Volkswagen BlueSport: Malý roadster s naftou uprostřed? I to se plánovalo v dobách, kdy si ještě VW mohl dovolit cokoli

Wolfsburská automobilka na začátku tisíciletí hýřila zajímavými koncepty a mnoho z nich má společný prvek – pohání je vznětový motor. Ani výtvor, který vám dnes chci připomenout na tom nebude jinak. Volkswagen byl prakticky největším propagátorem dieselového motoru a přijde mi, že prvním pokusem o zábavné naftové auto byla naše Fabia I RS zároveň s podobně koncipovaným Seatem Ibiza. I když se tomu někteří smáli, zákazníci kupovali, a to bylo přednější.

Postupně se vznětový motor zabydlel snad úplně ve všem od malého Lupa po luxusní limuzíny. Vždyť jej dostalo dokonce i třeba Bentley (model Bentayga) a snad jen Audi R8  nakonec nafťáku odolalo, i když myšlenka na zabudování šestilitrového dvanáctiválce ze speciálu z Le Mans tu byla. Nadšení a rozšiřování zastavila až dobře známá aféra dieselgate, která propukla v září 2015. Ta, alespoň podle mě, znamenala začátek transformace celého automobilového průmyslu a vedla až k rozšíření elektromobility, které vnímáme dnes.

Ale pojďme se podívat do doby, kdy se ještě myslelo, že vznětový motor snad dokonce čistí vzduch. Do doby, kdy VW chrlil jedno TDI za druhým. Do doby, kdy končil Golf páté generace a přicházela na trh šestka. Pojďme zpět do roku 2009. Situace se sportovnějšími vozy u VW byla následující – Golf GTI je klasika, ale chystá se i GTD. Na stejné platformě zrovna přijíždí i Scirocco a zajímavý může být i již dva roky prodávaný otevřený Eos. Níž je ještě Polo GTI a to je tak vše. Ač jsou to všechno poměrně příjemná auta, která dokáží při každodenní jízdě pobavit, něco opravdu ryze sportovního tu docela chybí. A právě tohle se pár nadšenců z vývoje snažilo změnit.

Takže o co jde? Na fotkách vidíte Volkswagen BlueSport. Koncept malého (bez centimetru čtyři metry) sportovního automobilu se skládací plátěnou střechou. Jistě, takhle to zní jako jeden vůz z mnoha, vždyť v čem se tento základní popis liší třeba od Mazdy MX-5… No liší se prakticky ve všem.

Začněme rovnou srdcem celého vozu. Jak jsem v úvodu naznačil, jde tu o naftovou jednotku 2.0 TDI, která je v koncernu dobře známá. V tak malém vozu ji nebylo ani moc nutné hnát do nějakých extrémních hodnot, a tak dosahuje poměrně standardních 180 koní (132 kW) a 350 Nm. Ne náhodou jde prakticky o shodné hodnoty s Golfem GTD šesté generace. Jenže na rozdíl od něj je zde motor uložený ZA předními sedadly (jiná tam totiž ani nejsou) a logicky tak pohání zadní nápravu. Důležitá je i nízká hmotnost, která se zastavila na hodnotě okolo 1200 kg. Díky tomu dokázal tento sporťáček zrychlit na stovku již za 6,2 vteřiny (jiné zdroje 6,6 vteřiny), což je mimochodem o celé dvě vteřiny rychleji než naftový etalon v klasickém Golfu. O přenos výkonu od motoru na kola se starala automatická šestistupňová převodovka DSG.

Výrobce při přestavení lákal na velmi nízkou spotřebu paliva kolem 4,3 litru na sto kilometrů, což je hodnota sice velmi pěkná, ale nejsem si jist, jestli je u podobných vozů klíčová. Dojezd přes 1100 km je ale číslem, které by mohl závidět kdejaký elektromobil (vlastně všechny). Zdůrazňovat ale přítomnost ECO módu s vypínám agregátu při stání na křižovatkách byl pak asi spíš „zelenou“ povinností doby.

To, co ale zaujme na první pohled a díky čemu si koncept získal pozornost, když byl na autosalonu v Detroitu v lednu 2009 představen, je jistě i vzhled. Designéři věděli, že se zatím jedná o studii, a tak dostali volnější ruku. I když je vidět snaha držet se německé strohosti a účelnosti, přesto je design mnohem agresivnější než u sériových VW té doby. Přední část je mnohem štíhlejší a na pohled lehčí – ještě aby ne, když nemusela skrývat motor. Nakonec zde našel místo kufr o objemu 112 litrů (plus další 70 litrů vzadu) a nádrž na naftu. Kvůli tomu bylo plnicí hrdlo schované v přední kapotě.

Navazuje skloněné přední sklo s výrazným rámem a jednoduché boky bez zbytečných prolisů. Pozici motoru pak prozrazují nasávací otvory před zadními koly, které k jednotce přiváděly potřebný vzduch. Auto pak končí klesající zádí, kterou nekazí hrb, který občas některé kabriolety kvůli mechanismu skládání střechy mívají. Mimochodem střecha je tu plátěná a u demonstračního kousku vyvedena v kontrastní červené barvě. Moc se mi pak líbí detaily jako vytažené blatníky nad všemi koly, které nízkému (1200 mm) vozu opticky dodávají svaly a drsnější výraz.

Interiér je pak mixem známých prvků soudobých Volkswagenů (výplně dveří, věnec volantu, budíky) a snahou o originalitu v podobně výrazných kruhových ovladačů. Jistě v dnešní displejové době zaujme vtipně malá obrazovka infotainmentu, ale v té době byl především úspěch, že tam nějaká barevná obrazovka byla. Přítomnost automatické převodovky naznačuje i otočný volič a s místem pro manuál se zde evidentně moc nepočítalo.

Celkově musím říct, že se mi návrh opravdu líbí. Mohl to být zajímavý konkurent pro podobně koncipované vozy té doby – třeba Mercedes SLK, BMW Z3/Z4 nebo Porsche Boxster. VW by pravděpodobně musel být o něco levnější než vozy těchto prémiových značek, ale zas by mohl být dražší než třeba Mazda MX-5 nebo MG TF. Jistě se nabízí i srovnání s Toyotou MR2, která jako jedna z mála malých vozů nabízí (s Boxstrem výše) motor uprostřed. Tak trochu doufám, že by se pro sériový BlueSport nabízeli i soudobé benzínové pohonné jednotky jako 1.4 TSI a pak něco ostřejšího v podobě BlueSport GTI s benzínovým dvoulitrem, ale kdo ví…

https://www.youtube.com/watch?v=XvD-bg1kO8

Jenže jak už dnes víme, z výroby nakonec sešlo. Od začátku to koncept neměl jednoduché. Technici i veřejnost byli poměrně nadšeni, ale účetní to viděli jinak. Pro ziskovou výrobu by vůz nemohl nabízet pouze VW, ale kvůli vyššímu objemu výroby by musela přijít i verze od Audi a Seatu (o Škodě bohužel slovo nepadlo). Tipuju, že ve Španělsku by z něj byli nadšeni, protože taková Altea nebo Leon druhé generace zrovna moc emocí nevzbuzovali. Jenže co by s ním dělali u Audi vedle TTčka?

Již od začátku se tak odhadovalo, že má BlueSport přibližně 70% šanci na sériovou výrobu. I v samotném VW by se model musel postavit vedle již pár let prodávaného modelu Eos, který by pro některé zákazníky mohl být přímým konkurentem, i když jeho koncepce byla mnohem tradičnější. Tohle prostě chtělo odvahu a někoho z vedení, kdo bouchne do stolu a řekne, že to prostě vyrábět chce, tak jako to Ferdinand Piëch udělal s Phaetonem. A to se bohužel nestalo. Nikdy se tak nedozvíme, jak tento malý vůz mohl jezdit a jaká s ním mohla být zábava.

Vzpomínáte na BlueSport? Myslíte si, že mohl mít šanci proti konkurentům a chtěl by vůbec někdo naftový motor na zadní nápravě? Diskuse je vaše.