Mr. & Miss Citroën

Asi bude začátek psaný trochu obšírněji a zdlouhavěji, odpusťte mi to prosím. :)

Psal se začátek roku 2013. Já měl věčně rozebrané stříbrné XM a byl v dlouhém složitém vztahu s přítelkyní neCitroënovou. Do toho se blížilo stěhování našich a prostě to vypadalo na hektický rok. Ale co, uvidíme, co z toho vyleze. Někdy v dubnu byl vyhlášen jeden malý Citroën sraz, já ale chtěl nejdřív dát nějak dohromady XM, abych nedělal ostudu. Na konci února jsem začal s rozebíráním, abych se mohl pustit do vyvařování. Zjistilo se ovšem, že stav je podstatně horší, než se čekalo. Do srazu se to nemohlo stihnout i včetně nalakování. Nu což, chtěl jsem se tam vydat alespoň s Citroënem C5, který vlastní naši. To ale na konec také nedopadlo, týden před srazem mě C5 nechala viset v Praze díky zlomené vidličce na vystavování spojky a během týdne se to prostě nestihlo dát do kupy. Tak ze srazu nebylo holt nic. Měl to být můj první Citroen sraz, byť jsem byl na fórech dost aktivní i za dob Xantie, nikdy jsem s autem nebyl na 100% spokojen, abych ho ukazoval mezi znalými lidmi.

Během dalšího měsíce se vyvařilo XM a další skoro měsíc trvalo první nalakování, které nedopadlo. V létě se konečně povedlo v druhé lakovně. Byl vyhlášen podzimní Citroën sraz, který pořádal pan X u Svitav. Tenkrát jsem tam nikoho osobně neznal, tak to dopadlo tak, že se mnou jel kamarád, který ode mne koupil Xantii. Slečna neCitroënová jet nechtěla. Sraz se celkem povedl, byly tam jízdy zručnosti, vědomostní test, lidé na povrch byli spokojení, ovšem pan X se tam postaral trochu o pozdvižení, když se tam poštěkal se svou přítelkyní přede všemi. V té době byl pan X známý jako kšeftman s auty, klubákům je opravoval a prodával náhradní díly.

Přes zimu 2014 se dlouho nic nedělo a tak jiný člen vyhlásil sraz u Šumperka, protože pan X nechtěl s nikým komunikovat. V té době jsem dost komunikoval na chatu jistého internetového Citroën klubu s kluky a vyměňovali si rady aj. Tenkrát tam začala chodit i slečna Citroënová, že si pořídila svého Citroëna a chtěla se zapojit do chodu klubu. Tenkrát jsme spolu komunikovali pouze na kamarádské bázi, neboť i když jsem byl ve složitém vztahu, neměl jsem zaječí úmysly a problémy chtěl řešit. K tomu jsme se znali jen po stránce konverzace přes klub. V té době jsme se slečnou neCitroënovou hledali bydlení a já doufal, že se tím problémy vyřeší. Ovšem slečna neCitroënová trochu víc žárlila a hlídala mi přes rameno moji komunikaci a tak se dozvěděla, že i když tam nebylo nic závadného a bylo to veřejně, píšu si i kamarádsky s jinou slečnou. A tak chtěla jet se mnou na ten jarní sraz, aby si mě tam pohlídala, což jsem tenkrát nevěděl. Sraz proběhl celkem v klidu, nejen se slečnou Citroënovou jsme velmi dobře pokecali a bavili se, a vše proběhlo v nejvyšší počestnosti a pouze na kamarádské bázi.

No, co budu povídat, záhy po srazu jsme se se slečnou neCitroënovou sestěhovali a já přišel na to, že to asi lepší nebude a pomalu začal zjišťovat, že se to spíš horší. Se slečnou Citroënovou jsme si prohodili pár slov o autech a o dalším blížícím podzimním srazu, který se konal na podzim a pořádal ho opět pan X. Asi 3 týdny před srazem jsme se se slečnou neCitroënovou rozešli, protože už to prostě bylo neúnosné. V té době jsem se i dozvěděl, že celou dobu na slečnu Citroënovou žárlila a na jarním srazu byla především proto, že mě hlídala. Přitom jsem jí nikdy nedal záminku k tomu, aby měla důvod žárlit. Každopádně to nebyl stěžejní důvod rozchodu, jen se díky tomu pralo špinavé prádlo.

Ale protože na sraz byly nahlášeny dvě osoby, koho sehnat, aby jel se mnou? Na konec se uvolil otec. V pátek jsme přijeli, ubytovali se a vydali se na párty. Zábava probíhala celkem dobře, se slečnou Citroënovou jsme se dál bavili dobře jako kamarádi, s mírnými narážkami a zjistili, že krom Citroënů máme společné i jiné záliby. Slovo dalo slovo a pivo dalo pivo a až přišla zdravá nálada, začali jsme se sbližovat. Nic nečestného se z toho nestalo, ale jiskra přeskočila. :) Mě bylo trochu jedno, co si o tom myslí ostatní, tam spíš šlo o to, že já z jihu Čech, ona ze severu a co s tím. Tenkrát jsem to nějak extra neřešil. Bohužel druhý den po vydatné večerní zábavě se po pár pivech do toho začal montovat pan X. Když slečna Citroënová odešla z doslechu, začal do mě s jeho novou přítelkyní hustit a pomlouvat slečnu Citroënovou jako by ji znali osobně, že se jedná o matraci aj. Docela s tím naočkovali i otce (i to se vyřešilo). Moc jsem jim nevěřil, protože mám naučeno, že člověk si má na jiného člověka udělat názor sám, názory ostatních brát jako doplňkovou informaci a pomluvy jsou ošklivá věc. Samozřejmě za zvýšené pozornosti. Inu, sraz skončil a já se slečnou Citroënovou zůstal dál v kontaktu a potichu se jal zjišťovat informace, jak to s tím vlastně je. Párkrát jsme se navštívili, byli na pár koncertech a mě se na tom, co mi říkal pan X, nějak moc nezdálo, neodpovídalo to jeho vyprávění.

Přes zimu 2015 se ale stalo to, že v zaměstnání docela zhoustnuly podmínky. Především kvůli tomu, že díky nestíhajícím zakázkám jsem byl v práci i o víkendech a přes týden dlouho do večera a tak nebyl ani čas komunikovat. Ani jsem si neuměl moc představit vztah na dálku a tak došlo k určitému odloučení. Přes jaro jsem se trochu bál odepsat, měl jsem strach z poslání do pr… patřičných míst. Mezi tím byly nějaké románky s holkami v okolí. Člověk si díky dlouholetým vztahům moc neužil, tak proč se "nevyblbnout". Do toho jsem se od našich odstěhoval do místního okresního města, abych se konečně postavil na vlastní nohy. Kurňa, to ještě nebylo všechno, ještě se něco nastěhuji. V té době jsme si zase začali psát. Vše se pak zlomilo v půlce srpna, kdy jsem byl slečnou Citroënovou pozván na její narozeniny na sever Čech. A tenkrát se všechno zlomilo. Nemusím snad psát podrobnosti, červené knihovny je plný zbytek internetu. :D Tam to všechno začalo. Tak jsme se dali dohromady oficiálně. V té době jsem se i svěřil o tom, co mi nakukal pan X a taky se dozvěděl, že pan X slečnu Citroënovou asi dvakrát viděl na srazech (na jednom jsem nebyl, druhý byl ten podzimní) a tedy to, co tvrdil, byly doměnky, které vydával za pravdu a to vlastně jen kvůli tomu, že slečna Citroënová je hodně komunikativní ( můj přesný opak :D ).

Mezi tím jsme za sebou ¾ roku jezdili každý týden, pak chvíli bydleli na jihu Čech, chvíli na severu, oba měnili stále práci a na konec jsme v současné době zakotvili ve středních Čechách. Mezi tím jsme ovšem poznali pár velmi dobrých lidí z Citroën komunity, od kterých jsme se dozvěděli, že pan X jaksi, že nejen, že šmelí s auty, ale pár lidí “ojebal”. To nebyly jen “drobnosti” jako řečení si o peníze za nevykonanou práci, ale i vykradená/ukradená celá auta aj. Člověk by si řekl: “Jeden člověk? To může být trochu přibarvená pohádka, třeba si jen nesedli…” Když se objevil druhý člověk, kterého mírně řečeno ojebal, tak to už bylo člověku trochu blivno. S třetím člověkem už přišlo těžké znechucení a dost výrazná úleva, že jsem mu tenkrát nevěřil. A jednalo se o lidi, kteří se neznali ani po klubech, neboť tam nejsou moc aktivní. Pan X nabízel i mě “pomoc” s autem, ale je pravda, že na mě nepůsobil moc důvěryhodně a díky tehdejšímu nedostatku financí jsem se snažil si co nejvíce udělat sám a tak ze spolupráce byla akorát účast na srazech. Od té doby jsme na jeho srazy přestali jezdit a nemáme další potřebu se s takovým člověkem a jeho přítelkyní stýkat. Stejně tak další lidé. Průšvih je, že některé lidi ojebal několikrát a noví lidé, kteří mu jezdí na srazy na ojebání nejspíš teprve čekají.

A Citroën komunita se dál nejen díky němu dál rozpadá. Děkujeme za upřímné pohodové lidi, které jsme potkali a které nevědomě tento člověk sjednotil. S těmito lidmi, dnes už kamarády, se kterými si nemusíme před sebou na nic hrát, plánujeme společné akce, které se málokdy nepovedou. A jsme za ně rádi.

Článek byl psán na popud v diskusi, abych trochu popsal náš životní příběh, nemá být zaměřen na pomlouvání jisté osoby, ta osoba pouze výrazně zasáhla do dění našeho příběhu, nejen proto také ta změněná jména. A byl bych i nerad, kdyby dotyčného někdo poznal a řešila se jeho totožnost v diskusi.

Jinak, klucí, kteří jste mě žádali o příběh zde v komentářích, je teď řada na Vás. :D