načítám data...

IstanbulTrip: Epilog

Čtyři díly vyprávění o IstanbulTripu jsou za námi a ve mně se mísí směsice různých emocí. Na jednu stranu fascinující a nezapomenutelný roadtrip, na druhou stranu jakési vystřízlivění a vědomí všech nedostatků a chyb.

zobrazit celou galeriiAutíčkář na cestách, Autíčkářovy historky, Garážoví kutilové: IstanbulTrip: Epilog

Z jednoho úhlu pohledu mě obrovským způsobem mě těší, že jsme to dokázali. Dojet v 28 let starém autě (které navíc tři měsíce před odjezdem skoro přeskočilo svodidla na D1) až do největšího města Evropy a pak zase zpět, přes Transfagarasan a jiné kusy nádherné přírody. Je to vlastně něco, co se povede málo komu, osobně neznám nikoho, kdo by něco podobného dokázal. Jenže osobně znám taky velmi omezený počet lidí. A když se nad tím trochu víc zamyslím, napadá mě: „A proč by to nemělo jít..? Celá cesta je přece po asfaltu, všude je civilizace a benzínky.. Proč by to vlastně nemělo jít?“

Když jsme dorazili zpět do České republiky, začal jsem si googlit něco víc o MongolRally, o níž se zmiňoval Igor v Istanbulu. „Motoring stupidity on a global scale.“ A opravdu, každý rok startuje okolo 100 posádek, které auty podobné kvality nebo věku jako BMW E30 vyrážejí na cestu z Londýna do Ulanbataru v Mongolsku. A co víc, najdou se i frajeři, co na stejnou cestu vyjedou v limuzíně od Roveru. Co může být horšího na takovou cestu? A dojedou. Sice po cestě zlomí obě poloosy a pár dalších věcí, natřou střechu na bílo, aby v autě nebylo takové horko, ale dojedou. Takže si ve výsledku připadám, že jsem vlastně tak moc nedokázal. Je to jen o úhlu pohledu.

Druhý úhel pohledu je, že se věci vážně můžou podělat. To, že se na Tříce nepokazilo vůbec nic (až na přední blinkr, zato ten se podělal asi 15x), je svým způsobem štěstí. Na Pandě tomu bylo naopak, měli jsme i trochu smůlu. Nikdy v životě jsem neviděl explodovat diferenciál a dost možná to už nikdy neuvidím. Ani nijak nehučel nebo nedělal jiné pazvuky –  a ještě na Toyotě Previi, která je známá pro mechanickou robustnost. Nicméně, kam mířím, je, že celý příběh IstanbulTripu nebyl jen takový, jaký jsem vám jej popisoval v předchozích dílech. Z velké části to byl totiž příběh Pandy.

Když jsme se na začátku léta pouštěli do opravy Pandy, tak jsem opravdu nevěděl, jestli to zvládneme. Sundavat hlavu motoru na autě s motorem uprostřed pod podlahou je poměrně náročný úkon i pro servis, natož se o to samé pokoušet na parkovišti před paneláky. A aby toho nebylo málo, při výměně těsnění pod hlavou byl zjištěn tragický stav řetězového rozvodu, museli jsme se pustit i do jeho výměny. Postupně se sundavaly věci, vymýšlelo se, jak co udělat. Nejprve se muselo říznout pilkou do podlahy, aby byl přístup ke šroubu držícímu kryt. Když už to vypadalo nadějně, tak se zjistilo, že rozvody opravdu bez demontáže motoru vyměnit nejdou. Sundání motoru ale nepřicházelo v úvahu, takže došlo na radikální řešení, vzal se battery-pack normálně sloužící jako záložní zdroj rodinného domu, měnič na 230V a šlo se na věc. Rozpůlili jsme boční kryt motoru, aby se konečně přední kryt dal sundat.

A pak se začalo skládat. Nastavit rozvody, složit, utěsnit, nastartovat, rozložit, přenastavit rozvody, dotěsnit, nastartovat, rozložit, nastavit vůle ventilů, složit, nastartovat, rozložit, dopnout dělené ozubené kolo na rozvodech, složit, nastartovat.. a tak dále. Všechno na parkovišti, v letních vedrech a bez velkých zkušeností nebo elektřiny. Postupně jsme se posouvali od jednoho problému k dalšímu a vždy, když se objevil zádrhel, vymýšlelo se, jak jej vyřešit, až jsme ho nějak vyřešili. Pokud to nefungovalo, tak jsme ho vyřešili jinak. A tak pořád dál, dokud Panda znovu nenastartovala a my jsme nebyli spokojení. A povedlo se. Překonali jsme všechny problémy, co vedly k cíli. A pak jsme vyjeli do Istanbulu. Jak jednoduché, že? :)

Jelikož jsme auto doskládali poměrně narychlo a před odjezdem ujelo jen pár desítek km, panovaly tak trochu obavy, jestli to opravdu zvládne, jestli jsme na něco nezapomněli. Pak Panda zvládla maďarskou dálnici v poměrně svižném tempu a já si říkal, že je všechno v nejlepším pořádku. Že to prostě zvládne do Istanbulu a zpět. Jenže ono ne. Situace tomu chtěla jinak a stalo se, co se stalo.

Zpětně mi celá Panda připadá jako promarněná příležitost na životní zážitek. Vše bylo skvěle připraveno, měli jsme dokonalé auto s duší a příběhem, které jsme velmi pochybným způsobem opravili, a ono fungovalo. Dojeli jsme do Bulharska a pak vybuchnul diferenciál a já jsem si úplnou náhodou vezl náhradní diferenciál na Třícu. Jako kdyby to tak mělo být. A pak jsme se na to vykašlali, vyřešili to nejrychlejším možným způsobem a jeli dál. Málo mi bylo platné, že jsem tvrdil, že tam ten diferenciál dokážeme nějak nabastlit. Byl jsem jediný, kdo chtěl cokoli jiného než se Pandy rychle zbavit. Zpětně se zdá, že než bastlení diferenciálu na místě, by bylo mnohem rozumnější Pandu někdeněkoho schovat a pak, po návratu do ČR, se pro ni vrátit s diferenciálem v kufru. Finančně i časově se to jeví jako nejrozumnější řešení s nejjistějším výsledkem.

Ale teď je velmi jednoduché říct, že jsme udělali chybu. Narážíme tím na filozofickou otázku, jestli vůbec existuje špatné rozhodnutí. V okamžiku, kdy jsme se rozhodovali, jsme vycházeli z nějakých skutečností a emocí (jsme někde v totálním zapadákově v Bulharsku, jsme unavení, naštvaní a spěcháme) a na základě těch jsme se rozhodli tam Pandu nechat, v ten okamžik to tedy nebylo špatné rozhodnutí. A nejde ani jednoznačně říct, že bych já byl skálopevně přesvědčen o tom, že Panda jde opravit a že je to správná věc. Taky by se mohlo stát, že po dvou dnech oprav by sice jela, ale během dalších 100 km by se podělalo něco jiného. To už nikdy nezjistíme.

Jediné, v čem jsme opravdu udělali chybu, bylo, že jsme si nedali alespoň pár hodin na rozmyšlenou. Jen chvíli sedět a přemýšlet, co dál. Možná bychom dokázali situaci řešit s menším množstvím emocí a ve výsledku lépe. Ale i tohle je obrovská a cenná zkušenost.

Snad jen doufám, že ještě budeme mít příležitost zažít něco podobného a rozhodnout se s větší rozvahou. Ale tomu se dá jít naproti. Tak v Mongolsku nashledanou.

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Související články

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

ri
riprex
20. listopadu 2015, 18:12
0

Je mi pandy i vás celkem líto, že to takhle dopadlo, ale holt život jde dál a užít si zábavu se starým levným autem snad určitě ještě bude. Taková auta totiž v člověku zanechají nejvíc. Opravy na cestě, strach z toho aby to dojelo a ty různé další nedokonalosti. Loni jsme jeli do Albánie se starou Astrou, kterou jsme zprovoznili hodinu před plánovaným odjezdem, v dešti venku před panelákem. Taky se to neobešlo bez řezání kusů auta :D Celou cestu jsem si říkal, jestli to to auto zvládne, byť nakonec se až na hrozivou spotřebu oleje vůbec žádné drama nekonalo a dojeli jsme. Další rok je v plánu taky minimálně 8000km roadtrip třicetiletým autem, které už asi mělo být dávno ve šrotu a na kterém se jednotlivé opravy více či méně učíme, tak uvidíme... Ale tam už je to o tom, že i kdybychom měli volat do ČR aby pro nás někdo přijel s podvalem, tak to nikde nenecháme. Základní díly a nářadí ale určitě povezeme :D

reagovat
Nedy
20. listopadu 2015, 18:32
0

Mongol Rally a podobné podniky mě taky moc lákají a přijdou mi hooodně dobrý, ale bohužel moje práce mi něco takového časově neumožňuje... Budu alespoň držet palce, aby vám to vyšlo.

reagovat
Pe
Petr
20. listopadu 2015, 19:56
0

Znam jeste Budapest -Bamako rally a to me hodne laka, za ne dlouho se jede dalsi rocnik. Pokud vypisou dalsi rocnik tak je dobry se hlasit hned po dokonceni tohoto rocniku.

reagovat
BobAsh
21. listopadu 2015, 01:58
0

Bamako chce jet kamarád a lákal mě, ať jedu taky. Ale obávám se, že tahle část Afriky je už na můj vkus trochu moc. Jedna věc je uvíznout, protože se auto rozbilo, druhá je nechat se zastřelit...

Je
JeepCH88
21. listopadu 2015, 02:10
0

Jen možná trochu lama dotaz, proč ten dif vybuchnul?? Znám třeba z offroudů, že se tam dostane voda + blato, udělá to takovou emulzi a pak ho to rozšmelcuje....ale výbuch? Napadá mě jen, že tam bylo pramálo oleje tak se to na té dálnici postupně hřálo až se to rozpadlo....
Jinak super roadtripové články:) Já měl pot na čele i cestou do blbého Chorvatska s XJčkem....a měl jsem štěstí, až na jednu stahovačku okýnka to bylo OK. Měsíc potom, jsem ale auto odstavil kvůli vyčištění ventilového víka a kontroly tlaku na válcích.....no a auto stojí do teď protože jsem zjistil, že je celej motor v háji. Kdyby se něco stalo v tom Chorvatsku, byl jsme rozhodnutý odmontovat těžce sehnaná chromová zrcátka a kliky, oddělat SPZ a jet dom busem......s Toykou jste se určitě špatně nerozhodli, jo je to škoda....ale taky se mohlo stát něco horšího, někde dál....takhle to dopadlo dobře:)

reagovat
sp
spooon
21. listopadu 2015, 10:47
0

taky se tomu diffu podivuju...vždyť tam není téměř skoro co by se mohlo rozbít. Taky je možnost, že se mohl ulomit jeden zub (únava materiálu, na trackdayi asi dostal trošku víc zabrat :-) ) a ten se kousnout do zbytku soukolí.

Vojtěch Kubiš
21. listopadu 2015, 11:59
0

No, víme že měla Panda opravdu hodně moc najeto, 500 tisíc úplně klidně. To samo o sobě ale nestačí na to aby diff jen tak vybuchnul. Aby diferenciál vybuchnul, tak se musí něco zadřít - ložisko. To se přidře, zvýší se tření, celý diferenciál se začne hodně zahřívat až se ložisko úplně roztaví a pak už je to o náhodě, někudy musí něco ven. V našem případě to bylo přesně stejně, ložisko (nebo i jiné části) z diffu doslova vytekly, celá skříň diffu měla stovky stupňů, soudě podle vody která se neustále vařila, když jsme diff po explozi hasili a chladili. No a aby se mohlo ložisko zadřít, tak musí být špatně namazané. Tohle je tedy vcelku jasné. Jenže dokud tam je olej (a my víme že tam byl, protože by jinak nemělo co hořet), tak je to ložisko dobře mazané. Takže problém byl téměř s jistotou především v oleji. První varianta - olej měl najeto asi tak stejně jako celé auto a už zdaleka neměl vlastnosti jaké by měl mít a jednoduše to už nestačilo. Druhá varianta - poněkud víc teoretická a snad i méně pravděpodobná. Jelikož ten diff nedělal žádný výrazný hluk (narozdíl od převodovky, která se projevem blížila přímému zubu :) ), tak mě napadlo, že do diffu před prodejem majitel nasypal piliny - známý trik aby diferenciál přestal hučet. A možná to stačilo, my jsme s Pandou jeli jen do Sosnové a zpět a pak 1400 km Istanbultripu + nějaké menší vyjížďky v okolí Brna, dohromady teda tak 2200 km. Ale vzhledem k tomu, že se při výbuchu všechen olej spálil, tak už nic nešlo zjistit.

Je
JeepCH88
21. listopadu 2015, 12:49
0

Aha, myslel jsem, že jste olej v difu měnili právě, tak to pak je asi jasné....
Piliny snad už dneska nikdo nedělá (teda aspoň doufám....:D)
Ale nebal bych se té teorie, že byl olej stejně starej jak auto. Tyhle náplně nikdo moc neřeší a jelikož u Toyoty nepředpokládám v majitelích zrovna nadšence do aut.....
Je to škoda, to je zrovna taková závada, které člověk může předejít, stačila by upřímnost předchozího majitele jako třeba "nevím kdy se naposledy měnil olej v difu" nebo něco takového. Taky mám na autě takový špeky, člověk by ty lidi nejradši vraždil.
Nebo....nemohl tam někdo nalít olej, kterej tam napatří? Nevím jak jsou na to dify náchylné. U Jeepů vím, že když se nedá aditivum pro samosvory tak to celé velmi rychle a elegantně odejde do věčných lovišť.
No škoda jí, ale odešla statečně a s pompou...kolik lidí, může říct že jim na Toyotě vybuchl diferenciál po cestě do Istanbulu:D

PepaSFI
21. listopadu 2015, 16:53
0

jediná věc je divná, že to nehlučelo, ale kdoví, zvuky v autě jsou věc záhadná, často se něco ozývá z úplně jiného místa než kde je příčina. Možná ta hlučná převodovka byl ve skutečnosti dif. Těch příčin může být celá řada. V difech se většinou používá hypoidní soukolí, hodně citlivé na mazání a taky správné sestavení, vůle a vzájemnou pozici kol. Kdoví co to mělo za sebou, olej kdovíjaký, možná ještě původní. U mé Pandy, té italské (polské) se v zadním difu mění po 60 tisících, specifikace GL-5. Ale tím by spíš trpělo ozubení, ložiska snesou strašně moc. Ale i to je možný, zažil jsem jedno vysypané ložisko v nápravě, ikdyž ne v difu ale v poloose. Za jízdy to kulhalo. Šlo o traktůrek, takovou tu věc s řídítkama "to je dost žes nás taky vyvez" ovšem ne ten tovární jak ve filmu ale home made. Náprava z kdovíčeho, před cca 45 lety sehnaná z nějakého vraku. V poloose se rozpadla klec ložiska a kuličky si hrály na honěnou. Vždycky když se dohonily tak se to trošku šprajclo a jedno kolo zpomalilo, takže to tahalo za řídítka a jelo jak had. Stát se to u něčeho co jede víc jak 15 kmh a neřídí se jak trakař tak by to asi taky nedopadlo dobře.

ri
riprex
22. listopadu 2015, 13:28
0

V s poloosou se nám to taky před mnoha lety stalo, v zahraničí s Rapidem. Tehdy se tuším právě nějak rozpadl jeden kloub a navíc tak nešťastně, že se zlomila celá poloosa. No a protože Rapid měl jinou než běžné 120, tak to bylo celkem peklo sehnat, protože nikde nebyla k mání... nakonec bylo potřeba poslat pro novou domů. Rozpadlej diferák proti tomu není až tak neobvyklá věc. Několika lidem co znám, se to stalo... u předokolek, většinou když tomu naložili v rejdu, ale i u takových věcí, jako je naftová AR75 :D

Tomáš Trýska
22. listopadu 2015, 18:56
0

Takže příští rok bereme na roadtrip některého Birda?

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Renault Clio na dojetí 2001
Renault Clio na dojetí

2001 rok výroby
48 koní výkon
1 461 ccm objem

Ford Mustang 2.3 ecoboos 2016
Ford Mustang 2.3 ecoboos

2016 rok výroby
317 koní výkon
2 ccm objem

Ford Econoline  1988
Ford Econoline

1988 rok výroby
179 koní výkon
4 900 ccm objem

Buick Riviera  1967
Buick Riviera

1967 rok výroby
360 koní výkon
7 000 ccm objem

Lincoln Town Car L 2001
Lincoln Town Car L

2001 rok výroby
174 koní výkon
4 600 ccm objem