Marcello Gandini: Sochař automobilů

Když se v roce 1999 v americkém Las Vegas rozhodovalo, kdo bude vyhlášen designérem století, byl Marcello Gandini mezi nominovanými. Ale nevyhrál. Cenu si odnesl Giorgetto Giugiaro. Ne, že by si tato legenda automobilového designu a zakladatel studia Italdesign takové uznání nezasloužil, on sám má dokonce nemalý podíl na Gandiniho práci, jenže dnes se tu o něm bavit nechci. Dnes je hlavním hrdinou Marcello Gandini.

Narodil se koncem třicátých let v Turíně a jeho láska k automobilům je tedy vlastně přirozená. Pochází z uměleckých kruhů a propojením světů umění a automobilismu se dostává k automobilovému designu, kterému zcela propadl. Jako mladý začínající designér tak v šedesátých letech přišel do studia Bertone žádat o práci. Zdejší šéfdesignér Giorgetto Giugiaro si se zájmem prohlédl jeho práci, hledal v díle mladého muže náznaky talentu a … a nenašel je. Gandiniho nepřijal. 

Mladý designér je však paličatý a odhodlaný. A potom do hry vstoupí osud. Giorgetto Giugiaro odchází od Bertoneho a hned druhý den stojí v kanceláři u Nuccio Bertoneho Gandini znovu a opět žádá o práci. Tentokrát ji už dostane. A hned dostává první úkol – dokončit rozdělanou práci, kterou tu po sobě zanechal Giugiaro, když odcházel ke konkurenčnímu studiu Ghia. Tou rozdělanou prací byl vůbec první supersport světa, Lamborghini Miura. Gandini vůz dokončí a ten tak bude už navždy jeho dítětem.

Jakmile se Miura představila světu, Gandiniho jméno přestalo být neznámé, už nebyl jen jedním z mnoha. Teď by se mohlo zdát, že Gandiniho úspěch nebyl tak úplně zasloužený, že jen dokončil dílo slavného designéra. Že dostal úspěch zadarmo. Jenže to by muselo všechno Miurou i skončit. A to se nestalo. Gandini nejen pokračoval v práci, ale objevil nové principy, nové postupy a vytvořil si v automobilovém designu naprosto jedinečný rukopis.

Po dokončení Miury dostal Gandini u Bertoneho volnou ruku a začal tvořit. Miura byla překrásný automobil, ale Gandini byl přesvědčený, že supersport si zaslouží víc. Supersport podle Gandiniho nemá být jen jiný, má být naprosto revoluční. A tak začaly vznikat další koncepty. Přišla Lancia Stratos Zero, Alfa Romeo Carabo a především Lamborghini Countach. Klínovité přísně hranaté tvary působily jako zjevení. Od této chvíle je Gandiniho jméno spojeno se značkou Lamborghini jako žádné jiné. Countach totiž bez větších změn designu šla přímo do výroby. Vlastně i vzhůru vyklápěné dveře, tolik typické pro Lamborghini, jsou Gandiniho vynález (byť je vymyslel pro Alfu Romeo).

Tady se také poprvé objevuje prvek, který je specifický pro Gandiniho design – zvláštně zkosený blatník nad zadním kolem. Neobjevuje se zdaleka na každém jeho díle, najdeme ho ale na nejednom Lamborghini, Maserati a i na některých Citroënech. 

Kromě Counach se mezi jeho díla zařadily vozy jako Lamborghini Diablo, Maserati Shamal, DeTomaso Pantera či maličký Fiat X1/9. Design Marcella Gandiniho však nejsou jen sportovní vozy a bláznivé koncepty. Gandini má na svědomí i tvář docela obyčejných automobilů. Tedy až na to, že z nich zpravidla dokázal udělat vozy neobyčejné. Málokteré jeho dílo nevystupuje z řady.

Tak třeba Volvo Tundra. Gandini zde vytvořil design, který neměl s dosavadní představou o vzhledu Volva absolutně nic společného. Hranatý vůz dostal aerodynamické tvary a dokonce výklopné přední světlomety. Není divu, že konzervativní automobilka tento vůz do svého výrobního programu nezařadila. Přesto koncept Volvo Tundra nevyšel naprázdno. Odvážné hranaté tvary zaujaly Citroën a tak vznikl model BX. A nakonec i Volvo vzalo po čase na Tundru na milost a u odvážného hatchbacku 480 umístilo masku chladiče s typickou diagonální linkou netradičně pod nárazník – kdepak se tento nápad asi vzal?

Gandiniho avantgardní řešení se však vždy pojí s funkčností. Možná právě proto dostaly zelenou i projekty často opravdu výrazně vystupující z řady. A to i třeba na poli nákladních aut. Pokud se zamyslíte, jaký velký nákladní automobil by mohl být dílem Gandiniho, odpověď by měla být jednoznačná. Extravagantní hranatá kabina položená na podvozku jako dřevěná dětská kostka – návrh naprosto jedinečný a přitom úžasně funkční díky dokonale rovné podlaze v kabině řidiče. Samozřejmě, Renault Magnum, i to je dílo odvážného Itala.

Představa, že Gandini navrhoval jen výrazně extravagantní stroje by však byla chybná. Mnohé z jeho návrhů se nesnaží o revoluci, nechtějí šokovat. A tak možná ani nevíte, že ve skicáku tohoto designéra začaly svůj život i auta jako Renault 5 či BMW řady 5 generace E12. Každý jeho projekt je jedinečný, jasně definovaný a nezávislý na ostatních.

Marcello Gandini navrhl i několik budov včetně interiérů, nicméně jeho vášní vždy byly pohybující se stroje. Přestože už od mládí miloval auta, je paradoxem, že rychlá jízda mu k srdci nikdy nepřirostla. V jednom rozhovoru se dokonce nechal slyšet, že žádné z úžasných Lamborghini, které na svém boku nesou plaketku s jeho podpisem, vlastně nikdy neřídil. 

Marcello Gandini oslaví letos 82. narozeniny.