načítám data...

Necestou

15. dubna 2021, 16:01 13 komentářů peca

Konec srpna v Arizoně je poměrně příjemné období, teploty už občas klesají k 35°C a monzuny už taky skoro nehrozí – ideální čas na výlety. Bohužel, ne všechno je ideální.

zobrazit celou galeriiPetr Peca: Necestou

Už hodinu trčíme na dálnici kousek před Flagstaffem a nepopojeli jsme ani o metr. Jediné auta, které se hýbou jsou hasiči, policisté a pár odvážlivců, jedoucí odstavným pruhem na nejbližší sjezd. Nebýt toho, že se ručička na palivoměru povážlivě začala hýbat směrem k písmenu E a v loketní opěrce Chrysleru 300C zbývalo posledních pár deci vody, nikdy bych nezačal zkoumat, jak z kolony ven. Vypnout motor a klimatizaci moc nepřipadalo v úvahu. Venkovních 40 stupňů na nás bylo trochu moc. Zadal jsem do google map nejbližší benzinku a dal hledat trasu. Kupodivu se i nějaká našla. Naštěstí jsme stáli v pravém pruhu asi čtvrt míle od sjezdu. Po dalších asi deseti minutách váhání jsme se po skoro hodině a půl pohnuli z místa. Ukazatel paliva se bohužel pohnul také, dojezd podle palubního počítače klesl na 60 mil. Nejbližší pumpa je 15 mil daleko. Pohoda.

Poté, co jsme podjeli dálnici, se začala cesta příjemně klikatit hezkými lesy po celkem slušné asfaltce. Bohužel, než jsem se stačil vyřádit, začal se pevný povrh drolit a nakonec značka s nápisem Pavement Ends ukončila veškeré radovánky. Přítelkyně měla trochu obavu, jestli je dobrý nápad pokračovat. „Vždyť máme jen normální sedan a navíc z půjčovny, ne truck nebo SUV jako všichni kolem“, říkala. Chvíli jsem pochyboval, ale když jsem viděl v protisměru jet Mercedes třídy E a ubezpečil ji, že na auto se vztahuje plná pojistka, nebylo pochyb, že to taky dáme. Dnes už vím, že Mercedes se nejspíš někde otočil a jel zpět. Pokračovali jsme tedy dál. Před námi Ford F150 a za náma Wrangler. Ještě pár mil pokračovala cesta po upravované štěrkové cestě. To vedlo jen k tomu, že jsem ztratil obezhřetnost.

300C

Byli jsme asi v polovině trasy, když auto dostalo první ránu do podvozku. Bohužel už nebylo návratu. Cesta se vmáčkla mezi dva břehy, sotva na šířku Fordu před námi, ale povrch na tom nebyl ještě úplně nejhůř – dvě roviny přesně na rozchod auta oddělovala od vody vymletá díra. Všechnu svou pozornost jsem soustředil na cestu před námi a skutečně se mi dařilo vyhýbat se největším dírám. Stejně jich auto schytalo spoustu. V tom okamžiku se ozvala rána. Nebyla od podvozku, jako mnohé před tím, ale z nebe. Blížíla se bouřka a podle Googlu nám zbývalo ujet asi ještě tři míle zpět na cestu. Bylo jasné, že pokud začne pršet, už nás odtud nikdo nedostane. Napětí se dalo krájet (přeloženo: byl jsem nervózní jak sáňky v létě), ale cesta opět začala vypadat mnohem lépe. Břeh zmizel, jelo se kousek po hezké prašné cestě. Stejně rychle jako přišla bouřka, zmizela cesta. Dál vedly jen koleje vyjeté lesem mezi stromy. A do kopce. No co už. Náš malý konvoj se vydal pomalu nahoru lesní pěšinkou. Šestiválec Pentastar dostával pěkně za uši, protože jsme se za cestu nahoru nesčetněkrát zahrabali, ale nebylo to nic, co by práce s plynovým pedálem nevyřešila.

Když jsem viděl, jak F150 zmizela za horizontem, měl jsem za to, že jsme z nejhoršího venku. Chyba. Na teréním zlomu na vrcholu kopce se auto zaseklo. A bylo vymalováno. Auto se houpalo na prahu a zadní kola zůstala bez kontaktu s podložím. Jediné řešení, které mne napadlo, bylo naházat dřevo a kameny pod zadní kola a zkusit to vyřešit silou. Když jsem vystoupil, všiml jsem si, že už neklimatizujem, ale topíme. Teplota padla pod 20 stupňů a nebe nabralo temně modrou barvu. Pár kamenů a kusů dřeva, co jsem posbíral po okolí, pomohlo získat trakci na zadních kolech. Cesta dolů pokračovala slalomem mezi stromy až na louku pod lesem.

Les

Po všech těch ránách a nesnázích už chybělo jen zhruba půl míle na zpevněnou cestu. Už byla na dohled, stačilo jen překonat svažitou louku. Bohužel přesně v okamžiku, kdy jsme vjeli na louku, začaly na okna padat kapky. Ani tohle nebude zadarmo. Rány do podvozku už kompletně nahradil tlukot kapek deště a hřmění. Na gumy se začalo nabalovat bláto a bezmocný a téměř neovladatelný Chrysler se sunul loukou nejen dopředu, ale i po sklonu louky, směrem dolů. Ford a Wrangler byli už nadobro pryč. Bouřka už dávno ukazovala, co umí, když se kola dotkly asfaltu. Pneumatiky zalepené blátem přichystaly ještě dobrodružství ve formě masivního driftu při nájezdu na dálnici.

Na první benzince ve Flagstaffu byl čas natankovat, doplnit vodu a zkontrolovat škody. Palubní počítač ukazoval už pouze nápis Fuel Low a hodnota dojezdu dávno zmizela. Po nasunutí tankovací pistole jsem se pustil do obhlídky auta: lak nesl zřetelné stopy toho, co se právě stalo – místy škrábance vypadaly jako tribal nálepky v NFS underground, původně kulaté prahy byly zespodu skoro celé rovné, nárazníky nezůstaly v původním uchycení a různě vyčnívaly ze siluety vozu. Jinak se nic vážného nestalo, což považuji za zázrak. Bouřka vesele pokračovala a srazila teplotu k dvanácti stupňům. Nárazníky jsem podle možností nacvakal zpátky a v autě, které připomínalo spíš kouli bláta, jsme vyrazili zpět do Phoenixu, kde jsme ráno začínali. Dobrodružství jsme si stejně užili víc než jsme plánovali.


Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Sau
15. dubna 2021, 20:24
0

Muhehe, respekt :) Ne nadarmo se rika ze nejlepsi auto na svete je to z pujcovny. Nebo z firemniho dvora :)

Ja zazil neco podobneho v Novem Mexiku (cesta c.126 z Cuby proosibaky fakt vhodna neni), ale stahl sem ocas a oticil to nazpet :) Dohaduj se pak z pujcovnou o pojmech jako je treba (un)pavement road a povoleni ji vozem absolvovat :)

reagovat
Bu
Bubak.cz
16. dubna 2021, 00:19
0

Já už si navykl při pujčení auta z půjčovny na dovolené psát na facebook příspěvky v duchu "Možná to vypadá jako Nissan Micra. Možná to je Nissan Micra. Ale pro příštích pár dní to je

;t=6s"
Zatím všechny teda přežily bez větších škod než je tu a tam škrábanec z parkoviště od opatrných a ohleduplných řeků (tam se s tím asi počítá) a dalších národů. Musím ale uznat že jsem v nich odvážnější v tom po jak rozbité cestě si ještě troufnu jet :-)

Bu
Bubak.cz
16. dubna 2021, 00:20
0

sakra, koukám že to tady uřezává čas začátku :-/

peca
16. dubna 2021, 08:49
0

Nakonec se mi to podarilo docela zamaskovat a umyt tak, aby to nebudilo pri predani podezhreni :-). Ale vseobecne jsem se snazil i ty auta z pujcovny netrapit vic nez vlastni.

FidoBlack
16. dubna 2021, 07:01
0

Arizonu závidím, byl jsem tam dva roky na zpět služebně a byla to krása. Každopádně jste odvážní se plahočit 300C v terénu. :D

reagovat
peca
16. dubna 2021, 08:50
1

Spis to byla kombinace hlouposti a zoufalstvi nez odvaha :-D

adam7c3
16. dubna 2021, 10:39
6

Že se lidi chovají k cizímu a vypůjčenému majetku jako zmrdi, na to už jsem si zvykl, ale že se tím budou ještě chlubit zrovna tady, to už je silnej tabák.

reagovat
Ch
Chochin
16. dubna 2021, 12:28
0

Skoda ze tu neni foto auta po tom prejazde lesom. taky Americky gumbalkan teda. zaujimalo by ma, ako sa dali zamaskovat tie rovne prahy v autopozicovni. Ked som raz davno mal v Brazilii pozicany Fiat Doblo, tak sme museli priplatit pri odovzdavani auta aj priplatok za cistenie, lebo bol vnutri piesok z plaze, ked sme sa isli kupat cez vikend, takze to kontrolovali dokladne si myslim... asi viac nez v U.S. :-)

reagovat
Sa
Sato
16. dubna 2021, 13:26
0

Toto ma najviac šokovalo na miestnej požičovni áut na Malorce, podla inštrukcii sme auto len zaparkovali (o dve ulice vedľa) a do krámu doniesli len kľúče. Nikto nevedel v akom stave to auto je a ani nemali našu kreditku, platba bola v hotovosti. Dosť odvážny systém podnikania. A nebol to nejaký starý verkel, ale takmer čisto nové mini odhadom za 15-20tis Eur.

Ch
Chochin
16. dubna 2021, 13:28
0

zaujimave.. ja som to platil kartou a ako zalohu si zablokovali cca 1000 eur na ucte, ktore mi velmi dlho vracali.. niekde na to teda celkom kaslu a funguju aj tak

peca
16. dubna 2021, 13:36
0

Zrovna u tehle pujcovny staci fakt dovezt auto, odevzdat klic a jedine, co se kontroluje je stav nadrze.

Initial C
17. dubna 2021, 12:01
1

Kdysi jsem v podobne situaci couval asi 4km po novozelandske lesni / horske ceste v Accordu ‘88. Dal to neslo a otocit taky ne. Jeste ze za mlada je krk ohebny...

reagovat
BubaaCZek
17. dubna 2021, 21:37
0

To je dobra historka. Napinava :)

reagovat