Ad astra per alas porci ... nebo nějakýho jinýho zvířete

Nemám vůbec žádnou fantazii. S názvem blogu odkazujícím na Papuu Novou Guineu (což mě neskromně řadí po bok Miloslava Stingla a Nikolaje Nikolajeviče Miklucho-Makalaje) a faktem, že ho datluju zrovna na těchto stránkách, je celkem jednoznačné o čem bude. Ano. O automobilismu v Papui Nové Guineji. 

Ale protože mám autíčkáře rád, bude i o jiných věcech (už jen proto, že papuánský automobilismus se dá popsat v jednom odstavci). Třeba o tom jak se jezdí s obrňákem v Afghanistánu, nebo kterak v Mosambiku předstírat, že nestopujete. Taky se možná dohrabu k tomu, abych popsal něco o ježdění po zaminovaných silnicích v Angole po občanské válce a o specifikách portugalského automobilového průmyslu. Jo a taky trošku o obytňácích.  

Všchno záleží na tom, jak moc se budu přes vánoce na pláži nudit. Předem se omlouvám za dvě věci: gramatiku (krom nenávistných a nekorektních příspěvků k české politice na FB v podstatě česky nepíšu) a interpunkci: nemám to najetý. Speciálně č ř a š motám úplně neskutečně. Na druhou stranu, piva je dost, koronu už jsem měl a vánoce jsou za dveřma. Mohlo by to vyjít. 

Na rozdíl od Kraba a jiných veličin zdejší autíčkářské scény mám vlastně strašně malou zkušenost s auty jako majitel. Papírově ve svých skoro čtyřiceti letech vlastním teprve druhé. Sice jsem jich měl několik, ale takovou věc jako je kupní smlouva nebo přepis sem začal řešit až někdy před deseti lety, kdy jsem si koupil první auto jehož hodnota přesahovala cenu dvou kvalitních košil. Takže většinu času trávím v různých iteracích Land Cruiseru, Hiluxu a podobných strojích z práce. Na druhou stranu, mládí strávené různých obskurních plečkách po rodině nebo od kámoše z vrakoviště, kterej byl fakt dobrej se svářečkou (zdravíme 80s kids) mi dalo několik zkušeností ze kterých těžím na silnici dodnes. Pořád divím, že jsem to přežil. Paradoxně, stará auta s hromadou přiznaných chyb, nedostatků a vyložených průserů na mě působí jaksi lépe, než všeliké radiomapy které si postupně klestí cestu i do pracovních strojů. Asi jsem starej. 

Každopádně, těším se na novou zkušenost s blogem a doufám, že vás bude bavit. 

PB