Koupě mrtvoly v Polsku

Po více jak dvouletém vlastnictví mého prvního auta (Bmw 323ci e46), jsem si řekl, že je čas na změnu. Jak čas plynul, začalo pro mě být moc komfortní, 'měkké' a hlavně ho začínala pohlcovat kovomorka.

Od nového auta jsem očekával, aby bylo zábavnější, mělo sportovněji naladěný podvozek a nějaký 'charakterní' motor.

To vše splňovalo Mini S R53. Takže jsem začal sjíždět inzertní weby (zejména v Říši, bydlím kousek od hranic).

Jenže v Německu byly zajímavé kousky dražší a ty levnější většinou v tuctových barvách. Hledal jsem zejména červenou (chilli red). Ale co čert nechtěl, našel jsem jeden kousek na inzertním webu typu bazoš v Polsku. Z popisu jsem se dozvěděl, že má vadný motor, což mi nevadilo – cenovka byla pěkná. S majitelkou jsme si vyměnili pár emailů. Vydal jsem se tedy do Polska.

Po přejezdu hranic, kde 70% silnic byl vyloženě tankodrom, 46ka dostala pěkně zabrat. GPS mě zavedla na domluvenou ulici, bylo to kdesi v lesích u města Žary, ve vesnici kde bylo pár domů a majitelka nezvedala telefon. Pátral jsem tedy po červeném Mini, nebylo ale nikde. Viděl jsem pána na kole (imho bydlel vedle toho domu), ptám se ho, kde se nachází dům 53 popřípadě rodina XX. Zamyslel se a vypadlo z něho ''Kurwa .. zamyslel se .. niewiem,, – ok, zkusím to jinde. Naštěstí další paní, kterou jsem oslovil, věděla. Zazvonil jsem tedy a otevřela majitelka :''Auto je jinde, pojedte za mnou,, … no 'super' – řekl jsem si. Po pár kilometrech jsme přijeli ke skladu v centru Žaganu. Otevřela vrata, a byl tam. Když jsem k němu přišel blíž, v hlavě mi zvonilo pěkně polské 'oh kurwa'

Auto bylo rozebrané, což jsem nevěděl. Nárazník, hlava, chladiče – prostě celý předek byl naházený v kufru. Prohlídl jsem si to, řekl si, že víc jak průměrný český plat jí za to nedám. Po chvíli smlouvání se to podařilo – koupil jsem nejlevnější Mini S v Evropě. Za týden jsem tedy přijel s přívěsem a auto si odvezl.

Postupně jsem začal hledat motor. Za další průměrný český plat jsem koupil motor s malým nájezdem + originální tříramínko od pána z miniklubu. Po příjezdu jsem postupně vyndal všechny díly z auta, tady jsem vycítil další problém.

Začínal jsem tušit, že tu něco chybí nebo to je to poškozené. Zaprvé – karoserie – lak na přední kapotě byl nic moc, nárazník „oparkovaný“ – poslal jsem je tedy na lakování.

Chladičovka byla popraskaná a polsky 'opravovaná' – koupil jsem novou. Co se týče motoru, první problém – expanzka – Poláci tam prostě nabastlili expanzku z nějakého Volkswagenu. No nic koupil jsem novou expanzku. Z intercooleru jsem musel vyfoukat špony, to samé z kompresoru (ten jsem radši rozebral) a vyměnil v něm olej, stejně tak v převodovce. Na podvozku jsem měnil všechny čepy, uložení ramen, stabilizátory. Myslel jsem si, že to je vše. Nebylo. Nadešel den D, po více než dvou měsících šlo auto na dílnu. Jelikož je můj táta automechanik co dokáže opravit všechno od Fazola až po Gulii QV, doufal jsem, že se Mini po 1-2 dnech rozjede. Nerozjel. Na autě měla být uplně nová spojka. Jenže nebyla (nová tedy určitě ne), a ten Polák, co jí tam dával ji musel montovat snad kladivem (závity byly úplně ožvejkaný) – tzn., že bylo nutné ještě koupit a namontovat novou spojku, dvouhomota naštestí byla v pořádku. Po dnu laborování co kam patří, kudy vedou kabely atd. bylo vše složeno. Nadešel den D… Nenadešel – po dolití chladicí kapaliny, mi všechna vylítala ven, Mini se doslova pomočilo … a doprčic :D. Měl jsem chuť to auto zapálit. Vodní pumpa byla doslova K.O, teklo to přes nějaký 'ventil'. No nic, objednal jsem novou pumpu. Po dolití a odvzdušnění celého systému nadešel čas Mini nastartovat.

Otočil jsem klíčkem a chytlo okamžitě – dokonce se nerozsvítily kontrolky motoru. Pocity stresu a únavy byly rázem pryč, a zaplavil mě pocit štěstí (každý kdo má podobnou zkušenost ví, o čem mluvím :)). Miník se odvezl na STK a po absolvovaní prohlídky jsem se vydal za hustého deště domů (a že to byla jízda!). Ten den jsem vyjel celou nádrž, nemohl jsem se nabažit zvuku kompresoru, lehké váhy a perfektního naladění.

Vyplatilo se tedy tohle celé martýrium? Odpověď je složitější. Ano i ne. Začnu s pozitivy:

1. Vrátil jsem život jednomu nepojízdnému Miníkovi :)

2. Spoustu jsem se toho naučil, jsem schopný si na Mini toho spoustu udělat sám, protože se tam dělalo v podstatě všechno

3. Celý 'projekt' stál více peněz, než jsem očekával, auto jsem ale prodal více méně za peníze, které jsem do toho nainvestoval (vč. kupní ceny), takže z tohoto pohledu to dopadlo vcelku dobře.

Negativa:

1. Spolknulo to spoustu času a nervů.

Šel bych do toho znovu?  Určitě ne, radši bych si připlatil za pěkný kousek. Měl bych auto, které by mi dělalo radost hned.

A čím jsem Miniho nahradil? To se dozvíte v příštím blogu! :)