Erik Carlsson - Mr. Saab

Erik Carlsson se narodil 15. března roku 1929 v Trollhättanu, shodou okolností v rodišti Saabu, který však ještě v té době neexistoval. Již ve svých 18-ti letech začal závodit na motocyklech Norton a Enfield, což byla na švédských kluzkých silnicích dost obtížná disciplína. Po vojenské službě, někdy kolem roku 1952, se začal zúčastňovat automobilových závodu. Nejdříve s ojetým Volkswagenem, posléze se Saabem 92. První velký závod, švédskou rally, strávil na sedadle spolujezdce ve Volvu svého tehdejšího zaměstnavatele, Pera Nystrona. První zásadní triumf přichází za volantem v roce 1955 na domácí rally Rikspokalen, která se odehrává v okolí Örebra, odkud si Erik odnáší první místo.

Carlsson mimo jiné ve stejném roce zkoušel i okruhové závody a zúčastnil se tak mistrovství Švédska, kde se umístnil na 8. místě za volantem Ferrari 340 MM (z vítězství se tehdy radoval úřadující mistr světa ve Formuli 1 - Fangio). Osmé místo nebylo špatné umístnění, ale Erik díky své postavě, která disponovala 190-ti centimetry výšky a 105-ti kilogramy (jednu dobu i 120-ti) živé váhy měl problém se do monopostu vměstnat, natož ho pak kočírovat. Proto raději zůstal u rally, i když v tehdejších Saabech 93, respektive 96, nebylo také příliš místa.

Zlomový rok byl hned ten následující, kdy se Erikovi podařilo zopakovat úspěch z Rikspokalen, které mu vyneslo 15.3. (shodou náhod na jeho narozeniny) smlouvu u Saabu, kde byl zaměstnán jako zkušební jezdec. První jeho start pod hlavičkou továrního týmu byl v Norsku na Viking rally, odkud si odnesl druhé místo.

O rok později už naprosto kraloval a stal se mistrem Evropy, což bylo tehdy bráno jako vůbec nejvyšší meta v závodech rally. K titulu mu dopomohla i dvě famózní vítězství na Tulipán rally v Holandsku a v rally Tisíc jezer ve Finsku. To vše za volantem Saabu 93 s dvoutaktním třívalcem a náhonem na předek.

Dalším velmi plodný rok byl ten s číslovkou 1959, kdy opět Carlsson dominoval na domácí scéně. Zajímavá je pak příhoda z portugalského závodu, kdy Erik skončil málem pod projíždějícím vlakem. Ve tmě přehlédl přejezd, načež následovala řada kotrmelců, kdy s vozem skončil těsně u kolejí. I přes zramovanou karosérii a závady v elektroinstalaci si stačil dojet pro 3. místo, což mu zajistilo celkový triumf v seriálu. Z vítězství se ale neradoval dlouho. Těsně před předáním cen bylo posádce uděleno 25 trestných bodů za špatné označení vozu – problémem byla bílá čísla na černém pozadí, podle regulí měli být barvy naopak. Tímto se posunuli na 4. místo, které však stále stačilo na celkový triumf. Jenomže teprve při slavnostním ceremoniálu zjistili, že jim bylo uděleno dalších mínusových 25 bodů za špatné dveře, čili došlo k posunu až na 8. místo.

Nejplodnějším obdobím závodnícké kariéry Erika Carlssona byla ale 60. léta. V prvé řadě přešel na nový Saab s modelovým označením 96. A hned v roce 1960 s ním dokázal Erik zvítězit v britské RAC rally, která byla pověstná svou náročnosti. Tento počin dokázal zopakovat ještě v následujících dvou ročnících. K roku 1960 přidal například ještě 2. místo z klání v Akropolis.

Zajímavý byl rok 1961, kdy nastoupil do jednoho ze závodů s modelem 95, což byl vlastně Saab 96 ale ve variantě kombi. Tehdejší regule totiž zvýhodňovaly hmotnostně těžší vozy. V té době to muselo být jako zjevení, když z klikatých silniček v Monte Carlu si odvážel 4. místo červený kombík. V rally Akropolis pak získal Erik, už zase zpátky za volantem modelu 96 V4, první místo.

V sezóně 1962 krom již zmiňovaného triumfu na anglické RAC, zvítězil právě v Rally Monte Carlo, což dokázal zopakovat i následující rok. Jeho rudá "devadesátšestka" s číslem 283 se tak stala ikonou a dnes je vystavena v Saab muzeu v rodném Trollhättanu.

Píše se 3. březen roku 1963 a Erik Carlsson si bere v Londýně za ženu Pat Mossovou. O Pat by se dal sepsat taky jeden článek, avšak musím zde minimálně zmínit, že Pat rovněž sedlala horké závodní křeslo, ať už jako řidička ženské posádky nebo jako spolujezdkyně ve voze svého manžela. Krom závodění se i věnovala parkourovému ježdění na koni, stejně jako později dcera Susie. Jestli se ptáte, zda-li Pat Mossová nemá něco společného se Strilingem Mossem, tak se ptáte správně. Stirling Moss byl její bratr, čili Erik Carlsson se stal po svatbě jeho švagrem. Dokonce se říká, že jak Erik, tak Stirling měli mezi závodníky vůbec tu nejrychlejší reakční dobu a 0,25 sekundy.

Ale zpět ke Carlssonově závodní kariéře. Kromě úspěchu v Monte Carlu, absolvoval Erik v roce 1963 4800 km dlouhý vytrvalostní závod Liege – Sofia – Liege, odkud si odnesl 2. místo. Seč nevyhrál, tak stříbrnou medaili z tohoto závodu pak bral jako vůbec svůj největší úspěch v závodní kariéře.

Pa Taken, jak bylo Erikovi přezdíváno, byl velmi odolný jezdec, který dokázal svou improvizací měnit konveční myšlení. Jedním z mnoha příkladů byla Rally Safari v roce 1964, kdy po cestě uvíznul v písku. Posádka se však nevzdala bez boje a Erik přišel s dost netradičním plánem, jak dostat vůz zpátky na pevný podklad. Malý, zakulacený Saab několikrát převrátili bokem přes střechu a pokračovali dál. Závod dojeli jako druzí, avšak nikdo z novinářů nechtěl jejich příhodě věřit, a tak v cílovém prostranství svůj počin s překutálením auta zopakovali. Tahle podívaná nahlodala přihlížející posádku Fordu Cortina na tolik, že museli švédskou konkurenci napodobit. Výsledkem jejich počínání byla dost zásadní demolice závodního vozu, únik provozních kapalin na plac a následná pokuta od pořadatelů pro tým Fordu.

Je tu rok 1965 a Erik se svojí ženou Pat vydávají knihu Umění a technika řízení, která se stává vcelku úspěšnou "učebnicí" jezdeckého umu manželů. Ve stejném roce pak Erik opakuje 2. místo na Safari Rally, se švagrem Stirlingem Mossem jako spolujezdcem. Dále si připisuje vítězství v BP Australian Rally.

Ocitáme se v roce 1966 a Carlsson zkouší štěstí v Saabu Sonett II, který technicky vychází z modelu 96. Nicméně během akce Coupes des Alpes se postupně ztrácí v pořadí díky problémům se zapalováním, až mu nakonec dojde celá zásoba náhradních svíček. S podezřením na sabotáž byla pak ve Švédsku provedena analýza benzínu z nádrže, která potvrdila cizí látku. Bohužel viníka se vypátrat nepodařilo.

Ve stejném roce se sám Erik Carlsson zúčastnil i naší Rally Vltava, ale pro poruchu karburátoru musel odstoupit. Celou akci si vynahrazuje v následujícím ročníku, kdy na naší trati s přehledem vítězí před Soběslawem Zasadou s Porsche 911 (912). Do závodu se tehdy zapojila i Erikova manželka Pat, která jela se stejným Saabem, jako měl její manžel. Tímto však Mr. Saab pomalu ale jistě končí se svoji závodnickou kariérou. V roce 1969 se ještě ukazuje na Baja Rally, kde i přes technickou závadu končí na 3. místě, další rok je na stejné akci pátý.

Dovolím si ještě pár poznámek k Erikovi, respektive k jeho přezdívkám. Tu první získal od Carl-Gunnara Hammarlunda, který jej v roce 1957 při jednom ze závodu míjel zrovna v tom okamžiku, kdy se Erik se svým strojem převracel přes střechu. V cíli si pak Gunnar neodpustil poznámku na adresu svého soka: "Karlsson på taket", což odkazovalo na název švédské pohádky, v překladu "Karlsson na střeše", která má jinak české znění Karkulín ze střechy. Jeho občasné kotrmelce mu navíc způsobili třikrát naštípnutou páteř a to nehavaroval tak často, jak jeho protivníci.

Druhá přezdívka byla Mr. Saab, která asi nepotřebuje překlad. Byl to důkaz úcty ke Carlssonovi ode všech, zejména pak od samotné automobilky, u které byl patriotem až do konce. Byl snad u každého představení nového modelu, některé dokonce sám vyvezl jako první z továrny před novináře. A co víc, Saab po něm pojmenoval některé speciální edice svých modelů, jako bylo například 9-3 Turbo X Carlsson nebo 9000 Carlsson Turbo.

V roce 2010 se mu dostalo velké pocty v podobě uvedení do Síně slávy rally jako jednomu z prvních 4 jezdců vůbec. Společně s ním tam zavítali britský Paddy Hopkirk a finové Rauno Aaltonen a Timo Mäkinen, což jenom dokazuje, jaká byl Erik třída.

Lidé, co Erika Carlssona alespoň trochu znali, ho vždy popisovali jako přátelského, sympatického a spontánního. Sám při jednom setkání s novináři prohlásil: "Jsem Erik, žádný pan Carlsson!" Navíc jeho zmiňovaná spontánnost byla často na místě.

Už jsem mluvil o kutálení 96-tky na Safari rally, nicméně to nebyl jediný jeho husarský kousek. Při jednom šampionátě v Anglii se posádce porouchal vůz. Shodou okolností nedaleko parkoviště, kde stál náhodou civilní ekvivalent závodního Saabu. Erik dlouho neváhal a zamířil si to rovnou k potencionálnímu zdroji dílů a dal se do práce. Mezitím stačil přijít právoplatný majitel vozu z parkoviště, který byl logicky u vytržení. Po té, co mu bylo vysvětleno, že si díly bere přímo tovární jezdec značky se situace uklidnila a Carlsson mohl směle pokračovat v závodě. Poškozenému pak byl věnován zcela nový Saab 96 a sám Erik si s dotyčným ještě další řadu let přátelsky dopisoval.

Nesmím rovněž opomenout další závod, kdy Erik z náhradního vozu uzmul blatník a dveře, protože se za poškozené části vozu strhávaly body. Aby nebyl čistý blatník s dveřmi tak nápadný, tak se rozhodla posádka svůj vůz umýt. Jelikož nikde poblíž nebyla dostupná voda, tak použili jako čistící prostředek benzín ze záložní nádrže. V cíli, do kterého dorazili na 3. místě pak novináři nechápali, kde našli čas na očistu vozu.

Takový byl Erik Carlsson. Bohužel jeho životní cesta už skončila. Sympatický a přátelský obr se šestým smyslem pro netradiční řešení problémů nás opustil po krátké nemoci 27. května roku 2015, a to ve věku 86-ti let. Nicméně jeho stopa se nesmazatelně zapsala do dějin motorismu a samotné automobilky Saab. Nebýt jeho jezdeckého stylu, který spočíval v držení vozidla pořád ve smyku, a zkušeností, které pak se svojí ženou Pat předával dál, tak by možná Švédsko nemělo tolik skvělých rallyových jezdců.