Audi A6 Avant: Klasické kombi proti proudu všudypřítomných SUV

V dnešním testu si představíme vůz, který jako by na první pohled do dnešní doby ani nepatřil. Naftové prémiové kombi. Doby, kdy šlo o tu nejžádanější kategorii v oblasti vyšší třídy vozů jsou nenávratně pryč, SUV vládnou světu, stejně tak hybridní či elektrický pohon. Ale zavzpomínat na doby, kdy dieselový “jezevčík” znamenal statusový symbol srovnatelný s dnešním SUV-kupé je vlastně docela příjemné. A na takové vzpomínání se myslím zdaleka nejlépe hodí vůz se čtyřmi kruhy.

Audi si vybudovalo pověst výrobce manažerských kombíků už v době, kdy pojem „prémiové kombi“ působil jako oxymoron. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let většina konkurence stále chápala kombi hlavně jako pracovní nástroj nebo rodinné auto bez emocí. Audi se však nebálo dokázat, že i praktický vůz může být reprezentativní, technicky pokrokový a řidičsky přesvědčivý. Právě zde se zrodil základ filozofie, na níž později vyrostla řada Avant jako svébytný symbol manažerského úspěchu.

Už model Audi 100 Avant ukázal, že kombi nemusí být kompromisem. Nabízel aerodynamicky čisté tvary, kvalitní interiér a především image, která oslovovala zákazníky hledající alternativu k tradičnímu sedanu. S příchodem první generace Audi A6 v polovině devadesátých let se pak z manažerského kombi stala pomalu módní záležitost. Avant Quattro s lyžemi na střešním nosiči svou prestiží téměř dotahoval Rollse.

Konkurence samozřejmě nezůstala stranou a přelom milénia byl zlatým věkem prémiových kombíků. Ale pak se objevila první X5 od BMW a bylo jasné, že módní vlna se přelévá jiným směrem. To sice v praxi znamenalo, že se objevila celá řada nových nazvedaných modelů Audi, klasická A6 Avant ale zůstala. A ačkoli jich dnes už není vidět tolik, jako dříve, neznamená to, že by stále nešlo o opravdu výjimečně dobré auto.

Ačkoli se jedná o novou generaci modelu, v pořadí již šestou, mám pocit, jako bych se díval na příjemně známé auto. Proporce a základní křivky se příliš nemění, zůstávají důstojné a vyvážené. Některé detaily sice nasvědčují tomu, že jde o vůz plný nových technologií – například "dotykové" kliky, úzká LED světla, nebo výrazné aero prvky – jinak je to A6 avant jak má být. To znamená  zdrženlivý design bez zbytečné okázalosti, který cílí spíš na dlouhodobou nadčasovost než na momentální efekt. Audi se ani tentokrát nesnaží šokovat, ale kultivovat – uhlazovat tvary, zpřesňovat detaily a celek ladit tak, aby vůz působil seriózně dnes, za pět let i za deset. 

Najdeme tu všechny ty principy, které fungovaly už v polovině minulého století a dodnes se nám líbí. Nízká silueta, dlouhá kapota, rozumný poměr pontonu k ploše oken, velká kola a široký postoj. A přitom je to velice praktické rodinné auto s velkým kufrem a spoustou místa vzadu. 

A když říkám spoustou místa, myslím to vážně. Tady vám děti v sedačkách opravdu opěradla neokopou. A do kufru pravidelných tvarů naložíte všechny kočárky, odrážedla, kufry, nákupy i další nezbytnosti. Nechybí tu ani praktické lišty s nasouvacími kotvícími oky a přihrádky na bocích a pod podlážkou. Ačkoli to zvenčí na první pohled vypadá, že je v rámci designu dost zkousená zadní stěna, ve skutečnosti jde spíše o designovou  hru. Boční okna sice splývají v celkem ostrém úhlu, kombinace spoileru, zadního obložení okna a rozšířeného pásu u zadních světel ale dobře maskuje, že se víko kufru svým sklonem nijak zvlášť neliší od běžných kombíků. Jasně, svislá stěna jako ve starém Volvu to není, ale překážet vám zadní sklo fakt nebude. 

Zatímco zvenku a v zadní půlce auta je vše poměrně tradiční, vepředu nezůstal kámen na kameni. Novinka spoléhá na futuristickou architekturu interiéru, která se odklání od klasického pojetí palubní desky ve prospěch několika samostatně působících segmentů, které jako by visely volně v prostoru. Dominantou kokpitu je široká plocha obrazovek plynule navazujících na sebe, doplněná minimem fyzických ovladačů. 

Rozložení displejů dává smysl, informace jsou přehledné a logicky uspořádané a ergonomie, navzdory výrazné digitalizaci, netrpí tak moc, jak byste možná čekali. Trochu mě ale mrzí, že tu už nejsou takové ty hapticky příjemné festovní čudlíky a točítka z hliníku, které jsem měl moc rád na starších Audi. Designový jazyk hi-tech minimalismu sebou přináší dotykové plochy i na volantu, páčky pod ním jsou pak z obyčejného nenápadného matného plastu a dokonce i těch pár knoflíků na středovém panelu je z umělé hmoty, tentokrát však lesklé. Zmizel i – nutno říci že často kritizovaný – samostatný displej klimatizace ve spodní části středového panelu. Nově se topení a ventilace nastavuje podobně, jako ve Volkswagenech na spodní hraně infotainmentu. Kontrast mezi konzervativním zevnějškem a odvážně pojatým interiérem ale působí nakonec celkem zajímavě a po týdnu testování už jsem byl v kokpitu jako doma. 

Pokud jste tradicionalisté a povídání o displejích vás děsí, nebojte se. Stačí si zkusit, jak “á šestka” jezdí a na obrazovky rázem pozapomenete. Naftová A6 Avant totiž zůstává především excelentním cestovním nástrojem. Už po prvních kilometrech je jasné, že Audi opět vsadilo na klid, stabilitu a pocit naprosté kontroly. Podvozek žehlí dlouhé vlny i rozbité okresky s lehkostí, která vás nenutí řešit, po čem vlastně jedete, a auto působí sebejistě i ve vysokých dálničních rychlostech.

Dieselový motor se, navzdory době a skutečosti, že tento pohon postupně z nabídky některých výrobců mizí, hodí k charakteru vozu naprosto bezchybně. Netlačí se do popředí, neobtěžuje hlukem ani vibracemi a svou práci odvádí s typickou německou důsledností. Tah odspodu, ochota držet tempo i při plném zatížení a nízká spotřeba jsou vlastnosti, které máme na dieselech rádi a díky tomu, jak se koncepce stále zdokonaluje, zmizely už prakticky všechny jejich neduhy.

Skutečnost, že jde o dokonalý dálniční dostavník dokazuje konec konců i nevynulované denní počítadlo kilometrů – průměrná rychlost této testovací "audiny" byla za posledních 1367 kilometrů rovných 70 km/h. Právě na dlouhých cestách se cítí zdaleka nejlépe. Auto vás nenutí zpomalovat ani zrychlovat, všechno se děje samozřejmě a bez stresu. Kabina je výborně odhlučněná, podvozek zůstává klidný a stabilita ve vyšších rychlostech působí samozřejmě. Po stovkách kilometrů za volantem vystoupíte odpočatí, bez stresu a spokojení.

Verdikt

Nové Audi A6 Avant v naftě je přesně takové, jak má být. Neohromí vás jedním konkrétním parametrem, ale spíše tím, jak působí jako celek a tím, jak ve všech oblastech nabízí příjemný přebytek. Většinu času bude větší, rychlejší, pohodlnější, efektivnější i modernější, než byste vlastně potřebovali. Jeden by si skoro řekl, že kdyby se tu a tam ubralo na technických finesách a promyšlenosti, nikdo by si toho dohromady moc nevšiml. Ale takový přístup si v Ingolstadtu nevybrali. A je to moc dobře.

Technické údaje

Motor: 1968 ccm, vznětový čtyřválec
Výkon: 150 kW (204 k)
točivý moment: 400 Nm 
Převodovka: 7st. automatická
Poháněná náprava: 4x4
0-100 km/h: 7 s
Nejvyšší rychlost: 238 km/h
Průměrná spotřeba dle WLTP: 5,2 l/100 km
Objem nádrže: 60 l
Provozní/maximální hmotnost: 2068/2625 kg 
Max. hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu: 2000/750 kg 
Základní cena: 1 771 900 Kč
Cena testovaného vozu: 2 369 900