Krabova garáž v roce 2021 – Údržba a plány na letošek

Nemějte obavy, tenhle titulek, jak vystřižený z kanálu Hoovie’s garage tady na blogu ode mne jistě ještě dlouho číst nebudete. Italský dvanáctiválcový plnokrevník na mne jistě v lepších časech ještě čeká, ale prozatím si musím vystačit se stroji z vlastní zahrádky. Jak auta fungovala v uplynulém roce a co mě čeká?

Lotus Elan +2 rozdává radost, ale čeká nás i lehčí renovace

Jak jinak… sportovní britský automobil z roku 1967 není strojem, do kterého jen sednete a jedete. Respektive, od srpna loňského roku jsem to takto dělal a najezdil do dnešní doby opravdu radostné dva tisíce kilometrů, nejčastěji tady na „komínových“ vyjížďkách v okolí bydliště. Vzal jsem ho na jednu ze „Sunday drive“ jízd, užil si s ním spoustu hezkých okresek, ale už se nemůžu dočkat nějaké skutečné veteránské rallye anebo alespoň opravdu dlouhého celodenního výletu.

Auto dostalo po koupi oživovací kůru, protože předtím dlouho stálo v depozitáři soukromého muzea. První jsem koupil pneumatiky v rozměru 175/70 R13, což je zhruba maximum, co jde na originální límcové disky s centrální maticí instalovat. Z Anglie jsem si nechal poslat adaptér k dotažení centr matic, protože ten správný cit, jaký měli závodní mechanici v 60. letech a mlátili do centr matic dřevěným kladivem, zkrátka nemám. S adaptérem můžu dotáhnout momentovým klíčem a vědět, že se kolo jen tak nepovolí. Mimochodem tyhle matice se utahují fakt vysokým momentem, klidně přes 200 N.m.

Nový minerální olej 20W/50 s filtrem a výměnou těsnění pod vanou byla samozřejmost, rovněž renovace plechového bubnu ve kterém se ukrývá vzduchový filtr, který byl prostě v žalostném stavu. Auto má nový rám, brzdy, odpružení, zkrátka spoustu práce na něm udělali předchozí majitelé v Anglii aniž by s Elanem paradoxně jezdili. Ty dva tisíce kilometrů, to bylo asi nejvíc co auto najezdilo za posledních deset let.

Z motoru, který je jinak ve výborném stavu stejně pořád někudy uniká olej. Po pročtění všech Lotusích fór na internetu člověk nabyde hned dojem, že s malou loužičkou na kartonu v garáži pod autem není rozhodně sám a že se vlastně nemá znepokojovat, protože je to normální a tyhle twincamy prostě tečou, ať se děje co se děje. Jenže to bych nesměl minulý týden auto ukázat svému mechanikovi, který mi doseřídil pěkně chod dvojitých weberů. Je zvyklý na historické stroje z germánských zemí (tedy Anglii vyjímaje) a usoudil, že „Das ist aber zu viel!“. Dostal jsem tedy za úkol sehnat veškerá těsnění, už jsem si koupil dokonce chytrou knížku jak na renovaci Lotus Twincam motorů. Rozebereme to a a předěláme po ostrovních mechanicích, aby byl motor „pünktlich“.

Jestliže Elan +2 po téhle dílčí renovaci (a to se ještě uvidí co dalšího případně na motoru vyměníme) bude prost své přirozené inkontinence, budu oslavovat. Jezdí se mi s ním totiž jinak absolutně skvěle. A ta menší loužička pod autem, která se objevuje kdekoli na delší chvíli zastavím mě prostě aktuálně štve, stydím se za ní.

Lotus Elise 111R je stále boží

Tady to bude krátké. Po necelých třech letech musím říct, že jde jednoznačně o nejlepší auto jaké jsem kdy koupil. Pokud o nákupu modernějšího Lotusu uvažujete, nebojte se a jděte do toho, protože automobilka (pod vedením Geely a nejspíš i pod tlakem současných reálií automotive světa) oznamuje konec současných modelů, které vyrábí tedy opravdu už dlouho. A nový model sice bude, ale s otazníkem jaký. A rozhodně nepůjde o levné auto, protože ač se informace různí, nejspíše nebude levnější než současná prodávaná generace Porsche 911.

Elise dostane v příštích týdnech, až se končně oteplí nový olej a filtry na sezonu, koupím novou sadu pneumatik (dilema je jen pokud opět Toyo R888R, které osvědčily i když jsou hlučnější anebo nové Yokohamy Advan A052, které by měly být údajně lepší a montují se sériově na aktuální finální edici Elise 250 Cup). Na konci sezóny jsem na podvozku vyměnil kosti stabilizátorů a přední náprava je najednou znatelně tišší. Měl jsem je vyměnit nejspíš totiž už dávno. Jinde se vůle nevyskytly, odpružení Bilstein funguje stále výtečně, geometrie je v pořádku. Nakonec, Elise nenajela od nova zatím stále víc než 30 tisíc kilometrů, z toho celou polovinu se mnou za volantem za poslední tři roky.

Porsche 911 Carrera 2 mám v oblibě čím dál víc

Po zimě si auto řeklo o novou baterku, což je spotřební záležitost. Zvolil jsem variantu Premium od Exide, stejně jako loni pro Elise, kde se osvědčila – jen v Porsche je pochopitelně s daleko větší kapacitou. Auto jinak krásně jezdí a vloni jsme ujeli zhruba 7 tis kilometrů. V létě přijde na řadu další roční servis, tentokrát velká prohlídka, uvidíme co vše se vymění, ale nezdá se, že by toho bylo příliš, spíš zase olej, filtry a pravděpodobně tentokrát i svíčky. Kosti stabilizátorů však dám nové ihned, tím nic nezkazím. Na různých německých autech se osvědčily ty od Meyle HD a přesně ty mám již v nákupním košíku.

BMW X3 2.5i nebylo (asi) špatnou koupí

Zelené SUV mám doma od listopadu loňského roku a zpětně musím říct, že se volba osvědčila. Ale mám z něj přeci jen smíšené pocity. Zatímco má žena si auto okamžitě oblíbila a dnes nějak nápadně a s vážností tvrdí, že jiné osobní auto pro denní ježdění než SUV rozhodně už nechce, tak já samozřejmě velmi dobře vím, že bych býval byl udělal nejlépe s pětkovým kombíkem řady E39. Může vám to připadat divné, ale pořád se mi po staré dobré E39, kterou jsem míval stýská a považuju ho za v mnoha směrech nepřekonané auto. Každopádně boj o prodej X3 a nákup „výstavní“ 540i Touring v manuálu a mpaketu za hříšné peníze (takové auto totiž dnes již klidně stojí přes 300 tisíc korun a nejhorší je, že snad i oprávněně) nejspíš nepovedu. A ani to kombíkové éčko AMG domů nepřivezu, auto denní potřeby je lepší, když zůstává trochu „otloukánkem“ a člověk se ho pak nebojí zaparkovat u supermarketu.

Údržba X3 (předfacelift, M54 motor) čítala výměnu kompletní sady odvětrání klikové hřídele, několika zteřelých hadic k sání, oleje, filtrů a kompletní výměny olejů v rozvodovce, diferenciálu i v automatu. Mechanik objevil i nějaké drobné vůle na přední nápravě, vyměnil nějaký ten silentblok a jedno rameno. Auto od té doby jezdí tiše, příjemně, bez chyb. Údržba stála nějakých 22 tisíc korun. A odlepil jsem taky ty příšerné zatmavovací fólie z bočních a zadního okna.

Co mne ještě čeká je dořešení menší netěsnosti olejové vany, olej tedy z auta nekape stylem jako z Elanu, ale suchým motorem bych to taky nenazval. Přetěsnění přijde na řadu ale až s příští výměnou oleje, nejpozději však na podzim. Radost mi udělal fakt, že motor nežere olej, což byla moje obava, většina motorů M54 olej docela spotřebovává, zde jsem po třech tisících km nemusel zatím dolít ani deci. Motor si ale rád pochutná na benzinu a spotřebovává za celou dobu průměrně 12.5 l/100 km naturalu 98 (obyčejný benzin do svých aut neliji).

Jednu závadu jsem řešil teď (ale byla to moje blbost). Při důkladném mytí auta od soli na myčce jsem si asi wapkou nastříkal přes těsnění do interiéru vzadu vodu, možná zapomněl ale dovřít některé z bočních okének, to už zkrátka nezjistím, takže jsem se měl ještě legraci s vysoušením. Alespoň jsem rozebral tapecírunk vzadu, sundal zadní sedák a pořádně vyčistil veškerý bordel co se tam za ta léta nashromážděl. Něco špatné je vždy pro něco dobré. A asi nejlepší věc na celém BMW X3 z roku 2005 je fakt, že ještě nikde nerezne a karoserie je skutečně pevná, nikdy předtím neopravovaná. Doufám, že nám tohle auto vydrží dlouho, v zásadě jsem s ním spokojený a když už nemá tak dobrý podvozek a jízdní vlastnosti mé oblíbené E39, baví mě aspoň příjemný zvuk benzinového řadového šestiválce pod kapotou.

MGB GT se těší na pořádnou zkušební jízdu

Já vím, už se ten text zase natahuje jako špagáty. MGB po loňské výměně overdrivu za převodovkou funguje, ale zatím nebylo tolik možností ho pořádně vyzkoušet. Na první zkušební jízdě někdy na podzim mi auto po zahřátí na provozní teplotu a po dotankování chcíplo na křižovatce a nechtělo znovu chytit. Zkrátka se objevila zase povědomá závada, která nevězí ani v elektrické benzinové pumpě, ani v rozdělovači (který se měnil) a nakonec nejspíš v cívce, která se sice tvářila jako funkční, ale ukázalo se, že se po čase zahřívá. Auto totiž po nějakých deseti minutách znovu chytlo a dojelo těch pár kilometrů ze zkušební jízdy domů. Vyměnil jsem cívku za jinou, novou a udělal pár jízd a zdá se, že máme opraveno. Jenže přišla zima, lockdown, auto mám v garáži u tchána 70 km od domova a tak na první pořádnou zkušební jízdu, alespoň těch sto kilometrů v kuse, teprve čekám.

Choutky na další auto? To víte, že by byly…

Klasika, kterou jistě všichni dobře znáte. Člověk sedí u internetu a po večerech sleduje inzerci, píše si s podobnými blázny do aut, kteří dělají to samé a těžko se jde ubránit nějakému dalšímu úlovku. Racionálně na žádné další auto nemám ani místo ani čas, to si spíš letos zase pojedu půjčit od táty na projížďku jeho bílou Sierru 2.0 CLX, kterou mě fakt baví řidit a jeho jen sporadicky…

Včera na mne mírně zaútočila „svině“ s názvem nostalgie, protože jsem byl kupovat s kamarádem v jednom nedalekém městě faceliftový dvojkový benzinový Focus Combi 1.8 Duratec, který potřebuje teď jako rodinné přibližovadlo. Novější auto nechce a po svezení mu i dávám za pravdu. Má právě ještě faceliftové bílé třídveřové a úplně sériové ST225, které nejspíš nebude mít jak využít a tak ho asi prodá. To víte, že jsem se v něm hned také hezky svezl – a zavzpomínal na dobu, kdy jsem míval podobné jen modrý 5dv předfacelit. (na foto dole) Zajímavostí je, že i aktuální zážitek z jízdy s ST225 mě bavil, není to jen nostalgická vzpomínka. Dokonce i v tom obyčejném kombíku s jedna osmičkou se jelo parádně.

Dvojkové Focusy jsou zkrátka na volantu příjemné, citlivé, podvozky jsou parádní a u estéčka? Volví pětiválec i s převodovkou je zkrátka lahoda co se neomrzí. Ujmu se ho? Asi nejspíš ne, ale odolávat není úplně nejlehčí. Spíš kamaráda předvědčuji, aby si ho radši nechal, protože když je jeho dvouletý synek zvyklý na ten parádní kakofonický brumot výfuků, který z té své dětské sedačky vzadu poslouchá, možná mu ani změnu za nudný čtyřválec neodsouhlasí. Jenomže maminky bývají bohužel občas nesmlouvavé.

S dalším reportem se ozvu zase třeba za pár měsíců. Sám jsem totiž zvědav jestli nakonec přeci jen nepřibude nějaký další starý vehikl do garáže…