Nová Dacia Spring: Už nechci být jen indicko-čínským hrcátkem!

Být levným elektrickým autem není nic lehkého. Musí být jednoduše udělané, aby nestálo moc peněz, avšak zároveň kvůli baterkám stejně úplně levné není. Své o tom ví Dacia Spring, která stále hraje roli nejlevnějšího oficiálně homologovaného elektromobilu na evropském trhu. Zrovna v těchto dnech však přichází ve zcela nové generaci, která se významně posunula.

Mohl bych vám o ní napsat jen prostou novinku, kde bychom si její nové pojetí suše prostudovali. Jenže já mám zrovna teď exuberantní náladu. Takže ne, nebude to jen ploché konstatování. Dacia se vám se svými novinkami pochlubí sama! A také vám vysvětlí, proč to udělala. Užijte si její povídání.

Ahoj! Jmenuji se Dacia Spring a znáte mě jako nejlevnější elektrické auto v Evropě. Určitě jsme se někdy potkali na cestách. Však víte, ten maličký, uzoučký kousíček tenoučkého plíšku na čtyřech gumových kolečkách. Ale za chvíli mě ani nepoznáte, protože já se hodně změnila. Musela jsem, jelikož mi přišlo, že mě spousta z vás vůbec nemá ráda.

Vždy, když jsem se někde objevila, to bylo pořád samé: „To není auto, to je jen takové hrcátko.“ Prý jsem byla malá, papundeklová, nedorostlá. Nemůžu za to, narodila jsem se v Indii jako Renault Kwid, aby tu lidé nemuseli jezdit ještě fórovějšími tuk tuky nebo na motorkách. A na elektrickou převýchovu mě rodina poslala do Číny. Nebylo to snadné.

Na druhou stranu chápu, oproti vašim elektromobilům jsem skutečně byla menší a jednodušší. I tady Jaromír, přes kterého k vám mluvím, po svém prvním nasednutí do mě prohlásil, že pokud jsou mu stará japonská auta menší tak o půl čísla, tak že já jsem mu menší aspoň o tři. Jiná jsem ale být nemohla, abych byla tak levná a prodávala se jen za necelého… půl milionu korun.

Hups… no… to mému příběhu asi moc nepomáhá, že? Ale nevadí, nevadí. To už je pryč. I já se vám chci líbit, takže od příštího roku už mě nebudete znát jen jako indicko-čínské hrcátko. Teď jsem mnohem lepší!

Narostla jsem! Do šířky třeba o celých 18 centimetrů. Osmnáct! Nyní už si nebudete myslet, že mě někdo jen odmontoval z kolotoče. Teď budu v jízdním pruhu zabírat úplně normální množství místa, třeba jako Peugeot 307. A vy už v mém interiéru nebudete hrát přetlačovanou.

Také jsem zkrásněla. Využila jsem, že mi moje renaultí rodina umožnila sdílet ocelovou kostru s mým hip, funky a cool bráškou Twingem, a jsem nyní mnohem hezčí. Pryč jsou mé zvláštní a i po přepudrování příliš jednoduché tvary. Teď mám jasně rozeznatelnou tvář, designové proužky na bočních sloupcích a mnohem evropštější poměr délky, šířky a výšky.

Vylepšila jsem i své provedení vnitřku. Jasně, pořád je prosté, protože jsem Dacia a vím, že funkčnost bez kudrlinek má svůj styl i své fanoušky. Ale rozhodla jsem se používat spoustu horizontálních linek, takže vypadám ještě širší, než jsem. A můj 10,1palcový dotykový displej nyní taky poměrově odpovídá zbytku kabiny.

Dobře, musím uznat, že ač už nejsem takovým hrcátkem, dálničního sprintera budete muset stále hledat jinde. Já ze sebe vydoluji 60 kW a 175 Nm, rozjedu se nejvíc na 130 km/h, ke stovce se vyškrábu za 12,1 vteřiny a má baterka o využitelné kapacitě 27,5 kWh mě pustí do nejdelší vzdálenosti 250 km.

Ale tato základní čísla zase zařídí, že mě stačí nabíjet jen na 50kW nabíječkách (víc neumím) a z 15 % na 80 % kapacity to i tak stihnu za 28 minut. A co víc, za 9 hodin mě dobijete úplně do plna doma. Z normální zásuvky, bez dalších investic. Jen se vyspíte a budu připravená. Mrk mrk.

Zapracovala jsem i na tom, kde vznikám. Vazba na Indii je pryč úplně. Ta Čína… no… dobře, pořád jsem tam zapsaná jako absolventka vývojové školy. Ale rodit se… to budu v Evropě! Konkrétně ve slovinském Novom Meste. Díky tomu se na mě nebudou vztahovat cla, a i jako mnohem větší a dospělejší auto zůstanu na podobné sumě, jako jsem stála dřív. Oficiálně mi to ještě nikdo neřekl, ale doma se šušká, že bych taky měla začínat pod půl milionem Kč.

Doufám, že takto se vám už líbit budu. Vážně jsem se já, rodina i čínští a francouzští učitelé snažili, abych byla víc než jen indicko-čínským hrcátkem. Aby se o mně konečně aspoň trochu dalo mluvit jako o autě. Tak doufám, že to vyjde. Už se na vás těším!

Ano, máte pravdu, vážně potřebuji dovolenou. Ale nová Dacia Spring se mi docela zamlouvá. I když ji samozřejmě stále limitují protichůdné snahy o to být levnou a zároveň elektrickou, takto od stolu se zdá, že je to významně méně než u předchozí generace. Snad to potvrdí i praxe. Co si o ní myslíte vy? Přijde vám lepší, nebo naopak ztratila něco ze své unikátnosti? Dejte vědět v diskuzi.