Ze Zlína až na solná jezera podruhé: Buick je hotov!

V posledním článku ze zlínského ‚speedshopu u chaviků‘ byl vidět Buick Shafer 8 ve velmi pokročilé fázi. Jenže do opravdového auta se vším všudy ještě notný kus scházel, a proto byla potřeba se do dílny vypravit ještě jednou. Podívat se a zdokumentovat téměř hotový produkt, pár dní před tím, než se tento klenot vydá na svou pouť a na dlouhé dny se zabydlí v plechovém kontejneru na nákladní lodi.

Od prvního spatření uplynul k tomu druhému přesně týden. Povinnost zjistit stav auta padla pochopitelně na mě, protože to mám k dílně, co by kamenem dohodil. Slovo dalo slovo a už tahám za kliku dveří, za kterými začíná jiný svět. Svět aut, která jejich vzhledem a kubaturou motoru rozhodně nezapadají do zlínského údolí mezi zalesněnými kopci.

Vidím téměř hotového Shafera, který už stojí na kolech. Říkám si: „Ty jo, tak to je frajer. Zvládnul vyplést vlastnoručně kola i když to dělal poprvé v životě.“ Zatím je však celá karoserie překryta plachtou, takže jen těžko odhadovat, kam až se s autem za týden odloučení posunuli. Stanley stahuje plachtu a objevuje se zelená barva karoserie. Následují nekonečné okamžiky, ve kterých se oba se Stanleym zubíme. Chvíli na auto, chvíli na sebe a pak zase na auto. Tak to je pecka, krom pár drobností a interiéru je to snad hotové.

Po stavu strnulosti se neomaleně rozhodnu pohnout, a hlavně taky něco vyfotit. Hrdý tvůrce, který vdechl neobyčejnému autu život, pobíhá hbitě okolo a snaží se mi ukázat, co všechno je ještě potřeba dodělat. Auto dostalo oproti originálu také světla, aby se s ním dalo jezdit legálně po amerických cestách. Musím říct, že vypadají skvěle. Mezi řečí se dovídám, že včera byli v dílně s elektrikářem až do dvou hodin do rána. Až na pár kabelů trčících z pod palubní desky by se taková událost dala těžko odhadovat.

Jeden ze zásadních problému, které bylo potřeba vyřešit, byla výška auta. Na původních listových pružinách, které byly na autě osazen v době, když jsme v dílně byly poprvé, bylo auto šeredně vysoké. Podle nepublikovaných slov dokreslujících původní výšku bylo auto vysoké opravdu hodně. Ovšem na nových pružinách je to balada. Buick Shafer 8 sedí jako správné závodní auto.

Karoserie doznala také několika změn. Přibyly kožené pásy stahující kapotu a slušivé nálepky (pzn. Nálepky jsou stříkané). Motor je kompletní a po krátkém testu před dílnou všechno vypadá tak, jak má. Poslední zásadní věcí, kterou bylo potřeba dodělat, byla tyčka řízení. Po exkurzi všeho dodělaného a nedodělaného mi Stanley ještě ukázal jak to je s replikami Shaferu 8 jinde ve světě. Po vyhledání výrazu ‚Buick Shafer 8 replica‘ ve všemocném Googlu sami velmi rychle poznáte, o jaký krok je Stanleyho vůz kupředu.

Odpoledne 25. června proběhla testovací jízda a podle původního plánu měl být Buick již dnes na cestě do Kalifornie. Nicméně okolnosti se změnily a staronový stroj se podívá na solné pláně až na podzim.

A až na to dojde, samozřejmě se o tom u nás dozvíte…