načítám data...

DS7 Crossback 2.0 BlueHDi: Nebavme se o autech, bavme se o umění žít

Být potomkem vozu přezdívaného ‚bohyně‘ není jednoduché. Dokáže přesvědčit svět, že není jen protekčním dítkem?

zobrazit celou galeriiRecenze & testy: DS7 Crossback 2.0 BlueHDi: Nebavme se o autech, bavme se o umění žít

Francouzský šarm, neotřelý design i technická řešení a hlavně odvaha předložit zákazníkům něco zcela jiného, než co platí za standard. To jsou věci, které se mi vybaví, když se řekne Citroen DS. Myslím ten původní a letmé zmínce o něm se v dnešním článku nemůžu vyhnout, protože právě sláva tohoto vozu vedla k pozdějšímu vzkříšení značky. 

První novodobé DS jakožto luxusní odnož automobilky Citroen se objevilo 2009 na autosalonu v Ženevě u příležitosti 90. narozenin značky. Z Desirée Spéciale se stal Different Spirit, filozofie brandu však měla přímo navazovat na ikonického předchůdce. Právě odtud pramenily mé lehké obavy ve chvíli, kdy jsem se na parkovišti přibližovala k už z dálky nepřehlédnutelnému oranžovozlatému SUV. Navazovat na ikonického předchůdce je vždycky ošemetná věc. Ve světě motorismu tím spíš, protože všichni víme, že líp už bylo a všechna dobrá auta už byla vyrobena. Novodobé déésky (prvních pár let ještě pod značkou Citroen) navíc šláply do reinkarnace legendy tak trochu polovičatě. Ne že by byly vysloveně špatné, za dost vysokou cenu však představovaly auta, která zlí jazykové označovali jako špatně kamuflované navoněné Citroeny. O avantgardě, odvážném designu, natožpak výjimečné technické vyspělosti nemohla být řeč. Copak mě asi čeká za volantem vozu, který byl úplně prvním modelem vyvinutým pod samostatnou značkou DS?

Na první pohled vypadá jako běžné, středně velké SUV, jakých dnes jezdí na silnici mraky. A to je dobře. Na velké experimenty s vnějším designem si buď nepotrpím, nebo je automobilky prostě neumějí. Nemusíme chodit daleko – v koncernu PSA se takových rádoby excentrických, ve skutečnosti však spíš ohavných designových úletů najde několik. Navíc je tu další věc. Vyrobit auto, které je celkem mizerné, to je politováníhodná chyba, jež se může přihodit každému. Ale vyrobit auto, které je mizerné, a přitom se zvenku tváří jako Battlestar Galactica, to je prostě jenom trapas. 

Hned na druhý pohled ale na DS7 začnete nacházet zajímavé detaily. Pár z nich sem přicestovalo přímo z konceptu Divine DS, futuristické skládačky vystavené na pařížském autosalonu v roce 2014. Zadní světla jsou poskládaná z geometrických šupin a při červeném podsvícení z nich vznikne bez nadsázky umělecké dílo. Tvoří tak krásnou strukturu, až je skoro frustrující, že si na ni člověk nemůže sáhnout. Přední lampy zase vypadají jako řada vybroušených drahokamů. Jejich kouzlo naplno ocením až následující den, kdy přicházím k autu ještě za tmy. Jednotlivé segmenty se jeden po druhém otáčejí kolem své osy a vytvářejí před autem poutavý efekt diskokoule. Dělníci na stavbě přes ulici si můžou krky ukroutit. Je to zbytečné, ale krásné, jako každé správné umění. 

Uvnitř v kabině je takového umění ještě víc. Konečně můžu blaženě zapomenout na výběr průměrných plastů, který mě kdysi v Citroenu DS4 poněkud zaskočil. Tady hraje hlavní roli kůže – kromě sedaček pokrývá i dveře, palubní desku a středový tunel. Sedačky jsou mimochodem parádní, komfortní a přitom pevné, k tomu si na záda můžete pustit šest masážních režimů (kočičí tlapičky jsou jednoznačně top!). Druhé housle patří hliníku a až pak nastupuje umělá hmota, která kvalitou rozhodně neurazí. Za volantem si díky vysokým spodním hranám oken a masivní středové konzoli připadáte jako zapuštění do útulného kokonu, zároveň je tu dost místa i pro velké lidi. A když se rozhlédnete, uvidíte hromadu detailů, se kterými si někdo opravdu vyhrál. Třeba vyklápěcí ručičkové hodinky na palubní desce, geometrické tlačítkové lišty podél řadicí páky nebo filigránské interiérové lampičky. Reagují na přiblížení ruky a mají tvar kosočtverců – stejně jako všechno ostatní v kabině. Kosočtverce vás uvítají elegantní animací na přístrojovém štítu, skrývají se v hlavním menu, na reproduktorech, barevně podsvěcují madla dveří. Takový důraz na detail se jen tak nevidí. A protože pátou třídu máme všichni dávno za sebou, budeme je považovat za symbol diamantů. 

Na dvou velkých displejích – digitální přístrojovce a středovém tabletu – je sympatické, že se řidiče nesnaží zadusit informacemi. Přímo před sebou si můžete zobrazit celoplošnou mapu, noční detektor chodců (a srnek) a dále různé kombinace kosočtverců ukazujících rychlost, stav paliva a další běžné věci. V tabletu se pak kromě radia, mapy a jiných funkcí včetně Apple Carplay nachází ještě nabídka DS Sensorial Drive. Vyvoláte ji tlačítkem s obrázkem vybuchující hlavy a můžete si s ní individualizovat dvě varianty atmosféry v kabině – takže třeba růžové ambientní osvětlení a kočičí tlapičky. Kousek od řadicí páky se krčí ještě tlačítko volby jízdních režimů. Nastavíte-li si “normal”, můžete s klidem na všechny ostatní zapomenout, vyzkoušela jsem ještě “comfort”, který promění auto v rozvlněný létající koberec (i houpavosti může být příliš), a “sport”, jenž sice funguje hlavně jako generátor hluku, ale třeba při předjíždění celkem citelně zrychlí reakci na plynový pedál. 

Dvoulitrový naftový čtyřválec si po startu vzdáleně odkašle a pak už se chová jako uhlazený monsieur, jemuž se dostalo pečlivého odhlučnění. Při jízdě s vámi nebude nijak přehnaně smýkat, preferuje plynulé tempo, i když lenoch to taky není a na dálnici umí krájet kilometry, ani nevíte jak. Má zkrátka rád své střední pásmo otáček a v této komfortní zóně taky odvádí nejlepší práci v dobře sehrané kooperaci s osmistupňovým klasickým automatem, hladkým jako mistrně připravené créme brulée. Extrémy vás beztak nebudou zajímat. Auto nenabádá ke spěchu, spíš ke kochání se krajinou, rozhovoru se spolucestujícími, poslechu hudby, kočičím tlapičkám, zkrátka k pohodovým činnostem, při nichž vám všechna ta agrese a hostilita venku může být ukradená.

(Zde si dovolím malou vsuvku, neboť se mi ještě před dokončením testu povedlo svézt se s úplně novou DS7 E-Tense s hybridním pohonem. Tiché elektrické rozjezdy posouvají komfort na palubě ještě o úroveň výš, se třemi stovkami koní navíc působí překvapivě lehce. Něco mi říká, že právě tahle motorizace bude pro sedmičku to pravé.)  

Nebude vás při nich rušit ani drncání kol a cvakání zubů, jelikož podvozek prezentuje dědictví značky Citroen v tom nejlepším světle. Přes nerovnosti plachtí s houpavou nonšalancí, za kterou se stará dobrá hydropneumatická “déesse” nemusí fackovat hanbou. Žádné koule s kapalinou a stlačeným plynem tady sice nehledejme, ale zas jsou tu adaptivní tlumiče s funkcí DS Active Scan Suspension. Ty upravují své chování podle informací z palubní kamery, která snímá vozovku až do vzdálenosti 25 metrů před autem. Tlumič tak má čas například ztuhnout, když se blíží výmol, nebo povolit, když auto míří na vystouplé víko kanálu. Nebudu se tvářit, že vím, jakou měrou se právě tahle vychytávka podílí na celkovém pocitu z jízdy, pohodlí je každopádně prvotřídní.

Verdikt

Jsou auta, u kterých máte tendenci zkoumat jednotlivosti, a pak jsou taková, kde setrvá hlavně dojem z celku. DS7 Crossback si osobně řadím do druhého šuplíčku. Je to vozidlo, v němž vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, jak funguje motor, převodovka nebo multilink na zadní nápravě. Důležité je, že se v něm cítíte spokojení jako blecha v luxusním kožichu polární lišky. Jako celek zkrátka funguje, jak má. Jediné detaily, které se mi chtělo zkoumat, byla všechna ta kosočtverečná tlačítka, lampičky a animace. Tuším, že cílovka pro šarmatní, excentrické a nijak zvlášť levné déesky není moc velká. Zato jsem přesvědčena o tom, že jen málokdo z těch, kdo si je pořídili, svého rozhodnutí lituje. Tohle auto se totiž kupuje srdcem. Ne srdcem automobilisty a nadšeného řidiče. Spíš z lásky ke krásným věcem, trochu z marnivosti – proč by ne? – a touhy po něčem, co spíš než konfekci připomíná haute couture. 
 

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 997 cm³
Výkon: 130 kW (175 koní)/ 3750 ot/min
Točivý moment 400 Nm/ 2000 ot/min
Převodovka: Osmistupňová automatická Aisin s hydroměničem
Maximální rychlost: 218 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 9,9 s 
Spotřeba udávaná [l/100km]: 4,9
Cena od (s danou motorizací): 1 190 000 Kč
Cena s danou motorizací a výbavou: 1 574 500 Kč

 


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Tk
Tkadpe
05. února 2020, 12:01
0

Na pohled zajímavé.Snad se jim nebudou kazit motory jak v DS3.

reagovat
sheogh
05. února 2020, 12:43
1

Tady musim souhlasit, ty detaily jsou fakt krasa. Obecne mam rad techniku, kde si nekdo da praci navic a prida neco pro oko. A v dnesni lean manufacturing dobe, kdy je vsechno chladne efektivni je toho cim dal min. Kdyby DS nabizeli i jako sedan, moc bych ho chtel :-)

reagovat
Pólin
05. února 2020, 14:23
2

Mě se to auto jeví jako taková obdoba secesních litinových nádražních sloupů. Nejenom, že to podepírá střechu na peróně, ale ještě je to i pěkné. Ds taky asi solidně jezdí a navíc má hromadu fakt krásných, třeba i zbytečných, detailů. Jinak nedávno mě napadla myšlenka, že dneska jsou samé S pakety, sport pakety, GT pakety a M pakety, ale žádný paket, který by byl zaměřený na pohodlí klidný, nedynamický životní styl. Třeba extra měkké sedačky a několik popelníků na palubě auta navíc... no a je to tady ...DS7. nádhera:)

reagovat
sheogh
05. února 2020, 16:28
2

Presne tak!!!! Kazda nakupni taska musi byt GT a Sport, ale nejakej stupen “komfort” jak pises, to snad nikde nenabizi

ro
rock
05. února 2020, 15:22
2

Mám z toho dosti ambivalentní pocity: jako celek zvenku naprosto nezáživný, odpudivě umístěný centrální displej vs spousta absolutně famózních detailů (indexy na hodinkách - 4, 8, 12 & 05, 15, 25, 35, 45, 55? Jooo), hliník, co je hliník a ne neprobarvený plast, popisované jízdní pocity, které k autu této kategorie prostě patří
Vlastně mi ani ta cena za takhle provedený auto nepřijde nepřiměřená. Akorát mne to teda zvenku strašně nudí a ani ta krásná světla to nevytrhnou.

reagovat
Pochtli
07. února 2020, 14:25
0

Jj, zvenku prostě "další SUV"..

Ha
Habakukk
07. února 2020, 14:54
0

Mě to auto za ty prachy přijde totálně obyčejné. Průměrný Diesel vnější design prostě SUV no jako dávat za to 1,5 mega mě hlava neber. Pár hezkých detailů v interiéru tento pocit nezachrání.

Csaba
07. února 2020, 19:18
0

Naprostý souhlas, "klasika" zvenku - tam není moc co nového vymýšlet a (až na ten tablet uprostřed) poměrně příjemný vnitřek, což dává výsledný průměr :)
1, 5 mil. ale za to nikdo (na 99,9%?) "hotově" nedá a asi jsou lidi kterým je buď jedno za jaký model platí danou měsíční splátku leasingu, nebo se jim to auto líbí i zvenčí. A po 3-4 letech to stejně (na 99,9%?) "půjde z domu" a vezmou zase něco dalšího, možná i naprosto odlišného.



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Jeep Grand Cherokee ZG 5,9 1998
Jeep Grand Cherokee ZG 5,9

1998 rok výroby
240 koní výkon
5 899 ccm objem

Cadillac Seville 4,9  1992
Cadillac Seville 4,9

1992 rok výroby
250 koní výkon
4 900 ccm objem

Chevrolet Tahoe Hybrid 2009
Chevrolet Tahoe Hybrid

2009 rok výroby
332 koní výkon
5 967 ccm objem

Chrysler Sebring 2,7 LX 2001
Chrysler Sebring 2,7 LX

2001 rok výroby
203 koní výkon
3 ccm objem

Edsel Ranger Coupe  1959
Edsel Ranger Coupe

1959 rok výroby
280 koní výkon
6 400 ccm objem