The Grand Tour je lékem na bolesti světa

Přiznám se k jedné věci. Neviděl jsem několik posledních sérií “pravého” TopGearu. Na pořad, který jsem v začátcích jeho nové podoby hltal, se mi zkrátka nějak nedostávalo času a vlastně mi možná přišel tak nějak pořád stejný. A bylo zapotřebí spoustu věcí přečíst, spoustu napsat a vůbec se věnovat něčemu jinému než sledování trojice idiotů v drahých autech.

Ale na The Grand Tour jsem se nemohl nepodívat, stejně jako jsem se ze zvědavosti podíval na prvních pár dílů Evansova TopGearu. Čekal jsem hezkou, drahou a okázalou podívanou, čekal jsem spoustu výjimečných aut a spoustu přátelského rýpání do sebe navzájem a vlastně také do všech okolo.

Co jsem tak docela nečekal bylo to, že by The Grand Tour mohlo nějakým způsobem změnit můj pohled na svět okolo nebo mou celkovou náladu. Že by to mohlo být cokoliv víc než jen příjemně zabitá hodinka. Ale mýlil jsem se.

V posledních měsících jsem asi až příliš mnoho přemýšlel nad vážnými věcmi a četl o nich. Stresoval jsem se podivnými volbami lidu v různých zemích, politikou a imperiálními ambicemi té či oné mocnosti, budoucností lidstva a planety a vůbec spoustou zásadních věcí, které jsou sice opravdu důležité, ale také s nimi člověk nemůže mnoho udělat.

První díl je o tom, o čem byl TopGear od samého počátku…

A potom jsem si pustil pořad o trojici idiotů, kteří si hrají s auty.

Možná za to mohla vpravdě geniálně natočená úvodní scéna, možná celkové vyznění celého dílu. Ale The Grand Tour mi připomněla, že svět je vlastně hezké místo, pokud se soustředíte na to, být idiot a hrát si s autíčky. Že je svět místo, kde vznikají technicky úžasné zbytečnosti jako je Svatá trojice supersportů. Že se i dnes vyrábí skvělá a řidičsky ryzí auta jako BMW M2.

A že je dnešní svět místo, kde může trojice – no však vy víte koho – dostat obrovské množství peněz na to, aby si hráli s auty a přinášeli tím radost milionům lidí.

O tom vlastně byl TopGear i mnoho pořadů jeho jednotlivých aktérů od samého začátku. O tom, že lidé umí dělat krásné, chytré a odvážné věci, ať už to jsou moderní auta, letadla, rakety nebo třeba velkolepé domy. A nebo vynálezy Průmyslové revoluce.

The Grand Tour je o tom samém. A samozřejmě taky trochu o výbuších a rozbíjení věcí, ale který malý kluk by neměl rád výbuchy a rozbíjení věcí, že? Mnohem důležitější než efekty je pocit, že vlastně stačí docela málo, aby byl svět úplně v pořádku…