Přežil jsem závody, doslova...

Ahoj Autíčkáři,

Tak konečně jsem se dočkal, svezl jsem se v Bělý.. na celých 7 km :D. Ale k tomu později, nejdřív začnu tím pozitivním. Auto jelo skvělě, po těch všech úpravách a ladění se to chovalo jak motokára,  krásně šlo do otáček, ovladatelnost super, i TAčka přežily což jsem se po pár vybraných dírách až divil…

Bylo tedy 7:00 a začínal raceday,  mému kamarádovi Lukášovi jsme ještě odvzdušnili brzdy na jeho žluťáku, dolili jsme závodní 100 oktan z benziny a čekali na přejímku a volné jízdy.  

Trať jsem projel volně abych zjistil co a jak a poprvé se objevili problémy…Lukášovi se to začalo vařit a dost. Zajeli jsme do depa, nechali vychladnout a jelo se dál.  Na další jízdu jsem ještě vytáhl přítelkyni jelikož byla hrozně zvědavá jak trať vypadá. 

Pak už jen rozprava a mohlo se startovat. Já dostal číslo 39, tudíž jsem jel skoro až na konci. Takže si mě predstavte,  nervy jako kráva, okousany nehty i na nohou ale první RZ jsem zvládl skvěle, teda, podle sebe samozřejmě ( čas byl na dve věci a byl jsem poslední ve třídě). Pri jízdě jsem si všiml jedné věci, gumy nedrží, taky co bych chtěl po zimákách, ale zas tak hrozný to nebylo, rychle jsem moc nejel první jízdu a bokem asi jen jednou.

Pak nastala ta osudová chyba která odstartovala celé neštěstí v závodě pro mně.  Výsledky vyvěšené na tabuli… Měl jsem cca 3 vteřiny ztrátu na toho před sebou a řekl jsem si že bych mohl zabrat a dojet to.… tak jo,  rychlý cigáro,  nasadit helmu, zapásat se a na start.

Odstartována druhá RZ, povedl se mi start a vyrážím vstříc první pravotočivé mírně zatáčce následované retarderem na šotolině, z retarderu pryč na sjezd z kopce prudce brzdy a další pravá následovaná ostrou pravou na parkoviště s dalším retarderem mezi pneumatikamy.  Výjezd na rovinu pod plným na vracak a do kopce do dalšího okruhu.  Podotýkám ze v kopci jsem to auto tlačil vším  na těle,  prostě jsem si říkal ze 55 koní moc nejede. Ale dál,  další kolo, první zatáčka dobrý, retarder bokem a rovina a pak to přišlo…. při sjezdu z kopce jsem si říkal že mu přidám a zrychlim.. jenže…

Nedošlo mi v tu chvíli že jsem už dávno projel brzdný bod, takže tvrdá brzda,  zadek do smyku a najednou předek v trávě.. což by nebylo to nejhorší.…

Auto stále jelo a jak jelo tak uz jsem nestihl nic udělat, předek se stihl zakousnout do trávy,  ja pocítil vztlak jak v letadle a najedou koukám čelním sklem do trávy.  Fakt,  s tím autem jsem udelal kotrmelec! Pak se auto přetocilo na střechu a pak hned na bok…řeknu vám v tu chvíli jak jsem zastavil jsem rychleji ven z auta v životě nebyl.. Pásy pryč vypadlym sklem ven a hned kontrola sama sebe jestli někde nekrvácím i přesto že jsem se o nic nebouchl nebo tak…

Jsem venku z auta a jediné co mě zajímalo jestli to půjde opravit a jestli fotograf pomáhající s otočením na kola ma fotku jak jsem to zapíchl  (má jí, nechám si jí vystavit :D )

Tak pro mě závod skončil s autem rozbitým, s troškou rizlou rukou (fakt malinko) a bloklym krkem…

A auto a já? Já jsem v pohodě, závodění se nevzdam. I přesto že jsem to první závod hned vyvalel mě to chytlo. Je to neskutečná zábava a lidi co se kolem toho motaji jsou jak jedna rodina. Auto je na tom hůř,  odnesl to čumák, dost,  ale je to opravitelné. Chladič se dnes při vyndani zlomil na půl, kapota k.o, blatníky k.o, ridicovi dveře ohly a čelo auta na výměnu.  Motor ale přežil, stejně tak jako tlumiče s vyfukem  atd.. Zda se to jako dost ale zvládneme to, říkám mi protože chci tímto poděkovat Lukášovi, který mě k čentům dostal a díky němu jsem si i splnil sen si zajet rally.  Je to neskutečný borec který mě vzal do garáže, hodně věcí mi udělal a jeste s víc věcmi mi pomohl a pomůže.  Na dílně je momentálně všechno co je na opravu potřeba. Takže Lukáši díky,  jsi frajer. 

A co mého umu se týče,  byla to zkušenost a už vim že na starých zimákách a s nula zkušenostmi radši pojedu o minutu pomaleji…

Holt opravíme auto,  potrenuju a hodně a dalším a snad dobře dojetym závodům zdar!