90. Druhou onen pomyslný vrchol nabídky, v roce 2006 zbrusu nová generace premiového sedanu S80. No a díky tomu, že před nějakým tím týdnem u mě doma jeden kousek právě S80 V8 zaparkoval, bude se většina věcí vztahovat právě k němu.

Co je tedy ona V8 s objemem 4,4 l vlastně zač a proč je v úvodu zmíněný právě severský jednorožec v irských polobotkách a s japonským přízvukem?

Začněme pěkně odzadu a zastavme se u motoru jako takového trochu podrobněji. Atmosferický celohliníkový vidlicový osmiválec s nezvykle malým úhlem sevření válců (konkrétně 60 stupňů) a označením B8444S je zajímavý už od svého počátku. Plány na motor vytvořilo přímo Volvo, byť zlý jazykové tvrdí, že se malinko inspirovalo motorem Ford SHO, s nímž má několik společných znaků. Ovšem všechny tři zůčastněné společnosti motající se okolo vývoje Volvo V8 vždy popíraly, že by měly B8444S a SHO spolu cokoliv společného. Proč tři společnosti? To si hned osvětlíme. Volvo motor naprojektovalo, Ford (jakžto tvůrce SHO) byl v té době vlastníkem Volva a třetí do party byla Yamaha, která následně pro Volvo tento motor z Volvem dodaných komponent vyráběla (o to pikantnější pak je, že Yamaha pomáhala Fordu vyrábět i právě zmíněné SHO).

Když pomineme, že Ford již s Yamahou spolupracoval na motorech dříve, hlavním důvodem proč byl motor vyráběn právě v Japonsku byla nutnost jeho miniaturizace pro příčnou zástavbu pod kapotu v té době již primárně předokolkových Volv. Yamaha (a není to ta Yamaha, jejíž jednostopá vozidla potkáváme na každem rohu, nýbrž divize lodních motorů) na projektu Volva zapracovala a výsledkem byl kompaktní (respektivě v té době dokonce nejkompaktnější vyráběný) celohliníkový osmiválec s hmotností pouhých 190kg. Právě skrz limitaci rozměrů má motor pouze 60 stupňu sevření mezi hlavami, válce přesazené o polovinu průměru a pro klidný chod tak také nutnou vyvažovací hřídel rotující proti směru otáčení motoru. Díky modernímu designu, variabilnímu časování ventilů, čtyřem katalyzátorům a třeba i pouzítí chudé směsi při studených startech šlo o první V8, která dokázala plnit Americkou emisní normu ULEV II.

Z objemu 4 414 ccm pak motor dával v serii 232 kW a 440Nm a vždy byl spřažen se šestistupňovou automatickou převodovkou Aisin TF80SC společně se systémem náhonu na všechna kola (Haldex). Toliko k Japonskému přízvuku mé S80 V8.

Polobotky jsou pro změnu z Irska, protože přesně tam byl založen v roce 1967 evropský Ford (byť sídlo má v Německu). Ford totiž propůjčil Volvu svou podvozkovou platformu Ford EUCD, alias Volvo P3, což bylo jedna z mála dobrých věcí, které kdy od Fordu do Volva kdy přišly… Podvozek shodný například s Fordem Mondeo tak dával S80 na Volvo dosud nevídanou míru ochoty zatáčet a jízdní jistoty obecně (XC90 stála na starší a přecejen trochu neohrabané Volvo platformě P2). V kombinaci s aktivními tlumiči four-c (bohužel vyrobeno u Monroe, nikoliv Ohlins jak by se vzhledem k historii spolupráce nabízelo) dokázala být tato bezmála pětimetrová limuzína jak extrémně komforním parníkem pro dlouhou houpavou jízdu, tak relativně tvrdným načiním, které se nebojí ani zatáček (byť německá konkurence byla, obzvlášť co se zpětné vazby do volantu týče, stále ještě o několik kroků dále).

Ona obecně S80 přinesla k Volvu spustu novinek, namátkou napřiklad startování tlačítkem, adaptivní tempomat, odvětrávané sedačky a nebo senzor srdečního tepu pro detekci nezvaných hostů v interéru (pokud auto detekovalo vetřelce v zamčeném autě, začal vám blikat klíček :D ).

Hlavně pak přinesla právě V8 zabalenou v limuzíně (v XC90 startovala již o rok dřive). Bohužel tento jednorožec ve světě severské automobilky měl relativně krátký život. Už v roce 2010 se poroučel z trhu a na pozici top motoru jej nahradila přeplňovaná 3.0 T6 (v úvodu zmíněný řadový šestiválec z rodiny SI6). Od Volva tak po necelých šesti letech odešla první a zároveň i poslední motorová jednotka s osmi válci do V jejíž zvuk je velmi specifický a mezi ostaními V8 i relativně unikátní. Proč vlastně skončila? Zamozřejmě za vším hledejme peníze. Volvo v tomto roce měnilo jako značka těsně před krachem (opět posílám gratulace do Fordu a jejich příkladnému vedení snad všech lepších značek pod jejich křídly k postupnému zániku) a nový majitel (Geely) měl trochu jiné starosti, než vyhazovat finance na úpravu velké V8 pro právě nastoupivší emisní normu EURO5 (byť se tvrdilo, že motor tuto normu splňoval již při vývoji). Volvo se pod taktovkou Geely vydalo cestou zpět do premie a kvality, ovšem již bez velkých motorů určených pouze pro specifické modely a spolehajíce pouze na dvoulitrové čtyřválce + plejádu dožívajících pěti a šestiválců z dob minulých. S80 však dostala facelift (a musím říci, že velmi povedený – včetně třeba druhé generace adaptivního tempomatu tentokrát již i s hlídáním jízdních pruhů) a vydržela ve výrobě až do roku 2016, kdy jí nahradil (v rámci limuzín) nový top model a to Volvo S90.

Moje S80 je z roku 2007 a je v nějvyšší výbavě Executive, která ve standardu zahrnovala nejvyšší audio s dvanácti reproduktory od DynAudio (se třemi vlastními zónami poslechu v podobě dvou samostatně ovládaných výstupů na sluchátka pro zadní sedadla), speciální podélně prošívaná sedadla (Přední v elektrice a vyhřívaná, zadní pak vyhřívaná), středovou konzoli ve dřevě, (lehce extravagantní hodiny v liště před spolujezdcem bohužel dorazily až v roce 2008), laminovaná dvojitá okna, přední i zadní parkovací senzory, dvouzónovou digitalní klimatizaci, venkovní chrompaket a epesní hliníkové odznáčky na C sloupcích (toho času drobet olezlé).



Vše ostatní bylo za příplatek a tak se stalo, že u mě doma stojící “Vade” má z příplatků pouze aktivní podvozek four-c, tažné na 2t a šíbr. Vše ostatní bude teď na mě sehnat a dozapojit (naštěstí v roce 2007 ještě měla Volva obečně přípravu témeř na vše, takže odpadá tahání kilometrů kabelů). Systém hlídání mrtvého úhlu (ano stále se bavíme o roce 2007. Kdy že s tímto přišla slavně třeba naše domácí automobilka?) s kamerami s zrcátkách je už na cestě domů. Větší čast komponentů k adaptivnímu tempomatu a bufíku také. Trochu výzvou bude sehnání ultrararitní ledničky za zadní sedadla ideálně včetně originálního skleněného servisu (dobře, to už bych chtěl asi fakt moc, ta lednička v černé barvě mi bude bohatě stačit). Jediné co nejpíše do budoucna oželím (a co mi tak bude chybět do opravdu full nálože), budou odvětrávaná přední sedadla. Sice je to fičura naprosto perfektní, ovšem díky ní bych přišel o unikátní Executive sedadla, neboť odvětrávačky byly pro všechny výbavové stupně stejné. Navíc se mi oproti Executive zdají méně pohodlné.

Jak vlastně takové Volvo s V8 jezdí? Šestikvaltový Aisin se snaží držet motor neustále v nimimálních otáčkách, takže na připadné blbnutí (ke kterému ale tento stroj primárně opravdu určen není) je třeba trochu předvídat a dát mu chviličku, než mu dojde, co se po něm vlastně chce (případně přehodit volič do sekvence a prostě mu to říci na tvrdo). Pak je už schopen relativně svižně podkopnou rovnou o dva stupně a poslat motor nad pět tisíc otácek, což znamená dostatečný přival výkonu na to, aby vás 315 koní solidně zacpalo do sedačky za opojného kvílení v Japonsku stavěného osmihrnku z podkapoty. Jakmile ho držíte trochu pod krkem, sází tam kvalty až překvapivě svižně (na to, že jde o vývojově více jak patnáct let starou hydroměničovou skříň). V momentě kdy budete pouze korzovat, vratí se do své lehké letargie a opět se bude zabývat pouze tím, jak stáhnout otáčky co možná nejníže to jde. Nutno podoktknout, že V8 vepředu je to vlastně úplně jedno, líbí se jí v celém spektru otáček a dole si klidně pobrumlává (mimochodem, již na volnoběh má motor 80Nm) přípravena kdykoliv opět k dalšímu přívalu otáček, výkonu a ódy na radost o osmi válcích – tedy až po tom, co se probudí pan Aisin vedle ní.

Podvozek four-c se svými třemi nastaveními dokáže být jak pohodlný (v comfort režimu už pro někoho i až moc houpavý – alias parník s mořskou nemocí) tak i relativně tvrdý (advanced). Ve všech připadech však drží stopu až nad míru dobře, ve tvrdší nataveních (spoart a advanced) i bez bočního náklonu. Právě tady se schovává jeho největší zákeřnost, v kombinaci se stále ještě relativně gumovým řízením (které má však proměnou účinost posilovače, dle nastaveného stupně four-c a na poměry Volva je komunikativní docela dost) se auto extrémně dlouho chová naprosto poslušně, načež se prostě v jeden okamžik pustí všemi čtyřmi silnice a bokem odpochoduje ven ze zatačky. Nutno podotknout, že tento limit je težce za limitem bočního vedení sedaček, takže se na něj dostane primárně jen magor, co se zuby nehty snaží kolenem vymačknout středový tunel nebo výplň dveří (dle směru zatáčky), či normální člověk který to prostě brutálně přestřelil a tou dobou již sedí s hnědým poplachem v kalhotách buď někde na středovém tunelu, nebo je poskládán v kapse u dveří (opět dle směru původní zatáčky). V každém případě tomuto jedinci je to již jedno, protože v obo připadech právě nekontrolovaně poletuje po kabině a dělá všechno možné, jen ne to poněkud zásadní – aby řídil.

Spotřeba V8 se samozřejmě odvíjí od jízdního stylu, takže relativně klidná (nikoliv však hlemýždí) dálka se vám odvděčí v podobě spotřeby okolo 9,5 l naturalu 95 na 100km. Trocha blbnutí znamená nějakých 14 litrů a popojíždění v pravidelných brněnských kolonách dá klidně 17l. Na druhou stranu, ten zvuk, ten komfort… kdo by se zajímal o nějakou spotřebu, když si může otevřít šíbr a poslouhat jak se zezadu line hluboké brblání kdykoliv se jen dotknete plynového pedálu?

S80 je prostě svá, dnes už pomalu zapomenuté a více méně raritní Volvo s nějvětším motorem v historii automobilky. Opečovávající svého řidiče i zbytek posádky nadmírou komfortu, pohodlí i bezpečí a přitom připravena kdykoliv vycenit zuby a vyděsit nic nečekající okolí, které vidí jen obyčejné černé Volvo, zařváním osmihrnku přes dvě koncovky v zadním nárazníku. Myslím, že u mě doma zůstane hodně dlouho. :)

A těď ještě pár zajímavostí k B8444S jako takové:

V neseriové podobně poháněla dosud nejsilnější továrnou vyrobené Volvo. Jednalo se o koncept Volvo PUV (power utility vehicle) kde měl díky přeplňování tento motor výkon 650 koní. Postaven byl tento koncept automobilkou pro SEMA 2004.

Yamaha používala tento blok i pro některé své lodní motory, což bylo poněkud pikantní v tom, že tak motor navržený Volvem dělal konkurenci lodním motorům Volvo Penta, kde se tou dobou používala třeba Penta D3, což byla jen minimálně pozměněná naftová 2,4 D5 vytažená například z S80 první generace.

B8444S se sice odporoučel z trhu v roce 2010 po příchodu nového majitele značky Volvo, ovšem v roce 2014 zažil menší reinkarnaci, kdy po převrtání zvětšení objemu na 5.0 l byl mezi roky 2014 a 2016 použiván pod kapotou Volvo S60 týmu Garry Rogers Motorsport v australském závodním seriálu V8 Supercars.

Na základě B8444S si nechával vyrábět Noble firmou Motorkraft dvojitě přeplňovanou V8 do svého vozu Noble M600. Jde tak o jedniné seriové auto, kde je tato V8 od Volva spojena s manuální převodovkou.

 

 

 

 


Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Opelfahrt
28. října 2020, 01:35
4

Super! V Brně ho měli jako služebáka na Nejvyšším správním soudě. Myslím, že i stejnou barvu. Dneska už tam stává jiné Volvo.

reagovat
Chase
28. října 2020, 03:02
0

Nepovídej, toho jsem si nikdy nevšiml. :)

Opelfahrt
28. října 2020, 09:11
0
Chase
28. října 2020, 09:40
0

No fakt! :) Bohužel takhle z boku motorizací nezjistíme, ale minimálně ta úplně zadní je nejspíš Executive.

Ch
Chochin
28. října 2020, 09:22
0

Zaujimave citanie. Tiez aj to, ze toto Volo sa ponukalo svojho casu aj so stvorvlacami s objemom od 1.6, benzin aj diesel. riadny rozptyl teda :-)

reagovat
Chase
28. října 2020, 09:37
0

Však jsem psal, že podvozek je jedna z mála dobrých věcí, které Ford do Volva přitáhl.:) Maloobjemové motory původem z PSA (1,6d a 2.0d) případně olej chlastající, ne zrovna povedené malé benziny původem z Mazdy, byly z té opačné strany spektra. Dnes platí, že nejlepší je se všem těmto motorům obloukem vyhnout, protože to je jen hromada problémů na kolečkách. Jinak dobrá auta byla degradována na úroveň šrotu.
-
Komentář upraven 28. 10. 2020, 09:38:13

Sob95
28. října 2020, 15:58
0

Paráda! Byl to jeden z kandidátů při koupi auta, ale měl jsem trochu strach ze spotřeby a servisu. Teď už bych zvažoval jinak. :D Na ruském fóru jsem nedávno viděl tuhle V8 nacpanou do XC70 P3. Taky zajímavé..

reagovat
Chase
29. října 2020, 00:53
0

Tak ono Rusko je celkově země neomezených možností, co se legislativy týče. Na druhou strany myslím, že naši severní sousedi by si s tím taky úplně hlavu nelamali. Swap V8 do V70 P3 je vlastně hračka, vzhledem k tomu, že jde po áčkové sloupky v podstatě o identická auta. :)
Jo dostat ji do C70 a následně tento celek i legalizovat, to už je trochu vyšší dívčí, která mi v hlavě bude ležet asi až do smrti. :D

Jaromír
28. října 2020, 22:21
3

Parádní blog! Doteď jsem neměl ani ponětí o existenci takové bestie. Normálně jsem po přečtení jal projíždět inzerci, abych zjistil, že v celé evropě jich je na prodej fakt pár... tohle si nechej, to je lepší investice než vlastnit firmu na roušky.

reagovat
sc
screepy
29. října 2020, 13:45
1

Mě by zajímalo, na kolik vyjde reálně servisovat auto tohoto typu :) pokud budou nějaké dlouhodobější zkušenosti, rád bych si o tom (čistě ze zajímavosti) přečetl.

reagovat
Chase
29. října 2020, 18:15
0

Co se týká servisu, tak v tom vlastně třeba oproti mé XC70 D5 není žádný podstatný rozdíl. Jediné, co je u V8 dražší jsou zapalovací moduly (skrz jejich počet). Jinak olej v automatu a servis AWD řeším právě i v naftovém kombíku. Tady oproti němu odpadá zase turbo a starostí okolo něj.

st
stirling
29. října 2020, 17:26
1

Super pribeh. Tiez obcas pozeravam inzeraty na tuto specialitu. Ten motor V8 vsade chvalia ako spolahlivy,automat uz neviem. Podla mna budes spokojny, skoda ze nie je svetly interier,inak gratulujem ku kupe.

reagovat
Chase
29. října 2020, 18:19
0

Byly dvě v prodeji executive v celé Evropě. Jedna v ČR (ta kterou teď jezdím) s černým vnitřkem a druhá v Německu se světlým. Ovšem ta světlá byla v absolutním základu dané výbavy a 1000km daleko. Z fotek jsem si říkal, zě interiér budu muset přeházet. Na živo je ten vzhled výrazně lepší a asi už v autě nechám černý. :)
Motor je opravdu držák, převodovka je taky docela trvanlivá, když má patřičnou péči (pravidelné výměny oleje). :)

st
stirling
30. října 2020, 11:27
0

Obcas je aj nejake v CR, ale viac je tychto V8 v XC90.

T6
T6
31. října 2020, 22:16
0

Ahoj, mám T6 a pracuji v Třebíči. Až bude silnice 360 průjezdná, můžeme Volva porovnat...

reagovat
T6
T6
31. října 2020, 22:22
0

Samořejmě s80, jinak by to nebylo fér.

Chase
01. listopadu 2020, 00:03
0

Tak co jsem se dnes díval na Waze, tak 360 už průjezdná je. :) Určitě nějaké srovnání dát můžeme, ale nějaké extrémní blbnutí bych raději nechal na nějakou uzavřenou plochu. ;)
Každopádně přímé srovnání T6 a V8 by bylo minimálně zajímavé na nějaký ten článek. A teď jde o to, jestli třeba nezlanaříme nějakého z místních redaktorů, aby to bylo opravdu nezávislé a hlavně, aby výsledný obsah taky za něco stál.
Minimálně o jednom, který Volva docela prožívá bych tady věděl. :D
-
Komentář upraven 1. 11. 2020, 00:07:36

PepaSFI
01. listopadu 2020, 09:00
0

pokud tu silnici 360 potřebujete nutně a bezvýhradně, tak to budete muset stihnout přes zimu :-) Hitparáda uzavírek totiž bude pokračovat. Na jaře by měli dokončit tu ohavnost co spáchali u Oslavičky a pokračovat v krasojízdě kolem Rudíkova. A další rok snad dojde na ten nejbídnější úsek směrem k Trnavě.

Chase
01. listopadu 2020, 10:08
0

Omg... Tak to se máme na co těšit. Budu muset lítat po okreskach ještě několik dalších let s takovou. :D

PepaSFI
01. listopadu 2020, 10:24
0

kudy jezdíš? Já jsem kousek bokem od té silnice, na jedné z možných objízdných tras, naštěstí ne na té co byla oficiální ale zvýšený provoz tady byl.

Chase
01. listopadu 2020, 12:01
0

Od Mezu většinou Nový Telečkov - Bochovice - Benetice. Jezdím k Okříškám, takže je pro mě tahle strana leší, než ofiko objížďka. :)

PepaSFI
01. listopadu 2020, 12:48
0

já jsem v Horních Heřmanicích, takže na Třebíč taky blbý. Někdo jezdí přes Bochovice, pak do lesa na Hroznatín a Rudíkov, někdo přes Benetice, to podle toho kam v Třebíči potřebuje. Obojí nic moc ale já tam moc často nejezdím takže nevadí. Ještě je zkratka na Hroznatín, polní cesta od Telečkova na křižovatce rovně ale tam dali preventivně zákaz a prý je to tam hrozně rozbitý. Tady kolem VM se na těch silnicích dějou hrozný věci, opravujou co není potřeba, předělávají k horšímu a zase zpátky, budujou parkoviště co neexistuje, no jedna radost.

Luki.xy
02. listopadu 2020, 12:55
0

Ahoj

Kdyby to náhodou vypadalo, že se v budoucnu opravdu sejdete na nějaké vážnější porovnání, tak bych se rád přidal se svým Volvem D6 (viz můj blog). Jasně, je to nafta a výkon bych měl nejnižší…
V8 232kW, 440 Nm a 6,5s,
T6 210 kW, 400 Nm a 6,9s,
D6 208 kW, 640 Nm a 6,1s
… ale myslím, že dynamicky bych Vám měl stačit. Rád bych také porovnal komfort svezení - mám stejnou platformu P3 ale model S/V60 patří o kategorii níž, než S80.
Jsem sice z Č. Budějovic, ale po domluvě bych si udělal výlet ????

T6
T6
16. listopadu 2020, 11:06
0

To zní dobře. Průjezdnou 360 nutně nepotřebuju - když byla zavřená, jezdil jsem do Brna přes Náměšť. Ale klidně to někudy objedu.