Report (Výletové) KaK volume 37: Blanenský chaos a rudé miaty

Tentokrát připadlo psaní reportu z výletových Kafe&Kár na mě. Upřímně jsem se tomu trochu bránil, protože jsem na nich jaksi skoro nebyl. Nebo jako, byl, od začátku do konce, ale vlastně nebyl. Já totiž po téměř celou dobu srazu jezdil po okolí. Dělo se to proto, že jsem přivezl svůj korunní klenot, mou C6 , o které mi, čirou náhodou samozřejmě, vyšel den před srazem článek.

No a těchto kak se zúčastnil jak majitel Jaguaru XJ40 z prvního mého testu klasického vozu — přijel malým Autobianchi, o něm bude ještě řeč — tak majitel Toyoty Century z testu druhého — ten tam zase dorazil Fordem Thunderbird, to jen abyste věděli, proč jste ani jeden z těchto dvou sedanů na místě neviděli. Takže jsem je samozřejmě svezl, aby na vlastní kůži pocítili kouzlo odpružení Hydractive III+ AMVAR.

Také jsem svezl pár fanoušků značky. Citroëňák přece jinému citroëňákovi neřekne ne, vždyť máme stejnou mutaci genu zalíbení. No a nakonec ještě s redakcí spřízněného Dana, kterýžto je milovníkem zase italských strojů a chtěl se podívat, jak až moc jiná auta v těchto dvou geograficky blízkých zemí vznikají. Naznal, že hodně, a já mu dal za pravdu.

Taky jsem měl možnost užít si ono již zmíněné svítivě červené Autobianchi A112 Abarth ročníku 1980. A to byla naprostá nádhera. Toto drobné vozítko mě dokonale učarovalo svým charakterem. Je to přesně ten hot hatch, které se už dnes nedělají. Na devadesátce jedete bezpečných 80 km/h, ale připadáte si jako Niki Lauda. Víc vám ale neřeknu, protože stodvanáctka už je domluvena na test.Když to dám všechno dohromady a připočítám sice krátkou, ale neméně zajímavou projížďku v Guliettě 1.4 T (takhle se dělají turbomotory, krásné svezení), vychází mi, že na daném srazu jsem se vyskytoval asi 20 minut i s cestou. Sice jsem tedy s vámi moc nepoklábosil, ale na druhou stranu jsem stihl zaznamenat alespoň pár postřehů.

Zaprvé mě zaujal samotný počet vás účastníků. Čekali jsme, že budete všichni na dovolených a budeme si tam povídat víceméně sami. Tak to ani náhodou. Přijelo vás tolik, že jsme se skoro nevešli na parkoviště. Super!

Druhou věcí bylo složení dorazivších aut, neboť to bylo ještě lepší! Posledně jsme, jak asi víte, trochu bojovali s drobnou unifikací objevujících se vozů. Tentokrát se nic podobného vážně nestalo. Asi vás zaujala možnost udělat si z K&K výlet, poněvadž takhle pestrý výběr jsem už dlouho neviděl. Více vám k němu řekne kolega David, on byl přítomen přece jen víc, ale pár kousků si dovolím okomentovat taky.

Zmínít musím nádherný Dodge Coronet páté generace ze šedesátých let v exkluzivním stavu. Tento krásný kousek mi opět připomněl, že staré ameriky prostě mají svůj neopakovatelný, dokonalý styl. Jaké to asi je takové auto řídit? Jezdí to tak skvěle, jak to vypadá, nebo je pravda co se říká, a sice že tato auta se umí pohybovat jen rovně? To bych si chtěl někdy vyzkoušet a něco o tom napsat wink, wink .

Pak mi padla do oka velmi pěkná bílá Mazda 323F s dynamickými polepy nejmenovaného producenta energetických nápojů. Tato konkrétní generace a karoserie třidvatrojky se mi vždycky moc líbila a u zmíněného kousku mě zaujalo, že vůbec nevypadá, že by se měl samou rzí zítra rozpadnout, jako dnes většina těchto aut. Na druhou stranu majitelka bílé japonky má v zásobě ještě jednu Mazdu, která by mě zajímala o trochu víc. Ona ví, kterou.

No a nakonec mého výčtu musím zmínit auto, jež když jsem uviděl, musel jsem se hodně ovládat, abych nezačal slintat — a stejně to nevyšlo. Byl jím můj dětský plakátový sen – Dodge Viper v původním provedení targa, krvavě červený. Tedy přesně ten, který jezdil v seriálu Zmije. Možná si ho z vás někdo pamatuje, já ho jako kluk sledoval každý den, pořád dokola, ještě ho mám doma někde na kazetě.

Vždy, když toto auto uvidím, tají se mi dech. A na Kafe&Kárách ho majitel zaparkoval přímo naproti mému citroënu. Já málem při couvání naboural. Je to nádherné, úžasné, velkolepé, a ještě nejméně deset různých adorujících adjektiv auto. Moc cením, že si ho někdo koupil. Škoda, že vlastník stihl odjet, než jsem dovozil zájemce o svezení v C6, moc rád bych se o tom autě dozvěděl všechno. Nebyla by, prosím, možná soukromá audience? :-) Já vím, jsem drzý jako opice. Ale vždyť je to Viper!

Super aut hodných komentáře tam bylo mnohonásobně víc, ale to bychom tu byli hodiny, kdybych je měl jmenovat všechny. Nicméně díky všem za účast a za parádní odpoledne v srdci Moravského krasu. Zdá se, že vás takové výletové K&K zajímají. Tudíž bychom to mohli zopakovat, zase třeba na jiném místě. Uvidíme. Teď už předávám slovo Davidovi, který má také nějaké postřehy a jistě vám vysvětlí i ten chaos v (jeho) nadpisu.

Davidovy Kafe a Káry … na motorce

Já vás to časem naučím, že k ježdění, i na kafe, stačí jen dvě kola. Zrovna jsem měl tou dobou na test půjčenou Apriliu Tuono 660 Factory, takže se nabízelo si udělat hezký výlet a ještě mít dobrý pocit, že jsem vám to tam přivezl ukázat. Na zakroucených silničkách Moravského krasu jsem se na ní pobavil skvěle. Celý test tu samožřejmě bude, ale neřeknu kdy.

Musím říct, že jsem byl taktéž potěšen hojnou účastí, jak už zmínil Jarda. Parkoviště se sice zaplnilo, ale dost jsme se roztahovali, pořád tam byly mezery. Ještě dobrých deset nebo i dvacet aut by se tam v pohodě vešlo. A to tu bylo předtím tolik nevěřících Tomášů (jednomu z nich děkujeme za fotky), co tvrdili, jak tam nebude plno, nikdo nepřijede, vybouchne to, atd.

Dokonce jsem byl překvapen i nebývalou ukázněností, jakou jste předvedli. Jindy vás akorát hejtujeme, tak bych rád poukázal i na to, že máme radost, když si nemusíme hrát na (ten otravný) hlas rozumu. Díky.Bohužel se nám tu ale rozmohl jiný nešvar. Zjistil jsme, že poměrně velká množina našich čtenářů… tak jako by nečte dostatečně pozorně. Coby psané méduim jsme trochu znervózněli. Já to teda taky moc nedělám, o to těžší to mám s tím psaním. Máme pochopení pro to, že jsme vás vytrhli z vašich zaběhlých zvyků, ale v pozvánce se skutečně psalo, že začínáme tentokrát až v 15:00, abyste měli dostatek času na cestu. Zdravím skupinku, která dorazila brzo, mému mávání cestou navzdory, když projížděli okolo mě.

Mnohem větší chaos, ale působil onen název parkoviště. Jeho název je Pražská, ale to čistě díky generátoru náhodných slov, jinak leží na ulici Mlýnská. To trefně podotkl Trinom v komentáři pod pozvánkou. Problém je, že v Blansku skutečně existuje i ulice Pražská, je jen o pár set metrů vedle, i na ní se nachází parkoviště, ale mnohem hnusnější a menší, prostě to jsme neměli na mysli. Po upozornění od několika účastníku jsem se tam jel pro jistotu podívat a skutečně jsem tam pár zbloudilých duší našel a nasměroval je ke správnému cíli.

Chaos do třetice, v pozvánce na FB kolonka “místo” odkazovala na to špatné parkoviště. To je na nás, jsme tým, nebudeme ukazovat prstem, kdo za to může ani že jeho jméno začíná na J a jeho auto na C (ups, že by? poz. Jarda). Opět se ale v pozvánce psalo, že máte jet okolo skateparku nebo zimního stadionu, které jsou jen u toho správného parkoviště. Takže závěrem moudro: Čtěte, ale nevěřte všemu, co čtete.

Parkoviště Pražská na ulici Mlýnská - Parkoviště Pražská na ulici Mlýnská

Z aut jsem si vypíchnu už jen pár. Jako první to bude tahle italská Miata, protože to bylo i moje první auto. To moje teda vypadalo trochu jinak (hůř), bylo stříbrné a měl jsem ho ve verzi “cabrio naruby”, kterému chybí podlaha místo střechy. I tak jsem s ním užil spoustu zábavy a první petrolheadské zážitky, jako jsou driftování nebo zához do škarpy. To nesouvisí, to byly dvě různé akce. Mockrát jsem si pohrával s myšlenkou na koupi cabria, hlavně proto, že jsou (nebo aspoň bývaly) ukrutně levné. Nejsem si zcela jistý, jestli to bude případ i tohoto zachovalejšího kousku, navíc pokud má ten šestnáctiventil plný radosti.Jasně, proti Viperu nemám křivého slova, je to úchvatná věc a taky to člověk často nepotká. Můj favorit je ale spíš v tomto koutě. Americká Miata se střechou je mi tak nějak bližší. Kód Z06 značí sedmilitr architektury LS pod kapotou, takže se oné zmije jen tak nezalekne. Jak víme z internetu, tak jedna věc na světě, která má větší výběr aftermarket dílů než Miata, je právě LS. Zde jsou jiné hlavy, ostřejší vačka a pár dalších drobností, takže výkon začíná šestkou a není to zrovna šedesát, jako u mého prvního Punta. Tady jsem byl naměkko už předtím, než jsem slyšel ten volnoběh. No snad se ještě někdy ukáže a domluvíme se na test nebo aspoň svezení. Případně domluví Jarda, C6 za C6 zní jako fér obchod. A co je tohle za auto?