načítám data...

Kniha, která změnila motorismus, slaví půl století

01. prosince 2015, 20:00 19 komentářů Vojta Dobeš Editorial

Nebezpečný v každé rychlosti. Kniha, kterou sice mnoho motoristů nenávidí (zejména milovníci Chevroletu Corvair), ale pomohla změnit svět. A změnila ho k lepšímu. Dnes si připomínáme 50 let od jejího vydání.

zobrazit celou galeriiEditorial: Kniha, která změnila motorismus, slaví půl století

Nemusíte být nadšeným fanouškem Chevroletu Corvair, abyste získali pocit, že Ralph Nader byl zavilým nepřítelem automobilismu. Jeho slavná kniha Nebezpečný v každé rychlosti (Unsafe at Any Speed) je obviňována nejen ze zahubení Corvairu, ale také z toho, že zapálila roznětku bezpečnostního šílenství, které změnilo automobilový průmysl.

A ten pocit by nebyl zcela neoprávněný. Corvair sice zahubil spíš příchod konvenčně řešeného kompaktu Nova a z něj odvozeného Camara, ale publicita vyvolaná Naderovou knihou jeho prodejům rozhodně nepomohla. Není ani pochyb o tom, že Nader nebyl zrovna velkým milovníkem automobilů, ostatně sám dosud nevlastní řidičský průkaz. 

Přesto si však Ralph Nader ani jeho kniha nezaslouží odsouzení. Představovala sice útok na tehdejší automobilový průmysl, ale i sami představitelé automobilek později uznávali, že šlo o útok zasloužený. A nešlo jen o Corvair, který v jádru vlastně nebyl úplně špatné auto a za jeho nebezpečnost mohlo spíše nesmyslné šetření na detailech.

Automobilový průmysl jako celek, a ten americký zvláště, si v šedesátých letech kritiku plně zasloužil. Otázky, které Nader v knize nastolil, vedly do roka od jejího vydání ke schválení zákona o bezpečnosti motorových vozidel a založení Národního úřadu pro silniční bezpečnost (National Highway Safety Administration – NHTSA) a donutily tak automobilky k tomu, aby začaly bezpečnosti věnovat mohem větší pozornost. Tady je stručný přehled toho, čím se kniha zabývala:

Sporty Corvair (Sportovní Corvair)

O čem vlastně celá výbušná kniha byla? První, nejznámější kapitola se věnovala problémům Chevroletu Corvair, jehož zadní náprava s kyvnými poloosami měla tendenci ‚sežvýknout‘ pneumatiky pod auto a poslat ho tak do přetáčivého smyku. To mohlo být vyřešeno předním stabilizátorem za pár dolarů, ale u GM se rozhodli raději ušetřit a předepsat místo toho nestejnoměrné tlaky v pneumatikách (15 psi vepředu a 26 psi vzadu). Většina řidičů i obsluh čerpacích stanic však instrukce ignorovala a hustila pneumatiky na oblíbené dvě atmosféry na všech kolech. 

V době vydání knihy už byla její nejznámější kapitola vlastně irelevantní – Chevrolet v roce 1965 představil novou generaci Corvairu se zadním zavěšením z Corvette, která už nebezpečnými jízdními vlastnostmi netrpěla. Mnohem důležitější tak byly paradoxně ostatní kapitoly, o kterých se už dnes nemluví. 

Disaster Deffered (Odvrácená katastrofa)

Druhá kapitola, nazvaná Odvrácená katastrofa, se zabývala uspořádáním interiérů amerických aut. Prvním předmětem kritiky bylo tehdejší bohaté zdobení chromem, které sice vypadalo krásně, ale často oslnilo řidiče odlesky a mohlo tak způsobit nehodu. Dalším terčem pak byly voliče automatických převodovek. Každý výrobce totiž používal jiné rozložení poloh voliče a zákazníci, kteří ovládali auto po paměti, tak často omylem zvolili například zpátečku místo parkovacího režimu. Naderova kniha navrhovala ustanovit standardní uspořádání, které by používali všichni výrobci – a k tomu nakonc došlo. Dalšími tématy kapitoly bylo nekvalitní zpracování a nedodržování záručních podmínek.

The Second Collision (Sekundární kolize)

Tématem třetí kapitoly byla srážka mezi tělem řidiče či cestujícího, ke které dochází jako k sekundární po srážce automobilu s překážkou. Podle Nadera automobilky v té době věděly mnoho o tom, jak zabránit zraněním posádky úpravami sloupku řízení, palubní desky, skel či bezpečnostních pásů, ale ignorovaly je. Tématem byla i samotná pevnost prostoru pro cestující, ať již nedostatečné zajištění dveří nebo ochrana při převrácení. Výsledkem bylo mimo jiné zavedení tzv. ‚Naderovy západky‘, která pomohla udržet dveře zavřené. Smutným výsledkem pro automobilové nadšence bylo opuštění tzv. ‚sebevražedných‘ (proti směru jízdy otvíraných) dveří, které nedosahovaly dostatečné pevnosti.

The Power to Polute (Moc znečišťovat)

Ekologie byla v roce 1965 neznámým slovem, ale smog nikoliv. Zvláště pokud jste žili například v Los Angeles. Naderova kniha byla jedním z impulsů k zavedení kalifornských předpisů o emisích výfukových plynů. Dnes, v době, kdy je i drtivá většina ojetých aut vybavena katalyzátory a dalšímii systémy, se to může zdát jako nepodstatné. Tehdy ale boj za ekologii přispěl k tomu, aby se ve velkých městech dalo vůbec dýchat.

The Engineers (Inženýři)

Americký automobilový průmysl byl v 60. letech ovládán především marketingem. Automobilky vynakládaly obrovské peníze na to, aby pomocí každoročních designových obměn donutily zákazníky měnit auta co nejčastěji, než budou ‚zastaralá‘. Na to vynakládaly až 700 dolarů na auto (v době, kdy běžné nové auto stálo 2-3 tisíce dolarů). Na bezpečnost přitom ze strachu, že vysokou cenou odradí zákazníky, vynakládaly jen asi 23 centů na automobil.

The Stylists (Designéři)

Americká (ale do jisté míry i evropská) auta z 50. a 60. let byla navrhována především s ohledem na vizuální působivost. Křídlaté koráby z konce padesátek tím byly typické už od pohledu, ale ani auta ze šedesátých let nebyla zrovna vrcholem účelnosti. Dnes to jsou výjimečná díla průmyslového designu, která musí každý motoristický nadšenec obdivovat, ale ve své době to byly prostě dopravní prostředky, které obětovaly funkčnost, bezpečnost, úspornost či výrobní náklady touze po výrazném vzhledu.

The Traffic Safety Establishment (Úřady a dopravní bezpečnost)

Podle Naderovy knihy byla mantra tehdejší dopravní bezpečnosti, zvaná ‚tři E‘ (Engineering, Enforcement, Education – konstrukce, vymáhání, vzdělání) vytvořena ve dvacátých letech tak, aby odvedla pozornost od problémů s bezpečností vozidel samotných, včetně toho, že některá byla prodávána s pneumatikami, které nedokázaly zvládnout plnou hmotnost vozidla. ‚Konstrukce‘ byla v tomto případě zaměřena výhradně na silnice, nikoliv na auta. Nicméně i podle Nadera měly silnice svůj díl viny – ještě v roce 1965 bylo prý utraceno 320 milionů dolarů za vzhled dálnic a jen půl milionu za jejich bezpečnost…


V současnosti, kdy nemine měsíc, aby se nezrodil další, často přehnaný či nesmyslný předpis řešící bezpečnost či ekologickou šetrnost automobilů, je snadné zapomenout, že byly časy, kdy takové regulace vůbec neexistovaly a automobilky si mohly prodávat do značné míry, co chtěly. Ač bychom si rádi idealisticky mysleli, že volná ruka trhu a moudrost zákazníků vyřeší vše, je Naderova kniha Nebezpečný v každé rychlosti a fakt, že vůbec musela být napsána, jasným důkazem, že tomu tak není. Když necháte automobilkám a zákazníkům volné ruce, budou výsledkem auta jako z kresleného seriálu. Extravagantní, krásná, s divokými tvary, fantastickými výkony a úžasným komfortem, ale také nebezpečná a znečišťující své okolí. Naderova kniha stála u konce ‚zlatého věku‘ amerického automobilového průmyslu a na začátku toho, co my nadšenci označujeme za ‚temný věk‘, tedy éru aut vizuálně nudných, pomalých a zatížených požadavky na bezpečnost a ekologii. 

V té době však byly regulace nezbytné. V roce 1966 poprvé počet mrtvých na amerických silnicích přesáhl 50 000, dnes dosahuje jen zhruba 36 000 – při mnohem větším počtu automobilů i najetých mil. Pro představu, počet úmrtí na milion najetých mil klesl z 5,3 na dnešních 1,07. Ralpha Nadera je možné kvůli útoku na automobilový průmysl nemít rád, ale ve skutečnosti prokázal automobilismu jako takovému obrovskou službu.

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Sasakr
01. prosince 2015, 23:55
0

Že někdo napsal takovou knihu, to je v pořádku. Že se toho chytli mocipáni a udělali regulace, to už ne.

reagovat
BobAsh
02. prosince 2015, 00:02
0

Bez těch "mocipánů" a regulací by si ale korporace z knížky udělaly toaletní papír a na bezpečnost by se kašlalo, dokud by si to zákazníci nevynutili. Což by se dost možná nikdy nestalo...

ri
riprex
02. prosince 2015, 00:30
0

Ono by zase ale nedocházelo k tak rychlému zalidňování planety, auta by byla prostornější, lehčí, extravagantnější... a kdyby se do volantů montovaly mačety namířené na řidiče, tak se vsadím, že by všichni jezdili opatrněji než s airbagy ;)

JLK
02. prosince 2015, 15:34
0

Zalidnovani planety se odehrava v oblastech, kde nejaka bezpecnost aut je posledni vec, ktera lidi trapi

Sasakr
03. prosince 2015, 21:30
0

BobAsh: No však ano. Evidentně lidi nestáli o bezpečný auta. Chtěli hezký auta. A pak přišel mocipán a řekl, že všichni musíme mít bezpečný auta, ať chceme nebo ne. Podle mě to celkem smrdí.

PepaSFI
06. prosince 2015, 12:32
0

ono to není tak jednoduchý, mění se názory lidí, mění se dopravní situace, mění se technika. Pamatuju si že jako dítě jsem nejradši v autě, škodovce 1000MB, cestoval vestoje na tunelu mezi předníma opěradlama. Nikomu na tom nic nepřipadalo divného. Objektivním pohledem je jasné že by stačil úplně banální náraz, možná jen prudší zabrzdění a nejspíš bych si rozpůlil hlavu o šaltpáku. Dnes už si nikdo nevezme dítě do auta bez sedačky a troufám si nepochybovat že by to tak bylo ikdyby to nebylo povinné. Pás si zapínám i v místech kde mě policajti zaručeně nepřistihnou, prostě proto že mi to připadá dobrý. Kdysi jsem šel s autem přes střechu a kdybych neměl pás, kdoví kde bych skončil. A ano, vím že jsou i případy kdy člověka zachránilo to že vypadl ale výskyt takových hraničí s lidovou legendou. Mnohem víc je takových co si kvůli nepřipoutání udělali z mozku míchaný vajíčka a z pajšlu prejt. Jo byla doba kdy se na to moc nehledělo. Asi tak v tom období se taky naprosto vážně uvažovalo o použití atomových bomb při stavbě dálnic.

bi
bitner
02. prosince 2015, 09:04
0

Jen je skoda, ze na svete musi byt vsechno vzdycky od pangejtu k pangejtu. Je zajimave, ze dnes, kdy musi vsichni fixlovat, aby bylo vubec cim jezdit, se pisou stohy blogu, clanku a urcite i knizek v opacnem duchu a vsem odpovednym je to vesele u prdele.

reagovat
martin_100
02. prosince 2015, 13:01
0

souhlas !

BobAsh
02. prosince 2015, 13:35
0

Nikdo fixlovat nemusí, to jen Volkswagen neumí udělat diesel tak, aby se dal prodávat na US trhu. Zvláštní, že třeba BMW, Mercedes nebo Chevrolet to zvládnou.

ri
riprex
02. prosince 2015, 14:22
0

Fixlují všichni, ale jiným způsobem. Nové emisní normy počínaje Euro 5 donutily výrobce k dosti zoufalým technickým řešením. Jedno z nich je filtr pevných částic. To je zrovna jedna z věcí, která by se do určité míry taky dala chápat jako podvod - protože během testovacího cyklu se vypalování nespustí, to se spustí až při určitých podmínkách a stupni zanesení. V momentě, kdy se to spustí z toho leze takovej hnus, že to hravě překoná dvacetileté nafťáky s předkomůrkou a rotačním čerpadlem. Je to přesunutí problému jinam za cenu zvýšení spotřeby. Přirovnal bych to k funkci odpadkového koše, kam celý týden vyhazuju věci, takže produkuji minimální odpad, pouze odpadní vody. Jednou týdně ho ale musím vynést, protože v něm místo dojde a rázem to zase srovnám - odpad nezmizí, jen je na nějakou dobu uložen jinde, v případě auta ve filtru. Když se auto rozhodne vypalovat filtr, tak neprojde ani emisním měřením na STK - už jsem několikrát zažil, že mi technik řekl, ať to jdu projet a vrátím se, až se filtr vypálí. Další věc je ta, že některé věci zůstanou fungující pouze krátkou dobu, to jsou třeba vířivé klapky v sání. Svůj účel plní tak prvních 30 000km - pak se totálně zalepí směsí oleje z odvětrání klikové hřídele a sazema z EGR a začnou být nefunkční. Zajímalo by mě, kolik aut s nájezdem kolem 100tkm by reálně prošlo emisním testem prováděným při testování tedy ne značně benevolentním měřením emisí na STK. Opravdu fungující věc je až SCR - tedy nutnost tankování AdBlue. Tomu se ale koncern chtěl za každou cenu vyhnout, protože pak holt používání dieselu ztrácí na půvabu a americký zákazník se k němu hůř láká. V evropě, kde je diesel nadevše to je celkem jedno... protože když Octávka nedělá kadla kadla, jako by ani nebyla.

ri
riprex
02. prosince 2015, 14:40
0

To je ale chyba systému, kde normy místo odborníků schvalují a projednávají politici a dělá se z toho politický cíl a plnění plánů, že do roku 20XX bude X% elektroaut Y% hybridů a Z% CO2... takhle to prostě dělat nejde a nepomůže tomu ani nutit lidi nesmyslnými způsoby a dotacemi kupovat ekologičtější auta nebo represe majitelů těch "neekologických". Taky bych si koupil Teslu S a vyhovovala by mi... ale prostě na to nemám. Ani na to, abych si koupil auto nové...

BobAsh
02. prosince 2015, 14:41
0

Takže to jde, jen se nechce. A to se pořád bavíme jen o dieselech - což v době, kdy dvouapůllitrová Mazda6 žere reálně sotva o litr víc než 2.0 TDI, možná znamená prostě jen to, že čas dieselů v osobních autech skončil. V náklaďáku, kde má diesel skutečně zásadní výhody, není AdBlue problém. Ale pididiesely v pidiautech svět prostě nepotřebuje.

ri
riprex
02. prosince 2015, 17:42
0

V tom nelze než souhlasit. Diesel s Euro 4 v osobácích skončil a kdo si to koupí, tak je kolosální idiot. Výhody benzínu naprosto převážily, protože slušná spolehlivost i úspornost dieselu je nenávratně pryč. Moderní systémy jsou pro běžné auto příliš moc komplikované a jejich údržba i potenciální úsporu paliva převažuje.

PepaSFI
02. prosince 2015, 19:01
0

chci to vidět jak to vysvětlíš běžnému naftovému jehovistovi.
Když se to tak vezme, dějiny dieselu v osobním autě jsou jen eskalací potíží. Jeden problém vyřešíš a dva vzniknou. K tomu tady máme deformovaný trh díky dani. Není žádný smysluplný důvod pro to aby nafta měla nižší daň. A pak tady je ještě fenomén sekty mastných sazí. Ten hnus se stal takovou modlou že vůbec nikomu nevadí co se kolem toho děje za svinstva. Naprosto běžně se neměří emise, vykuchání filtru a zacpání EGR jsou nutností, kdo to nemá je divnej. Poloamatérské zásahy do softwaru, neboli chiptuning? Bez toho se snad ani nedá žít. Nemyslím si že by někdo řešil co to udělá s emisema. Spíš se uživatelé radujou z toho jak to hezky kouří.

martin_100
02. prosince 2015, 21:13
0

No smoke - No fun ..... na komůrkovej atmosférák s rotačkou nedam dopustit ;-)

Aleš
03. prosince 2015, 20:26
0

Podle mě má diesel své opodstatnění jenom ve 2 skupinách aut
1. V nákladních autech
a
2. Ve velkých amerických pickupech
V obou skupinách kvůli většímu točivému momentu oproti benzínu,takže utáhnou víc než kdyby byly vybaveny benzínovými motory.

BobAsh
03. prosince 2015, 23:37
0

Adam: Bod 2 můžeš klidně vynechat, protože ta část amerických pickupů, kde má diesel opravdu smysl, už spadá jednoznačně do kategorie "nákladní auto". Ram s Cumminsem nebo F-250 s PowerStrokem jsou ekvivalent naší Avie, jen trochu zkřížené s Q7 :)

Aleš
04. prosince 2015, 07:25
0

Za velké americké pickupy jsem myslel minimálně F-250 Super Duty a větší(ano už F-350 je náklaďák o F-650 to je regulérní náklaďák). Za ,,malé" americké pickupy považuju F-150 nebo Rama 1500.

PepaSFI
02. prosince 2015, 14:36
0

a já myslel že nejzásadnější knihou motorismu jsou Autopohádky.

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Pontiac Grand Prix 1966 1966
Pontiac Grand Prix 1966

1966 rok výroby
325 koní výkon
6 400 ccm objem

Tesla Ostatní SEAGRAVE fire truck 1923
Tesla Ostatní SEAGRAVE fire truck

1923 rok výroby
122 koní výkon
18 100 ccm objem

Volkswagen Golf Variant 2018
Volkswagen Golf Variant

2018 rok výroby
110 koní výkon
1 400 ccm objem

Dodge Challenger  2011
Dodge Challenger

2011 rok výroby
305 koní výkon
3 604 ccm objem

Proton 315 C9 1999
Proton 315 C9

1999 rok výroby
114 koní výkon
1 597 ccm objem