načítám data...

Dodávkář na cestách: Co to prosím?

Dovolte mi trošku kakofonického zamyšlení nad tím, co se mi v poslední dobou stalo za volantem.

zobrazit celou galeriiAutíčkářův hejt: Dodávkář na cestách: Co to prosím?

Upozornění: Článek neobsahuje pointu

Klouzající spojka

To, že se Kubajs stěhoval znamenalo šanci zajezdit si s něčím velkým. To, že zapůjčená dodávka bude spíše dobrodružná, než nová, bylo zřejmé. Převzali jsme ji tedy, podepsali papíry, Kubík, že pojede směrem Liberec a  já domů. Jenže po chvilce jsem dostal esemesku, že nemám pít, protože tomu klouže spojka. Když se pak ozval z Jablonce, že si není jistý, jestli dojede zpátky, otevřel jsem si pivo a přisoudil to celé jen Kubově povaze dělat z malých překážek velká dobrodružství.

Druhý den jsem se jen dozvěděl, že prý turbo neuslyším, pousmál se nad tím, že naučím zobáka lítat a zjistil, že zobák má fakt pravdu. Prostě i na dvojku (s naloženým autem) nešlo nad 3000 otáček akcelerovat jinak, než velmi citlivě, protože jinak to klouzalo. Inu, přijal jsem trest a stal se jen dalším v řadě, který chtěl jen dojet. Jízda 70 do kopce na dálnici, protože to víc nejelo, byla nejen nudná, ale hlavně nesmírně frustrující, protože mi bylo jasné, že tvořím špunt a štvu všechny dva kilometry dozadu.

Vybíral jsem tedy cestu ideálně po čtyřproudech a bez nutnosti prudkých rozjezdů, kterých nebylo vozidlo schopno. Odevzdával jsem jej po několika dnech naprosto vyčerpaný a s radostí se odebral na desetiminutovou procházku ranním deštěm směrem k tramvaji. Byla to zajímavá zkušenost a jsem rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, ale ta tenze mezi reflexem na to šlápnout a vnitřním odporem k pálení rychle mizícího obložení byla k neunesení. Navíc jsem si ověřil, nakolik jsem tím bláznivým řidičem, co se snaží nezavazet a stresuje se za ostatní. Ale k tomu se ještě dostaneme…

Práci je potřeba plánovat

Dostal jsem do pracek třítunovou Grand Californii, která nejede a když se rozjede, tak nejde zastavit ale zato blbě zatáčí a vůbec je to miláček domeček. Byl jsem na ni hodný, do kopců funěla, z kopců bambelala a uprostřed toho všeho jsem našel v neděli v podvečer polouzavřený přechod na jedné z kapacitních místních komunikací směrem na Malvazinky. Polouzavřený, protože na něm banda pracantů bravurně přemalovávala značení.

Foto: Jan Machač

Viděl jsem, jak jsou chlapi naštvaní, když kolem nich jezdí auta, kterých už v tuhle chvíli nebylo nejméně a tak jsem si zařval něco o tom, že ten, koho to napadlo tu malovat v neděli večer, to musel bejt vůl.

Úplně vidím, jak se budou divit, že si někdo stěžuje, když přece na ouřadě na to mysleli a dělali to o víkendu!

Jenže nikdo si stěžovat nebude. Řidiči jsou čím dál tím více obklopování blikajícími, reflexními a bezpečnostními prvky ve snaze je zklidnit, že nějaké to uzavření komunikace se v tom ztratí. Všem je jedno, jestli někoho něco frustruje, protože máme přece všichni jezdit vlakem s náhubkem "a proč a že jsme sobci" bývá ten poslední argument. Nakonec i ten slušný řidič sklopí zrak, pomyslí si něco o zadnici a ohne hřbet.

Parní válec

Stejně jako je mi proti srsti jezdit kolem borců sekajících příkopy bez přejetí do protisměru, tak nějak čekám aspoň základní snahu vyjít mi vstříc, abych třeba i jen tušil, co se po mě chce. Chlapi na přechodu možná jen prostě slízli smetanu, protože se někde zdrželi, ale pondělní ráno. Přátelé, to byl koncert.

Foto: mapy.cz + Machač

Jedu s tou velkou Californií "Nahoru" ulicí Veleslavínskou. Kolem autosalonu je jako vždy živo, naproti vjezdu do zámečku jsou odstavena pracovní auta, přejíždím tedy pomalu do protisměru. Vpravo je nějaké okuželkované prostranství a z horního výjezdu autosalonu se pomalu odvaluje takový ten malý parní válec, co na něm sedí chlap a co vlastně není parní. Pomalu jede směrem do cesty, beru ho tedy širokým obloukem, ale on jede dál, takže to vzdám a zastavím. Chlap na válci mi nadává prej jestli nemám brzdy neboco.

Na rohu vykuželkovaného prostranství postává nějaký maník a zapaluje si. Stačilo by mu mávnout a poprosit o přednost. Místo toho nedělá nic. Chlap na válci si myslí, že když vyjíždí na silnici, tak má přednost a nebohý řidič aby se šel…

Inu, je to jaké je. Snažím se v sobě vypěstovat tolik tolerance, co moje peněženka a místní nálevna unese, ale v poslední době mi přjde, že se těch hloupostí snad děje nějak víc.

Foto: Jan Machač

Navíc pozoruji, že je to všechno dáno takovou tou "důvěrou v bližního".

  • Asfaltér si myslel, že přece někdo to musel označit a ten šofér je vůl
  • Šofér si myslel, že přece nemůže asfaltéra napadnout mu vjet z nějakého parkoviště do cesty
  • A kouřící maník spolíhal na to, že se ještě nestalo, aby to nějak nedopadlo.

Přednost na hlavní

Situace je jednoduchá, jedeme asi 45 km/h po hlavním průtahu malým městem. Přede mnou paní s kombíčkem, za mnou další tři auta. Najednou kombíček zastavuje a dává přednost cyklistovi s dítětem, který čekal na vedlejší. Nepochopil jsem, proč. Za námi pěti je hromada místa, kolem bychom profrčeli tak za 15 sekund?

Jenže místo toho se zde odehrává souboj mezi gestikulací řidičky a strachu z rychle brzdící kolony u cyklisty.

Nakonec jsme se rovnostářsky prostě zdrželi všichni a měli k tomu i trošku krizovou situaci. A to vše ve jménu dobra.

Na takového člověka snad ani neumím být zlý.

Jak to máte s postojem k ostatním řidičům vy?

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Ev
Evlo
07. října 2020, 20:32
-3

bezohlednost je tak nejak standard ve vychodni evrope, proto jezdim dodavkou

reagovat
Kuře
07. října 2020, 23:09
4

Vždycky sem přemýšlel, v jakém stavu číst autorovi články....Mno.... Teď už vím že po pár Plzních ne, nějak sem to nepochopil...

Ale s tou posledni zkušeností souhlas, z cyklisty na vedlejší se často kde kdo může posrat, jde z toho strach;))

reagovat
Sa
Sato
08. října 2020, 00:57
2

Druhom piva to nebude 2x APA a tiez som to nedal, skusim zase zajtra

Jakub Pospíšil
08. října 2020, 08:02
3

heh

Jan Machač
08. října 2020, 08:58
0

KUBAJS! Nejsme tak nízcí jako [email protected], abychom všechno upatlali veselýma zviřátkama! ;-) Ale jinak ano, omlouvám se, jde fakt jen o střípky, článek nemá pointu... Omluvte prosím autorovo selhání...
-
Komentář upraven 8. 10. 2020, 08:58:34

bitner
08. října 2020, 10:41
4

Diskuze ma jointu.

Sa
Sato
08. října 2020, 09:16
0

Tak na druhé prečtení lepší :)
Mne na podobné situácie super fungoval moj nebohý chrysler. Zaberal som si na ceste svojich 10 m2, sedel som si v kresle lepšom ako v obývávaku. a tak nejako mi bolo všetko jedno. 90% času som bol zrelaxovaný, nikam som sa neponáhlal. Paradoxne ideálne auto do zapchatého mesta, keď si odmyslíme parkovanie.

reagovat
Jan Machač
08. října 2020, 09:20
0

S tím gaučem souhlas, dlouho jsem přemáhal své šílenství, které mi radilo nákup Citroenu C6

Pochtli
09. října 2020, 10:44
-1

Nesnáším brzdy provozu (zvlášť ty bezohledné "JÁ jedu"), takže jsem se taky cítil dost blbě, když jsem se jednou musel od Jihlavy do Brna plazit 80-90 km/hod a předjížděly mě i kamiony.
V dnešní době bohužel platí, že přednost na hlavní je bohužel spíš "doporučení" a často musím myslet/jednat i za ty okolo, abychom se domů všichni dostali celí.

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chevrolet Monte Carlo Big Blog 7,44 cm3 1973
Chevrolet Monte Carlo Big Blog 7,44 cm3

1973 rok výroby
245 koní výkon
7 ccm objem

Chevrolet Caprice Station vagon 1990
Chevrolet Caprice Station vagon

1990 rok výroby
104 koní výkon
5 000 ccm objem

Chevrolet Caprice Station vagon 1986
Chevrolet Caprice Station vagon

1986 rok výroby
104 koní výkon
5 000 ccm objem

Citroën C5 3.0i V6 Exclusive TK do 5/2022 2003
Citroën C5 3.0i V6 Exclusive TK do 5/2022

2003 rok výroby
210 koní výkon
2 946 ccm objem

Chrysler LHS  1999
Chrysler LHS

1999 rok výroby
257 koní výkon
3 518 ccm objem