Nejhezčí a nejrychlejší. Vespa GTS 310 80th utluče všechny argumenty zdravého rozumu

Jezdit v letních měsících po městě autem, to je disciplína vyžadující nervy z oceli a k tomu dostatečnou časovou rezervu. Snad kromě prvních dvou červencových týdnů, kdy půlka obyvatel jako na povel vyrazí na dovolenou. Pro lidi líné a sociálně či hygienicky fobické to znamená jen jednu možnost – přesedlat na vozidlo jednostopé.

Jen jednu možnost máte také v případě, že to chcete udělat stylově a v plném lesku. Samozřejmě – je to Vespa. Nejjednodušší cesta k ní vede přes inzerci a kubaturu 125 ccm. Vespa je drahá, ne že ne, a za cenu nové Primavery (což je nejlevnější model v nabídce) pořídíte dva skútry od konkurence a ani to nemusí být no-name Čína. I ojeté kousky si drží cenu, ale budou výrazně dostupnější. Na stopětadvacítku pak můžete skočit bez opětovné návštěvy autoškoly, protože vám stačí běžné béčko. Tady bychom příběh mohli úspěšně uzavřít, jenže tak snadné to nebude. 

Po vstupu do klubu dolce vita se začnete rozkoukávat a dost možná podléhat svodům. Budou na vás útočit nejen další modely a příslušenství, ale i nepřeberné množství barev, silnější motory a limitované edice, které přímo lákají: „buď jeden z mála, buď výjimečný!“ Nedej bože, abyste vstoupili do Vespa klubu a začali se kamarádit s pacienty, u nichž se již posedlost rozvinula naplno. Než stačíte říct „image je na nic“, budete o dvě kila lehčí a v garáži zaparkujete tuhle krásku.

Její celé jméno zní Vespa GTS 310 80th a jedná se o speciální edici vzniklou u příležitosti 80. výročí nejslavnějšího skútru na světě. Při prvním setkání na ní můžu oči nechat, Vespa dobře ví, jak udělat dojem. V Pontedeře sáhli do archivu značky a vytáhli barevný kód prvních jednobarevných modelů z roku 1946, odstín Verde Pastello by tedy měl být úplně stejný jako v začátcích před 80 lety. Ve sladěném tónu tu dostanete i sedlo, krycí plast na středovém tunelu a dokonce i rukojeti. A nesmí chybět ani plaketka – bez té by žádná speciální edice nebyla dostatečně speciální. Kamkoliv přijedu, koukají na „moji“ Vespu mlsně nejen vespaři, ale i obyčejní kolemjdoucí, mladí i staří, muži a ženy bez rozdílu. Vůbec se nedivím – je prostě krásná. 

Nejrychlejší vosa

Já si ale kromě estetiky můžu užít i jízdu – a ta vážně stojí za to. Vespa před dvěma lety zvětšila motor gétéesky z 278 na 310 ccm, výkon stoupl z 24 na 25 koní a točivý moment z 26 na 28,9 Nm. Rozdíl to není nijak omračující (síly měla GTS ostatně dost a dost už předtím), ale můžete tvrdit, že máte nejvýkonnější Vespu ever, a to se počítá. Na popojíždění kolem komína a v městských uličkách vám sice v klidu stačí i stopětadvacítka, jenže jak jednou vyzkoušíte tohle, těžko se k ní budete vracet. 

I ve městě se výkon sakra hodí, natož pak na okolních okreskách. S touto Vespou můžete v klidu vyjet i na dálnici, a nebudete se zahanbeně sunout u krajnice ve strachu, že vás smete kamion. Stotřicítku udrží jako nic, na rovince i víc.

Během tohoto testu ovšem Vespu šetřím, neboť jsem ji dostala s nájezdem pouhých 100 kilometrů a motor si potřebuje sednout. Proto se taky na volnoběh celý skútr klepe jako sulc, což by se po zajetí mělo uklidnit. Už teď ale motor od nízkých otáček krásně táhne a stovku máte na rychloměru cobydup. Byla by vážně škoda zavřít gétéesku v hranicích města a nedopřát jí občas i nějaký ten výlet do přírody. 

Nečekané pohodlí

Pokud jde o komfort na dlažbě a vytlučených silnicích, mají 12palcová kola pochopitelně své limity. Jenže pokud se s nimi někdo dokáže vypořádat téměř zázračně, je to právě Vespa. Přední jednostranné kyvné rameno s vinutou pružinou a hydraulickým ovládáním Italové během desetiletí vypilovali k dokonalosti a dvojitý tlumič se čtyřpolohovým nastavením předpětí se taky činí. Jistě nechcete v plné rychlosti trefit hluboký výmol, jinak se ale nerozpakuji gétéesku označit za pohodlnou.

Oproti stopětadvacítce je taky znatelně stabilnější, přestože má jen pár kilo navíc. Zajímavé je, že obě kubatury mají prakticky stejnou konstrukci a podle informací, které se mi povedlo najít, se liší jen uchycením motoru. I tak málo stačí.

Pocitově přitom třístovka není žádný maxiskútr, na který by se nasedalo jako na koně a který by vás jakkoli limitoval v mětském provozu. Ze sedla dosáhnu na zem v pohodě oběma nohama a při řízení nemám dojem, že kormidluju zaoceánský parník. Do uličky mezi pruhy se většinou vejdu s rezervou, při parkování hodím skútr na centrální stojan jako nic a vymanévrovat z těsné garáže taky nestojí žádnou námahu. Poměr rychlosti a ovladatelnosti má tahle Vespa přímo prvotřídní. 

Chyby tvoří osobnost

Stylem a jízdou si mě výroční GTS omotala kolem prstu víceméně hned, nebudu vám ale tvrdit, že je dokonalá. Pro výše zmíněné kvality jí těch pár much nejspíš odpustíte, ale proč bychom si je nepřiznali. Do podsedlového prostoru se mi například nepodařilo nacpat ani otevřenou helmu. Vím, že ta moje patří spíš k robustnějším modelům, a stejně tak vím, že spousta dalších skútrů má stejný problém. Od legendy, jako je Vespa, bych ale čekala větší přívětivost, zvlášť když je to třístovka. OK, co se dá dělat, helmu si správný vespař stejně pořídí v barvě přímo od výrobce, a ta se do podsedlovky vejde. 

Ovládací prvky na řidítkách by zase snesly trochu víc ergonomie. Spínač blinkrů je vachrlatý a při zapínání nedává moc zpětné vazby, takže na přístrojovce pořád úzkostlivě kontroluju, jestli blikám. A kolečko pro odemykání a aktivaci (jakkoli cením, že nemusím pořád hledat klíček) je u celého Piaggio Group kapitola sama pro sebe. Tlačení, točení a hledání té správné pozice je na denním pořádku. Když pak chcípnu motor vykopnutím stojánku, musím před dalším startováním celý skútr vypnout a znovu zapnout, jinak nenaskočí. 

Ideální není ani umístění hrdla nádrže pod sedlem, hned vedle úložného prostoru. Nacintat si benzin do věcí věru nedá mnoho práce. Malé věci, ale otravné a leckdy zbytečné. Jenže nejsou to právě malé mušky, které dávají stroji osobnost?

Verdikt

Občas se setkám s názorem, že Vespa je jen další z legend, které těží z dávné slávy a svou cenovku si nemají šanci obhájit. Nesouhlasím z celého srdce. Vespa má duši a tradici, které kombinuje s perfektně odladěným podvozkem a motorem. Chápu, že pro někoho je skútr jen dopravní prostředek – a pak dává smysl pořídit něco levnějšího a praktičtějšího. Naštěstí však pořád existuje dost takových, kteří hledají něco navíc (bez nich by koneckonců neexistoval ani Autíčkář). Kdo chce Vespu, chce prostě Vespu. Neptá se, jestli je opravdu o 60 tisíc „lepší“ než Yuki, a nad nedokonalým čudlíkem blinkrů mávne rukou. A kdo chce Vespu, která má koule jako žádná jiná, bez váhání si půjde pro GTS 310.

Technické údaje: 

Motor: jednoválec 310 ccm   
Výkon: 18,4 kW (25 koní) při 6500 ot./min  
Točivý moment: 28,9 Nm při 5250 ot./min  
Převodovka: bezstupňová s automatickou odstředivou spojkou  
Suchá hmotnost: 158 kg  
Výška sedla: 790 mm
Objem nádrže: 8,5 l
Spotřeba: 3,2 l/100 km  
Základní cena GTS 310: 198 900 Kč
Cena výroční edice 80^th: 215 900 Kč