Hyundai i20 1.0 T-GDI MHEV DCT: Vylepšené auto na vše

To, že se pod znakem šikmého H rodí lepší a lepší vozy, které jsou někdy i omylem velmi zábavné, i když elektrické, o tom se píše už dlouho. Spřátelená Kia dokonce vyrábí Stinger, který má kardany v tom správném pořadí. Jenže o tom to dnes nebude. Svezeme se dvacítkou, tedy vozem čistě střízlivým, tříválcovým, mírně hybridním a automatickým. 

Nehodlám se hádat o velikosti kufru, ale za sebe jsem si sedl a do kufru se vlezly nějaké ty krámy, takže tohle je pro mne "vůz velikosti Fabie", o které všichni říkají, že jim stačí. Zvenku je na mne zadek trošku moc roztažený a podivně zavalitý a předek si sice hraje na Audi a je uhlazený, ale tak… No je to malý hatchback. Sice i od bahna vypadá k světu díky divokým prolisům, ale není úplně dle mého gusta. Zato vnitřek dostal nový volant, který se mi líbil už v Tucsonu a proužky jako z Testarosy!

Celý interier je přiznaně plastikový, ale navržený tak, aby to nevadilo. Použité plasty sice nejsou všude měkčené, jak bylo kdysi nutné, ale zase jsou probarvené a… Je to prostě ten lepší kazeťák, sklo nehledejte, ale všechno lícuje a jsou zde i filigránské detaily.

Už jsem zmiňoval ty proužky z Testarosy? Mě to tak pohladilo po narůstající pleši, že se toho nemůžu nabažit. Přitom taková hloupost, že? Interiér je semtam pořád v mých očích neuspořádaný, ale jeho semknutí pruhy, přímočará ergonomie a absence zbytečných novotvarů je sympatická. A ty klasické ovládací prvky – jako je třeba krásně hrkající a studící (asi) pokovená řadící páka – jsou navrženy a vyrobeny s péčí, která převyšuje přízemní ambice značky. A výdechy klimatizace mají osu otáčení lamel vepředu, takže jakkoli jsou nastavené, Honzík Křečků by nekřičel bolestí… Je to milý detail, proužky prostě nerozhodíte…

A co se neuspořádanosti týče: Kliky na dveřích nesledují lajny interieru, ale padají do rukou naprosto telepaticky a vyboulené dveře mají v boulích kapsy popírající fyzikální zákony. A i ten blob klimatizace s přímočarým ovládáním je sice podivný, ale pozicuje ty čudlíky přesně tam, kde je chcete mít.

Takže jako spotřebič? Zatím samá pozitiva! Hračička si navolí sportovní mód a zcela vypne trakční kontrolu, aby zjistil, jak se ozubená kola a motory potkávají… Upřímně: S olověnou nohou to mají těžké. Když se totiž rozhodnete, aby vám systém obrovského startéru a maličkého motoru s velikým šenkem, tak aby vám tahle soustava vahadel dodala vše, pak se dějí věci. Převodovka řadí v červeném poli, všechny ekologické kontrolky vadnou, turbo se nafukuje a startér startuje. Celé je to uškubané, na hraně… Dvouspojková převodovka si semtam vynutí ubrání plynu, turbo to nemá rádo, no pořád se něco děje. Ale ono je pak ta soustava udělátek schopna s malým vozem docela solidně mávat. 

Dejte ale motorkům s převodovkou trošičku rezervy a udělají nemožné, aby se jízda stala plavnou, rychlou a neobtěžující. Jediné, co snad mohu vytknout, je relativně ostrý nástup rekuperace, takže pomalé šinutí se po městě, když je prcek prázdnej, není úplně plynulé. Podvozkově jde spíše o auto nedotlumené, než přetlumené, což se pozitivně odrazilo na schopnosti pohlcovat drobné nerovnosti a negativně na schopnosti rozskákat se na delších vlnách. 

Ale to mi vyhovuje. Malé auto má být tak trošku nervozní, stejně jako malej pes. A stejně jako malej pes má být malé městské auto zbaveno jakékoli setrvačnosti. Má se začít kutálet předtím, než kola proklouznou a ochota zatáčet se má měřit počtem vylitých káv. A tady to funguje. Skotačivý podvozek dodává takovou tu telecí jistotu, že když to poskakuje už teď, horší to nebude. A na kost osekaná konstrukce se snahou nabídnout pohodlná křesílka a nic navíc řeší tu setrvačnost. Celkově jsem byl fakt překvapený, nakolik blbuvzdorný, přesto pocitově čiperný jízdní projev tento podvozek "bez příkras a vychytávek" poskytuje. Jsou lepší. Ale tenhle je fakt fajn a upřímný.

A pak je tu fakt, že tohle auto má všechno, za co si můžete u auta-tak-akorát od Hyundai objednat. Takže ve zkratce:

• Adaptivní tempomat funguje skvěle
• Vyhřívání zadních sedaček ve dvou stupních je frajeřinka
• Mildhybrid mi odmítal při pseudonormální jízdě žrát více, než 6 litrů na sto a přesto jsem byl vždycky první
• Digitální přístrojovka má krásně jemný display s logickým a příjemně dětsky přímočarým zobrazením
• A "pendlovky" to má. Ty jsem nevyfotil. Ale slonovinové hodinky ukazující starosvětsky pozemní rychlost pohybu si můžete vybrat jako jedno ze zobrazení v kapličce.
• A ta dotyková věc má napojení jak na Android, tak na Apple, navíc je rychlá, neobtěžující a umí se vyhýbat zácpám.
• A všechny otravné asistenty jde jednoduše umlčet, když se ztratí v zasněžené Praze
• A autorádio Bose.

U autorádia se zastavím. Bose není značka, která by se prsila tím, že má nejpřesnější měniče, nebo minimální zkreslení. Je to značka, která zvučí kina, letadla a auta tak, aby se to lidem líbilo. K čertu s přesným přednesem, když je před vámi nafouknutý tříváleček, důležité je, aby rádio hrálo tak, že máte radost. A to Bose v tomto autě splňuje do puntíku. Můžete jej mít v paketu s dalšími věcmi za 50 000 korun. A já tvrdím, že ty "ostatní věci" dostáváte zadarmo, protože to auto hraje fakt skvěle.

Verdikt

Hyundai i20 je evolucí na téma "malé, ale stačí" a v této nejsilnější a nejhonosnější verzi nabízí za necelých 600 000 korun auto, kterým můžete jezdit křížem krážem Evropou a nebude vás to štvát. A nebo po třech kolech rozvážet pizzu a řvát "Testarossa!". To auto to zvládne s grácií i bez čtvrtého válce. Navíc je tu evoluce skutečně vidět, těžko se hledají školácké chyby.

No dobře, s tou Evropou kecám, ale mě by to bavilo. Tak. 

Technické údaje

• Motor: 88kw, přímovstřikový přeplňovaný benzínový tříválec, cca litr objemu a velké srdce.
• 88 kw v 6000 ot/min a 200Nm v 2000 – 3500 ot/min
• Dvouspojková sedmistupňová převodovka
• Max. rychlost: 190 km/h
• Hmotnost: 1115 – 1225 kg (!!)
• Délka: 4000 milimetrů
• Spotřeba v nerealistickém testu do 6 l/100 km (!)
• Cena testovaného kusu: 593 890 Kč