Mini Cooper S Cabrio: Posel dobré nálady

Za sedm let mého působení zde, na Autíčkáři, mi prošly rukama vozy téměř všech myslitelných značek. Slovíčko téměř je mířeno na jednu konkrétní automobilku, kterou je Mini. Ano, ač je to možná k nevíře, vzhledem k tomu, že jsme testovali snad každé Mini, které se dělá, na mě se za celých sedm let ani jednou nedostalo. Jistě si dovedete mou radost a nadšení, když se mi podařilo na naší šéfové vyžebrat konečně Mini, kterým se pořádně svezu. Vůbec mi nevadilo, že to bude verze bez střechy a ještě k tomu v pokročilejší fázi podzimu. Co myslíte, byl jsem s Mini spokojený a užil jsem si dostatečně celý testovací týden? To právě teď dozvíte.

Vzhledem k tomu, že se Mini objevilo na našich stránkách již nesčetněkrát, dovolím si tentokrát přeskočit popis stručné historie i pasáže o tom, jak autíčko vypadá. Od roku 2014 kdy se na trhu objevila tato třetí generace, se toho moc nezměnilo (byť proběhl facelift). Za sebe mohu jen říct, že je to asi dobře, ale mně se styl Mini vždycky líbil a měl jsem pro něj jistou slabost, takže je možné, že v tomto ohledu nejsem dostatečně objektivní a vy budete mít jiný názor, což je konec konců taky správně. Myslím však, že to autu sluší i takhle bez střechy, což nebývá snadný úkol, přetavit hatchback v kabriolet. Stahovací střecha je celkem unikátní počin svou konstrukcí a je chytře vymyšlená. Nejdříve se sroluje středová část, přičemž oblouky zůstávají na místě a vytvoří se tak jakési polokabrio. Teprve ve druhé fázi se poskládají dovnitř též oblouky a schová se komplet střecha. Vcelku chytré řešení, které je trochu podobné tomu, jak to před lety dělal VW Eos. Pokud bych měl vypíchnout jedno místo ke kritice, byl by to patrně interiér, na kterém je trochu poznat zub času. Zaprvé zpracování by mohlo být lepší. Za druhé bych si uměl představit i jiné rozložení vnitřku. Třeba takový hranatý displej infotainmentu ve středové kruhové výseči vyloženě drásá mé estetické cítění. Chápu, že celokruhový displej je složitější, ale sem by se takové řešení skvěle hodilo. No nic, třeba to vyřeší lépe nová generace.

Samotná jízda pak vzbuzuje převážně nadšení a pozitivní pocity, přesně jak se sluší a patří na automobil s logem Mini. Tato generace již poměrně nabobtnala, co se vnějších rozměrů i váhy (necelých 1400 kg u cabria) týče. Přesto však dokáže své posádce zprostředkovat velmi intenzivní jízdní zážitek, jako nikdo jiný. Mini boduje překvapivě tuhou karoserií, která nemá přílišné tendence ke kroucení, což má velmi pozitivní vliv na celkový jízdní dojem. Díky tomu ani nemusí být podvozek tak tuhý, jako se to občas i dekapitovaných variant stává. Tady je sice příjemně tuhý, ale tak nějak ideálně, chtělo by se říct správně, že to posádku uvnitř takřka neobtěžuje. Naopak jsem byl příjemně překvapený jeho poddajností, kdy si dokáže poradit s nástrahami českých cest až překvapivě dobře. Nikde moc nemlátí ani neodskakuje, prostě funguje. I přesto, že mu velká kola (a runflat pneu) trochu hází klacky pod nohy. Tohle se povedlo a mě nezbývá než dát palec nahoru. Mini jezdí i své třetí generaci stále skvěle a já musím říct, že jsem se už dlouho tak nepobavil za volantem nějakého auta, jako právě v týdnu stráveném s tímto britským prckem. Každá zatáčka je příležitost, jak si udělat radost a nemusíte jej ani drtit do maxima. Stačí pohodové tempo a můžete si užívat čitelnost i hravost tohoto prcka. Moc příjemné svezení.

Pod kapotou se v testované verzi nacházel ověřený dvoulitrový čtyřválec B48 z dílen BMW. Tento motor patří bezesporu mezi ty nejlepší motory své kategorie a zcela si zaslouží všechny vavříny. Má hezký projev, jde krásně za plynem, umí jezdit s rozumnou spotřebou (když chcete) i nabídnout velmi důstojnou dynamiku. V Cooperu S má nějakých 190 koní a až 300 Nm a musím říct, že mi taková porce síly v Mini naprosto stačí a vůbec jsem neměl pocit nedostatku výkonu. Stovku udělá za méně než 7 vteřin a zataví se v rozletu až u rychlosti 230 km/h. To jsou pěkné hodnoty. Trochu mu chybí výkonová špička, ale dohání to projevem ve středních otáčkách, kdy předvádí to nejlepší. Spojení se sedmistupňovou dvouspojkou je též velmi povedené. Potěší i příjemně hutný zvuk, který je však prostý pubertálního praskání, prskání a střelby do výfuku. Zde je zvukový projev rozumně decentní a vyvážený. Tahle motorizace mi prostě ke Cabriu sedí skvěle.

Verdikt

Asi jste pochopili, že se mi tohle auto líbilo. Za volantem Mini a se střechou dole jsem si celý týden vážně užil. Je to skvělé auto, které vám zvedne náladu pokaždé, když otevřete dveře.  A nejenom vám. I ostatní účastníci provozu, včetně chodců a cyklistů se na vás tak příjemně usmívají, pouští vás víc v křižovatkách a podobně. Mini prostě roznáší dobrou náladu na silnicích a to je něco, čeho není v našich končinách nikdy dost.

Technické údaje 

Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1998 cm3
Nejvyšší výkon: 131 kW (180 k) při 5000 ot./min
Nejvyšší točivý moment: 320 Nm při 1350 - 4200 ot./min
Pohotovostní hmotnost: 1325 kg 
Maximální rychlost:  230 km/h
Zrychlení 0-100km/h:  6,9 s 
Spotřeba výrobce kombinovaná: 6,4 l/100 km
Spotřeba v testu: 9,1 l/100 km 
Základní cena s testovaným motorem: 913 900 Kč (Mini Cooper S Cabrio)
Cena testovaného kusu: 1 223 612 Kč