Green Shitter: Nejlepší klasické Porsche?

Poslední dobou se to nejrůznějšími klasiky se znáčkem Porsche jenom hemží. Singer, Magnus Walker, Rod Emory a další zásobují automobilový svět svými více či méně volnými kreacemi na téma Porsche. Ať už se jedná o klasickou 911, nebo dokonce starší 356, zdá se, že je každý musí mít. Samozřejmě, tahle auta nejsou levná, a proto je nepotkáte až tak často, ale virus Porsche je velice nakažlivý a extrémně přenosný. U méně movitých se objevují příznaky sklíčenosti, nechutenství a sklony k depresím, které náhle ustupují, je-li postižený postaven tváří v tvář pouhé fotografii vozu s motorem za zadní nápravou. Ti šťastnější si potom mohou dopřát lék v podobě pořízení svého vlastního vozu, jehož nenapodobitelnou siluetu bez váhání rozezná každý malý kluk. Pokud sledujete facebook, víte, že Jan Červenka už má taky svoje, červenou 964, která právě podstupuje kůru se záměrem vykřesat ještě více radosti z jízdy už tak dosti emotivního náčiní. A aby ani Autíčkář nezůstal pozadu, i tady se začalo poslední dobou jméno Porsche skloňovat nějak častěji. Posledním napadeným je totiž náš oblíbený blogger, krab. Přesto, že jeho 911 je vodou chlazená, a má podivně rozteklá přední světla, můžete si být jisti, že krab je zrovna teď moc šťastný chlap. Nabízí se otázka, co na to asi tak říká paní krabová, ale to koneckonců není naše starost.

Co by ale mohlo být ještě lepší, než mít svou vlastní 911, je mít 911 postavenou podle vašich představ. Zapomeňte teď na to, že jste 911 nikdy nechtěli, protože sami dobře víte, že to je blbost. Vždycky jste ji chtěli. A teď si představte, že byste našli někoho, kdo ji pro vás postaví (tu nepříjemnou drobnost týkající se platby za takový vůz pro dnešek taktně přejdeme). Jak by vypadala vaše vysněná 911 nám můžete napsat do diskuze, nyní se pojďme podívat, co se stane, když se s podobným rozhodnutím ráno probudí člověk, který umí perfektně řídit, miluje klasická auta a Porsche zejména, a hledá zábavný vůz na víkendové projíždky.

Příběh tohoto zeleného Porsche je příběhem pevného pouta mezi člověkem a strojem, stejně jako příběhem odloučení a následného shledání. Původní myšlenka zněla jasně: postavit klasické Porsche s výkony moderního. Zní vám tento recept povědomě, skoro jako Singer? Netuším, do jaké míry měla tvorba zelené 911 vliv na vznik Singeru, ale pravdou je, že Green Shitter, nebo také Kermit, jak se zelené auto nazývá, spatřilo světlo světa v roce 2008, a zhruba ve stejné době vznikl Singer Vehicle Design. 

O co se vlastně v případě Green Shittera jednalo? Nemělo se jednat jenom o rychlé auto, ale o precizní okreskový nástroj, tedy auto lehké a dostatečně výkonné. Celé to je okořeněno skutečností, že se opičák Harris dlouhá léta přátelí s Richardem Tuthillem, což je náhodou specialista na úpravy všech možných Porsche pro automobilové soutěže. Lepšího člověka pro svůj vysněný projekt by Chris těžko hledal. Základem pro stavbu tedy byla kastle připravená na rally, samozřejmě s klecí uvnitř. Tuhostí údajně daleko překonává tehdy aktuální model 911, tedy 997. Znalcům Porsche jistě neuniknou značně rozšířené zadní blatníky, narozdíl od 911 RS však chybí známý spoiler, označovaný jako duck tail/kachní ocas. Karoserie je totiž zpracována po vzoru 911 ST, což byla závodní verze z let 1970-71, ovšem Harrisovo auto nosí karoserii z roku 1972, nejedná se tedy o originální úpravu, výsledek je přesto geniální. O vhodnosti zelené barvy rozhodněte sami, opičák má zkrátka pro zelenou trochu slabost.

Vůz je poháněn šestiválcem o objemu 3.4 litru, a jeho 320 koní nemělo s autem vážícím pod tunu příliš práce, ostatně v přímém dynamickém srovnání s tehdejší novou M3 mělo Porsche navrch. Kliková skříň byla upravená pro větší odolnost, přibyly kované písty, nebo závodní olejový systém s oddělenou nádrží. Zvolená převodovka prý nutně musela být G50 známá například z modelu 930, nebo v upravené verzi z modelu 964. Auto jezdilo na plně nastavitelném podvozku EXE TC, což jsou specialisté na závodní a rallyové systémy odpružení. Interiér auta se držel jednoduchého receptu funkčnosti, který mu dává velmi čistý a úhledný vzhled.

A ten zajímavý příběh o rozloučení a shledání? Inu, Chris Harris je známý tím, že auta miluje, ale také je často prodává. Ani slavné GT3 4.0 RS mu nakonec nevydrželo a šlo z domu. Podobně to bylo i s Kermitem, ačkoli snad tohle auto mělo nejblíž tomu, aby si jej ponechal. V roce 2008 Harris odchází z Autocaru, pomáhá založit Drivers Republic, a také prodává své milované zelené Porsche. Sám toto období nazývá jako ‘doom of 2008’. Kam putoval zelený poršák? Nikam jinam, než do Švýcarska.

V roce 2015 se však na sociálních sítích objevila fotka zeleného Porsche znovu, a to na Harrisově twitteru. Fanoušci už tušili, odkud vítr vane. Porsche totiž bylo po letech opět na prodej, a Richard Tuthill přemluvil Harrise, aby jej koupili nazpět domů. A tak se Green Shitter a Harris opět potkali. Důkazem, jak moc své Porschě měl rád je i skutečnost, že po celou tu dobu bylo v jeho profilovém obrázku na twitteru. Auto prošlo lehkým servisem a opět dělá radost svému původnímu majiteli. Jeden by skoro řekl, že je to až dojemný příběh, krásně však ukazuje, že mezi člověkem a autem může vzniknout velice pevné pouto. Taky bych to chtěl někdy zažít.

Máte za sebou taky podobný příběh o shledání se svým bývalým autem? Podělte se v diskuzi!