Mazda 6e: Elektrizující elegance

Kdykoli se objeví nová designová studie od japonské Mazdy, automobilový svět zajásá. Současný designový jazyk Mazdy je zkrátka fantastický. Ta auta jsou ladná, elegantní, dynamická a přitom jako kdyby byla odlitá z jednoho jediného kusu. Jakmile se k tomu přidá výrazný rudý lak, který se v posledních letech stal pro Mazdy typický, nemůže být pochyb, že po stránce designu tu před sebou máme asi nejzdařilejší auta na současném trhu.

Když proto před časem spatřily světlo světa návrhy chystané nové Mazdy 6, bylo mé nadšení opravdu velké. Zatímco jinde kategorie sedanů či liftbacků střední třídy mizí a ustupuje v katalozích žádanějším SUV, Mazda svou „šestku“ drží dál. A to je skvělá zpráva – velké, nízké a řádně rozkročené auto dává oněm „mazdím“ tvarům teprve tu pravou sílu. Mazda 6 navíc vždy platila za etalon jízdních vlastností pro nadšeného řidiče, máme tu tak novou generaci prakticky ideálního auta pro nás autíčkáře.

Jenže ono to není tak úplně jednoduché. Asi už jste v nadpisu zaznamenali, že tohle není jen Mazda 6 – tohle je model 6e. A kdo si umí dát dvě a dvě dohromady, tomu je jasné, co dnes takové písmenko „e“ znamená. Máme tu před sebou elektromobil. Tohle auto již nedostanete s žádnou z mazdích podivuhodných kreací na téma spalovací motor – žádný wankel, žádný Skyactiv X, nic z toho. Jenže ani to není největší kontroverzí auta, které tu dnes stojí před námi.

Tak si to pojďme odbýt hned v úvodu, ať to máme za sebou. Tahle překrásná ladná Mazda totiž vlastně vůbec není Mazda. Tak, a je to venku. To, co tu vidíte, se narodilo jako Deepal L07 koncernu Changan Automobile. Ano, tohle je ve skutečnosti čínské auto. Mazda s vývojem na poli elektromobility teprve začíná, a tak se pro novou Mazdu 6e rozhodla spolupracovat se zkušeným výrobcem. Ostatně Čína je dnes největším výrobcem elektromobilů na světě, tedy nejedná se určitě o nelogický krok.

Na druhou stranu tak vyvstávají nové otázky. Zapadne vůbec novinka mezi ostatní řidičsky atraktivní modely značky? A dokáže Mazda 6e dostát očekáváním stran zpracování a kvality, která jsme zvyklí klást na japonské automobilky? Tohle všechno jsme se rozhodli dnes zjistit za volantem této rudé krasavice. Rudé jakože červené – nemyslím tím… no však chápete.

První dojem je veskrze pozitivní, design se vyloženě povedl. Tohle auto prostě je Mazda. Typická maska v přídi dostala tentokrát i dnes tak módní prosvícení a musím říci, že se mi to tady líbí. Nepůsobí to vůbec pouťově, naopak – celé to tak nějak sedne dohromady. Na masku navazují dokonale tenoučké přední světlomety. Ty působí spíše jako z nějaké designové studie a je těžko uvěřit, že by se do tak tenkého pásku vešel skutečně celý světlomet potkávacích i dálkových světel. A opravdu, nevešel – hlavní lampy jsou ukryty o kousek níž v černém segmentu nárazníku, ty úzké pásky jsou tu jen pro denní svícení. Efekt je ale dokonalý.

Povedená je i celková silueta vozu. Tady se výrobce musel poprat s nevýhodou elektromobilu, totiž vysokou podlahou, která do sebe musí pojmout baterii. U SUV si toho člověk ani nevšimne, ale v takovém dynamicky tvarovaném sedanu (resp. liftbacku) už to hraje nemalou roli. Ale podařilo se – auto ani přes o maličko vyšší karoserii nepůsobí nijak odule či neforemně. Dlouhá nízká kapota i elegantní linie střechy jsou perfektní.

Ani druhý dojem není vůbec špatný. Při bližším zkoumání Mazda 6e odhaluje jeden povedený detail za druhým. O efektní decentně prosvětlené masce jsme již mluvili, máme tu ale i bezrámové dveře a záď dokonce zdobí elektricky výsuvný spoiler. Ten je mimochodem integrován vážně skvěle, takže ve složeném stavu nemá nikdo šanci poznat, že tam vůbec je. Korunu celkovému dojmu potom přidává lak Soul Red Crystal. Po stránce vzhledu tu tak máme další Mazdu, za kterou se na parkovišti pokaždé ohlédnete.

Jako správný moderní cool elektromobil musí mít i Mazda 6e efektně zapuštěné kliky. Ty spolupracují se systémem keyless a při přiblížení se k autu automaticky vystoupí z hladkých boků vozu. Většinou. Občas se ale stane, že se trochu zapomenou – naštěstí ale tady nejsem odkázaný na vůli elektromotorků. Zatlačením na přední část madla kliku dostanu ven mechanicky tak jako tak. Tohle by mělo být u těchto skrytých klik povinné.

A jak to vypadá uvnitř? Také skvěle! Testovaný kus dostal provedení s hnědou kůží Nappa (k dispozici jsou ještě bílá a černá umělá kůže), která kabinu ještě dál pozvedá. Není to však jen o barevném provedení – kabina Mazdy 6e je krásné místo k životu v každém případě. Středu palubní desky dominuje velký displej radiomapy, který sdružuje prakticky vše, takže ostatních ovladačů a tlačítek je tu naprosté minimum. Jinak jsou tu jen čisté jednoduché linie, kůže a alcantara. Před řidičem je potom druhý displej se základními jízdními informacemi.

Kvůli už zmíněné konstrukční komplikaci stran baterie je tu posez o něco málo vyšší, než jsme byli z Mazd zvyklí, pořád ale cítím, že sedím v osobáku a ne v nějaké SUV obludě. A to mám rád. Sedadla jsou úžasně pohodlná a je tu i spousta komfortní výbavy. Křesla jsou vyhřívaná i odvětrávaná, mám tu příjemný head-up displej, slušnou audioaparaturu Sony, panoramatické střešní okno, decentní ambientní osvětlení… Tady si vážně nemám na co stěžovat, z kabiny Mazdy se mi nechce ven.

První menší rozčarování mi přinesla samotná radiomapa. Jasně, že se všechno včetně nastavení vnějších zpětných zrcátek řeší přes displej, na to už si postupně tak nějak zvykám – tady mohu přes obrazovku dokonce ovládat všechna čtyři okna (naštěstí tu zůstaly i fyzické ovladače). V radiomapě ale nemám pocit úplně přehledného ovládání. Některé ikony jsou rozmístěny naprosto nelogicky, i základní funkce jako vyhřívání volantu musím hledat v hlubinách menu.

Jak se ale ukazuje, není to chyba vozu, nýbrž neznalého uživatele. Onen velký středový displej je totiž téměř nekonečným způsobem konfigurovatelný. Sám si mohu určit, které ikony chci přidat na spodní lištu, do hlavního menu či do vyjíždějícího panelu rychlé volby. A to je vlastně perfektní řešení. Prostě si tu vyskládám funkce, které já tu chci mít. A na léto třeba vyhodím z prominentního místa vyhřívání sedaček a nahradím jej jejich odvětráváním. Ideál.

Ne vše ale lze svobodně rozhazovat do ikon rychlého přístupu – například vypnutí otravných asistentů je tu v hloubi menu a jiná cesta k němu není. To je ale pro asijská auta typické. Před časem jsem na toto téma vedl debatu s vývojářem z jiné japonské automobilky a on vůbec nechápal mou stížnost, jeho hlava nebyla s to pobrat, že jako Evropané důsledně vyžadujeme v každém autě povinně asistenty, které ale zároveň všichni chceme ihned po nasednutí do vozu vypínat. Holt jiný kraj, jiný mrav.

V kontrastu s centrálním displejem je tu přístrojový štít. Je hezký, přehledný a obsáhlý, o tom žádná, ale veškerá jeho konfigurovatelnost spočívá v malé oblasti, kde můžu grafiku toku energie vyměnit za ukazatel okamžité či dlouhodobé spotřeby. A to je všechno, jinak tu nenastavím nic. Na druhou stranu – co bych tu chtěl nastavovat, zobrazení je hezké a přehledné.

Mám tu ale první výtku, která má souvislost s původem Mazdy 6e, a tato směřuje ke klimatizaci. Už u několika modelů z Číny jsem pozoroval, že systémy klimatizace tak trochu ignorují situaci v kabině a vytrvale chladí, i kdyby venku zuřila ledová vánice. A ani tato Mazda není výjimkou. Až nastavením teploty na 28 °C se mi po ránu podařilo přimět systém k vytápění prochladnutého interiéru.

Ještě než se vydáme na projížďku, měl bych zmínit praktickou stránku věci. Tady totiž Mazda 6e přináší samé dobré zprávy. V kabině je místa víc než dost pro všechny cestující. Objemný je i zavazadlový prostor, Mazda navíc přidala i druhý zavazadelník vpředu. I ten má solidní objem, navíc však obsahuje praktickou přepravku – celý přední „frunk“ si tak vlastně můžete vzít s sebou domů. Chytrý nápad.

Ale teď už pojďme konečně jezdit. Mazda 6e je k dispozici ve dvou provedeních, která se liší výkonem i baterií. My tu máme silnější verzi 190 kW, což v podání Mazdy paradoxně znamená menší baterii – přesto tohle je ta verze, kterou chcete. Vysvětlím, proč. Co se výkonu týče, tady je rozdíl minimální, slabší provedení disponuje jen o málo menší silou 180 kW. Větší rozdíl je v kapacitě baterie – tady má slabší verze k dispozici celých 80 kWh, „naše“ silnější jen 68,8 kWh.

Jenže ona menší baterie je postavena na LiFePO₄ technologii, nevadí jí tedy nabíjení na 100 %, má mnohem plynulejší nabíjecí křivku a v případě Mazdy 6e navíc dostanete i výrazně rychlejší DC nabíjení (165 kW oproti 90 kW u větší Li-ion baterie). To v mých očích naprosto kompenzuje menší dojezd silnějšího provedení (479 km vs. 552 km dle WLTP). Výkonnější provedení je navíc paradoxně i levnější, byť rozdíl 35 000 korun není zásadní.

Vyrážíme tedy. Mazda 6e nemá žádné startovací tlačítko – prostě nasednu, páčkou pod volantem zařadím D jako dopředu a můžu jet. Je tu cítit inspirace americkou Teslou, ostatně i tempomat se tu aktivuje stejnou páčkou, ale k tomu se ještě dostaneme. Ona absence jakéhokoliv startovacího tlačítka mě u elektromobilů baví – vždyť je to jasné, nasednu a jedu. V případě Mazdy 6e se mi ale v průběhu testu dvakrát stalo, že se auto po mém odchodu nevypnulo a zůstalo na ulici stát „nastartované“ a rozsvícené. Když o tomto problému člověk ví, o nic nejde – postačí koutkem oka ověřit, že Mazda provede svůj světelný taneček a zhasne. A pokud ne, nezbývá než prostě zamknout auto tlačítkem na klíčku a Mazda se ihned vypne. Neznalý uživatel ale takto může přijít o slušnou část baterie.

Máme tedy zařazeno D a vyrážíme. Auto je pochopitelně dokonale tiché, ani bezrámová konstrukce dveří se neprojevuje žádným svistem. Zajímavý je ale jízdní projev elektromotoru. Mazda 6e i přes nemalý výkon nenabídne onen pro elektromobily typický kopanec do zad, a to ani na plný plyn. Síly má dost, o to netřeba mít obavy – její přenos na zadní kola je však až nečekaně plynulý a Mazda se tak z křižovatky odlepí spíše jako nějaký skutečně silný osmiválec než jako EV. A to je vlastně příznivá zpráva. Ten elektrický katapult je sice efektní a návykový, v reálném provozu ale nakonec víc ocením právě jemnější podání síly v Mazdě.

A síly je tu naprostý dostatek. Auto neúnavně zrychluje, okolo 90 km/h se vzadu vysouvá elektrický spoiler a sprint ukončuje až zásah omezovače při rychlosti 175 km/h. Už na prvních kilometrech ale přichází další velké překvapení. Vzhledem k původu vozu se to vlastně dalo tak trochu čekat – tahle Mazda nemá tak úplně „mazdí“ jízdní vlastnosti. Podvozek 6e je laděný více na komfortní notu. Navíc je přední odpružení citelně tužší než to na nápravě zadní, která doslova pluje na obláčku.

Výsledkem toho mixu je stabilní a komfortní auto. A to nezní vůbec špatně – jen od Mazdy jsem očekával trochu té radosti z řízení, nějakou zábavu za volantem. Kor když tu máme nízkou výkonnou Mazdu s pohonem zadních kol. Jenže nic takového se nekoná. Na zakroucené okresce se Mazda 6e tak nějak rozvlní, řízení nedává příliš zpětné vazby ani citu, zkrátka tohle žádný sporťák nebude. Jenže ono to nemusí být nutně špatně. Řidič má i tak Mazdu stále plně pod kontrolou – ona měkčí záď nakonec nemá problém dát rošťácky najevo, že tohle je zadokolka, jen je to něco úplně jiného, než jsem od nové Mazdy 6 čekal.

V čem Mazda exceluje, je komfort. Zpomalovací prahy žehlí tohle auto jako staré dobré Citroëny, ani středočeské okresky odpružení elektrické „šestky“ nenachytají nepřipravené. Zároveň se konstruktérům podařilo vyladit efektivitu celého vozu – testovaný kus ukazoval na konci týdne průměrnou spotřebu 17,6 kWh/100 km, a to navzdory častému využívání dálnic. Mimo dálnice není problém držet spotřebu i pod hranicí 14 kWh/100 km. To je vzhledem k velikosti auta výborná hodnota. Dojezd tak díky tomu i v chladném počasí neklesá pod 300 kilometrů a Mazda se tak hodí i pro nějaké ty delší výlety.

Ostatně celkovou koncepcí je Mazda 6e perfektní cruiser. O to více mě nepotěšily dvě zdánlivé drobnosti. Tou první je absence světlometů s technologií LED-matrix. Já vím, je to už trochu rozmazlenost, ale když taková světla dokáže nabídnout i Opel Corsa, v relativně velkém sedanu by prostě být měla. A druhý stesk patří jízdním asistentům. Ty tu jsou včetně aktivního udržování v pruhu – co je to ale platné, když prostě nefungují správně.

Adaptivní tempomat testovaného auta se neustále pral s rychlostí. Může to samozřejmě být věcí jen konkrétního kusu, ale i na zcela volném úseku bez okolního provozu rychlost oscilovala mezi nastavenou hodnotou a rychlostí až o patnácti kilometrů za hodinu nižší, čas od času auto navíc z ničeho nic bez zjevné příčiny začalo aktivně brzdit. První z jevů se negativně podepisuje na komfortu cestování, ten druhý už je potom vyloženě rizikový. Poté, co Mazda celkem nevybíravě vybrzdila při předjíždění kamionu vyděšeného řidiče ve voze za mnou, jsem systém vypnul a už se k němu nevracel.

Snad se jednalo jen o nějakou vadu testovaného kusu, a pokud ne, třeba se podaří systém ještě vyladit, protože jinak je cestování Mazdou 6e jen a jen radost. A to jsou dobré zprávy, protože i cena lehce přesahující milion korun je v rámci současného trhu vlastně více než příznivá. Jak už je u Mazdy navíc zvykem, prakticky všechno už je v ceně. K dispozici jsou dvě úrovně výbavy lišící se jen v drobnostech, příplatkové položky už potom prakticky neexistují.

Verdikt

K Mazdě 6e jsem od prvního momentu přistupoval se směsicí očekávání i obav. Na jednu stranu je tu krásná elegantní velká zadokolka od Mazdy, druhou stranou mince je elektromobil s čínským rodokmenem. A ona týdenní zkušenost vlastně tohle všechno potvrdila. Ačkoli se očividně jedná o ten povedenější kousek z čínské produkce, stále tu jsou oblasti jako asistenční systémy nebo třeba klimatizace, kde je co zlepšovat. Navíc tu jasně vede komfort nad nějakým řidičským nadšením.

Zároveň tu ale máme opravdu dobrý elektromobil, což je přesně to, co Mazda potřebovala. Za dobrou cenu tu dostaneme auto s perfektní efektivitou provozu, bezproblémovou LiFePO₄ baterií, solidním výkonem a dobrou výbavou. Mazda je krásná, praktická, dobře sestavená a příjemná na ovládání. To vše mě naplňuje nadějí, že Mazdy 6e budeme na našich cestách potkávat stále častěji – a to je skvělá zpráva. Když už nic jiného, tak na Mazdu 6e se kouká vážně hezky.

Technické údaje

Pohon: elektromotor, pohon zaních kol
Výkon: 190 kW (258 koní) 
Točivý moment: 320 Nm 
Baterie: 68,8 kWh, LiFePO4
Pohotovostní hmotnost: 1962 kg 
Maximální rychlost: 175 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 7,6 s 
Kombinovaná spotřeba (WLTP): 16,6 kWh/100 km
Spotřeba v testu: 17,6 kWh/100 km
Cena (Mazda 6e 190 kW Takumi Plus): 1 118 900 Kč