Volkswagen ID. Buzz GTX: Našláplý rodinný autobus nikdo nepotřebuje – dokud si ho nevyzkouší

Možná si říkáte, k čemu je dobrá 340koňová dodávka, jejímž úkolem je rozvážet děcka na kroužky, případně obstarat rodinnou dovolenou. Jenže mezi autíčkáři se pořád najde dost lidí, pro které nic jako „zbytečně moc výkonu” neexistuje. Navíc, až dovnitř naložíte sedm lidí a zůstatek kubických centimetrů zaplníte zavazadly, najednou se z marnotratnosti stane výkon tak akorát, nikoli výkon „do kopce sotva lezu”, jak se často stává u podstatně slabších modelů. 

Další – a pádnější – důvod pro pořízení verze GTX představuje pohon 4x4, který v jiném Buzzu nenajdete. Prodejní model, kdy si kvůli čtyřkolce musíte pořídit to nejsilnější EV (nebo v případě jinak spalovacího modelu plug-in hybrid jako u  VW Multivan), se postupně rozšiřuje a není třeba dlouze bádat proč. Vedení pohonné síly na druhou nápravu se tu neřeší kardanem, nýbrž přidáním elektromotoru do patřičných míst. Takové řešení je i u aut se spalovacím motorem v mnoha ohledech efektivnější a pro automobilky výhodnější, klasické benzinové či naftové čtyřkolky tedy zvolna začínají nahrazovat plug-in hybridy, ať se nám to líbí, nebo ne. 

V případě ID.Buzzu je to fuk – u něj se mezi fosilním palivem a elektřinou nikdo nerozhodoval. Majitel se musí „smířit” jen s 55 koníky navíc oproti výkonnější verzi RWD. A také s nejvyšší výbavou, což může zabolet o něco víc. Nechápejte mě špatně – čím jsem starší, tím spíš obětuju trochu prostoru i trochu výkonu za pohodlí navíc. Jenže cenový odskok mezi nejlevnější dlouhou zadokolkou a dlouhou čtyřkolkou v podobě GTX činí bezmála 560 tisíc korun. To už způsobí těžké spaní leckterému fandovi komfortu i pohonu na všechna čtyři kola. Nad otázkou, zda čtyřkolku skutečně potřebuje, si tedy musí každý pomeditovat sám. 

Konečně autobus bez kompromisů

My tu dnes každopádně máme verzi ID. Buzzu, který přináší přesně to, co nám při jeho prvním uvedení na trh chybělo, a to je kromě zmíněného pohonu 4x4 i prodloužená délka a s ní související třetí řada sedadel. ID.Buzz Long GTX je zkrátka to „nej” v nabídce moderního vtělení busíku. 

Oproti standardní délce má o 25 centimetrů více a právě o tolik se natáhl i rozvor. Do kabiny si můžete doprostřed navolit lavici se třemi místy nebo dvě samostatné komfortní sedačky, ve výsledku tedy máte buď šest, nebo sedm míst. Vyloučena samozřejmě není ani pětimístná varianta s obřím kufrem.

Variabilitu vnitřního prostoru musím upřímně pochválit. Zadní sedadla lze jednoduchým chvatem vytáhnout, což v pohodě zvládne i jeden člověk, a jako kufřík odnést pryč. Všechny židle jsou posuvné dopředu a dozadu, čímž si nastavíte prostor tam, kde je potřeba. A všem také sklopíte opěradla tak, že vznikne velká rovná plocha, na níž se pohodlně natáhnete. Nastupování a vystupování nepředstavuje žádnou výzvu – koneckonců jsou za tímto účelem o 20 čísel zvětšené i boční dveře – a všechna místa mají k dispozici „zázemí” pro pohodové cestování, ať už jde o přihrádky, držáky na pití nebo USB nabíječky. 

Kabina plná vychytávek

Úložných prostor je dost na to, aby se v autě pohodlně zabydlela celá rodina, a přitom bylo stále uklizené. Středový box mezi řidičem a spolujezdcem má působivou kapacitu pro veteš všeho druhu a k tomu einfach clever doplňky – v jedné dělicí příčce objevíte škrabku na okna a v druhé otvírák. Pod sedačkou spolujezdce navíc můžete mít i 230V zásuvku. Tohle je fakt auto, v němž se dá s trochou nadsázky bydlet. 

Proto mě vlastně vůbec nepohoršuje, že na mnoha exponovaných místech nacházím tvrdé plasty. Osobní dodávky od VW koneckonců nikdy neaspirovaly na status prémiového luxusu, nýbrž stavěly na chytrém řešení a kvalitním zpracování. A nic z toho mi v tomhle busíku nechybí. 

Malá přístrojovka – někdy kritizovaná – mi naprosto vyhovuje (tady mám navíc na pomoc i head-up displej), stejně tak infotainment, který nezklamal stabilitou, rychlostí ani logikou menu. Odpustila bych si jen dotykové plošky na volantu. Ty mi prostě nesednou a doufám, že se časem odporoučí do zapomnění stejně jako v jiných modelech VW.

Naopak skvělá mi připadá bezdrátová nabíječka na mobil – uzoučká přihrádka, do níž se telefon natěsno zasune. Nehrozí tak jinde běžná situace, kdy se telefon vlivem natřásání auta posune a přestane se nabíjet, čehož si všimnete samozřejmě až v cíli. Majitelé mohutných krytů však budou naopak nadávat, protože do nabíječky telefon nenarvou…

Dojezd a dobíjení

Do delšího auta se vejde delší baterie, a tak máme k dispozici akumulátor o využitelné kapacitě 86 kWh. U RWD varianty to znamená normovaný dojezd 482 km, u GTX vlivem čtyřkolky a hmotnosti o 12 km méně. Celkem logicky je ale třeba být připraven na to, že se zbývající kilometráží dokáže pěkně zatočit jak rychlá jízda, tak venkovní teplota.

Testovat elektromobil v těch největších mrazech je trochu otrava, na druhou stranu ale dostanete realistický obrázek o zimním fungování. Po plném nabití mi přístrojovka ukazuje dojezd 273 km, a to jsem auto v předchozích dnech nijak zvlášť netrápila. Bohužel, nejde o chybu Buzze, nýbrž standard elektromobility, s nímž je nutné počítat. VW tuto bolest mírní alespoň tím, že auto s 400V architekturou umí nabíjet výkonem až 200 kW, což vůbec není špatné. Na cestách vás tedy doplňování energie příliš nezdrží, trpět bude jenom peněženka. 

Abych trochu uklidnila případné zděšení, od kolegů vím, že za normálních teplot se dá s Buzzem GTX skutečně jezdit za nějakých 20 kWh na sto, po městě i méně. Vlastní zkušeností to ovšem doložit nemohu. 

Příjemný upgrade představuje aktivace předehřevu baterie tlačítkem, což se hodí, pokud nepoužíváte integrovanou navigaci. Je však potřeba si vzpomenout včas – za pět minut předehřev žádnou velkou parádu neudělá. V zimě začněte půl hodiny, klidně i tři čtvrtě hodiny dopředu. V systému se můžete podívat, jaký nabíjecí výkon je právě teď k dispozici.

V pohodlí a bez hrabání

Co se naopak v mizerném lednovém počasí hodilo víc než dost, je zmiňovaná čtyřkolka. Gripu má Buzz na rozdávání a na mokré nasolené silnici se rozjíždí jedna radost. Se třemi tunami pod zadkem to sice není na žádné sportování (i s přihlédnutím k faktu, že na palubě se dost často nacházejí další lidé), v tempu se ale není třeba omezovat a bílé dodávky závistí ještě víc blednou. Nízké těžiště a multilink na zadní nápravě dovolí i nečekaně svižné projíždění zatáček – aspoň do té doby, než se zezadu ozve láteření a rachot padajících mobilů. 

Na blbnutí si ale člověk dodávku nepořizuje, že. Z jízdních vlastností asi bude většinu zákazníků zajímat spíš pohodlí, a tomu nemám absolutně co vytknout, dokonce i na těch fešáckých jednadvacítkách. Zatížení pochopitelně pomůže, ale ani prázdný Buzz na nerovnostech neposkakuje jako poplašená koza. Spokojení jsme byli také s odhlučněním podvozku, které s absencí zvuku motoru nabývá na důležitosti. Na rodinné cestování je zkrátka busík mimořádně příjemné auto a loučení tentokrát nebylo snadné…

Verdikt

Hromada místa, praktičnost dotažená na maximum a bonus v podobě parádní dynamiky, to je ID.Buzz GTX v jedné větě. Ano, je elektrický, což jeho využitelnost značně omezuje a pro leckoho nemůže dávat smysl. Ano, stojí dost peněz, i když zde stačí kouknout na nejbližší konkurenci, aby bylo jasné, že jinde tráva zelenější nebude (a u VW si můžete sáhnout ještě na dotaci 100 tisíc). Pro člověka, který projde filtrem finančních a nabíjecích možností, ovšem bude perfektním rodinným korábem, v němž si cestu užije řidič i každý z pasažérů. 

Technické údaje

Motor: synchronní elektromotor vzadu, asynchronní vpředu
Výkon systémový: 250 kW (340 koní)
Točivý moment systémový: 560 Nm 
Kapacita baterie: 91 kWh, 86 kWh využitelná
Maximální dobíjecí výkon: 200 kW (DC)
Maximální rychlost: omezená na 160 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 6,4 s 
Spotřeba v testu: 28 kWh
Dojezd dle WLTP: 470 km kombinovaný
Cena testovaného modelu (Long GTX): 1 858 900 Kč