Honda Jazz 1.5 i-VTEC: Městský rodinný hothatch!

Honda Jazz není na našem trhu žádným nováčkem, první generace přišla hned na počátku milénia a i ta současná, třetí, se prodává již nějaký ten pátek. Jenže není tomu tak dávno, co Jazz podstoupil omlazovací kůru a s ní přišel i nový motor. Stávající ‘třináctistovku’ doplnil agregát 1.5 i-VTEC. A ten nás samozřejmě zajímá!

Než se ale vrhneme pod kapotu a začneme přepočítávat stádo koní, pojďme se podívat, co je ten Jazz vlastně zač. Na první pohled je to vlastně dnes trochu osamocený druh. Zatímco ostatní výrobci postupně segment malých MPV opouštějí a přecházejí na módní crossovery, Honda se odmítá vydat cestou teatrálního oplastování. Prodejům Jazzu to asi nepomůže, ale jen tak mezi námi, proč proboha ostatní automobilky malá MPV opustily? Vždyť jsou naprosto perfektní!

Na půdorysu malého vozu velikosti domácí Fabie nám tu Honda nabízí prostornou vysokou karoserii. Místa je tu skutečně dost, zavazadelník pojme bez potíží i složený kočárek a potom je tu ten trik se zadní lavicí. Kdo jej nezná, popíšu velmi stručně – Honda umístila nádrž namísto pod zadní sedačky pod sedadla přední. To sice automaticky znamená vyšší posaz, avšak uživatelé malého městského MPV zrovna toto budou považovat spíše za výhodu. Uvolněné místo pod zadními sedačkami potom skýtá prostor kouzlům.

Tím prvním je sklopení opěradel – to je ještě poměrně konvenční, avšak neskutečně snadné. Odjistíte zámek a celé sedadlo i se sedákem se s temným žuchnutím poskládá kamsi hluboko dolů. A z malé Hondy máte dodávku. Vzniklá jeskyně skutečně popírá vnější rozměry vozu. A potom je tu ještě druhý trik – nechte opěradla, kde jsou, a naopak k nim přiklopte sedák – místo zadní lavice najednou vznikne prostor vysoký od podlahy až ke stropu (což narozdíl od architektury v automobilu nebývá zvykem). Sem potom snadno naložíte například jízdní kolo.

Takže zatím vlastně Jazz funguje přesně tak, jak jeho vzhled slibuje. Malé nafouknuté autíčko pro městské pojížďky s dětmi i vším harampádím, co k dětem patří. K tomu přidejte onen vyšší posaz, dobrý výhled ven a fantastický rejd a máme tu sen všech maminek uvězněných v městské džungli, který si i díky slušné výbavě snadno ospravedlní trochu vyšší cenu. Co však vyšší cenu rozhodně nereflektuje, je kvalita plastů. Já už vidím, jak se při této větě začnete ošívat – to už se Autíčkář skutečně zabývá takovými nesmysly? Kdy začnete oblézat auto s pravítkem? Nezačneme, ale tady to zmínit zkrátka musím. Zánovní testovací Jazz prostě drnčel a lesklá přístrojová deska nejen nepůsobila zrovna sexy, ale především se nehezky zrcadlila v čelním skle. Bez polarizačních slunečních brýlí jste v ostrém slunci snadno přehlédli i autobus. Plusové body Jazz naopak získává za radiomapu s Androidem, díky které můžete na středové obrazovce číst Autíčkáře, nebo za držák nápojů vlevo u volantu před výdechem klimatizace, který pomáhá udržet vaši limonádu chladnou.

Pojďme ale jezdit. Po nastartování je agregát prakticky neslyšný, jen si tak ševelí pod přední krátkou kapotou. Narozdíl od kusu, který nedávno zkoušel Radek, tu mám manuální převodovku. A musím rovnou říci, že fantastickou manuální převodovku. Krátká řadicí páka skvěle padne do ruky a její mechanicky přesný chod a krátké dráhy, to je radost. Přidejte krátký převod, díky kterému je hračka udržet motor v otáčkách i v náročnějších pasážích, a máte tu ztělesněný ideál. Pravda, právě tohle asi nejsou vlastnosti až tak důležité u městského mini-mpv, ale nás Autíčkáře to potěší. K takové převodovce by se hodil nějaký pěkný nadšený točivý motor. A přesně ten je pod kapotou.

Patnáctistovka není žádný trhač asfaltu, ale má charakter. Zkrátka i-VTEC. Její nadšení s každým tisícem otáček roste, motor se probouzí k životu, nabírá na jadrném projevu a pohled na otáčkoměr ukazuje, že k červenému poli je to pořád ještě daleko. Před sedmi tisíci otáček za minutu potom malá nákupní taška ječí jako formule. Takže tu máme výbornou převodovku, velmi sympatický motor, ještě přidat schopný sportovní podvozek a máme tu hot hatch. Schopný sportovní podvozek v Hondě? Ale jistě, jak si račte přát! Ve městě – přirozeném prostředí Jazzu – sice jeho tuhost tolik nepotěší (obzvláště pokud to město je Praha), o stavu ulic informuje velmi věrně a značně přesvědčivě.

Jakmile ale město opustím, je to úplně jiná písnička. Tedy pokud město opustím po nějaké hezké klikaté silničce. Veselý roztočený i-VTEC zpívá pod kapotou, řadička s krásným mechanickým kliknutím tancuje mezi převody a tuhý podvozek konečně získává dokonalý smysl. Jazz se sice naklání, ale nijak přehnaně, statečně drží stopu a zadní náprava má dokonce znatelné choutky si hrát. Zkrátka Honda Jazz je zábavná. Je mnohem zábavnější, než bych čekal. Jenže její duše splašeného hravého hatchbacku je zakletá v těle praktického malého MPV. A teď mi řekněte, jak s tím naložit?

První dva dny jsem měl jasno – recenze pro Jazz nedopadne dobře. Autíčko je sice prostorné, ale je možná až příliš tvrdé, krátká převodovka drží motor na dálnici v nesmyslných otáčkách a ani kvalita interiéru ve mně nevyvolala nadšení. A nízká není ani částka, kterou Honda za Jazz požaduje. Jenže potom je tu ten uvnitř ukrytý sporťáček, to nadšené štěně, které si chce hrát. A zlobte se na nadšené štěně…

Verdikt

Honda Jazz je úplně jiná, než jak se tváří. Má své chyby a není jich právě málo. Kombinace výbav a motorů jsou naprosto nesmyslné – můžete mít třeba automatickou klimatizaci, ale jen se slabším motorem. Zpracování testovaného kusu nebylo perfektní, lesklá přístrojová deska není přítelem dobrého výhledu a ceník zase není přítelem vašeho bankovního konta. Nadto se tuhý podvozek do města až tolik nehodí a krátká převodovka není ideálním společníkem pro dlouhé dálniční přesuny. Jenže je tu i druhá strana mince. Jazz je se svou prostornou karoserií velmi univerzální vůz, umí kouzlit se zadními sedadly a díky dobrému rejdu, vyššímu posazu a perfektnímu výhledu se s ním ve městě velmi snadno manévruje. A potom je tu jeho hravost. Hatchback schovaný v jeho útrobách mu dodává charakter a veselá auta s charakterem máme rádi. Máme je dokonce rádi mnohem víc než auta sice na první pohled dokonalá, ale zároveň nudná a snadno zapomenutelná (například Mercedes). A proto mám rád Hondu Jazz.

Technické údaje

Motor: zážehový čtyřválec 1 498 cm3
Výkon: 129 koní v 6 600 ot./min
Točivý moment: 155 Nm v 4 600 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová 
Maximální rychlost: 190 km/h
0-100 km/h: 8,7 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 5,4 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 5,9 l/100 km 
Cena (Jazz 1.5 i-VTEC Dynamic): 459 900 Kč