Audi Q5 Sportback 2.0 TDI: Pod stylovou fasádou schovává technickou vytříbenost a podvozek šitý na míru českým silnicím

Na vzdouvající se vlnu obliby velkých SUV naskočila automobilka Audi s modelem Q5 v roce 2008, a i když tou dobou lezla do zelí již zavedeným německým konkurentům, zájemce si bez potíží našla. Nebylo jich málo a není jich málo ani dnes – na světě i v Evropě (kromě Česka, nepřekvapivě, kde na trhu tradičně převažují gigantické tanky nad racionálnějšími, kompaktnějšími variantami) jde o nejprodávanější Audi.

Stylovější podoba s názvem Sportback si na svůj vstup na scénu počkala až do roku 2021, kdy už nebylo pochyb, že SUV v kupé-stylu mají zajímavý potenciál. U prvního BMW X6  jsme obraceli oči v sloup a chrlili vtipy o fotbalistech, jenže vida – i mnoha zákazníkům bez angažmá v ligových klubech nevadilo, že přijdou o pár litrů v kufru a centimetrů v kabině, když za to dostanou něco trochu „jiného”.

Dnes představují SUV-kupé zcela běžnou položku v nabídce a čísly prodejů leckdy nezaostávají za svými praktičtějšími příbuznými. Audi Q5 Sportback je na tom podobně – v Česku tvoří jeho prodeje přibližně třetinu všech kvé-pětek a podíl pomalu, ale setrvale roste.

O chlup stylovější

Když se chystala třetí generace Q5, s verzí Sportback se už počítalo automaticky a obě auta přišla na svět ve stejnou dobu. Kdo tedy půjde a vybere si sportovněji laděnou podobu, která je v základu o necelých sto tisíc dražší a na první pohled o něco méně praktická? Každý, kdo hledá vysokou pozici za volantem tradičního SUV, neoblibuje však objemnost, jež je pro tyto vozy typická. Od první generace sice i klasická Q5 značně zapracovala na odstranění zavalitosti, Sportback jde ale ještě dál. Svažující se střecha vytváří elegantnější siluetu, také záď auta působí méně mohutně. A co víc – vliv na všestrannost je poměrně mizivý. Prostor pro cestující na zadních sedadlech zůstává velkorysý (díky posuvné dělené lavici nastavitelný) a objem kufru se zmenšil o 45 litrů. Což je hodnota, která bude dělat vrásky asi jen zarytým naháněčům číselných rekordů. 

I když jsem před lety taky patřila k posměváčkům, kteří nenechali na X6 nit suchou, na tomhle SUV-kupé můžu oči nechat. Minimální zdobnost dává vyniknout čistým liniím a s černým paketem se auto vydává na cestu efektního minimalismu, podtrženého přísnými úzkými světly vpředu – mimochodem jedněmi z nejlepších LED Matrix světel na trhu – a světelnou linkou mezi lampami vzadu – mimochodem s OLED technologií a možností zvolit si vlastní podobu grafiky. Ale co se tu budu rozplývat, názor si koneckonců uděláte sami.

Digitál s analogovou přívětivostí

Jako každý větší model značky, kterou jsme zvyklí řadit do kolonky prémie, je i Audi Q5 Sportback auto nacpané technologiemi od kol až po střechu. Testování takového vozu ve mně většinou předem vyvolá lehce stresující respekt – těch funkcí, nastavení a hejblat je tolik, že dělají až zastrašující dojem. Budu to všechno vůbec umět používat? Nebo skončím v potupné roli stařenky, jež poprvé obdržela místo tlačítkové Nokie smartphone? Říkám vám, že dobře udělané auto (nechám-li stranou jízdní vlastnosti) se pozná právě v tomto okamžiku. Když si sednu za volant, chci se cítit jako velící důstojník elitní jednotky, ne jako repetent přivolaný na kobereček do ředitelny. Technologie musí sloužit, nikoli obtěžovat nebo dělat ramena. Jak to bude v případě Q5 Sportback?

První zásadní moment nastává, když se posadím a rozhlédnu – všechno důležité nacházím na logických a dobře dosažitelných místech. Přichází druhý krok, přizpůsobení individuálním potřebám, nastavení základních funkcí, příprava na jízdu. Najdu funkce tam, kam mě vede intuice? Bude systém reagovat smysluplně a bez prodlev?  A pak je tu fáze tři – obsluha při jízdě, ta musí být rychlá a přirozená. 

Audi má v kabině naprosté minimum tlačítek, touhu po Nokii však nevzbudí ani na okamžik. Sdružený displej přístrojovky a infotainmentu vytváří velín s nemalým cool faktorem, hlavně ale funguje naprosto prvotřídně a pohledná grafika je příjemným bonusem. Na pravé straně palubní desky nechybí ani třetí displej pro spolujezdce, jeho funkci jsem však popravdě úplně nepochopila. Je sice milé, že si tu spolujezdec může ukrátit dlouhou chvíli sledováním seriálů, aniž by odváděl řidičovu pozornost blikající obrazovkou (za jízdy není z řidičova úhlu na displeji nic vidět) řidič si však potom už nemůže pustit vlastní hudbu, podcast nebo audioknihu, neboť rozdělené připojení dvou přístrojů systém – doufám, že zatím – nepodporuje. Tento prvek výbavy bych s klidem oželela. 

Naopak na ovládací panel integrovaný do madla dveří jsem si zvykla rychle. Štelují se tu nejen zrcátka, ale i světla, zámek dveří a dětské pojistky, všechno je pěkně pohromadě. Nijak zvlášť mi nevadil ani fakt, že dotyčné madlo se muselo pro tento účel citelně rozšířit a jeho chycení tak vyžaduje trochu jiný chvat. 

Než opustím kabinu, neodpustím si zmínit  ještě jednu věc, která v mých očích posunuje auto na prémiovou úroveň. Jsou to zvuky, které vydává, a teď nemluvím o motoru. Měkké žuchnutí zavírajících se dveří, slabé lupnutí dotykového tlačítka, tikání puštěných blinkrů, pípání asistenčních systémů, dokonce i zvuk dlaně odlepující se od volantu, to všechno jsou vjemy, které mohou působit až vznešeným dojmem. A uvnitř Q5 jsem si to uvědomila proto, že přesně tak působí. Pouze na „klavírní” lak na středovém tunelu nechcete poklepat nehtem – ale to je zkrátka materiál, kterému nepomůže ani svěcená voda. 

Naftový mildhybrid

Do Audi Q5 Sportback si můžete zvolit ze tří motorizací – benzinový dvoulitr TSI se 150 kW, stejně výkonný dieselový dvoulitr a šestiválec TFSI o výkonu 270 kW ve verzi SQ5 Sportback. Testované auto spalovalo naftu, která se automaticky páruje s pohonem quattro. Zajímavé je spojení s mildhybridní technologií, která se zatím více rozšířila spíš u benzinových motorů a která by v tomto případě měla ušetřit zhruba 0,4 litru paliva na 100 kilometrů – a samozřejmě cenné gramy emisí. V autě už tím pádem nenajdeme tlačítko pro vypnutí systému start-stop, neboť prvotní impuls k rozjezdu přichází od generátoru, který čerpá z 1,7kWh baterie.

Na elektřinu lze při pomalé jízdě či manévrování urazit i několik desítek metrů a naskočení spalovacího motoru je kupodivu sotva znatelné. Dalším úkolem elektromotoru je vykrývat prodlevu turba a přidávat točivý moment v zátěži, kdy je ho nejvíc potřeba. Nevím, jaký podíl nese mildhybrid a jaký dobře naladěné sedmistupňové DSG, ale jízda je mimořádně plynulá jak ve městě, tak mimo něj. S téměř dvoutunovým autem se 204 koníků pod kapotou nijak zvlášť nenadře a nic na tom nemění ani množství naložených lidí či předmětů. Kdo chce raketu, sáhne pochopitelně po SQ5, základní nafta však zastane svou práci důstojně a bez nadměrného úsilí.

Pro komfort i pro průjezdnost

Za adaptivní vzduchové odpružení si připlatíte 57 700 korun, a pokud chcete šetřit, rozhodně ho nezkoušejte! Pak totiž vaše odhodlání nejspíš vezme za své. Na dvacetipalcových kolech není pryže nazbyt, jízdní komfort však neustoupí ani těm nejzáludnějším záplatám a výmolům českého venkova. To je jedna věc, ta důležitější. Druhá věc je možnost zvýšení podvozku až o 45 mm v režimu Offroad (v obrazu z kamer přitom můžete sledovat bezprostřední okolí kol) a naopak snížení o 15 mm v režimu Dynamic. A po zastavení můžete auto nechat klesnout o 50 mm, abyste naložili či vyložili náklad s menší námahou. Nic z toho samozřejmě nutně nepotřebujete, ale jak to jednou vyzkoušíte, nejspíš to budete chtít.

Také v zatáčkách dokáže Q5 Sportback udělat dojem, neboť si tu můžete dovolit to samé, co s nízkým kombíkem. Elektronika vždy podepře ta správná kola, aby se auto nenaklánělo nebo neztrácelo grip na nerovném povrchu. Nevím sice, proč byste chtěli naftovému SUV dávat za uši na okreskách, ale jeho tolerance je v tomto ohledu poměrně vysoká. Naplno pak využijete také progresivní řízení, jehož převod se s natočením kol zkracuje. Při zatáčení méně námahy, při jízdě na dálnici zase více stability. Dálniční cestování je pro tohle Audi jednoznačně vrcholnou disciplínou, která nejlépe zužitkuje i přednosti naftového motoru – obscénní rychlostí můžete na autobahnu metat se spotřebou do 8 litrů. Běžný průměr činí něco mezi 7 a 7,5 litry, s lehkou nohou klidně i méně – na dvoutunové SUV parádní výkon.

Verdikt

Za peníze v Praze dům – a k němu dobré auto, třeba Audi Q5 Sportback. V německé trojce má většina lidí svého jasného favorita, ale nikdy není pozdě rozšířit si obzory a osobně se domnívám, že tohle auto (a nejspíš i klasická Q5) má slušný potenciál získat na svou stranu i dosavadní příznivce konkurenčních značek. Marně přemítám, co bych mu - snad kromě zmíněného kusu lesklého plastu – vytkla. Je komfortní, tiché, přiměřeně výkonné a s lehkostí ovladatelné. Konzervativní, technicistně laděná kabina možná nepovznáší do estetických výšin, dýchá však kvalitou, jistotou a neprůstřelnou funkčností, která je i v rámci kategorie nadprůměrná. „Vorsprung durch Technik” Audi navíc dodává bez křečovité okázalosti, což přidává – alespoň z méh pohledu – k objektivním přednostem i prosté lidské sympatie. 

Technické údaje:

Motor: MHEV přeplňovaný vznětový čtyřválec 1968 ccm 
Nejvyšší výkon: 150 kW/204 k v 3 800-4 200 ot./min 
Nejvyšší točivý moment: 400 Nm v 1 750-3 250 ot./min 
Převodovka: sedmistupňová automatická dvouspojková S Tronic 
Maximální rychlost: 226 km/h
Zrychlení 0-100km/h: 7,4 s 
Spotřeba WLTP / v testu: 6,8 l/100 km / 7,4 l/100 km
Základní cena (2.0 TSI quattro): 1 545 900 Kč 
Základní cena (2.0 TDI quattro): 1 602 900 Kč
Cena testovaného vozu s příplatky: 2 216 300 Kč