Autíčkář na lovu: Svoboda ve výprodeji

Pořídit si ojeté auto za dva průměrné měsíční platy samo o sobě zavání problémem. Nebyl bych to pravověrný Autíčkář, abych si věci ještě víc nezkomplikoval. Hledal jsem proto pouze ojetiny nasáklé svobodou a grilovací omáčkou. Protože kdo nemá rád čtyřkolové ameriky, že? 

Jeep Cherokee XJ 

Bylo to právě ‚číro‘, které mě na myšlenku lovu na omšelé ameriky přivedlo. Taky máte to jedno auto, kvůli kterému prolézáte automobilovou inzerci, jen abyste mohli marně slintat do klávesnice? Jak vidíte, můj sen je relativně dostupný. Druhá generace Jeepu Cherokee s kódovým označením XJ udělala v roce 1984 díru do světa. První americký off-road se samonosnou karoserií, první vlaštovka moderních SUV a představený řádu hubitelů rodinných kombíků.  Slavný indián vznikl jako přímá konkurence Chevroletu Blazer na monitorech (při návrhu byly použity průkopnické CAD technologie) společnosti AMC. Hlavní slovu tehdy měla lehkost, těsně následovaná odolností. Právě pro tyto vlastnosti je kompaktní Jeep známý po celém světě. Nabízený vůz byl vyroben v roce 91 chvíli před faceliftem. Můžete si tak užívat pravou atmosféru osmdesátek, usazeni do pohodlných koženkových křesel, obklopeni hranatou palubkou z popelnicového plastu. Pod kapotou bije povedený čtyřlitrový řadový šestiválec ve své nejvýkonnější inkarnaci. Na všechna čtyři se přes tradiční automat dere splašené stádo 190 koní. No dobře, možná to nejsou úplně ztepilí mustangové. Spíše jde o pivovarské valachy, kteří svými 305 Nm dokáží rozpohybovat cokoliv, byť nepříliš rychle. Jo a věděli jste, že nejdostupnější drift-car je číro v dvoukolovém režimu?

Pontiac Firebird

Chcete být za jižanského frajera, ale nemáte dostatek šušní na oblek z bílé kůže? Správného efektu lze docílit i mnohem příjemněji. Kupte si Firebirda. S legendární ikonou se slepicí na kapotě sice má společné jen jméno, ale sametový šestiválec spolu s hladce řadícím automatem nakonec taky nezní špatně. Dramatickým momentům na palubě Frebirdu brání především značné úsilí 160 koníků, bojujících s přes půl druhé tuny těžkým vozem. Průměrnou dynamiku kamufluje typicky americký profil sporťáku s ‚mrkačkama‘ a neuvěřitelně funky a cool zadní panel světel. Takže pryč se střechou, zařadit D a vyrazit na cruising. Vhod přijde i druhý vůz v ceně jako zdroj náhradních dílů a provedený základní servis.

Pontiac Fiero

Opět Pontiac, tentokráte naopak skutečně sportovní. Na rozdíl od lehce obézního a pozérského Firebirda má tenhle malý šikula sportovní geny. Nejvýkonnější šestiválec v nabídce uložený před zadní nápravou, vyspělé zavěšení srovnatelné s evropskou konkurencí, manuální převodovka a k tomu váha těsně přes jednu tunu. Není divu, že je právě 2.8 GT z roku 88 nejžádanějším Fierem. Postavit z tohoto černého přízraku nepřesvědčivou kopii Ferrari by byla strašná škoda. Na fotografiích inzerátu má vůz již české SPZ a denní svícení, které uleví vyklápěcím světlometům. Za nabízenou cenu je to až moc dobré. Tak by mě zajímalo, v čem je háček…

Pontiac Bonneville

Nelákají vás sporťáky ani povozy miamských playboyů? Nevadí, mám v zásobě i poctivý americký sedan. Začnu hned tím nejlepším: volič automatické převodovky se nachází tam, kde ho má každý poctivý americký auto. Pod volantem. Díky tomu na předních sedačkách naleznou místo hned tři pasažéři vedle sebe. Jestli sdílíte moji úchylku na šestimístné sedany tak spěchejte pro červený kousek v základní výbavě s letargickým šestiválcem pod kapotou. Důchodcovská óda se z motorového prostoru přelévá i do interiéru, který byl vyveden v módní světle hnědé. Tedy pokud považujete za módní protézy a naslouchátka, které s ním sdílejí odstín. Celá čtyřkolová záležitost je nevýrazné barvy, podivného tvaru a na nerovnostech se povážlivě pohupuje. Pro jistou sortu lidí je to prostě dokonalý koráb.

Chrysler Daytona

Evropská exportní verze Dodge Daytona na první pohled vypadá, jako trapná připomínka slavného muscle caru ze samého závěru šedesátých let. Nevzhledná karoserie poněkud japonského vzezření s ‚naroubovaným‘ špičatým čumákem, ohavné tvrdé plasty a malinká kolečka utopená v bocích, nic z toho nevzbuzuje nadšení. Jenže pod kapotou se tísní řadový čtyřválec dopovaný turbem. Strojovna příbuzná s legendárním Shleby GLH-S ze sebe vymáčkne 175 koní, což dává kupátku s vahou lehce přes tunu slušné dynamické vyhlídky. Omšelá krabička od sirek s designovou vyvážeností přejeté popelnice tak získává punc nadějného sleepera. Tedy alespoň pokud vás baví děsit nejen sebe ale i namachrované frajírky v rotačkové oktávce. V ceně jsou hned dva o něco více popelnicoidní kusy plné náhradních dílů a bílá cedulka s evropsky vypadajícím shlukem číslic a písmen. Adoptuje někdo ošklivé kačátko?

Pontiac LeMans

Proč si kupovat něco, co připomíná legendární ameriku, když můžete mít originál ze sedmdesátých let? A kupodivu je to opět Pontiac, konkrétně model LeMans z roku 1978. Modrý kousek má všechno co se na křižník ze země svobody sluší a patří. Řazení pod volantem, sedačky připomínající gauč vaší babičky, vinylovou střechu a sem tam i nějakou tu chromovanou lištu. Navíc má pod kapotou plnotučnou Vé-osmičku. Jen je trochu škoda, že výrobce šetřil s výkonem. Na druhou stranu, pětilitr produkující pouhých 160 koní slibuje slušnou životnost. Celý povoz má jen jednu vadu na kráse: LeMans se zrodil do období těsně po ropné krizi a jako všechna tehdejších aut musel projít radikální revizí půdorysu. Vůz kategorie mid-size tak vypadá jako Caprice vypraný na pět-a-devadesát. Ani se nedivím, že inzerentem vozu je žena. Něco ve vzhledu té malé zapomenuté ameriky ze špatné doby jako by probouzelo ochranitelský instinkt. Člověk by ho nejraději vzal domů, nakrmil ho čerstvým olejem a přikryl vlněnou dekou.

Lincoln LS 

Přiznám se rovnou: Tuhle nabídku nechápu. Velký, luxusní a moderní sedan se slušnou výbavou za necelé dvě výplaty? Po objevení tohoto inzerátu se amerikanofilní část redakce začala blíže zajímat o úvěry bez nutnosti ručitele z televizních reklam. Když jsem zjistil, že jsme všichni definitivně švorc a půjčku nám neposkytne ani rusojazyčná mafie, rozhodl jsem se oblažit naše čtenáře nabídkou, která se neodmítá. Co že nás tak nadchlo? Tak zaprvé, Lincolny známe a máme rádi. Zadruhé, čtyřlitrová V8 pod kapotou hraje do noty současným cenám benzínu a zatřetí, vůz je lákavý i jízdními vlastnostmi. Má rozložení hmotnosti 50/50, nezávislý podvozek z Jaguaru S-Type a poháněnou zadní nápravu. Výkonu 250 koní sekunduje 362 Nm krouticího momentu, což zvládne na mokrém asfaltu propojit oba ušní boltce řidiče zářivým úsměvem. Zkrátka old-school sedan s osmiválcem za babku. Tedy spíš pro babku vzhledem k jeho designu a naladění podvozku. Přesto působí majestátně, pohodlně a hlavně tak trochu mafiánsky. Škoda, že není černý.

Chrysler Voyager

První generace Chrysleru Voyager není zrovna reprezentativní koráb nadšeného petrolheada, ale zvažte jeho nesporné výhody: Je pohodlný. Koženkové sedačky a prostorný interiér si budou řidiče přímo hýčkat. Je hipster-cool. Rudý vinyl s rudými koberečky a rudou stropnicí, hromada falešného chromu a rádoby americký airbrush poskytují ideální kombinaci patiny a absurdity. Je praktický. Sedačky se dají sklápět, posouvat, vyndávat a vyměňovat. Ani simply clever to neumí tak dobře jako tenhle 27 let straý minivan. A považte: Řidič má k dispozici hned čtyři použitelné držáčky na pití. To je kupříkladu o čtyři víc než nový Peugeot 5008! NO a především je levný. Jeden průměrný plat v kapse a  hipsterský zázrak západu je jen váš. Jen pozor aby se barva interiéru netloukla s řidičovou dřevorubeckou košilí.