Citroën Berlingo slaví 30 let. Je revolucí, která změnila obyčejnou dodávku v auto pro miliony lidí

Automobilová jubilea jsou, alespoň pro výrobce, pomalu stejně významná jako ta lidská. Vždy, když nějaký jejich model dosáhne významného čísla u kolonky „délka výroby“, oslavuje se, dělají se akce pro zákazníky, posílají se tiskovky do médií a tak podobně. Je to prostě party!

My v Autíčkáři vám o těchto „narozeninách“ nejčastěji píšeme v případě takových těch skutečně petrolheadských aut, ovšem občas si vzpomeneme i na vozy veskrze běžné. To, že nejsou stavěné na překonávání rychlostních rekordů, totiž neznamená, že by nebyly zajímavé.

Proto jsem se loni věnoval šedesátinám Fordu Transit. Vždyť je to přece jedna z vůbec nejvýznamnějších dodávek na evropském trhu. A dnes se budu věnovat výročí dalšího auta, které není řidičské, ale které je rozhodně historicky významné. Oslavíme spolu třicetiny Citroënu Berlingo. Takže vyhoďte konfety do vzduchu a bouchněte šampaňské, jdeme na to.

Revoluční nápad

„Čeho natolik významného Berlingo dosáhlo, že si zaslouží dostat svůj prostor? Vždyť je to jen jedna z mnoha takových těch malých dodávek, které používají živnostníci i rodiny. Takových je přece spousta. Proč slavit tuto konkrétní?“ Pakliže se vám honí v hlavě tyto myšlenky, tak vám jen řeknu: „Přesně proto, že je to malá dodávka, kterou používají živnostníci i rodiny! Jelikož tato byla úplně první!“ Ano, Citroën Berlingo je zakladatelem popisované, a dodnes velmi populární, univerzální kategorie.

Když se podíváte před rok 1996, zjistíte, že tou dobou existovaly jen dva extrémy. Byla tu čistě osobní auta a pak tu byly vyložené dodávky. V první kategorii se jezdilo dobře… civilizovaně. Auta byla komfortní a příjemná na řízení. Jenže buď v nich chyběl prostor (řekněme Citroën Saxo), nebo byla velmi drahá (Citroën Evasion). V druhé kategorii bylo prostoru mnohdy víc, než je potřeba, ale jezdilo se v ní obhrouble, uskákaně, nedůstojně (typicky Citroën Jumper).

Průnikem byla auta vycházející z malých osobáků, avšak dodávající užitnou hodnotu dodávky. Zde si představte Citroën C15. Jenže to byly velmi kompromisní stroje. Jejich koncepce s osobním předkem a užitkovým zadkem způsobovala, že vpředu prostor stále chyběl a i vzadu ho pořád bylo míň než v opravdové dodávce. Ale zároveň už ta vozidla byla skoro stejně neotesaná jako skutečné dodávky, o vzhledových problémech a nešťastné aerodynamice nemluvě.

V PSA, kam tehdy spadal i Citroën, ale přišli s nápadem: „Co kdybychom udělali dodávku, která bude veliká spíš jako osobní auto, ale tvarovaná pořád jako dodávka, takže v ní bude hodně místa pro všechny? Co kdybychom ji ale nastavili tak, že by byla i schopná téměř jezdit jako osobní auto? Akorát protože by to provedením stále byla tak trochu dodávka, tak bychom ji mohli prodávat za dodávkové, ne osobní ceny.“ A šéfové řekli ano.

Tak vzniklo Berlingo (a samozřejmě spřízněný Peugeot Partner). Vzal se základ Peugeotu 306, upravil se pro vyšší nosnost a posadila se na něj od začátku samostatně tvarovaná karoserie malé dodávky. Takže bylo kam dát všechno potřebné harampádí. Zároveň však jak motoricky, tak nastavením šlo pořád o vyšší 306, tudíž se v autě i docela hezky jezdilo. Jen se to nepřehánělo se serepetičkami a detaily, díky čemuž mohlo být levné. Revoluce byla na světě!

Berlingo kabrio?

Automobilka tehdy tento koncept nazvala pojmem „Ludospace“, což mělo představovat vůz, který poslouží rodině i živnostníkům. My tomu dnes říkáme krabicové kombi. A Citroën s ním skutečně založil zcela novou, a dodnes populární kategorii. Však vykoukněte z okna a běžte počítat, kolik kromě Berling a Partnerů napočítáte Renaultů Kangoo, Volkswagenů Caddy, Opelů Combo, Fiatů Doblo nebo Fordů Tourneo Connect – i v těch generacích, kdy to ještě nebylo všechno jen jedno nebo dvě auta.

A sluší se zmínit, že Citroën se s Berlingem uměl i rozšoupnout. Postupně představil hned trojici konceptů z něj vycházejících, která si pohrávala s myšlenkou přidat ještě prvek zábavy. Světlo světa tak spatřilo Berlingo Coupé de Plage – plážový pick-up pro surfery, Berlingo Bulle – snad jediné auto ještě vajíčkovějšího tvaru než Xsara Picasso, a Berlingo Grand Large – dodávka s faldachem.

Třetí zmíněný koncept se navíc dočkal sériové výroby. Ano, skutečně chvíli existovalo Berlingo se shrnovacím plátěným dílem střechy. Byl z vinylu – ze stejného materiálu, z jakého měl střechu Pluriel – a sahal přes obě řady sedadel. Dnes se bohužel blbě shání, protože byl záhy nahrazen provedením pevné střechy zvaným Modutop, sestávajícím ze soustavy stropních schránek a malých střešních oken, ale zůstává připomínkou, že i s Berlingem mohla být sranda.

Na druhou stranu, nuda nemusela být nutně ani s normálním modelem. Citroën si dal záležet, aby, když už bylo nutné vevnitř použít přece jen spíš dodávkové materiály, byly v případě zájmu stejně tak rozpustile barevné jako u čistě osobních výrobních řad té doby. Stejně tak bylo možné si Berlingo nalakovat do mnoha pěkných odstínů. Jistě, je to střídmě dávkovaná veselost. Avšak i to málo potěší.

Všechno nejlepší!

Takový je příběh Citroënu Berlingo, revolučního auta, co už třicet let umí být dodávkou i rodinným pomocníkem. A už po tři generace, s více než 4,2 miliony vyrobených kusů,  zvládá tyto zdánlivě protichůdné úkoly výborně spojit tak, že spokojení jsou všichni. V mých očích je zároveň symbolem, že automobilka se dvěma šípy v logu dokázala i v rámci PSA přinášet inovativní nápady. Proto ho sám mám rád.

Značka jinak samozřejmě také oslavuje, přesně v tom duchu, o jakém jsem mluvil v úvodu textu. Nabízí proto současné spalovací Berlingo ve specifikaci 30 LET, jež se chlubí plaketkami, sedačkami Advanced Comfort a několika prvky výbavy navíc za pěknou cenu už od 458 678 Kč (s několika hvězdičkami, v případě zájmu koukněte do ceníku). Rodiny tak budou šťastné.

Pro živnostníka zase letos přichází s úplně novou verzí Berlinga, zvanou Berlingo Van First, s novou palubní deskou a výplněmi dveří, modulárním sedadlem spolujezdce Flexiseat, které lze sklopit a získat tak až 0,5 m³ dodatečného nákladového prostoru, a zařízením Modutable, které slouží jako držák notebooku nebo tabletu, pracovní plocha či jídelní stolek, a pokud není používán, lze jej uložit přímo do nákladového prostoru. To vše zákazník získá za doposud nejnižší cenu. Verze bude dostupná od září a jistě z ní bude nadšený každý, komu Berlingo opravdu slouží jako dodávka.

Jinými slovy, tento Citroën je i přes svůj „věk“ pořád zjevně zcela živým automobilem. A to je dobře. Tedy, všechno nejlepší! Ať se ti daří i dál! A jen tak mimochodem, kdybyste náhodou věděli o pojízdném prvním Berlingu s faldachem, v pěkné barvě, s veselým, barevným vnitřkem a ideálně s naftovým motorem XUD, dejte vědět, moc rád se přijedu podívat. A vy možná získáte i nějaké peníze. Chybí mi ve sbírce :-D

Co si o Citroënu Berlingo myslíte vy? Vlastnili jste ho někdy? Pokud ano, jak jste s ním byli spokojení? Nebo vám tato kategorie aut nic neříká? Dejte vědět v diskuzi.