Autíčkářův týden: Modrá krev a autonomní kočárky

Příští BMW M3 bude Plug-in hybrid

Už několikrát jsem v Autíčkářově týdnu napsal, že ortodoxní fanoušci BMW to mají se svoji modlou opravdu těžké. Naposledy jsem něco podobného zmínil u sedmimístné hybridní X1 a dnes mi důvod k postesknutí dává budoucí M3. Ona už současná M3/M4 je podnětem k vzpomínání na „zlaté časy“. Atmosférický šestiválec z E46, případně hrubiánská V8 z E92 byly přinejmenším tradičnější (záměrně nepíšu lepší) motorizace, než současná dvakrát přeplňovaná řadová šestka. U příští generace dvakrát přeplňovaného motoru přiloží cívky k dílu bateriemi napájený elektromotor. Celý systém by měl připomínat KERS z formule 1, případně podobnou soustavu z vrcholného LaFerrari. Po takto šokujících řádcích bývá zvykem napsat odstavec kontroverzního textu o tom, jak se vlastně nic špatného neděje a  jak tomu čtenáři nerozumí. Jenže tentokráte se BMW pustilo na velice tenký led.

Zákazník, uvažující o koupi zbrusu nové M3 by si jistě vůz koupil, i kdyby to měl být strašlivý krám. Nalijme si čistého vína, silná BMW si kupují lidé, kteří chtějí dát okolí najevo, že na ikonické vozidlo mají. Dnes už se nenajde mnoho zákazníků, kteří by si projeli všechny konkurenty a následně z nich vybrali toho nejlepšího. Podobně nejspíše přemýšleli i bavorští manažeři. Jenže ono to má malý háček: Vyžadovanou závist okolního plebsu si automobilka pěstuje již od samých začátků své sportovní divize. Každá další generace byla obratnější, rychlejší a dokonalejší než ta předchozí. Ikonou se trojková kupé nestala jen kvůli efektivitě, s jakou je možné prohnat je po zakroucených okruzích. Objekt mokrých snů z nich udělal dým, burácení měnící se v jekot a zejména zkušenosti těch šťastnějších z nás, kteří si mohli několik let starou ojetinu alespoň zkusit. Budoucí M4 (historické označení M3 pro kupé to vzdalo již loni) s pohonem všech čtyř kol, pouze automatickou převodovkou a plug-in elektrickým systémem bude skutečná zkouška ohněm.

Nezáleží na tom, jako dobré ve skutečnosti automaty DCT jsou. Opravdovým znalcem budete pouze s manuálem. Že je čtyřkolka nezáludná a praktičtější než zadokolka? Skutečný hrdina pracujícího lidu roztáčí jen jedinou a to zadní nápravu. Zkrátka tímhle tempem přijdou ostré trojky o svůj legendární status syrového sporťáku. Postupně opadne zájem fanoušků a s mizejícím statusem etalonu zadohnaných kupé zmizí i zákazníci, kteří již nedostanou požadovanou image. Dost možná se mýlím, snad fanoušci ocení výhody ovladatelnějšího, byť těžšího vozu. Otázkou zůstává, co na to závistivý pracující lid. Budeme M3 uznávat i ve čtyřkolce, hybridu a s povinným automatem?

Představte si nemožné: Bugatti Chiron

Na nástupce rekordního Veyronu se již čeká poměrně dlouho. Jakkoliv je vývoj hypersportu náročný, automobilka musí navázat tam, kde před deseti lety skončila. Super-brouk se k prvním zákazníkům dostal v roce 2005 a svoji zprvu neotřesitelnou pozici toho nejrychlejšího co lze se zárukou koupit, musel ke konci své životní dráhy stále častěji obhajovat speciálními edicemi. Vylepšená verze, takový malý facelift, dostal přepracovanou záď a dalších 200 koní (slušná porcička na poměry FL). Již nějakou tu dobu sledujeme nesmělé pokusy německých konstruktérů o zamaskování prototypů připravovaného nástupce. V duchu konkurence dostane i Chiron elektrický doping, který by s ohledem na aktuální technologii mateřského koncernu mohl být doplněn o elektronické turbodmychadlo. Nebo o rovnou čtyři. Záleží, kam až bude nutné zajít, aby bylo Bugatti tím největším predátorem v přeplněném rybníčku. Na nadcházející Pebble Beach budou vystaveny všechny důležité modely legendární značky a není vyloučena nedaleká přísně tajná prezentace pro ty nejbohatší z automobilových klientů. Prozatím se můžeme podívat na nicneříkající reklamní spot a čekat, čím nás budoucí rekordman překvapí.

První testovací mula Ferrari Dino

Jako správný aktuální zpravodajský portál jsme o připravovaném Dinu již napsali. Pro pořádek připomeneme, že se jedná o levobočka Ferrari, který snad ani slavného vzpínajícího se hřebce do vínku nedostane. Co naopak dostane, bude šestiválec sdílený s nejnovější Alfou Romeo. Boj s emisními normami již v italské Modeně nadobro vzdali, takže můžeme očekávat turbo, či dvě. Připravovaný model, prodávaný legendárního oře na kapotě avšak stále v síti značkového dealera, bude obdobu Porsche Cayman. Lehčí, obratnější a výkonově rozumnější model bude pro automobilku krokem do neznáma. Objektivně jistě půjde o skvělý vůz a perfektní generátor redakčních klišé. Budou zákazníci ochotní platit za skoro-Ferrari? Skoro určitě! Poklesne image luxusního výrobce uvedením dostupného vozu? Poklesla Image Porsche? Tak vidíte, nebude to konec konců poprvé, co se podobně orientovaný model objeví na trhu.

Rezvani Beast dodána prvnímu zákazníkovi

Malosériové supersporty bývají přinejmenším problematickou koupí. Diskutabilní kvalita, nepřesvědčivé jízdní výkony a nutnost mít u sebe neustále hasicí přístroj odradí nejednoho zákazníka. Naštěstí se najdou tací, kteří neváhají obětovat nekompromisním výkonům, či destilované eleganci, trochu toho pohodlí a bezpečí. Nakonec zákazník přijde i o pěknou sumičku, vzhledem k nákladům na servis, provoz, dostupnost náhradních dílů a zůstatkovou hodnotu neznámého sporťáku. Dnes ze záplavy okruhových hraček a historických replik zmíním Rezvani Beast. Čím si zasloužilo svých patnáct minut slávy? Představte si kompaktní verzi Lamborghini Aventador SV roadster, postavenou na podvozku pekelné motokáry, osazenou karbonovou karoserií. Taky už začínáte slintat? Ačkoliv je mezi nápravami pouhý čtyřválec, díky přeplňování a použití technologií z motorsportu dodává na zadní nápravu kulatých 500 koní. Co takový příval výkonu dokáže v lehounkém roadsteru s krátkým rozvorem, si právě zkouším představit. Snad jich většina bez úhony přežije alespoň prvního majitele.

Behemoth na jeřábu

Kdokoliv se někdy pokusil zaparkovat v centru velkého města, nedejbože Prahy, si jistě vybaví množství luxusních limuzín, jejichž řidiči nechápou na první pohled srozumitelné značky. Mezi ignorované malůvky, volně rozestavené podél příhodných parkovacích míst, patří zejména dvakrát přeškrtnutý rudý kruh na modrém pozadí (pravděpodobně erb nějakého starodávného rodu), případně jakýsi člověk sedící na designové židli. Takto nesrozumitelná znamení, snad související s rozvojem pouliční organizované kriminality, většinou přináší smůlu komukoliv, kdo se na stejném místě rozhodne zaparkovat, avšak nevlastní žádoucí německý sedan. Zmíněná smůla se pak projevuje preventivním bezpečnostním opatřením proti krádeži kola, případně dočasným přemístěním vozidla do zóny mnohem vhodnější k odstávce. Vynalézavý člověk si jistě hravě poradí s prvním opatřením, avšak nekompromisní síla hydraulického jeřábu doposud nenašla rovného protivníka. Tedy až doteď. 2,8 tuny těžký Maybach 62S se svými šesti metry je protivník více než důstojný. Zdá se, že služba pro úschovu ohrožených vozů bude muset přezbrojit.

Budoucnost autonomních kočárků

Budoucnosti autonomní dopravy se na našich stránkách důkladně věnujeme. Přemýšlíme nad výhodami i nevýhodami a sem tam přihodíme i něco názornějšího. Je dobrým zvykem, že nejnovější technologie si svoji cestu najdou z vesmírných programů do těch vojenských, dále pokračují do civilního průmyslu, zejména automobilového aby nakonec skončily v objektech denní potřeby. Když už máme otázku automobilismu budoucnosti vyřešenou, pojďme se věnovat autonomním kočárkům. Tedy něco podobného napadlo technické oddělení Volkswagenu, které použilo senzory z adaptivního tempomatu Golfu v jednom nenápadném dopravníku na kojence.