Michael Schumacher: Kontroverze, talent, legenda | Díl 1.

Co dělá ze závodníka legendu? Jasně, musí být rychlý, ale samotné tituly mistra světa ani rekordy v počtu vítězných závodů samy o sobě nestačí. Legendu dělá příběh, jeho odhodlání, nasazení. Legenda zkrátka musí být osobnost se vším všudy – někdy trochu záporák, jindy jasný klaďas, ale nikdy zapomenutelná tvář v davu. A právě takový je příběh Michaela Schumachera.

Michael Schumacher se narodil třetího ledna 1969 ve městě Hürth nedaleko Kolína nad Rýnem. Už ve čtyřech letech mu otec upravil šlapací motokáru přidáním malého motoru. Motor z mopedu dokázal motokáru rozhýbat na pěkných 45 kilometrů v hodině. Tehdy asi ještě nikdo netušil, že tady začíná možná nejpozoruhodnější kariéra závodníka, který k motorsportu přivedl miliony fanoušků a inspiroval nespočet závodníků.

Otec Rolf Schumacher byl pro začínajícího jezdce velkou podporou. Michael a později i jeho mladší bratr Ralf tak měli od začátku vše, co pro svou vášeň potřebovali. Nebylo to vždy snadné, Schumacherovi nepatřili mezi zámožné rodiny. Otec byl vyučený kamnář a zedník, matka pracovala v bistru u místní motokárové trati. A tam někde to patrně všechno začalo.

Schumacher projevoval talent prakticky okamžitě. Už v šesti letech vyhrál klubový šampionát motokár. To byl okamžik, kdy si ho začala všímat místní komunita nadšenců do motorsportu, získal první sponzory a vlastně tady už začíná jeho závodní kariéra. Závodní licenci pro motokáry lze v Německu získat od čtrnácti let, mladý Michael proto odjel do Lucemburska, kde bylo možné licenci získat už ve dvanácti letech. 

V motokárách se Michaelovi dařilo, v letech 1986 a 1987 získal tituly mistra Německa a následně i mistra Evropy. Tehdy už věděl, že motorsport je to, co opravdu chce. Motorsport je ale finančně náročná vášeň a Schumacher byl začínajícím mechanikem u místního prodejce BMW, o své místo mezi piloty juniorských formulí se musel pořádně poprat. A tady nastupuje Michael Schumacher takový, jakého ho dnes zná celý motoristický svět – zapálený, neúnavný a cílevědomý. 

V roce 1988 nastupuje do šampionátu Formule König a vítězstvím devíti z deseti závodů ji zcela ovládne. Zároveň ale závodí, kde se dá včetně německého i evropského šampionátu Formule Ford 1600. A vyplácí se to, když si jej na konci sezóny vybírá Willi Weber pro svůj tým Formule 3. A formule 3, to jsou otevřené dveře k tomu opravdovému závodění.

Právě v roce 1988 získává svůj první titul mistra světa formule 1 brazilská legenda Ayrton Senna. Pro Schumachera je právě Senna velkou inspirací a jeho osobním hrdinou. A tak není náhodou, že oba jezdci mají velmi podobnou životní filozofii i přístup k závodění jako takovému. Ale o tom ještě bude řeč. 

Schumacherova kariéra je nastartovaná a jeho hvězda právě vychází. Závodí a závodí neustále. V roce 1989 končí ve formuli 3 na druhém místě, o rok později už si dojede pro titul mistra Německa, zároveň ale zkouší i další šampionáty. Účastní se závodů DTM, slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans, závodí ve skupině C. 

Když se má závodník stát legendou, potřebuje nejen dobré auto a talent, potřebuje také svého rivala. Colin McRae měl Tommiho Mäkinena, Niki Lauda zase Jamese Hunta. Už v roce 1990 se Michael na trati potkává s tím svým a hned je z toho první pořádná kontroverze. Jedním z favoritů závodů formule 3 je i začínající Mika Häkkinen. Tento věčně precizní, chladný a soustředěný Fin je dokonalým protikladem Schumachera, který zkrátka žije pro vítězství celou svou osobností. 

Při Velké ceně Macaa šampionátu formule 3 tak dochází k prvnímu většímu střetu těchto dvou rivalů. A to doslova. Po první jízdě byl Häkkinen ve vedení a to si se svou chladnou hlavou opatrně hlídal. Ve druhé jízdě měl na vrch Schumacher, ale jeho náskok nebyl dostatečný a Häkkinen se na něj rychle dotahoval. A potom se to stalo. Oba závodníci se řítili po rovince a Häkkinen se chystal předjíždět, když mu pomalejší Schumacherův monopost náhle vjel do dráhy a došlo ke střetu. Schumacher závod dokončil bez zadního křídla, Häkkinenův stroj však zůstal nepojízdný a Fin musel ze závodu odstoupit.

Kontroverzní nehody k Schumacherově kariéře patří stejně, jako jeho nepopiratelný talent a nenapodobitelný cit pro chování auta. Nechápejte to ale špatně, Michael Schumacher vždy byl čestný a dobrosrdečný muž, motorsport je ale zkrátka vášeň a vášeň je … no vášnivá. V zápalu boje tak Michael někdy neudržel nervy na uzdě. To se mu ostatně přihodilo hned následující rok při kvalifikaci a závod na německém Nürburgringu. V kvalifikačním kole tu Schumacher narazil na pomalejšího jezdce Dereka Warwicka na Jaguaru a toto setkání jej stálo cenné vteřiny. Rozzuřený Schumacher svůj Sauber strhl do Warwickova Jaguaru a nebýt zásahu mechaniků, skončilo by to pěknou rvačkou v boxech.

Ale to jsou zkrátka závody, nestačí jen talent. Pokud máte skutečně uspět, musí pro vás motorsport být vším, musíte mít tu pravou vášeň a také trochu toho závodnického štěstí. A přesně to štěstí pro Schumachera přišlo. Po nešťastném incidentu s londýnským taxikářem dostal jezdec týmu Jordan Bertrand Gachot osmnáct měsíců vězení. Co to znamenalo pro Schumachera? Volné místo ve formuli 1. To je přesně ta šance, která přijde jednou za život. A Schumacher si ji nehodlal nechat vzít. 

Do prvního závodu ve formuli 1 (Velká cena Belgie) se Schumacher kvalifikoval na sedmém místě. To byl fantastický výkon, jeho vůz patřil v rámci startovního pole spíše k průměru a na této trati startoval vůbec poprvé. Aby si zapamatoval každou zatáčku, projížděl si před závody okruh na svém skládacím kole – alespoň tak praví legenda. A právě tady nastal ten okamžik, kdy se z nadějného mladého talentu stává hvězda.

Následující sezónu už Schumacher nastupuje za tým Benetton-Ford. Jeho přestup sem není úplně hladký, Jordan dokonce vyhrožuje Schumacherovi soudním zákazem. K tomu ale nikdy nedojde a Michael tak začne závodit za tým Benetton-Ford. Už svou první kompletní sezónu v roce 1992 končí Schumacher třetí v absolutním pořadí. To vůbec není zlé na začátečníka ve formuli 1 s autem od výrobce triček, jak sám vtipně poznamenal. A měl pravdu, to vážně nebylo zlé, od vedoucího jezdce jej dělilo pouhých šest bodů. A to tím vedoucím jezdcem nebyl nikdo jiný, než Ayrton Senna, ten Senna, jehož plakáty stále ještě zdobily stěny Schumacherova bytu.

Ročník 1993 se nesl v podobném duchu, monopost Benetton-Ford rozhodně nepatřil mezi nejsilnější, některé inovace jako kontrolu prokluzu či aktivní zavěšení implementoval tým do svých vozů mezi posledními. Přesto si Schumacher dojel pro čtvrté místo a teď už nebylo pochyb, že se tu děje něco mimořádného. A potom přišla sezóna 1994. 

Rok 1994 znamenal pro Schumachera první titul mistra světa formule 1. Obrovský úspěch, přesto je to právě rok 1994, který by Schumacher raději přeskočil. Při Velké ceně San Marina se držel na druhém místě za Ayrtonem Sennou, když brazilský jezdec ztratil vládu nad strojem. Schumacher tak byl přímým svědkem tragické nehody muže, ke kterému vzhlížel snad nejvíce. 

Velká cena San Marina přinesla také vyšetřování Benettonu pro podezření z používání zakázaného systému pro usnadnění startu. Tým se hájil, že zařízení využívá modifikovaného setrvačníku a není nijak řízeno počítačem a tedy neodporuje pravidlům, odmítal však vydat technické specifikace, spor se však táhl dlouhé týdny. 

Ve britské Velké ceně dostal Schumacher penalizaci za předjíždění v zaváděcím kole a když následně ignoroval černou vlajku, byl diskvalifikován se zákazem na další dva závody. FIA vyšetřovala také nepovolený aerodynamický prvek na spodní části Benettonu, zkrátka jeden malér za druhým. V té době chvíli uvažoval Michael o konci kariéry. Na konci sezóny bylo bodové konto vyrovnané, Schumacher vedl před Damonem Hillem o pouhý jeden bod. 

A potom přišla Velká cena Austrálie, jeden z nejkontroverznějších momentů Schumacherovy kariéry. Němec si udržoval pozici před Hillem, po jezdecké chybě však vyjel z trati a ztratil cenné vteřiny a pravděpodobně si i poškodil vůz. V tu chvíli jej soupeř dohnal a připravoval svůj rozjetý Williams na předjížděcí manévr. Schumacherovi chyběla rychlost, snažil se chytit ideální stopy a vrátit se do závodu, Hill byl však rychlejší a v ostré vracečce Schumachera předjížděl vnitřní stopou. A tady se to stalo. Schumacher ve stále pomalém Benettonu výrazně utáhl zatáčku a nenechal soupeři prakticky žádné místo. 

Po kolizi byl Schumacherův vůz nepojízdný, Hill měl potíže s levým předním kolem, se kterými ještě dokázal dojet ke svým mechanikům. Poškozené zavěšení ale vylučovalo rychlou opravu a tak nakonec byl nucen i on ze závodu odstoupit. A protože měl Schumacher náskok onoho jednoho bodu, stal se tak mistrem světa. 

Byla to nehoda v zápalu boje, neudržel německý šampion nervy na uzdě nebo šlo dokonce o chladný kalkul, při kterém Schumacher vyřadil soupeře ze hry a mohl slavit titul? O tom se asi už navždy povedou spory. Michael Schumacher se však stal mistrem světa formule 1, vyšplhal se tak na pomyslný Mount Everest motorsportu. Jeho hvězda právě vyšla.

Vítezství s autem od výrobce triček však byl teprve začátek. Kariéra Michaela Schumachera pokračovala dál, čekaly jej další neuvěřitelné výkony, další průšvihy i velká překvapení, když mu nejslavnější tým formule 1, legendární Ferrari, připravil snad nejhorší závodní auto ve své historii. Ale o tom si povíme zase příště.